Jde o architekturu, která má duši. Brněnský Dům pro Julii, první dětský hospic v České republice, získal hlavní ocenění České ceny za architekturu 2025. Citlivě navržená stavba od ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajináře Marka Holána ukazuje, že architektura může opravdu léčit.

Když se architektura stane terapií. Dům pro Julii v Brně, první dětský hospic v České republice, se stal vítězem jubilejního 10. ročníku České ceny za architekturu. Porotu i veřejnost si získal tím, že spojuje precizní návrh s lidskostí, pokorou a emocí. A především, že dokazuje, že i budova může být nástrojem útěchy.

FOTOGALERIE: Prohlédněte si vítězný projekt

39 fotografií v galerii

Autory projektu jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Společně vytvořili místo, kde architektura léčí, a to doslova i symbolicky. Dům pro Julii nabízí prostor pro odlehčovací péči dětem s nevyléčitelným onemocněním i útočiště pro jejich rodiny.

Architektura světla a klidu

Stavba zasazená do svahu na brněnském okraji působí tichým dojmem. Interiéry zalité denním světlem, přírodní materiály a centrální atrium s jezírkem a stromy, které propojuje vnitřní svět s krajinou. Ve spodním patře se nachází provozní část, střední úroveň patří dětem a společným prostorům, horní patro rodičům a otevřeným zahradám. „Dům pro Julii nabízí prostředí naplněné empatií, klidem a světlem a architekturu, která léčí,“ shodla se mezinárodní porota.

Hospic získal kromě hlavní ceny také Cenu předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila a Cenu veřejnosti. „Dům pro Julii není sterilní zařízení. Je to prostor důstojnosti, souznění s přírodou a sdílení láskyplných okamžiků,“ uvedl Vystrčil.

Deset let architektury, která mění Česko

Porota složená z pěti zahraničních odborníků projela všech 25 nominovaných staveb a hodnotila je evropským pohledem. Podle předsedy České komory architektů Jana Kasla je soutěž po deseti letech symbolem rostoucí kvality české architektury. „Ukazuje, že architekti u nás umí tvořit díla s mezinárodním přesahem: estetická, funkční, ale i lidská,“ dodává Kasl.

Vedle vítězného hospice porota ocenila pět dalších výjimečných projektů:

1. Rekonstrukce budovy ERA v Pardubicích – průmyslová architektura, která se obejde bez okázalosti.
2. Park na Moravském náměstí v Brně – z prázdného prostoru se stal živý městský salon.
3. Rodinný dům v Polance nad Odrou – jednoduchost, světlo a čistá radost z bydlení.
4. Vila Sidonius – dům most, který se vznáší nad krajinou Českého krasu.
5. Komunitní centrum Sklad_13 v Řevnicích – poetická přeměna starého skladu, která získala i Cenu Aleny Šrámkové za přínos žen v architektuře.

FOTOGALERIE: Prohlédněte si vítězné projekty v dalších kategoriích

17 fotografií v galerii

17 fotografií v galerii

13 fotografií v galerii

Čestné uznání poroty putovalo do Vohančic, kde architektky Jana Janíková a Denisa Hrubanová proměnily krajinu v živou infrastrukturu, která zadržuje vodu a posiluje půdu. Zaujaly i další projekty od kaple v Čečelicích po rezidenci v pražských Holešovicích.

Labská bouda v nadmořské výšce 1340 metrů severozápadně od Špindlerova Mlýna je i po padesáti letech provozu oblíbenou zastávkou turistů na hřebenech Krkonoš. Zájem o ni v posledních letech roste. V extrémních horských podmínkách se osvědčila a dokázala, že má v Krkonoších své místo, řekla spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Mnohými kritizovaný železobetonový kolos ve tvaru klínu je podle ní neodmyslitelnou součástí Krkonoš, který si nachází své příznivce.

„Údržba a provoz Labské boudy není legrace, ale neměnila bych. Třeba, co se týče zásobování, tak musíte vzhledem k nepřístupnosti místa a mnoha dalším okolnostem uvažovat v horizontu měsíců, ne dnů či týdnů. Počasí je tady extrémní a navíc podnikáme v nejpřísněji chráněné oblasti Krkonošského národního parku, tedy v klidovém území KRNAP,“ řekla Sovová.

Podle ní je nutné mít především dobrý tým spolupracovníků, který je schopen reagovat na nečekané výzvy. Chod Labské boudy zajišťuje 15 až 30 lidí podle vytížení hotelu, restaurace a bufetu, více práce má personál vzhledem k vyšší návštěvnosti v letních měsících.

„Labská bouda je takový malý zaoceánský parník, který se naštěstí tolik nehýbe, ale za to kolem něj často zuří bouře. Je potřeba počítat s tím, že když se něco pokazí, tak nelze čekat okamžitou pomoc, ale musíte si poradit sami,“ řekla Sovová.

7 fotografií v galerii

Devítipodlažní stavba, částečně zapuštěná do svahu, s hlavním vchodem v úrovni nejvyššího patra nese stejný název jako hostinec zničený požárem v roce 1965. Nový hotel s více než 170 lůžky, téměř 80 pokoji a dvěma restauracemi zahájil provoz v roce 1975. Teď je kapacita hotelu asi dvoutřetinová, pokoje se postupně rekonstruují.

