Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
„Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu za mír za to, že jsem zastavil osm válek a více, už necítím povinnost myslet čistě na mír,“ napsal Trump norskému předsedovi vlády. Nobelovu cenu za mír uděluje Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem.
Trump v dopise zpochybnil nárok Dánska na Grónsko a jeho schopnost ochránit arktický ostrov před Ruskem a Čínou. „Proč mají vůbec 'právo vlastnictví'? Nejsou o tom žádné psané dokumenty, pouze tam před stovkami let přistála loď, ale naše lodě tam také přistávaly,“ napsala americká hlava státu na adresu Dánského království.
Trump urychluje rozpad NATO a posiluje Koalici ochotných
Hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedením cel vůči evropským zemím, které odmítají prodej Grónska, znamenají zásadní zlom v transatlantických vztazích. Podle analýzy serveru Politico se pro řadu evropských vlád jedná o okamžik, kdy se dlouhodobé napětí se Spojenými státy proměnilo v otevřenou krizi důvěry.
Republikánský prezident uvedl, že od založení NATO udělal pro alianci více, než kdokoliv jiný a že NATO by měla nyní udělat něco pro Spojené státy. „Svět není v bezpečí, dokud nebudeme mít plnou a totální kontrolu nad Grónskem,“ napsal Trump v závěru dopisu.
Americký prezident dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda. Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko.
Související
Trump baží po Nobelovce a zvyšuje tlak na Norsko. Zemi může uškodit
Celkový objem transakcí na trhu komerčních nemovitostí v roce 2025 dosáhl rekordních 4,2 miliardy eur. Vyplývá to z dat poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Je to víc než dvojnásobný meziroční nárůst. Je to absolutní rekord tuzemského investičního trhu.
„Rok 2025 byl pro český investiční trh přelomový. Nejenže jsme dosáhli historicky nejvyššího objemu investic, ale potvrdila se neuvěřitelná síla domácího kapitálu, který tvoří naprostou většinu trhu. Český investor již není jen lokálním hráčem, ale subjektem, který dominuje domácímu prostředí a aktivně vyhledává příležitosti i mimo území České republiky,“ uvedla Kamila Breen, vedoucí oddělení průzkumu trhu ze společnosti Cushman & Wakefield.
Největší transakcí celého roku byla akvizice pražského obchodního centra Palladium, které do svého portfolia získal nemovitostní fond Reico patřící do rakouské finanční skupiny Erste Group. Jedná se o historicky největší prodej jednotlivé komerční budovy na českém trhu, podle neoficiálních informací za komplex zaplatila v přepočtu 15,6 miliardy korun.
Kunovský zůstává vládcem Prahy. Postavil nejvíc bytů
Společnost Central Group Dušana Kunovského v loňském roce dokončila 800 nových bytů, což je zdaleka nejvíc ze všech českých developerů. Nadále zůstává největším stavitelem bytů v Česku. Druhou příčku obsadil Ekospol Evžena Korce se 492 postavenými byty.
Největším nákupem kanceláří se koncem roku mohl pochlubit bankéř Radomír Lapčík se svojí skupinou Trinity Banking Group. Za zhruba 300 milionů eur, tedy 7,25 miliardy korun, pořídil od skupiny CA Immobilien Anlagen Aktiengesellschaft komplex pěti moderních kancelářských budov Riverside Karlín.
V kancelářích také společnost Conseq získala kancelářský komplex Kavčí Hory Office Park v Praze 4 a budova Harfa Business Center B v Praze 9 přešla do vlastnictví státu (budoucí sídlo Finanční správy České republiky).
Nákupy luxusních hotelů
Významně loni nakupovala Renáta Kellnerová, pustila se do hotelového byznysu. Pořídila si největší hotel v zemi, Hilton, což byl vůbec největší obchod v branži. Za 95procentní podíl zaplatila vyšší jednotky miliard korun. Společnost PPF Real Estate koupila také dejvický hotel Diplomat za 73 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun. A společně s Tomášem Otrubou a miliardářem Michalem Strnadem pětihvězdičkový hotel Four Seasons poblíž Karlova mostu. Cena tohoto obchodu údajně dosáhla 100 milionů eur, zhruba 2,5 miliardy korun.
video
Bydlení v roce 2026: žádný pád cen. Jen drahá realita
Levné hypotéky jsou pryč, byty nezlevní a čekání na „správný moment“ se může prodražit. Rok 2026 ukáže, že český trh bydlení se nehroutí, jen definitivně vystřízlivěl.
