Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Cennější než Louis Vuitton. Lék na obezitu udělal z Novo Nordisku největší firmu Evropy
Profimedia.cz
Michal Nosek

Moderní léky na obezitu mohou části těžce obézních dospívajících skutečně pomoci. Nesmějí se ale stát pohodlnou náhradou za prevenci, pohyb, školní stravování a péči o rodiny. Zvlášť ve chvíli, kdy se politická komunikace nebezpečně potkává s marketingem farmaceutického giganta.

Je to svůdná politická zkratka: máme děti s obezitou, máme zázračně působící injekce, máme novou továrnu a máme veřejné zdravotní pojištění. Stačí to propojit a tvářit se, že jsme právě vynalezli prevenci.

Dětská obezita ale není rozbitá žárovka, kterou vymění farmaceutická firma. Je to výsledek prostředí, v němž se dítě levně nají špatně, draze pohybuje dobře, tráví hodiny vsedě a potom se od něj čeká, že silou vůle přepere průmysl, školní režim, rodinný stres i reklamu. Když na to stát odpoví hlavně injekcí, není to zdravotní politika. Stát s prevencí a zdravými aktivitami praktiky končí.

Lék může pomoci. Nesmí se stát alibi

Léky typu GLP-1 nejsou šarlatánství. U části těžce obézních dospívajících mohou být rozumnou a medicínsky obhajitelnou pomocí. Wegovy je v Evropě registrován i pro adolescenty od 12 let s obezitou a hmotností nad 60 kilogramů, jako doplněk k redukční dietě a zvýšené fyzické aktivitě. Léčba se má přehodnotit, pokud po 12 týdnech na cílové či maximálně tolerované dávce nepřinese alespoň pětiprocentní pokles BMI.

Je to tedy doplněk. Ne náhrada. A už vůbec ne politické alibi.

Úhrada ano, ale jen s přísnými pravidly

Jestli mají pojišťovny tyto léky hradit, pak jen pro jasně vymezené případy, pod dohledem specialistů a s povinnou součástí péče o pohyb, výživu, psychiku a rodinu. Ne jako plošnou vstupenku do celoživotního byznysu s obezitou.

Bitva o hubnutí se přesouvá za hranice USA. Novo chystá globální start pilulky Wegovy

Novo Nordisk se připravuje na uvedení pilulky Wegovy mimo Spojené státy a do expanze se chystá vstoupit naplno. Firma sází na silný zájem pacientů, telemedicínu i rostoucí poptávku po lékové formě, která by mohla rozšířit trh s přípravky na hubnutí za hranice injekční léčby.

Přečíst článek

Léčba za několik tisíc korun měsíčně, často dlouhodobá či doživotní, nepředstavuje drobnou položku v lékárně, ale budoucí rozpočtový závazek. A právě proto se o ní nesmí rozhodovat v atmosféře slavnostního přestřihávání pásek, nýbrž na základě tvrdých dat, jasných indikačních kritérií a kontroly výsledků.

Úlitba Novo Nordisku? 

A teď k nejcitlivější otázce. Je to úlitba Novo Nordisku za továrnu? Důkaz pro takové tvrzení z dostupných informací není. Bylo by nefér napsat, že stát kupuje léky výměnou za investici. Jenže politika není jen o tom, co se dá prokázat v šanonu. Je i o dojmu, signálu a načasování.

Tady je ten dojem mizerný. Premiér a členové vlády se objevují u farmaceutické továrny, firma vyrábí součásti pro moderní léky na cukrovku a obezitu, investice jde do miliard, a současně se mluví o tom, že veřejné pojištění by mohlo začít platit dětem drahé léky z jednoho z nejlukrativnějších segmentů zdravotnictví. Novo Nordisk koupil závod v Jevanech od Novavaxu za 200 milionů dolarů a do jeho modernizace investoval další miliardy. Závod má vyrábět látky či součásti pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu.

Tohle nemusí být korupce. Úplně stačí, že to vypadá jako politický product placement.

Nejdřív prevence, potom injekce

Stát by měl proto udělat pravý opak slavnostního marketingu. Žádné dojemné věty o investici do veřejného zdraví pronášené před logem výrobce. Nejdřív data, cena, úhradová kritéria, limity, nezávislé hodnocení, kontrola výsledků a jasná odpověď, co přesně bude stát dělat kromě placení injekcí.

