Takhle vypadá dům budoucnosti na českém venkově. Spoří energii a splývá s přírodou
Dům u Kolína zaujme na první pohled: černá „stodola“ s panoramatickým oknem nabízí moderní a úsporné bydlení přímo v krajině.
Rodinný dům Kolín od studia 0,5 Studio je elegantní, střídmá novostavba, která svou jednoduchou formou přirozeně zapadá do krajiny na pomezí pole a dubového lesa. Architekti vyšli z požadavku investora na maximální propojení domu s okolní přírodou a vytvořili moderní interpretaci archetypu rodinného domu se stodolou. „Naším cílem bylo vytvořit dům, který nebude dominovat krajině, ale stane se její součástí. Prostá forma a práce s kontrasty nám umožnily navázat na tradiční stavby v okolí, a přitom nabídnout moderní komfort,“ doplňují architekti Vít Svoboda a Pavel Nový ze 0,5 Studio.
Dominantním prvkem stavby je výrazná hmotová kompozice a ikonická „odříznutá“ vyhlídka, pás panoramatických oken v horním patře, který otevírá daleké výhledy do krajiny. „Horní patro jsme pojali jako vyhlídku do krajiny. Panoramatické prosklení otevírá dům směrem k horizontu a přináší do interiéru maximum světla,“ říká tým architektů.
Zatímco hlavní obytná část působí vertikálně a monumentálně, přístřešek a navazující stodola tvoří horizontální, účelný doplněk a odkazují k tradičnímu hospodářskému stavitelství. „Stodola doplňuje obytnou část podobně, jako tomu bývalo na tradičních venkovských usedlostech. Vytváří praktické zázemí a zároveň propojuje dům s historickým kontextem místa,“ doplňuje studio.
Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Monika Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška. 
Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína
Reality
Dispozice a materiály
Přízemí nabízí otevřený obytný prostor s kuchyní, pracovnou a zázemím. V horním patře se nacházejí dětské pokoje, ložnice, koupelna a samostatné WC. Přístřešek funguje jako chráněné venkovní posezení, stodola pak jako parkovací i tvůrčí prostor.
Exteriér je obložen černými horizontálně kladenými prkny, která podtrhují liniový charakter krajiny a vytvářejí silný kontrast ke světlému interiéru. „Materiálové řešení je záměrně střídmé. V exteriéru dominuje černě mořené dřevo, které nechává vyniknout světle laděný interiér. Díky tomu je atmosféra domu klidná a přirozená,“ popisuje studio.
Interiér díky velkým oknům plynule komunikuje se zahradou i okolním biotopem a vytváří harmonické prostředí respektující charakter pozemku i potřeby rodiny.
Hned několik tuzemských architektonických studií se dostalo do prestižního výběru Building of Year, který každoročně sestavuje největší architektonický portál ArchDaily. O které projekty jde?
Čeští architekti zabodovali v mezinárodní konkurenci. O které projekty jde?
Enjoy
Technické řešení a energetika
Dům využívá energetický koncept s tepelným čerpadlem země–voda, podlahovým vytápěním a trojskly s vysokými izolačními parametry. „Navrhli jsme řešení, které je dlouhodobě udržitelné. Tepelné čerpadlo a kvalitní izolace výrazně snižují provozní náklady domu,“ dodává studio.
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Reality
Nové čtvrti, modernizovaná nádraží, šetrné stavby i návrat ikonického hotelu. Best of Realty 2025 představilo nejlepší projekty českého developmentu a do Síně slávy uvedlo zakladatele Trigemy Marcela Sourala.
Developeři si rozdali architektonické Oscary. Uspěl Nuselský pivovar, brněnský Diorit. Soural míří do Síně slávy
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