Miliardovou akvizicí bylo také získání podílu v portfoliu deseti logistických parků společnosti CT Real Estate (Contera portfolio). Získal ho americký investiční fond Blackstone od společnosti TPG Real Estate.
Domácí kapitál realizoval podle Cushman & Wakefield 86 procent objemu investic, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí tento podíl dosáhl rekordních 97 procent. Tento trend potvrzuje nejen dominantní pozici českých fondů na domácím trhu, ale i jejich ambici stát se významnými hráči na evropské scéně. V roce 2025 směřovalo do kanceláří 32 procent investic, do maloobchodních nemovitostí 28 procent a do průmyslového segmentu 19 procent. Vysokou aktivitu v tomto sektoru podle očekávání poradenské firmy přetrvá i v roce 2026.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Hotel Cosmopolitan Bobycentrum v Brně mění majitele. Koupila ho skupina Czech Inn Hotels
Vyčkat a vydělat. Strategie, která Evropě funguje proti Trumpovi. Chladná hlava se znovu ukazuje jako nejlepší strategie.
Evropští lídři by na Trumpovu hrozbu nových cel měli reagovat chladnokrevně a vyčkat, jako Wall Street v rámci strategie TACO, až se Trump „vykoupe ve vlastní šťávě“.
Evropské akcie za posledních dvanáct měsíců vládnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zhodnocují pětkrát výrazněji než akcie americké. Přestože Trump na Evropu uvalil četná nová cla.
Alespoň tedy z hlediska akciových trhů se zatím evropským zemím vyplácí spíše rozvážnější, chladnokrevnější přístup k Trumpově často ostré celní rétorice – z níž pak ovšem svými činy často slevuje. Pro což už dokonce finančníci a investoři nejen z Wall Street vymysleli zvláštní výraz, TACO, kterýžto fenomén uplatňují například při obchodování s akciemi.
Klid jen zdánlivý: jednotlivé akcie v USA zažívají extrémní výkyvy
Americký akciový trh podle analytiků společnosti Barclays, které cituje agentura Bloomberg, na první pohled působí klidně, ve skutečnosti však čelí mimořádně vysoké volatilitě u jednotlivých titulů. Ta je tažena především akciemi spojenými s umělou inteligencí, které mají stále větší vliv na celkový vývoj indexu S&P 500.
Stejně jako loni by si i nyní měly evropské země zachovat chladnou hlavu a střet s Trumpem ohledně cel, jimiž hrozí v rámci snahy získat Grónsko, nehrotit. Vyčkat. Vyčkat zvláště na to, jak zítra a ve středu zareagují americké burzy (dnes se v USA neobchoduje). A také na to, zda zítra či ve středu Trumpova cla nezneplatní Nejvyšší soud USA, který by tento týden mohl vydat svůj napjatě očekávaný verdikt v dané věci. A konečně vyčkat také toho, zda se Trump „nevykoupe ve vlastní šťávě“ a se cly sám neustoupí, jako loni hned několikrát.
Čísla mluví jasně: Evropa vede
Evropské akcie zahrnuté do klíčového ukazatele EuroStoxx 600 v době od Trumpovy loňské inaugurace zhodnotily více než pětkrát výrazněji než akcie americké zahrnuté do indexu Standard & Poor’s 500, pokud akciový výkon na obou stranách Atlantiku převedeme do stejné měny (graf Bloombergu níže zachycuje výkonnost v eurech). Od 21. ledna loňského roku, což byl první den po inauguraci, přidaly do pátku minulého týdne evropské akcie v eurech 17,3 procenta, zatímco ty americké v téže měně jen 3,3 procenta.
Bloomberg, poskytnuto Lukášem Kovandou
Ani v tomto týdnu nelze čekat, že by pod vlivem nových Trumpových cel, „grónských“, na osm evropských zemí, členských států NATO, akcie v Evropě výrazněji oslabily. Nůžky mezi evropskými a americkými akciemi se navíc od konce loňska ještě rozevřely, jak vidno z grafu výše, takže evropské akcie mají vytvořený dostatečný polštář pro případný pokles, který by však, pokud vůbec nastane, měl být jen přechodný.
Aktualizováno
Trumpovy výhrůžky rozhýbaly trhy. Zlato je na rekordu
Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.
