Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Šumava bez kompromisů: Rekonstrukce, která obstála i v nejtvrdším režimu ochrany

Chata Borová Lada
Užito se svolením Tomáše Slavíka
Petra Nehasilová

Architekti museli splnit limity, které odrazují většinu investorů. Výsledek ale ukazuje, že trpělivost a pokora mají smysl.

Za vsí, na cestě mizící mezi šumavské lesy a pláně, stojí stavení, které si svou přítomnost vybojovalo téměř půldruhého století. Rekonstrukce, kterou dnes obdivují sousedé i kolemjdoucí, nevznikla jako snaha o efektní proměnu. Zrodila se z respektu k původní stavbě i místní krajině.

Borová Lada patří k nejpřísněji chráněným částem Šumavy, takže každá stavba či rekonstrukce musí respektovat krajinný ráz i tradiční charakter místní zástavby. Omezena je jak velikost a výška staveb, tak jejich materiálové a tvarové řešení, aby nové zásahy nerušily citlivé horské prostředí. Právě proto je zde klíčový přístup založený na pokoře, kontinuitě a jemném doplnění toho, co už krajina po generace zná.

Navíc, aby chalupa mohla sloužit dál, museli ji architekti Lenka a Petr Vávrovi (Studio Plyš) očistit ji od nevhodných zásahů minulých dekád. Stavební poruchy se vlastně staly příležitostí.

Stodola jako nové centrum domu

Někdejší hospodářské zázemí, kdysi ve špatném technickém stavu, se proměnilo v centrální obytný prostor. Obývací pokoj otevřený do zahrady je portálem propojený s kuchyní v původní části domu.

Stodola, převýšená až do krovu, zůstává praktickým prostorem, ale zároveň je ideálním místem pro podzimní posezení. Dům je díky nové dispozici připraven i na dvougenerační užívání, přičemž centrální schodiště slouží jako spojnice obou částí.

Krkonošská chalupa

Konec chalupářského snu? Rekordní počet majitelů se chystá prodat své chaty

Chaty a chalupy v méně vyhledávaných lokalitách či v horším stavu po letošní chalupářské sezóně zlevnily. Naopak ceny nejdražších chat, chalup a nemovitostí vhodných k celoročnímu užívání se nezměnily, nebo dokonce vzrostly. Cenové rozdíly mezi rekreačními nemovitostmi v Česku se tak stále prohlubují. Některé chaty lze pořídit za statisíce, jiné i za několik milionů korun, uvádí analýza realitní platformy Bezrealitky.cz. Nyní, před podzimními prázdninami, chalupáři připravují své nemovitosti na zimu – a rekordní počet z nich plánuje prodej.

Přečíst článek

Proměny doznal i vnějšek chalupy. Silueta zůstala původní, ale nová prosklení otevírají interiér světlu i šumavským výhledům. Velké dřevěné okenice jej naopak chrání před počasím i zvědavými pohledy. Kolejnice okenic jsou přiznané, stejně jako pohledový beton s texturou připomínající starou prkennou fasádu.

Krov chalupy dnes nesou tři mohutné železobetonové sloupy. Byly odlité spolu s novými základy stodoly poté, co se ukázalo, že zásahy z 80. a 90. let konstrukci ohrozily. Díky nim bylo možné zachovat původní tesařské dílo. Těžkou betonovou krytinu nahradily lehké falcované šablony a poškozené prvky krovu byly zesíleny ocelovými příložkami. Vznikl tak prostor pro obytné místnosti v podkroví i pro kompletní zateplení střešního pláště.

Do podkroví a někdejší hospodářské části architekti vložili zcela novou. Obložili ji vláknocementovými deskami a překližkou s přiznaným spojovacím materiálem. Obsahuje hygienické zázemí i technické místnosti a je pečlivě konstrukčně oddělená od historických konstrukcí, aby do nich nepronikala vlhkost.

Chalupu Milada navrhli architekti ze studia ADR.

