Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Dalibor Martínek: Babiš Českou televizi nezničí, jen si kupuje voliče

Shromáždění a pochod spolku Milion chvilek na podporu Českého rozhlasu a České televize
ČTK
Dalibor Martínek

Chce vláda ovládnout Českou televizi a Český rozhlas, když nyní rozhodla o zrušení koncesionářských poplatků? Nebo jen chce, aby obě organizace víc šetřily?

Andrej Babiš vysvětluje zrušení poplatků od příštího roku a navázání obou institucí na státní rozpočet neochotou televize a rozhlasu šetřit. To byla hlavní výtka, kterou uvedl na tiskové konferenci vlády. Tento argument lze dobře rozvrátit. Co je vládě, kterékoliv, do toho, jak hospodaří veřejnoprávní instituce, která není napojená na státní rozpočet? Nemuselo by ji to vůbec zajímat.

Na druhé straně, vedení televize neustále lobbovalo za zvyšování poplatků, které naopak stanovuje zákon. Vlastně to byl takový šerm dvou nezávislých entit. Některé vlády žádostem z Kavek dlouho odolávaly, u Fialovy vlády našly zastání. Fiala vyslyšel brekot České televize, že už se dlouho tyto poplatky nezvyšovaly, a zvýšil je.

Byl to takový paradox, televize byla nezávislá na státních penězích, ale vlastně závislá. Kdyby byla vůle, místo zestátnění by se hledal nějaký valorizační vzorec poplatků. Jenže Andrej Babiš vycítil, že když zvedne téma poplatků a vymezí se přes ně vůči minulé vládě, veřejně zaboduje.

Druhým argumentem vlády pro zestátnění veřejných médií bylo prosté tvrzení, že to má koalice ve vládním prohlášení. Tečka. To zní velmi neurčitě, ale za tím lze vidět cokoliv. Klíčová otázka zní, proč to měla v plánu. Jde tady o peníze, o šetření, nebo o vliv nad významnými médii? Otázka bez jasné odpovědi. Šlo o to, i o to.

O peníze jde až v první řadě

Samotné financování bylo možné skutečně vyřešit jen valorizačním mechanismem. Na druhé straně, a to Babišovi hrálo do karet, například televize posílá podle odhadů pětadvacet tisíc „neplatičů“ poplatků ročně do exekuce. Což je ohromné číslo, a je zcela nepochopitelné, že instituce veřejné služby uvrhává kvůli svým příjmům takové množství lidí do náruče exekuční mafie. Teď se to televizi sečte.

A vliv? Ano, každá politická strana chce sedět před kamerami České televize. Žádný manažer politické strany neodmítne hovor od produkce. Naopak, žádá si ho. Teď vláda tvrdí, že na nezávislosti médií se nic nezmění. Asi má pravdu, politici mají do zpravodajství dveře otevřené už teď. Andrej Babiš mohl klidně říct při tiskové konferenci do očí zpravodaji České televize, že lže, stejně jako to bude moci říct příští rok. Na tom se nic nezmění.

Babiš si maže opozici na chleba

Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.

Přečíst článek

Utrpí tvůrčí skupiny

Těžko po změně financování čekat nějaký politický kobercový nálet na televizi. Bylo by to moc okaté, a pro vládu ve výsledku neprospěšné. Možná půjde o nějakou postupnou erozi. Wollner, Fridrichová, Moravec. Kdo další? To se však dělo vždy a dít bude dál. Na to nebude mít zestátnění vliv. Politici přeceňují sílu České televize. Kdyby vzniklo podezření, že je zaujatá, ještě by se její vliv snížil. 

A je třeba si uvědomit, že většina výdajů České televize nemíří do zpravodajství, ale do tvůrčích skupin. Tam bude škrtnutí patnácti procent nejvíc bolet.

Související

Česká televize bude mít nového šéfa

Glosa Michala Noska: Konec koncesionářských poplatků? Jen politický trik. Češi budou platit dál

Přečíst článek
Zástupci vlády představují dokument s novými pravidly pro veřejnoprávní média

Stanislav Šulc: Občanská podpora ČT a rozhlasu je sympatická. Vláda si ale opravdu může dělat, co chce

Přečíst článek

Vláda ruší koncesionářské poplatky, opozice mluví o útoku na nezávislost médií

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a premiér Andrej Babiš (ANO)
ČTK
 nst
nst

Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Televizní a rozhlasové poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Česká televize by podle návrhu měla v příštím roce získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,065 miliardy korun.