Kolik dá do školního stravování? Kolik do dětských psychiatrů? Kolik do pohybu ve školách? Kolik do prevence v rodinách, které si zdravý životní styl nemohou dovolit jako volnočasový luxus?

Nejhorší scénář je, že si stát odškrtne dětskou obezitu platebním příkazem farmaceutické firmě a bude tomu říkat prevence. Děti pak nebudou hubnout proto, že jsme změnili prostředí, v němž tloustnou. Budou hubnout proto, že jsme rezignovali na politiku a koupili si náplast na problém.

Související

Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané

Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané
Profimedia
Tereza Zavadilová

Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.

Mark Zuckerberg to na své síti Threads pěkně schytal. V tradičně pozitivně laděném příspěvku napsal, že jeho Meta bude sponzorovat rekvalifikační program, který pomůže z Ameriky udělat lídra v AI. Věřím, že budoucnost je pro každého, napsal. Jenže Meta nedlouho předtím oznámila, že kvůli AI vyhodí dalších 8 tisíc - a většinou jde o dobře placené, kvalifikované joby, jako jsou produkťáci, softwaroví inženýři a manažeři.

Kdežto inzerovaný program America's Workers Academy chce školit lidi na manuální práce - především na pokladače a montéry optických kabelů, kteří jsou potřeba pro aktuální horečnou výstavbu datových center. Lidé v diskusi mu to moc nedarovali.

AI bere práci

"Strávil jsi roky vývojem algoritmů, které mají nahradit lidi, a teď po těch lidech chceš, aby pro ty algoritmy stavěli infrastrukturu. Tak to je hard sell...," píše například uživatel @s0ftauth0rity. „Takže AI vám vezme práci za 300 tisíc dolarů ročně a vy teď můžete jít zadarmo zpátky do školy, abyste pak dělali práci, kde dostanete tak 65 tisíc ročně, a stavěli tu věc, co vám ten job za 300 tisíc vzala? To dává smysl. Z téhle příležitosti budeme všichni úplně nadšení…,“ tolik @theaustinhomeguy. Pardon, abychom byli přesní, kromě pokladačů kabelů se lze školit i na instalatéry a elektrikáře. Nic proti, ale, jak se ptá jiná diskutující: Zuckerbergu, dáte do takové školy své děti?

Mark Zuckerberg Threads/newstream

Montáž kabelů pro datová centra může být na pár let perspektivní job, než se tedy přesunou na Muskův Měsíc nebo Mars a bude z toho práce jen pro fajnšmekry, ale možná bude zase lépe placená. Teď o zaměstnání přicházejí kancelářští lidé, jenže ani dělnické či méně kvalifikované profese nemají své jisté. To platí i pro gastro. 

Představte si, že robot udělá za hodinu desetkrát tolik tacos než obyčejný člověk. Možná víc. "Robot dokáže za jedinou hodinu připravit 500 salátů, Tex-Mex pokrmů nebo poke bowls s přesnými ingrediencemi podle vašeho přání. Nevím přesně, kolik jich zvládne udělat jeden člověk, ale asi ne víc než 30, možná 45 za hodinu," pochlubil se technologický podnikatel Marc Lore, mimo jiné majitel gastro start-upu Wonder.

Roboty nasadí v řetězci už příští měsíc, v restauraci na skoro non-stop provoz stačí tři živí lidé. A levný provoz mu dovolí držet nízké ceny. Jestli tohle není potrava pro odbory, tak už nic. 

Burrito bowl, fast food

Proto, že roboti jsou na prahu naší hmotné reality, není divu, že se na ně chystá i legislativa. Čína je nejdál, vymyslela 29 místné číslo, které bude humanoidům sloužit jako identifikační doklad, občanka. Robobčanka.

Země se pere s dědictvím své někdejší drastické politiky jednoho dítěte, která vyústila v demografickou krizi. A tak jedno sociální inženýrství vytlouká dalším, chce AI pracovníky masově nasazovat do všech profesí, kde to zvládnou. Čínským úřadům se nástup robotické pracovní síly bude líbit, půjde ji totiž ovládat ještě lépe než lidské dělníky.