Kam se hrabou Alpy. Čeští architekti luxus umí, chalupa v Úpě má saunu s výhledem na Sněžku

Staví luxusní dovolenkové resorty, přeměňují brownfield v Kanadě a navrhují domy pro české miliardáře. Stejně tak by se ale architekti ze studia ADR dali označit za specialisty na krkonošské chalupy.

Přečíst článek

Podařilo se zachránit část původních dřevěných podlah a také kachlová kamna s labyrintem, která dnes slouží stejně krásně jako kdysi. Běžné vytápění chalupy je řešeno tepelným čerpadlem vzduch–voda, napojeným na chytrý domácí systém, který centrálně řídí topení, osvětlení i elektricky posuvné vnější okenice.

Architekti nezapomněli ani na symbolické gesto. Střecha byla zateplena se stejným detailem lemu, jaký má legendární čepice zmijovka, kterou na Šumavě nosí chalupáři už po generace.

Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě

Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce

Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.

Přečíst článek

Chatku na břehu Vranovské přehrady navrhlo studio Prodesi/Domesi.

Kde leží investiční ráj českých chatařů a chalupářů? Na horách a na Lipně

Nabídkové ceny rekreačních nemovitostí i přes nižší poptávku stoupají. Záleží samozřejmě na tom, co a kde se prodává.

Přečíst článek

Developerská výstavba na levém břehu lipenského jezera

Lipno láká developery. Výstavba stovek rekreačních objektů ale znepokojuje místní

Apartmány a jiná ubytovací zařízení by měly vzniknout na pozemcích o rozloze několika desítek hektarů. Nyní je v okolí lipenské přehrady na 16 000 rekreačních lůžek. Pokud by developeři uskutečnili všech 30 plánovaných projektů, kapacita by se zvýšila na 25 000 lůžek.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Takto vypadá Horácká aréna v Jihlavě.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Přečíst článek
Rodinný dům u Sázavy vznikl na místě původní chatičky.

Chatičku na skále nahradil dům. Přístavbu, z níž roste strom, si manželé postavili sami

Přečíst článek

Obří investice mění hory. Velká Úpa spouští projekt, který budil emoce

Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě
Užito se svolením Aequitas Group
Petra Nehasilová

Po dlouhém povolovacím procesu dostává zelenou projekt, který zásadně promění jednu z klíčových lokalit Velké Úpy. Rezidence Pod Portáškami nabídne 159 bytů, služby pro místní i udržitelné technologie a představuje další krok miliardových investic mířících do českých hor.

Výstavba v českých horských střediscích v posledních letech výrazně zrychluje, zároveň je však silně limitována regulacemi, nedostatkem pozemků i kapacitou infrastruktury. Nové projekty tak často představují zásadní zásahy do rozvoje celých lokalit. Jedním z nich je i Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě, která po dlouhém povolovacím řízení získala definitivní zelenou.

Investiční skupina Aequitas Group chce ještě do konce letošního roku zahájit první práce. Komplex šesti budov nabídne 159 bytových jednotek, komerční parter s obchody a službami a nově upravené veřejné prostranství.  „Samotné investiční náklady odhadujeme na 750–800 milionů. Hotovo by mělo být do tří let," dodává. Nejdříve začnou bourací práce, projekt totiž nahradí nevyužívané budovy. Samotná výstavba začne na jaře příštího roku. 

Rezidence Pod Portáškami v Peci pod Sněžkou – Velké Úpě Užito se svolením Aequitas Group

Samotná příprava projektu trvala několik let a doznala výrazných změn. Reagovala zejména na obavy místních obyvatel týkající se dopravní zátěže, rozsahu výstavby či koncentrace rekreačních bytů. Regulační komise města Pec pod Sněžkou proto prosadila zásadní úpravy. Místo původních sedmi objektů se 172 jednotkami vzniklo šest budov, snížil se celkový objem a byl kompletně přepracován parter. Nový komplex má fungovat jako centrální veřejné místo Velké Úpy, nikoli jako uzavřený aparthotelový areál. Investor navíc obci daruje prostory pro ordinaci praktického a zubního lékaře, které lokalita dlouhodobě postrádala.

