Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Trump: Putin i Zelenskyj jsou připraveni jednat

Donald Trump
ČTK
 ČTK

Donald Trump tvrdí, že Vladimir Putin i Volodymyr Zelenskyj jsou ochotni udělat kroky k ukončení války. Průlom ale zatím nepřichází: Moskva trvá na územních požadavcích a odmítá ukrajinský návrh zastavit boje na současné linii.

Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj jsou otevřeni krokům k vyřešení války na Ukrajině, uvedl podle agentury Reuters prezident Spojených států Donald Trump, který přicestoval do Francie na summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Šéf Bílého domu uvedl, že s oběma prezidenty vedl dobrý rozhovor. Válku na Ukrajině vyvolalo Rusko, jehož armáda na Putinův rozkaz v únoru 2022 zemi napadla.

Trump neupřesnil, co by Putin a Zelenskyj mohli učinit. Uvedl jen, že oba se zdají být ochotni něco kolem války podniknout. Prezidenti Ruska a Ukrajiny v minulosti opakovaně hovořili o tom, že jsou otevřeni mírovým jednáním, ta ale zatím výsledky nepřinesla.

Schůzka s Macronem

Americký prezident, který se dnes sešel s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, novinářům také řekl, že po nynějším ukončení války proti Íránu se zaměří na vyřešení války na Ukrajině.

Kreml v neděli oznámil, že američtí vyjednávači Steve Witkoff a Jared Kushner, který je Trumpovým zetěm, brzy znovu přijedou do Moskvy.

Zelenskyj podle Reuters řekl, že Putinovi neúspěšně nabídl setkání tento týden na okraj summitu G7. Uvedl, že využít tuto vrcholnou schůzku považoval za výhodné, neboť na ní jsou evropští lídři a také Trump. „Evropa a Spojené státy souhlasily, ale Rusko znovu ukázalo, že není připraveno jednat,“ poznamenal ukrajinský prezident.

„Nechce to“

Později zveřejnil video, ve kterém řekl, že šéf Kremlu dostal nabídku na setkání kdekoliv, kde by mohla být učiněna rozhodnutí o ukončení války. „Nechce to,“ uvedl ukrajinský prezident a znovu zmínil nabízenou možnost setkání při summitu G7. „Včera (v neděli) jsme projednali s prezidentem Trumpem, že by se takové setkání mohlo uspořádat v USA - ve formátu, který by se Putinovi mnohem složitěji odmítal, přinejmenším (vůči) prezidentovi Trumpovi. Uvidíme, co z toho vzejde,“ řekl Zelenskyj. Pokud Moskva znovu odmítne, bude podle něj zapotřebí další tlak.

Zelenskyj už dříve zaslal Putinovi otevřený dopis, ve kterém mu nabídl přímé jednání. Putin reagoval slovy, že zatím nevidí smysl ve schůzce, a že je třeba nejprve najít řešení. Kreml už dříve uváděl, že Putin nevylučuje setkání se Zelenským, ale že se tak může stát až při završení případné mírové smlouvy.

Spojené státy se od loňského návratu Trumpa do Bílého domu snaží mezi Kyjevem a Moskvou zprostředkovat mírovou dohodu. Dosavadní jednání ale žádný průlom nepřinesla. Rusko si klade územní požadavky a také chce, aby součástí případné mírové dohody byl i závazek, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO. Kyjev některé ruské požadavky, především ty územní, považuje za nepřijatelné. Navrhuje zastavit boje na současné linii a zahájit mírová jednání, což Moskva odmítá.

Kaja Kallasová

EU přitvrzuje proti Rusku. Trestá stínovou flotilu, propagandu i Navalného pronásledovatele

EU rozšířila sankce proti Rusku o dalších 81 osob a subjektů. Nová opatření míří na vojensko-průmyslový komplex, stínovou flotilu, propagandisty i lidi spojené s pronásledováním Alexeje Navalného.

Přečíst článek

AfD

AfD dál sílí. Pravicově extremistická strana posiluje už i v Berlíně

Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.