Identifikační kód je o jedenáct znaků delší než číslo čínského občana. A do nejmenšího detailu specifikuje národnost, výrobce, model a neopakovatelné sériové číslo. Tento identifikační kód není jen obyčejná statická poznávací značka. Funguje údajně jako "telemetrická pupeční šňůra" v reálném čase, která úřadům hlásí naprosto vše, co robot dělá - od fyzického opotřebení jeho kloubů až po stav baterie a kognitivní kapacitu jeho umělé inteligence. Prostě člověk nemá šanci. 

Bezos lelkuje

Pak skoro až pohladí na duši, když se dozvíme, že jeden z lidí, co ovládají současný závod umělé inteligence, žije jako člověk z masa a kostí. Skoro. Magazín Fortune popsal, jak vypadá denní režim Jeffa Bezose. „Ráno hrozně rád lelkuju.“  Lelkování znamená čtení novin, pití kávy a snídani s dětmi předtím, než odejdou do školy. 

První schůzku má až v 10 hodin dopoledne a cokoli mentálně náročného – říká tomu "schůzky s vysokým IQ“ – si nechává na dobu před obědem. Potom už se prý okno zavírá. „Kolem páté odpoledne už si říkám: o tomhle dneska nedokážu přemýšlet, zkusme to znovu zítra v 10 dopoledne.“ No, tak určitě. 

Profimedia

Kdo se bojí, že i pro jeho job si přijdou roboti s AI, o peníze, nebo obecně budoucnosti, máme i pozitivní zprávy. Umělá inteligence se dá využít na vyhledávání pokladů ve starém harampádí v domácnosti a nějakou tu korunu si přivydělat.  Média referovala o seniorce, která si koupila před šedesáti lety ve starožitnictví nějakou čmáranici za stovku a nyní to díky AI prodala za čtvrt milionu dolarů coby díla skotského koloristy F.C.B. Cadela. Civilizační deník radí: Zkuste se Google Lens podívat, co doma máte. 

Je to malá náplast naděje na všechny ty nejistoty, ale aspoň nějaká. 

Donald Trump Jr.

Proč nebyli Trump, Melania a Barron na svatbě Donalda mladšího. A jak to souvisí s mocí a krásou

Donald Trump se minulý týden na druhou svatbu svého juniora s ex-modelkou Bettinou neobtěžoval. Ani jeho poslední manželka a syn. A jak to v palácích bývá, kolem nepřítomnosti je spousta interpretací.

Přečíst článek

 

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

nVidia

Nvidia rozhodne o náladě na trzích. Investoři čekají důkaz, že AI boom nekončí

Přečíst článek

Léky na hubnutí dětem zaplatí pojišťovny? Vojtěch čeká verdikt do konce roku

Adam Vojtěch, ministr zdravotnitví
ČTK
 nst
nst

Obézní děti od 12 let by mohly mít moderní léky na hubnutí hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch očekává rozhodnutí o podmínkách do konce roku. Návrh přichází v době, kdy podle dat ministerstva roste počet českých dospívajících s nadváhou či obezitou a léčba obezity se stává jedním z nejrychleji rostoucích témat zdravotnictví.

Obézním dětem by mohly být léky na hubnutí hrazeny ze zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl při otevření závodu společnosti Novo Nordisk ve středních Čechách, že rozhodnutí o podmínkách úhrad očekává do konce roku. Podle dnešní zprávy ČTK má jít o možnost pro děti od 12 let, přičemž ředitel SÚKL Tomáš Boráň mluví o standardní úhradě pro věkovou skupinu 12 až 18 let. Konkrétní kritéria, například hranice BMI, zatím ministerstvo ani SÚKL neupřesnily.

Farmaceutická společnost Novo Nordisk investovala do výrobního závodu v Bohumili, osadě spadající pod středočeské Jevany, více než osm miliard korun

Novo Nordisk otevřel modernizovaný závod u Prahy. Do výroby léků na cukrovku a obezitu dal přes osm miliard

Dánská farmaceutická skupina v Bohumili u Jevan zahájila výrobu součástí moderních léků. Část produkce má nejprve směřovat do klinických studií, následně chce firma výrobu navyšovat.

