V Kodani se na tamější standardy dlouho nedařilo sestavit vládní koalici. Výsledný kabinet má ale poměrně ambiciózní program. Zatímco většina evropských vlád si v době rostoucích nákladů a ropného šoku kvůli krizi v Íránu neví příliš rady, Dánové chtějí k problémům přistoupit o poznání aktivněji.

Dánsko má novou vládu. Její skládání trvalo rekordně dlouho, protože sice opět vyhráli Sociální demokraté staronové premiérky Mette Frederiksenové, ale kvůli poklesu podpory neměli dostatek křesel pro složení většiny ani ve spolupráci s menšími levicovými stranami.

Jazýčkem na vahách se stalo středopravé uskupení Moderates. Šéf strany Lars Løkke Rasmussen, někdejší premiér a dosavadní ministr zahraničí, se po delším rozhodování nakonec přiklonil k Frederiksenové – ostatně spolupráce jim poslední roky šla docela hladce. Společně si vysloužili uznání za sebevědomý postoj vůči Donaldu Trumpovi a americkým snahám o převzetí Grónska.

Asertivní zahraniční politika bude jedním z důležitých bodů programu i jejich nového kabinetu. „Vláda bude nekompromisně hájit suverenitu království, jeho územní celistvost a právo na sebeurčení,“ stojí v programovém prohlášení. Frederiksenová dlouhodobě prosazuje, aby o osudu Grónska rozhodli sami jeho obyvatelé, nikoliv Washington – a ideálně ani Kodaň.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

„Zlepšovat každodenní život“

Jinak ale program nese stopy po kompromisech. To je patrně dílem Rasmussena, který měl rozhodující pozici a v jednu fázi vyjednávání hrozil, že podpoří konkurenční pravicový blok. Vláda tak bude více levicová a zelená než ta předchozí, zasednou v ní kromě Sociálních demokratů a Moderates také Zelená levice a středolevé a sociálně liberální Radikale Venstre, nejradikálnější Rudo-zelená aliance ale zůstane mimo a menšinovému kabinetu bude pouze dodávat hlasy.

Z programu zmizel i jeden z nejvíce kontroverzních návrhů, se kterým před volbami přišli Sociální demokraté, a to (poměrně mírná) daň z bohatství, jež měla přinést peníze například do školství. Minimálně v jednom ohledu však může být Kodaň vzorem pro další evropské státy. K problému rostoucích životních nákladů, které nyní navíc zesilují i důsledky krize v Íránu, se vláda staví mimořádně aktivně. Zatímco třeba česká vláda jen opatrně sleduje ceny paliv, v Dánsku se chystají pomáhat ohroženým skupinám ráznějším způsobem.

Drahé potraviny chce vláda řešit mimo jiné tím, že oseká spotřební daň na jídlo na polovinu, v případě ovoce a zeleniny dokonce úplně. Chudším důchodcům bude měsíčně posílat v přepočtu přes tři tisíce korun. Pro mladé do 22 let zase plánuje zavést hromadnou dopravu zdarma. V dlouhodobějším horizontu by pak měla zajistit zcela bezplatnou zubařskou péči.

A z trochu jiného soudku. Na evropské poměry, kde se řeší války a krize, mají v Dánsku jedno specifické téma. V politických diskusích se hovoří o podmínkách prasat ve velkochovech. To se ovšem řeší dlouhodobě, dokonce se téma stalo náplní jednoho z dílů populárního seriálu Borgen.

Karel Pučelík: U republikánů není pro protitrumpovskou opozici místo. Na podzim to však může stranu potopit

Názory

V republikánských primárkách před podzimními volbami do Kongresu vítězí jeden trumpovský kandidát za druhým. Odnáší to i dlouholeté tváře a vlivní politici. Podpora Donalda Trumpa je dnes klíčem k vnitrostranickému vzestupu. Pro Trumpovy odpůrce to ale nakonec nemusí být špatná zpráva. Pokud situaci dokážou využít konkurenční demokraté, otevírá se šance k Trumpově velké porážce.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Dánsko, postrach migrantů

Dánsku se v podstatě vyhýbá silný nástup krajní pravice. Jedním z důvodů je i to, že tamější imigrační systém patří k těm v Evropě nejvíce striktním, přestože jinak Skandinávie patří k velmi rozmanitým a sociálně smýšlejícím regionům.

V minulých letech se systém, kterým se chtějí inspirovat Britové, formoval právě pod vedením Sociálních demokratů, kteří v minulém období vládli v koalici s Moderates a pravicovým Venstre. Tvrdý přístup zůstane, i když kabinet zlevicověl a zezelenal.

