Po desetiletí příprav začala na Albertově výstavba prvního vědeckého centra století
Na pražském Albertově začala výstavba Biocentra v kampusu Univerzity Karlovy. Projekt moderního vzdělávacího biomedicínského centra má propojit různé lékařské a nelékařské obory, nabídne posluchárny, učebny i laboratoře. Budova včetně vnitřního vybavení by měla stát zhruba 6,4 miliardy korun, z toho náklady na stavbu Biocentra činí asi 3,1 miliardy korun bez DPH. Stavebníci zahájili práce letos v dubnu, dokončené by Biocentrum mělo být v červnu 2026.
Vzdělávací centrum by mělo svou činnost oficiálně zahájit od zimního semestru akademického roku 2026/2027, informovala univerzita. Mělo by spojovat pracoviště přírodovědecké fakulty, 1. lékařské fakulty a matematicko-fyzikální fakulty.
Součástí kampusu na Albertově má být i Globcentrum, které se má zaměřit například na výzkum změny klimatu, dynamiky přírodních procesů či biodiverzity. Projekt dvou vědeckých výukových center má být podle dřívějších informací největší výstavbou univerzity v centru Prahy za posledních 100 let. Podle původního plánu se mělo začít stavět na začátku roku 2020 a obě centra měla začít fungovat od roku 2022.
UK chce na Biocentrum využít evropské peníze z Národního plánu obnovy. Díky dotacím z plánu vzniknou v Česku celkem tři špičková vzdělávací medicínská centra. Kromě Biocentra na pražském Albertově se jedná o projekt Univerzity Karlovy Mephared 2 v Hradci Králové a projekt Masarykovy univerzity BioPharma Hub v Brně. Na výstavbu je z Národního plánu obnovy připraveno 9,3 miliardy korun, informovalo v minulosti ministerstvo školství. Na projekty jdou podle úřadu vzhledem k jejich významu peníze také ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů obou univerzit. Dokončení staveb je podle ministerstva plánované na červen 2026.
Výtky, že český průmysl neumí spolupracovat s vědou a univerzitami, se týkají i kosmického odvětví. „Přesto jsem v tomhle ohledu velmi pozitivní,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Kapoun, majoritní vlastník a výkonný šéf společnosti TRL Space, která staví zákazníkům na míru družice i celé vesmírné mise. „Taková spolupráce není jednoduchá, vyžaduje čas. My jsme tomu ten čas dali a dnes si nemůžu stěžovat na jedinou spolupráci s univerzitou, Akademií věd nebo vědeckým ústavem,“ dodává.
Když sladíme průmysl s vědou, dokážeme v Česku neuvěřitelné věci, říká „vesmírný“ vizionář
Leaders
Výzkum i testování léčiv
„Biocentrum přispěje k multioborovému vzdělávání v rámci lékařských i nelékařských oborů a ve výzkumu, spojeném s výukou, také k vývoji a testování nových léčiv a léčebných postupů i k určování preventivních opatření proti nemocem, jejichž léčba bude pro odborníky velkou výzvou,” řekla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
V Biocentru mají vzniknout moderní vysokoškolské posluchárny, studovny, laboratoře s vyspělou technikou nebo například relaxační zóna s kavárnou. Hlavní obory, na které se má Biocentrum zaměřit, jsou biochemie a metabolismus, buněčné systémy ve zdraví a nemoci, ale například i chemická syntéza a materiálový výzkum a nanotechnologie.
Podle architektů Biocentra ze společnosti Znamení čtyř Juraje Matuly a Tomáše Havlíčka klade projekt centra důraz na to, že je Kampus Albertov místem pro setkávání lidí a myšlenek. V areálu by měla například vzniknout i kašna s logem školy pod vodní hladinou, uvedli.
Investice světových firem do umělé inteligence (AI) se budou letos dál zvyšovat a na konci roku mohou dosáhnout šesti bilionů korun, což se blíží hrubému domácímu produktu ČR. Ten loni činil 7,3 bilionu korun. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti XTB.
Objem globálních investic do umělé inteligence se letos přiblíží HDP Česka
Zprávy z firem
Vojenská aliance NATO má také vlastní výzkum. Zaměřuje se nejenom na nové technologie pro bojové operace, ale také na to, jak bezpečnost světa ovlivňují změny klimatu, kybernetické útoky anebo podvodné ovlivňování voleb.
Vědecký výzkum NATO stojí na spolupráci s odborníky v civilu
Zprávy z firem
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.