Architektura s důrazem na kontext a charakter lokality

Ve spolupráci se zástupci města proběhl architektonický workshop, z nějž vzešel vítězný návrh studia ABM architekti. Projekt pracuje s přirozeným sklonem terénu, kombinuje sedlové a pultové střechy a využívá přírodní materiály, především dřevo a žulovou dlažbu. Podle architekta Lukáše Bílka byl hlavním cílem respektovat charakter Velké Úpy a vytvořit projekt, který se stane plnohodnotnou součástí obce. Za své technické řešení už projekt získal ocenění ČKAIT.

Horská údolí narážejí na limity infrastrukturních kapacit, zejména kanalizace, dopravy a energetických sítí. Rezidence Pod Portáškami proto využívá technologie, které mají snížit dlouhodobou zátěž území. Projekt počítá s geotermálními vrty, solárními panely, recyklací šedé vody, akumulační jímkou, nadstandardní izolací i nabíjecími stanicemi pro elektromobily. Energetická soběstačnost se stává klíčovým trendem současné horské výstavby.

Portášky: lokalita s historií i investičním potenciálem

Svah Portášek patří mezi nejvýznamnější části Velké Úpy. Historicky byl centrem lyžařské i turistické aktivity, s hustou sítí chat a dobrým napojením na hřebenové trasy. Právě tato kombinace činí lokalitu dlouhodobě atraktivní pro investory.

Bouda Horní Malá Úpa

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Stavět v Krkonoších je velmi obtížné a téměř nemožné. Investoři musí splnit dlouhý výčet podmínek. Týkají se samotné architektury, tvaru a hmoty novostavby. Obce jim dokonce předepisují povinnou vlastivědnou procházku. A je to logické, jde o stavby v národním parku. Bouda v Malé Úpě architektů OK Plan Architects je ale skvělým příkladem, že to lze.

Přečíst článek

Ceny nemovitostí v Krkonoších rostou už několik let a nové projekty v top lokalitách se běžně pohybují mezi 130 až 200 tisíci korun za metr čtvereční. Pro srovnání švýcarská střediska typu Gstaad či St. Moritz dosahují 30–40 tisíc eur za metr čtvereční, rakouské a italské destinace střední třídy pak kolem 10–15 tisíc eur za metr čtvereční. Alpské reality jsou tedy v úplně jiné cenové hladině, a právě tento rozdíl drží české hory investičně atraktivní.

Do regionu proto míří stále větší kapitál. Po letech dominance lokálních investorů vstupují do horských středisek i velké developerské skupiny. Penta Real Estate připravuje projekt ve Špindlerově Mlýně, Trigema investuje miliardu do modernizace skiareálu v Rokytnici a rozvíjí středisko Samoty na Šumavě. 

Marcel Soural

Marcel Soural: Rokytnice bude hezčí než Špindl do 15 let. První změny poznají lyžaři už letos

Praha je jeho hlavním působištěm. Aktuálně staví třeba novou čtvrť na Smíchově nebo na Stodůlkách. Dlouhodobě ale investiční skupina Trigema Marcela Sourala posiluje i v cestovním ruchu. K Monínci ve středních Čechách, vinařství na Zlínsku a Železné Rudě přidává ještě Rokytnici. „Plánujeme například i propojení skiareálů Horní Domky a Studenov. I ten plánujeme významně zrekonstruovat a samozřejmě vymyslet možnosti hospodaření s vodou a parkování. Všechny tyto změny, budou nyní probíhat v první fázi jako projektová příprava,“ přibližuje v rozhovoru pro Newstream některé ze svých plánů Marcel Soural, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema.

