Lipno láká developery. Výstavba stovek rekreačních objektů ale znepokojuje místní
Apartmány a jiná ubytovací zařízení by měly vzniknout na pozemcích o rozloze několika desítek hektarů. Nyní je v okolí lipenské přehrady na 16 000 rekreačních lůžek. Pokud by developeři uskutečnili všech 30 plánovaných projektů, kapacita by se zvýšila na 25 000 lůžek.
Developeři připravují na levém břehu lipenské přehrady tři desítky projektů na výstavbu rekreačních oblastí. Apartmány a jiná ubytovací zařízení by vznikly na pozemcích o rozloze několika desítek hektarů. Nyní je v okolí lipenské přehrady na 16 000 rekreačních lůžek. Pokud by developeři skutečně všech 30 projektů uskutečnili, kapacita by se zvýšila na 25 000 lůžek. Vyplývá z informací ČTK.
Záměry kritizují některé ekologické spolky jako například Lipensko pro život, Šumava ne na prodej a Calla. Ne vždy s projekty souhlasí i samospráva. „Jako zásadní problém vidím nezvládnuté územní plánování. Dalším problémem je úplná změna krajiny a pak poškození vody v lipenské nádrži,“ řekl Jiří Řehounek ze Spolku Calla, který vývoj stavebních záměrů kolem lipenské přehrady dlouhodobě sleduje. Největší z nich by měl být u Horní Plané. Na ploše 27 hektarů investor plánuje 131 ubytovacích objektů s kapacitu 650 lůžek.
Nová čistička nutná
Kromě toho investor počítá s výstavbou přístaviště pro 100 plavidel v lokalitě Karlovy Dvory. Starosta Horní Plané Petr Šimák (Zodpovědně pro Horní Planou I) uvedl, že bez vybudování napojení na vlastní čistírnu odpadních vod a zdroje vody je celá věc nereálná. Dodal, že na výstavbě čističky i úpravny vody by se musel z velké části podílet investor, protože jde o náklady v řádu desítek až stovek milionů korun což je nad možnosti Horní Plané.
„Důležité ale je, aby plánovaná čistička zachycovala fosfor. Protože ten způsobuje v lipenské přehradě největší problémy,“ řekl Řehounek. Fosfor výrazně napomáhá šíření sinic, jejichž přemnožení kazí vodu v nádrži. Řehounek dodal, že existují i čističky, které fosfor nezachycují, a jsou výrazně levnější. „Takže se může stát, že čistička vznikne, ale fosfor se bude do vody dostávat dále,“ uvedl.
Další plánovaná rekreační oblast má vzniknout u Lipna nad Vltavou. Projekt původně nepotřeboval posudek vlivu na životní prostředí (EIA), což ale spolky napadly. Soud nakonec nařídil, že investor musí posudek EIA vypracovat.
Stovku rekreačních objektů připravuje další investor u Kovářova. „Nemám z toho radost. Dovedl bych si představit jiné využití lokality,“ řekl Oto Řezáč (Frymburk náš domov), starosta Frymburku, v jehož katastru Kovářov je. Obec už ale podle něj těžko rozhodnutí investora změní. „Má to historický vývoj. V roce 1992 vláda rozhodla, že levý břeh Lipna vyčlení pro rekreační účely. A žijeme v právním státě, takže to musíme respektovat. Nemáme 500 milionů korun na to, abychom je zaplatili investorovi jako kompenzaci, pokud bychom změnili územní plán,“ řekl Řezáč.
Dodal, že v lokalitě by přivítal výrazně méně domů, kdy by každý byl na pozemku o rozhloze 2500 až 5000 metrů čtverečních. Řehounek se domnívá, že pokud se investorům podaří rekreační objekty podél lipenské přehrady postavit, ztratí tím místo na atraktivitě. „Budou tam chtít ještě lidé jezdit na dovolené? Když v Lipně bude škaredá voda, zmizí veškerá příroda a bude to jen dům vedle domu,“ řekl.
Až na některé lokality poptávka po rekreačních nemovitostech klesá a mění se i důvody, proč si Češi chaty pořizují.
Konec chataření v Česku. Táhne jen Špindl, Lipno nebo Klínovec
Reality
Ceny chat a chalup v letošním třetím čtvrtletí meziročně poklesly v průměru o 12 procent a v extrémních případech až o 40 procent. Důvodem je, že v době pandemie koronaviru ceny rekreačních nemovitostí zásadně vzrostly, po propadu na realitním trhu zapříčiněném makroekonomickými vlivy se jich ale lidé začali rychle zbavovat. 
Chaty a chalupy zlevnily až o desítky procent, a to i v poptávaných lokalitách
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