Chystané investice

Z větších investic, které na Labské boudě chystají, je vrátit do čela stavby v nejvyšším patře, kde je restaurace, velká vertikální okna. Nyní jsou tam menší okna v řadě nad sebou. „Velká okna zajišťovala neopakovatelný výhled do Labského dolu. Naším cílem je okna vrátit do původního stavu. Hledáme vhodnou technologii, která by to umožnila. Původní okna vlivem klimatických podmínek praskala, a tak byla vyměněna. Předpokládáme, že do pěti let práce začnou. Náklady včetně instalace nových oken odhadujeme do pěti milionů korun,“ řekla Sovová.

Základní kámen nové Labské boudy byl položen v červnu 1969 a slavnostně byla otevřena 15. listopadu 1975. „Labskou boudu odborná veřejnost začíná doceňovat. Ve své době to byla kvalitní architektura, styl hotelů, který k nám přišel z Francie a měl dostat lidi do hor,“ řekla Sovová.

Konec chalupářského snu? Rekordní počet majitelů se chystá prodat své chaty

Reality

Chaty a chalupy v méně vyhledávaných lokalitách či v horším stavu po letošní chalupářské sezóně zlevnily. Naopak ceny nejdražších chat, chalup a nemovitostí vhodných k celoročnímu užívání se nezměnily, nebo dokonce vzrostly. Cenové rozdíly mezi rekreačními nemovitostmi v Česku se tak stále prohlubují. Některé chaty lze pořídit za statisíce, jiné i za několik milionů korun, uvádí analýza realitní platformy Bezrealitky.cz. Nyní, před podzimními prázdninami, chalupáři připravují své nemovitosti na zimu – a rekordní počet z nich plánuje prodej.

ČTK

Přečíst článek

Provozovatelem horského hotelu je společnost Labská bouda, s.r.o. Majiteli Labské boudy jsou od roku 2020 z 60 procent Klára Sovová a ze 40 procent Tomáš Čumpelík. Sovová je spoluvlastníkem Labské boudy nepřetržitě od roku 2012. Od té doby investovali do rekonstrukce a modernizace objektu okolo 30 milionů korun. Sovová je také spolumajitelkou hřebenové Luční boudy ve východních Krkonoších.

Labská bouda má od roku 2022 nové opláštění, které vyšlo na více než deset milionů korun a jde tak o jednu z největších investic za poslední roky. Práce byly rozvržené do několika let, stavební sezona v Krkonoších je totiž vzhledem k počasí výrazně kratší než v podhůří. Další významnou investicí v obdobném rozsahu v poslední době byla změna energetické náročností objektu včetně zateplení či změny neekologického topného systému, nyní je tak Labská bouda vytápěná převážně za pomoci elektrické energie.

V posledních deseti letech vybudovali na Labské boudě třeba také čističku odpadních vod, došlo na výměnu zastaralých rozvodů nebo byla zrekonstruována restaurace s terasou. Restauraci majitelé objektu uvedli do původního stavu, zrušili příčky a na galerii udělali podle původních plánů točité schodiště.

Žádné apartmány: KRNAP vykoupil pozemky v Černém Dole, aby zabránil výstavbě

Reality

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) zabránila v Černém Dole na Trutnovsku možné výstavbě apartmánového komplexu na hranici parku. Od investora odkoupila za více než šest milionů korun rozsáhlé pozemky na loukách na východním okraji obce, uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Část pozemků je vedena v územním plánu obce jako zastavitelná plocha. Jejich ponechání v soukromém vlastnictví by podle Drahného znamenalo tlak na využití pro developerské projekty.

ČTK

Přečíst článek

Návštěvnost roste

Návštěvnost Labské boudy v posledních letech podle Sovové roste. V covidových letech 2021 a 2022 evidovali na Labské boudě takzvaných lůžkonocí 3736 a 4864 a v následujícím roce 2023 jich bylo už 5221 a loni 5358. V letošním roce byla obsazenost lůžek do konce října 4922.

„Co se týče zájmu o ubytování na Labské boudě, tak jednoznačně vedou letní měsíce,“ řekla Sovová. Například letos v červenci a v srpnu evidují 662 a 790 lůžkonocí a loni ve stejné době 615 a 901. V zimní sezoně 2024/2025, tedy od listopadu do konce března, se měsíční počet lůžkonocí pohyboval od 256 v listopadu po 389 v únoru.

Restaurace a bufet ročně obslouží okolo 100 tisíc lidí. Zatímco mezi jednodenními návštěvníky Labské boudy, která je nedaleko česko-polské hranice, převažují Poláci nad Čechy, mezi ubytovanými je to naopak, vedou Češi. Němečtí turisté tvoří významný podíl návštěvníků Labské boudy pouze v období, když jsou v Německu státní svátky, to pak tvoří až 20 procent návštěvníků. Na Čechy a Poláky to ale nestačí. Roční náklady na provoz jsou přibližně deset milionů korun.

Na Labské boudě funguje meteorologická stanice a solární a ozónová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu a v zimě tam má zázemí Horská služba Krkonoše.