Přečíst článek

Skiareál Špindlerův Mlýn v zimní sezóně představí nové sjezdovky

Krkonoše získají miliardové investice. Známá střediska se výrazně změní

Lyžařské areály ve Špindlerově Mlýně mohou do nastávající sezóny nabídnout dvě nové sjezdovky, a společnost Melida, spadající do impéria TMR miliardáře Igora Rattaje, hodlá v centru dál investovat. Další výrazné inovace čekají s novým majitelem i areál v Rokytnici nad Jizerou, který před měsícem koupil další miliardář, Marcel Soural, zakladatel developerské společnosti Trigema. Každá z obou plánovaných horských investic se pohybuje okolo miliardy korun. 

Přečíst článek

Související

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Takto vypadá Horácká aréna v Jihlavě.
Užito se svolením Chybik + Kristof/Fabrice Fouillet
Petra Nehasilová

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Jihlava má po letech čekání novou dominantu. Horácká multifunkční aréna, navržená studiem Chybik + Kristof Architects, se po úvodních hokejových zápasech otevřela veřejnosti 8. listopadu a okamžitě se stala nejvýraznější novostavbou regionu Vysočina. Projekt s rozpočtem 2,2 miliardy korun není jen moderní sportovní halou, ale také novým centrem městského života. „Chtěli jsme, aby nová aréna nebyla ostrovem, ale součástí městské struktury. Aby žila s Jihlavou každý den – nejen během zápasů nebo koncertů,“ říká architekt Ondřej Chybík.

Koncept vychází z myšlenky otevřené městské struktury. Prosklený parter obepínající arénu i sousední nárožní budovu propojuje ulici Tolstého s parkem Smetanovy sady, univerzitním kampusem a okolními čtvrtěmi. Mezi oběma hlavními objekty vzniklo pobytové schodiště a veřejný amfiteátr, které proměnily dříve bariérový prostor v přirozené místo setkávání.

Červená koruna Jihlavy

Trojúhelníková „koruna“ fasády z perforovaných červených hliníkových panelů odkazuje na gotické vertikály historické Jihlavy i symbol ježka ze znaku města. Večerní světelné proměny fasády odrážejí dění uvnitř a přenášejí atmosféru zápasů i koncertů do městských ulic. Součástí projektu se stala i participace veřejnosti. Obyvatelé mohli „adoptovat“ jednotlivé panely a zanechat na nich své jméno nebo vzkaz. Město tak získalo nejen tři miliony korun navíc, ale hlavně budovu, která lidem doslova patří.

Horácká aréna není jen hala, ale celý sportovní a kulturní kampus. Hlavní eliptickou arénu doplňuje nárožní budova se síní slávy, restaurací, posilovnou, ubytovnou a tělocvičnou, která je lávkou propojená s běžeckým oválem na střeše arény. Tento prostor bude přístupný veřejnosti i školám z okolí. Komplex v sobě propojuje sport, kulturu a vzdělávání, přesně tímto směrem se ubírá vývoj moderních sportovních staveb ve světě.

Multifunkční aréna v Jihlavě vyšla na dvě miliardy korun.

Nová dominanta Jihlavy. Tamní „koloseum“ bude konkurovat nejlepším halám v Evropě

Jihlava se bude co nevidět pyšnit jednou z nejmodernějších multifunkčních arén. Záměrně vyrostla v centru města, na místě původní sportovní haly.

Přečíst článek

Z výšky působí ovál arény jako prsten. U hlavního portálu, označeného jako vchod A, vznikla velkorysá pěší zóna, která nechává vyniknout historizující fasádě naproti stojící Vysoké školy polytechnické, jediné univerzity v kraji. V bezprostředním okolí se potkává několik vrstev města, a to obytná čtvrť s divadlem DIOD, funkcionalistická sokolovna architekta Bohuslava Fuchse a naproti ní industriální areál pivovaru. 