Oproti letošním plánovaným příjmům z poplatků jde o výrazný pokles. Česká televize by měla dostat zhruba o miliardu méně, Český rozhlas až o 400 milionů korun méně. Po jednání vlády to oznámil ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy.

Celkem mají obě instituce získat ze státního rozpočtu 7,8 miliardy korun. Podle vlády se tím jejich financování vrátí na úroveň roku 2024, tedy před loňské zvýšení televizního a rozhlasového poplatku. Oproti letošnímu roku jde zhruba o 15 procent méně.

Tlak na efektivitu

Klempíř tvrdí, že změna zvýší tlak na efektivitu médií veřejné služby. Návrh zákona zároveň obsahuje valorizační vzorec, který by se uplatnil v případě, že kumulovaná inflace dosáhne deseti procent.

„Jsem přesvědčený, že oba ředitelé dokáží, že jsou lidmi na svém místě a dobrými manažery, a stejně jako se dokázali vyrovnat s navýšením rozpočtů, budou umět pracovat i s mírně nižším rozpočtem proti letošnímu roku,“ uvedl Klempíř.

Podle ministra stanovené částky vycházejí z období, kdy byla Česká televize i Český rozhlas lídry trhu a ve výročních zprávách nezmiňovaly nedostatek peněz jako zásadní problém pro svůj rozvoj.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že obě média zrušením poplatků ušetří minimálně 250 milionů korun za jejich vymáhání. „My si myslíme, že obě instituce neprojevily žádný zájem na tom, aby šetřily. Celá Evropa šetří a tyhle dvě média nešetří a nikdo je nekontroluje. No a to hlavní je, že jsme to měli v programu,“ uvedl Babiš. Ze zákona kontrolují obě veřejnoprávní média jejich rady, výroční zprávy o jejich činnosti a hospodaření schvaluje Sněmovna.

Nové financování veřejnoprávních médií

ČT a rozhlas mají přijít o zhruba 1,3 miliardy korun

Poplatky má nahradit příspěvek ze státního rozpočtu. Pro obě instituce dohromady to znamená pokles z 9,1 miliardy na 7,805 miliardy korun.

Letos z poplatků
9,1 mld. Kč
ČT + ČRo dohromady
Nově z rozpočtu
7,805 mld. Kč
podle návrhu vlády
Rozdíl
−1,295 mld. Kč
přibližně −15 procent
Srovnání příjmů z poplatků a nového příspěvku
Česká televize −960 mil. Kč
Letos z poplatků: 6,7 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 5,74 mld. Kč
 
Český rozhlas −335 mil. Kč
Letos z poplatků: 2,4 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 2,065 mld. Kč
 
Celkem ČT + ČRo −1,295 mld. Kč
Letos z poplatků: 9,1 mld. Kč
 
Nově z rozpočtu: 7,805 mld. Kč
 
letošní příjem z poplatků
nový příspěvek ze státního rozpočtu

Zdroj údajů: návrh vlády a rozpočtové údaje uvedené v článku.

Česká televize letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. Český rozhlas má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun a z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.

Obě veřejnoprávní média už dříve varovala, že škrty v rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění. Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu jsou nyní ve stávkové pohotovosti.

Kritika opozice

Opozice návrh ostře kritizuje. Podle jejích zástupců nejde jen o technickou změnu financování, ale o zásah do nezávislosti veřejnoprávních médií. Šéf ODS Martin Kupka napsal, že premiér Andrej Babiš uvádí v život „slovenské mafiánské praktiky“ a že vláda se bojí kritické práce novinářů.

Podobně mluví předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj jsou tvrzení, že se mění pouze způsob financování, lživá. „Nejenže berou veřejnoprávním médiím nezávislost na politicích, ale ještě jim drasticky sahají na rozpočty. Komu se hodí slabá média veřejné služby? Těm, kdo se bojí veřejné kontroly,“ uvedl.

Pirátská poslankyně Andrea Hoffmannová označila návrh za obrovský zásah do systému financování a nezávislosti veřejnoprávních médií. Kritizuje také to, že podle ní neprochází řádným připomínkovým řízením, odbornou debatou ani veřejnou kontrolou.