Přečíst článek

Související

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků

Praha postaví školní kampus za miliardu. V Dolních Měcholupech nabídne místa pro 1170 žáků
iStock
 ČTK

Praha schválila výstavbu nového školního kampusu v Dolních Měcholupech za 1,16 miliardy korun. Areál pro 1170 dětí a studentů nabídne mateřskou, základní i střední školu a má ulevit přetíženým kapacitám v rychle rostoucí části metropole.

V pražských Dolních Měcholupech vznikne nový školní areál, kde bude mateřská, základní i střední škola s celkovou kapacitou 1170 žáků. Areál bude koncipován jako vzdělávací kampus, který nabídne mimo jiné venkovní učebny, sportoviště nebo jídelny. Projekt za zhruba 1,16 miliardy korun bez DPH schválili pražští radní. S výstavbou by mohli dělníci začít na začátku příštího roku.

Dolní Měcholupy, které jsou na jihovýchodě hlavního města, patří mezi nejmenší městské části Prahy. Žije zde zhruba 4100 obyvatel. Jsou v městském obvodu Prahy 10 a ve správním obvodu Prahy 15.

Posílení kapacit

Podle města má investice dlouhodobě posílit kapacity školství v rychle se rozvíjející části metropole, kde už nyní dochází k rostoucímu tlaku na místa ve školkách i základních školách. Areál má zajistit dostupnost vzdělávání pro místní obyvatele i spádové oblasti Prahy 10.

Nový kampus má zahrnovat pavilony jednotlivých stupňů škol, přičemž mateřská škola nabídne čtyři třídy pro 120 dětí, základní škola 27 tříd pro 810 žáků a střední škola osm tříd pro 240 studentů. Areál dále nabídne i venkovní učebny, sportoviště, jídelny, tělocvičny i další zázemí. Budovy budou bezbariérové.

Nedostatek kapacit ve školách je v Praze dlouhodobým problémem, který se týká jak okrajových městských částí, tak širšího centra metropole. Souvisí zejména s rostoucí bytovou výstavbou a zvyšujícím se počtem obyvatel, který vytváří tlak na školská zařízení.

Cennější než Louis Vuitton. Lék na obezitu udělal z Novo Nordisku největší firmu Evropy

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Přečíst článek

Výrazným problémem je zejména nedostatek míst na středních školách, především gymnáziích, kde dlouhodobě počet uchazečů převyšuje nabídku volných kapacit. Situaci navíc zhoršuje i dojíždění studentů ze Středočeského kraje, které kapacity pražských škol dále zatěžuje. Město kromě výstavby nových škol řeší situaci také rozšiřováním stávajících zařízení, přístavbami a modernizací areálů.

Základní školy zřizují městské části, na starosti mají také mateřské školy. Pražský magistrát pak zřizuje střední, vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké školy.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Vládní návrh může spustit propouštění. ČT a rozhlas varují před odchodem stovek lidí

Vládní návrh může spustit propouštění. ČT a rozhlas varují před odchodem stovek lidí
Profimedia
 nst
nst

Českou televizi a Český rozhlas čekají v případě přijetí vládního zákona o financování veřejnoprávních médií tvrdé škrty. Podle prvních odhadů by obě instituce mohlo opustit celkem 450 až 700 zaměstnanců. Vyplývá to z vyjádření generálního ředitele České televize Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala.

Vláda schválila návrh zákona, který ruší dosavadní poplatkový systém a převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Rozpočty obou médií se mají vrátit na úroveň před loňským zvýšením poplatků a klesnout zhruba o 15 procent. Podle premiéra Andreje Babiše musejí média veřejné služby šetřit podobně jako v jiných evropských zemích.

Česká televize by podle Chudárka měla od příštího roku dostat zhruba o miliardu korun méně, než má k dispozici letos. To by podle něj znamenalo omezení výroby a propuštění přibližně 300 až 500 lidí z celkových 2900 zaměstnanců. Rušení televizních kanálů ale zatím neplánuje.

