Po desetiletí příprav začala na Albertově výstavba prvního vědeckého centra století
Na pražském Albertově začala výstavba Biocentra v kampusu Univerzity Karlovy. Projekt moderního vzdělávacího biomedicínského centra má propojit různé lékařské a nelékařské obory, nabídne posluchárny, učebny i laboratoře. Budova včetně vnitřního vybavení by měla stát zhruba 6,4 miliardy korun, z toho náklady na stavbu Biocentra činí asi 3,1 miliardy korun bez DPH. Stavebníci zahájili práce letos v dubnu, dokončené by Biocentrum mělo být v červnu 2026.
Vzdělávací centrum by mělo svou činnost oficiálně zahájit od zimního semestru akademického roku 2026/2027, informovala univerzita. Mělo by spojovat pracoviště přírodovědecké fakulty, 1. lékařské fakulty a matematicko-fyzikální fakulty.
Součástí kampusu na Albertově má být i Globcentrum, které se má zaměřit například na výzkum změny klimatu, dynamiky přírodních procesů či biodiverzity. Projekt dvou vědeckých výukových center má být podle dřívějších informací největší výstavbou univerzity v centru Prahy za posledních 100 let. Podle původního plánu se mělo začít stavět na začátku roku 2020 a obě centra měla začít fungovat od roku 2022.
UK chce na Biocentrum využít evropské peníze z Národního plánu obnovy. Díky dotacím z plánu vzniknou v Česku celkem tři špičková vzdělávací medicínská centra. Kromě Biocentra na pražském Albertově se jedná o projekt Univerzity Karlovy Mephared 2 v Hradci Králové a projekt Masarykovy univerzity BioPharma Hub v Brně. Na výstavbu je z Národního plánu obnovy připraveno 9,3 miliardy korun, informovalo v minulosti ministerstvo školství. Na projekty jdou podle úřadu vzhledem k jejich významu peníze také ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů obou univerzit. Dokončení staveb je podle ministerstva plánované na červen 2026.
Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise. „Taková spolupráce není jednoduchá, vyžaduje čas. My jsme tomu ten čas dali a dnes si nemůžu stěžovat na jedinou spolupráci s univerzitou, Akademií věd nebo vědeckým ústavem,“ dodává.
Když sladíme průmysl s vědou, dokážeme v Česku neuvěřitelné věci, říká „vesmírný“ vizionář
Leaders
Výzkum i testování léčiv
„Biocentrum přispěje k multioborovému vzdělávání v rámci lékařských i nelékařských oborů a ve výzkumu, spojeném s výukou, také k vývoji a testování nových léčiv a léčebných postupů i k určování preventivních opatření proti nemocem, jejichž léčba bude pro odborníky velkou výzvou,” řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
V Biocentru mají vzniknout moderní vysokoškolské posluchárny, studovny, laboratoře s vyspělou technikou nebo například relaxační zóna s kavárnou. Hlavní obory, na které se má Biocentrum zaměřit, jsou biochemie a metabolismus, buněčné systémy ve zdraví a nemoci, ale například i chemická syntéza a materiálový výzkum a nanotechnologie.
Podle architektů Biocentra ze společnosti Znamení čtyř Juraje Matuly a Tomáše Havlíčka klade projekt centra důraz na to, že je Kampus Albertov místem pro setkávání lidí a myšlenek. V areálu by měla například vzniknout i kašna s logem školy pod vodní hladinou, uvedli.
Investice světových firem do umělé inteligence (AI) se budou letos dál zvyšovat a na konci roku mohou dosáhnout šesti bilionů korun, což se blíží hrubému domácímu produktu ČR. Ten loni činil 7,3 bilionu korun. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB.
Objem globálních investic do umělé inteligence se letos přiblíží HDP Česka
Zprávy z firem
Vojenská aliance NATO má také vlastní výzkum. Zaměřuje se nejenom na nové technologie pro bojové operace, ale také na to, jak bezpečnost světa ovlivňují změny klimatu, kybernetické útoky anebo podvodné ovlivňování voleb.
Vědecký výzkum NATO stojí na spolupráci s odborníky v civilu
Zprávy z firem
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