Zrušení elektronické evidence tržeb předchozí vládou byla chyba. EET narovnává podnikatelské prostředí, říká v rozhovoru pro Newstream.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.

Od prvního ledna příštího roku by se měla vrátit povinná elektronická evidence tržeb. Ta byla zavedena v roce 2016 za premiéra Bohuslava Sobotky a hlavním prosazovatelem byl tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Její zavádění proběhlo ve třech vlnách, čtvrtá vlna byla kvůli covidu odložena a nakonec na ní nedošlo. Přijetí EET veřejností bylo podpořeno losováním zaslaných účtenek (státní loterie Účtenkovka). O šest let později EET zrušila vláda Petra Fialy. EET 2.0 má přinést až 15 miliard dodatečných daňových příjmů ročně.

Co říkáte znovuzavedení elektronické evidence tržeb, respektive EET 2.0?

Jsme rádi, že se EET vrací. Byla obrovská chyba ho zrušit, protože aspoň trošku srovnával situaci tržních subjektů. Problém byl samozřejmě větší v gastronomii než v obchodech. Ale stále tady máme různé malé večerky, které odhadem vykazují třeba 10 či 15 procent reálných tržeb. A to by EET mohla trošku narovnat. Technologicky není systém v ničem problémový, pouze se znovu zapne a oseká se množství dat, která se mají reportovat.  

Méně papíru a méně dat

Která data nebudou muset podnikatelé vykazovat?

Třeba identifikátory konkrétních prodejů. To bylo trochu složitější. Bude se reportovat transakce jako taková. A ze zákona zmizela povinnost každému zákazníkovi vydávat papírovou účtenku, protože dnes už je to nastavené tak, že spousta obchodů má vlastní aplikace, kam ty účtenky chodí. Pokud si ale někdo řekne, pak účtenku samozřejmě dostane. Zmíněná novinka však znamená šetření papírem, protože 97 procent účtenek skončí v koši už v obchodě.

Musejí si podnikatelé kvůli EET pořizovat či inovovat software či hardware?

Nic takového není potřeba, je to běžná funkce pokladního systému. Dnes, s výjimkou nejmenších hospod, kde to možná počítají rukou na papíře, už každá normální hospoda má pokladní systém. A EET bude jenom funkcionalita, která se tam přidá.

Férovost pro poctivé podnikatele

Proč bylo zrušení EET podle vás chybou?

Jde o férovost podnikatelského prostředí. Když máte na náměstí malého města dvě restaurace, které mají stejný počet míst, podobný počet hostů, vaří podobné menu, ale jeden prodává to menu o dvacet procent levněji, tak to není kvůli tomu, že je lepší podnikatel. Ale proto, že podvádí na daních. Stejně tak jsme naráželi na malé obchody, v nichž skončil český obchodník a stala se z nich vietnamská večerka, která má delší otevírací dobu než předtím a většinou o něco větší sortiment, ale vykazuje třeba třetinové tržby. Takže je to okrádání státu a obcházení daňových povinností, na což doplácejí všichni, kdo se chovají poctivě.

První vlna EET byla doprovázena vlnou kritiky. Jedním z protiargumentů bylo, že férovost vůči daňovým povinnostem ocení zákazníci. Jak je to dnes?

Jaké emoce prožívají zákazníci, to nevím. Ale je pro mě důležité, že všichni mají platit daně a mají soutěžit tím, že mají dobré jídlo, poskytují dobrou službu. Ne tím, že umějí okrádat stát.

Kritika zrušení EET

Vláda premiéra Petra Fialy uvedla coby důvod pro zrušení EET, že to mělo ve svém programovém prohlášení a že plní sliby. Co si o tom myslíte?

Byla to chyba a naštvali tím spoustu drobných podnikatelů, kteří trpěli pocitem, že doplácejí na to, že se chovají slušně. A kteří od minulé vlády očekávali, že se zákony budou dodržovat. Ne to, že bude vláda krýt, že někdo zákony ignoruje.

Koho se vlastně nové EET netýká?

Nejmenší podnikatelé mají výjimku. To je podle mě dobře. Pokud mám příjmy do 1,5 milionu a platím paušální daň, tak se mi ta daň zvedne ze sta korun na 1500 měsíčně. Ale každý si může vybrat. Buď půjde do EET a bude i nadále platit stokorunu, anebo si řekne, nechci mít administrativu a raději zaplatím. Ta částka 1500 je výsledkem logického propočtu.