Zaprvé, Trump svá cla nakonec zavést nemusí, v minulosti už podobným způsobem několikrát „ucuknul“. Dokonce se pro tento rys jeho chování tedy vžil zmíněný výraz TACO, na základě jistého článku ve Financial Times z loňského května. Výraz TACO představuje akronym slov „Trump Always Chickens Out“ („Trump vždycky ucukne“), která se v kontextu cel objevila poprvé ve zmíněném textu.Profesionální investoři z Wall Street si v té souvislosti oblíbili obchodní strategii, jíž říkají také TACO. Spočívá jednoduše v tom, že poté, co Trump pohrozí cly a akcie klesají, oni je poměrně lacině nakupují, aby je zase prodali, jakmile zdraží, až Trump „vezme zpátečku“ a od své hrozby ustoupí.
Čas hraje proti clům
Zadruhé, Trump si opět, jako mnohokrát loni, dal na zavedení cel čas, nyní do 1. února, takže zhruba dva týdny se ještě může jednat. Ještě skoro dva týdny má Trump na to, aby „ucuknul“. Jako jen o pár dní dříve se sekundárními cly na země, jež obchodují s Íránem, což je v prvé řadě Čína, dále pak Spojené arabské emiráty, Indie či Turecko. Těmto zemím měla okamžitě narůst celní sazba o 25 procent, hlásal Trump před necelým týdnem – ale dosud se tak nestalo.
Zatřetí, už zítra může Trumpova cla – loňská „reciproční“ a „fentanylová“ i ta „grónská“ – zneplatnit Nejvyšší soud USA, takže by americká administrativa musela přestat uplatňovat první dva okruhy cel a nesměla zavést okruh třetí.
Začtvrté, stupňující se napětí kolem Grónska by tento týden mělo být další vodou na mlýn alespoň evropským zbrojovkám a jejich akciím, jejichž růst by v takovém případě zásadně tlumil a zkracoval případný pokles širšího evropského trhu.
Trumpova cla kvůli Grónsku mohou být dobrou zprávou pro české vývozce
Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.
Evropští lídři by měli dnes a celý tento týden zachovat chladnou hlavu. Nedráždit Trumpa, nešermovat digitální daní či omezením investic amerických firem v EU, jak žádá francouzský prezident Emmanuel Macron, když chce, aby EU vůbec poprvé aktivovala své dosud nepoužité nástroje proti ekonomickému nátlaku.
Vskutku by evropští lídři měli počkat do úterý, ba do středy. Dočkají se tak reakce i amerických trhů, možná také verdiktu Nejvyššího soudu USA a konečně třeba i toho, jak se Trump „vykoupe ve vlastní šťávě“ a hrozbu cel zase stáhne.
Lukáš Kovanda: Americký růst odhaluje slabiny Evropy
Americká ekonomika šokuje tempem růstu, které by ještě nedávno nikdo nečekal – a Čína poprvé zůstává pozadu. Nová data o zahraničním obchodu USA vyslala mrazivý signál do Evropy. Ta se může stát hlavním odbytištěm čínské nadprodukce. A to je scénář, který může znamenat vyšší nezaměstnanost, vyšší dluh – nebo obojí.
Vždyť, zopakujme, uplynulý rok, během nějž zavedl na dovoz z Evropy četná nová cla, i vyšší než ta, jimiž hrozí nyní, dopadl pro evropské akcie více než pětkrát lépe než pro ty americké. A Trump vývoj akciových trhů bedlivě sleduje.
Uvažme konečně také to, že Evropa je suverénně největším zahraničním poskytovatelem financí Spojeným státům. Jak spočítala Deutsche Bank, Evropa vlastní americké akcie a dluhopisy za osm bilionů dolarů, takřka dvojnásobek toho, co zbytek světa. To není úplně „slabá karta“, vlastně jedna z mála těch silnějších, jež starý kontinent v rukou třímá. Takže Evropa má s čím hrát. A on už třeba ministr financí USA Scott Bessent Trumpovi poví, jak významně jsou USA a Evropa kapitálově propojeny. Stejně, jako to byl zřejmě právě on, kdo loni po dubnovém „dni osvobození“ Trumpa přesvědčil, ať si dá se cly tříměsíční přestávku, když po zavedení vysokých cel takřka na celý svět naráz padaly americké akcie, dluhopisy i dolar.
Loňská dubnová TACO strategie patřila na Wall Street k nejvýdělečnějším…