„Ten návrh je naprosto šokující, protože jsme nečekali, že bychom se vrátili do roku 2024 před poplatkovou novelu,“ uvedl Chudárek v České televizi. Návrh označil za nepřijatelný a téměř likvidační. Zároveň ale vidí ještě prostor pro jednání. Připomněl také, že odbory a iniciativa zaměstnanců Veřejnoprávně chystají na 22. června výstražnou stávku.

Český rozhlas by podle Zavorala musel propustit 150 až 200 lidí z přibližně 1350 zaměstnanců. Výše navrženého příspěvku ze státního rozpočtu ho podle jeho slov překvapila. Tvrdí, že jde o snahu médiím veřejné služby ublížit, a právě přes financování to podle něj jde nejlépe.

„Budeme dělat maximum pro to, abychom buď zvrátili celou tu záležitost, anebo abychom prosadili do změn těch mediálních zákonů ústavní pojistky a abychom se bavili o té částce, která v tuto chvíli pro to portfolio služeb, které nabízíme, adekvátní není,“ uvedl Zavoral.

Nové financování veřejnoprávních médií

ČT a rozhlas mají přijít o zhruba 1,3 miliardy korun

Poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Pro obě instituce dohromady to znamená pokles z 9,1 miliardy na 7,805 miliardy korun.

Letos z poplatků
9,1 mld. Kč
ČT + ČRo dohromady
Nově z rozpočtu
7,805 mld. Kč
podle návrhu vlády
Rozdíl
−1,295 mld. Kč
přibližně −15 procent
Srovnání příjmů z poplatků a nového příspěvku
Česká televize −960 mil. Kč
Letos z poplatků: 6,7 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 5,74 mld. Kč
 
Český rozhlas −335 mil. Kč
Letos z poplatků: 2,4 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 2,065 mld. Kč
 
Celkem ČT + ČRo −1,295 mld. Kč
Letos z poplatků: 9,1 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 7,805 mld. Kč
 
letošní příjem z poplatků
nový příspěvek ze státního rozpočtu

Zdroj údajů: návrh vlády a rozpočtové údaje uvedené v článku.

Omezení i pro dětské pořady

Rozhlas by podle něj musel zvažovat omezení premiérové tvorby či pořadů pro děti. Ve hře by bylo také přehodnocení rozsahu zahraničních korespondentů, existence Radiožurnálu Sport nebo vlastního symfonického orchestru.

Kriticky návrh hodnotí také mediální expert serveru Médiář Jan Potůček. Podle něj vládní rozhodnutí znamená návrat k době, kterou bývalý generální ředitel České televize Jan Souček označil za „rozpočet verze Armagedon“.

„Bez propouštění to nepůjde, asi dojde i na omezování služeb. ČT přestane být konkurenceschopná v nákupu sportovních práv, ČRo asi sloučí některé stanice a omezí servis v regionech,“ řekl Potůček.

Shromáždění a pochod spolku Milion chvilek na podporu Českého rozhlasu a České televize

Dalibor Martínek: Babiš Českou televizi nezničí, jen si kupuje voliče

Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?

Přečíst článek

Na rizika upozorňují i Reportéři bez hranic. Podle Pavola Szalaie návrh nezaručuje médiím veřejné služby přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování na základě objektivních a transparentních kritérií. To je podle něj v rozporu s Evropským aktem o svobodě médií.

„Vyzýváme Evropskou komisi, aby udělala vše, co je v její moci, na ochranu systému financování českých veřejnoprávních médií, který slouží jako model udržitelnosti a nezávislosti ve střední a východní Evropě,“ uvedl Szalai.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s téměř 2,5 miliardy korun.

Původní komplexní zákon, který vláda nakonec nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024, tedy před loňské zvýšení poplatků.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Hynek Chudárek

„Budeme muset omezit tvorbu.“ Ředitel ČT Chudárek varuje před rozpočtem Klempíře

Přečíst článek
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Vláda ruší koncesionářské poplatky, opozice mluví o útoku na nezávislost médií

Přečíst článek