Z jižní strany ji rámují Smetanovy sady, park, který arénu přirozeně napojuje na městské centrum. Právě sem umístil Krištof Kintera svou monumentální skulpturu SOUHRAPROHRAVÝHRA, vytvořenou ze zábradlí původních tribun. Dílo propojuje minulost se současností, hru s emocí. „Byť je to socha monumentální velikosti, je zároveň prodyšná, téměř neviditelná. Musíte ji obejít, abyste ji pochopili,“ říká Kintera. Otisk minulých vítězství a oddaných fanoušků se tak přenesl i do nové arény – nejen symbolicky, ale i fyzicky.

Vnitřní prostor, který vtahuje

Interiér haly nabízí 5 650 míst při hokejových utkáních a až 7 400 při koncertech. Díky dvouúrovňovým tribunám, výsuvným systémům a akustickým panelům lze prostor snadno přizpůsobit koncertům, veletrhům nebo kongresům.

Dominantní materiály, červený beton, kov, sklo a surové struktury, vytvářejí expresivní, ale civilní prostředí, které má blízko k současné industriální estetice. Designová svítidla od BOMMA a Tech–fabrika, akustické sedačky od Kovostal nebo světelné prvky z ručního křišťálu potvrzují, že projekt kombinuje řemeslo, technologii a silnou vizuální identitu.

Podle ekonomické studie města Jihlava, vypracované Českou spořitelnou a společností KROKEM, může provoz arény přinést díky multiplikačnímu efektu až 50 miliard korun tržeb během prvních dvaceti let. Zisk pro město však není jen ekonomický. Nový komplex oživuje centrum, posiluje turistický ruch a vytváří nové pracovní příležitosti v oblasti služeb, gastronomie i kultury. „Dvoumiliardový rozpočet jsme dodrželi přesně podle plánu. Díky adopci panelů jsme získali finance navíc, které jsme investovali do doplňkového vybavení a veřejného prostoru,“ dodává jihlavský primátor Petr Ryška.

Nejenom nový stadion. Manchester United má nové zázemí. I tuzemské fotbalisty čekají miliardové investice

Manchester United, jeden z nejslavnějších fotbalových klubů světa, vstoupil do nové éry. Ještě před tím, než se začne stavět jeho zbrusu nový stadion, prošel zásadní proměnou tréninkový komplex v Carringtonu. Budova z roku 1999 dostala moderní tvář díky ateliéru Foster + Partners pod vedením legendárního architekta Normana Fostera.

Přečíst článek

Projekt v Jihlavě ukazuje, že nová sportovní hala už není jen o zápasech, ale o propojení města, kultury a ekonomiky. Veřejný parter, prolínání s městským parkem, běžecký ovál na střeše. To vše signalizuje, že stavby tohoto typu mají mnohem širší ambici než kdysi.

I další města jako Brno, Olomouc či Hradec Králové již mají projekty v pokročilém vývoji. Jde o haly pro 5 000 až 13 000 návštěvníků s možností využití mimo sport. V Praze mezitím AC Sparta Praha pokračuje v modernizaci své arény na Letné a pracuje na dlouhodobé vizi nové strahovské stavby, což potvrzuje, že i hlavní město sleduje trend transformace sportovní infrastruktury.

Manifesto na Postupimském náměstí

Češi dobyli Berlín. K Manifesto Marketu přidají gastro halu v bývalém obchoďáku

Tuzemský gastro koncept známý jako Manifesto Market v Berlíně zaujal. A pod novou značkou, Kalle Halle, tentokrát oživí čtvrť Neukölln.

Přečíst článek

Kocanda Kravsko

Čeští architekti zabodovali v mezinárodní konkurenci. O které projekty jde?

Hned několik tuzemských architektonických studií se dostalo do prestižního výběru Building of Year, který každoročně sestavuje největší architektonický portál ArchDaily. O které projekty jde?

Přečíst článek

Související

Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Přečíst článek
Projekt Jitro ve Vršovicích

Ve Vršovicích roste nový dům s wellness a střešní terasou. Garsonka vyjde na osm milionů

Přečíst článek
Doporučujeme