Přečíst článek

Vojtěch označil případné hrazení léčby za investici do veřejného zdraví. Premiér Andrej Babiš uvedl, že v Česku je podle jeho údajů 245 tisíc obézních dětí.

Moderní léky zatím pacienti většinou platí sami

Léky ze skupiny GLP-1, mezi které patří například přípravky s účinnými látkami semaglutid nebo liraglutid, se v posledních letech staly významnou součástí léčby obezity i diabetu 2. typu. V Česku jsou dostupné na lékařský předpis, pro samotnou léčbu obezity však podle ČT24 dosud nejsou hrazené z veřejného zdravotního pojištění a pacienty stojí měsíčně několik tisíc korun. Léčba navíc bývá dlouhodobá.

Evropská léková agentura uvádí, že přípravek Wegovy se používá spolu s dietou a pohybem u dospělých s obezitou nebo nadváhou s přidruženými zdravotními komplikacemi. U dospívajících od 12 let je určen pro pacienty s BMI na 95. percentilu nebo výše a s hmotností nad 60 kilogramů.

Nově se řeší i tablety, pro děti ale zatím ne

SÚKL v květnu informoval, že EMA doporučila rozšíření registrace přípravku Wegovy o perorální formu. Tablety mají být první perorální léčbou úpravy tělesné hmotnosti založenou na analogu GLP-1. SÚKL ale zároveň upozornil, že zatímco injekční Wegovy je indikován i pro dospívající od 12 let, tabletová forma je určena pouze pro dospělé.

Dalším lékem používaným v léčbě obezity je Saxenda s účinnou látkou liraglutid. Podle EMA se může použít u dospívajících od 12 let s obezitou a hmotností nad 60 kilogramů jako doplněk zdravé výživy a vyšší fyzické aktivity.

Dětí s nadváhou přibývá

Debata o úhradách přichází v době, kdy se nadváha a obezita u dětí řadí mezi rostoucí zdravotní problémy. Ministerstvo zdravotnictví loni upozornilo na data studie HBSC, podle nichž má nadváhu nebo obezitu více než pětina českých dospívajících. U chlapců se s vyšší hmotností potýká téměř každý třetí, u dívek každá šestá. Studie zároveň upozorňuje na souvislost mezi hmotností, vnímáním vlastního těla a duševním zdravím dětí.

Podle Státního zdravotního ústavu se v Česku nad zdravou váhou pohybuje více než 60 procent lidí a náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou dosahují zhruba 30 miliard korun ročně. U mladých lidí SZÚ upozorňuje mimo jiné na růst nadváhy u věkové skupiny 13 až 17 let.

Novo Nordisk posiluje výrobu v Česku

Téma úhrad zaznělo při otevření závodu firmy Novo Nordisk v Bohumili u Jevan. Dánská společnost zde chce vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Firma areál koupila v roce 2024 od společnosti Novavax za 200 milionů dolarů, tedy téměř pět miliard korun. Léky na obezitu patří podle odborníků k nejlukrativnějším segmentům současného farmaceutického trhu.

Bitva o hubnutí se přesouvá za hranice USA. Novo chystá globální start pilulky Wegovy

Novo Nordisk se připravuje na uvedení pilulky Wegovy mimo Spojené státy a do expanze se chystá vstoupit naplno. Firma sází na silný zájem pacientů, telemedicínu i rostoucí poptávku po lékové formě, která by mohla rozšířit trh s přípravky na hubnutí za hranice injekční léčby.

Přečíst článek

Případná úhrada pro děti by proto znamenala významný posun: léčba by se z režimu drahé individuální terapie mohla stát standardní součástí péče o část dospívajících s těžkou obezitou. Otevřené ale zůstává, jak přísná budou kritéria, kdo bude moci léky předepisovat a zda bude úhrada navázána na specializovaná obezitologická centra, změnu jídelníčku, pohybový režim a pravidelné kontroly.

Související

Cennější než Louis Vuitton. Lék na obezitu udělal z Novo Nordisku největší firmu Evropy

Glosa Michala Noska: Hubnutí na recept? Ano. Ale stát nesmí dětem místo hřišť ordinovat akcie Novo Nordisku

Přečíst článek