Převedení České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet podle Hoffmannové neznamená, že je lidé přestanou platit. Budou je podle ní platit dál ze svých daní, jen bez jasného a předvídatelného systému, který chrání média před politickým tlakem.

Kritika zaznívá i od lidovců a TOP 09. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich uvedl, že vládě jde o kontrolu České televize a Českého rozhlasu. Šéf TOP 09 Matěj Ondřej Havel napsal, že Babiš a Klempíř chtějí média veřejné služby „vyhladovět“, protože si nepřejí média, která kladou kritické otázky.

Původní komplexní zákon, který vláda nakonec nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů veřejnoprávních médií na úroveň roku 2024.

AfD

AfD dál sílí. Pravicově extremistická strana posiluje už i v Berlíně

Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.

Přečíst článek

Sotva se lanovka na Petřín po velké opravě tratě a výměně vozů chystá znovu rozjet, město oznamuje, že začne připravovat další akci. Tentokrát bezbariérové úpravy stanic

Michal Nosek: Rekonstrukce po pražsku. Bezbariérový Petřín? Snad v roce 2030

Praha znovu ukazuje svou jedinečnost v oblasti veřejných staveb. Model „nejdřív opravit, potom zjistit, že chybí něco základního, a nakonec to celé začít připravovat znovu“ se již natolik osvědčil, že se jej magistrát vzdát nehodlá. Petřínská lanovka dostane novou trať i nové vozy. Bezbariérové úpravy stanic ale podle města přijdou až jako další kapitola.

Přečíst článek

Související

Česká televize bude mít nového šéfa

Glosa Michala Noska: Konec koncesionářských poplatků? Jen politický trik. Češi budou platit dál

Přečíst článek

Válku o počet pater developer prohrál. Nyní prodává poslední byty

Dueta Kamýk
Trigema, užito se svolením
Dalibor Martínek
lib

Výstavba dvou nových bytových domů na pražském sídlišti Kamýk se před pár lety stala ukázkou toho, jak městská část a její obyvatelé brání výstavbě bydlení v hlavním městě. Je to typický příklad fenoménu nimby.

Proti novému projektu developerské společnosti Trigema se postavila tamní radnice s podporou stávajících obyvatel. Společnost Trigema chtěla na sídlišti Kamýk postavit dva bytové domy o devatenácti a patnácti patrech. Celkem 170 bytů. Radnice protestovala, že vysoké budovy by prý poškodily kvalitu života stávajících obyvatel.

„Útok na demokracii“

Vyhrocený spor mezi developerem a městskou částí už v roce 2021 mířil k soudu, kdy chtěl developer žádat náhradu škody. Místostarostka Eva Tylová (Piráti, dříve zelení), odpovědná za územní rozvoj, dokonce označovala žalobu za „útok na demokracii“. Po vleklém sporu, do kterého zasahovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, nakonec Trigema snížila počet podlaží na patnáct a devět s celkově 160 byty.

Albánci protestují proti výstavbě luxusního projektu na ostrově Sazan.

Trumpův zeť chtěl z albánského pobřeží udělat luxusní resort. Teď proti němu pochodují tisíce lidí

Protesty proti resortům Jareda Kushnera v Albánii přerostly v odpor proti celé politické třídě. Kauza ukazuje, jak silně na Balkán tlačí zahraniční realitní kapitál.

Přečíst článek

Bytů moc nezbývá

Posun o pár let, do současnosti. V projektu nazvaném Dueta Kamýk nabízí Trigema poslední třetinu bytů. V projektu jsou k dispozici byty o velikostech 2+kk a 3+kk. Ceny začínají na 8,26 milionu korun za byt 2+kk o výměře 49,4 metru čtverečního. Projekt je podle firmy určen párům, rodinám s dětmi i investorům. Dokončení výstavby a předání bytů budoucím majitelům plánuje v polovině příštího roku.

Pod návrhem projektu jsou podepsaní renomovaní architekti ze studia Qarta Architektura. Ve dvoupodlažním parteru je mimo jiné počítáno s fitness centrem i obchodem s potravinami. Součástí bytů jsou velká francouzská okna se sníženým parapetem, podlahové vytápění a příprava pro chlazení ve dvou nejvyšších patrech.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Kunovský tlačí na stavební firmy: Zlevněte, jinak nové byty v Praze nezačneme stavět

Přečíst článek