Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trumpovy výhrůžky rozhýbaly trhy. Zlato je na rekordu

Zlato
iStock
 nst
nst

Cena zlata se vyšplhala na nové historické maximum, když se přiblížila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, tedy více než 98 tisíc korun. Za prudkým růstem stojí sobotní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v souvislosti se snahou získat Grónsko oznámil zavedení dodatečných cel na vybrané evropské země.

Krátce po 8:00středoevropského času si zlato připisovalo téměř dvouprocentní zisk a obchodovalo se okolo 4680 dolarů za unci. Během noci se jeho cena dostala dokonce nad 4690 dolarů, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Na rekordní hodnoty se dostalo také stříbro, jehož cena krátce překročila 94 dolarů za unci, část zisků však později odevzdalo.

Trump plánuje od 1. února uvalit dodatečné desetiprocentní clo na dovoz z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a Finska, tedy členských zemí Evropské unie, a také na Británii a Norsko. Tyto státy se podle něj postavily proti americkému záměru získat Grónsko.

Geopolitické napětí zlatu svědčí

„Geopolitické napětí dává investorům další důvod posouvat cenu zlata na nová maxima,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Matt Simpson ze společnosti StoneX. „Tím, že Trump zapojil do hry cla, dává jasně najevo, že jeho hrozby ohledně Grónska myslí vážně,“ dodal.

Jensen Huang a Elon Musk

Svět patří miliardářům. Dvanáct lidí vlastní stejně jako polovina lidstva, varuje Oxfam

Počet dolarových miliardářů se loni poprvé v historii přehoupl přes hranici tří tisíc. Uvádí to nová zpráva nevládní organizace Oxfam, která dlouhodobě upozorňuje na rostoucí majetkové nerovnosti ve světě. Celkové bohatství miliardářů se podle ní oproti roku 2024 zvýšilo o 16 procent.

Přečíst článek

„Investoři v takto nestabilním prostředí tradičně přesouvají kapitál do zlata jako bezpečného přístavu, což se nyní odráží v jeho ceně. Zlato zároveň profituje z dlouhodobě zvýšené nejistoty kolem měnové politiky, zadlužení států a geopolitických konfliktů, což naznačuje, že zvýšený zájem investorů nemusí být jen krátkodobou reakcí,“ řekl analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.

Finanční systém prochází podle Ryby velkou změnou, která vytváří ideální podmínky pro dlouhodobý růst ceny zlata, ale i stříbra a bitcoinu. Zlato by se tak podle inflačního scénáře mohlo dostat až nad 8000 dolarů za troyskou unci, odhaduje.

Zlato investoři tradičně vnímají jako bezpečný přístav v obdobích nejistoty. Jen za loňský rok jeho cena vzrostla o 64 procent. K růstu kromě geopolitického napětí přispěly také pokračující nákupy ze strany centrálních bank, nižší úrokové sazby a oslabení amerického dolaru.

Nízké úrokové sazby zvyšují atraktivitu zlata tím, že snižují jeho nevýhodu vůči výnosovým aktivům, jako jsou například dluhopisy. Slabší dolar navíc zlevňuje zlato a další komodity pro investory z jiných měnových oblastí, což obvykle podporuje poptávku.

Související

Trump viní Dánsko z podcenění ruské hrozby u Grónska

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump znovu kritizoval Dánsko kvůli Grónsku. Kodaň nedokázala odstranit ruskou hrozbu u ostrova, ačkoliv ji k tomu vyzývala Severoatlantická aliance, napsal na síti Truth Social americký prezident. Podle něj nastal čas to napravit. Trump chce Grónsko od Dánska koupit.

Trump tvrdí, že NATO, jehož součástí jsou i Spojené státy, 20 let vyzývá Dánsko, aby odstranilo ruskou hrozbu u Grónska. „Dánsko s tím nebylo schopné nic udělat. Nyní nastal čas a udělá se to,“ uvedl Trump.

Americký prezident tvrdí, že Spojené státy potřebují ostrov Grónsko, který je dánským územím, kvůli své národní bezpečnosti. Americký prezident dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda.

Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska. Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat - tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a Norsko. Unie z hlediska obchodu funguje jako jednotná ekonomická zóna. Není tak zatím zcela jasné, zda tato případná americká cla budou mít dopad na celý blok. Kvůli Trumpovým pohrůžkám předseda Evropské rady António Costa rozhodl svolat na tento týden mimořádný summit EU.

Trumpova cla kvůli Grónsku mohou být dobrou zprávou pro české vývozce

Americký prezident Donald Trump včera oznámil novou sadu cel, a to na osm evropských zemí – členských států NATO –, které v tomto týdnu rozhodly vyslat do Grónska dohromady několik desítek vojáků. Jedná se o Německo, Francii, Británii, Nizozemsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko. Trump cla ve výši deseti procent hodlá zavést letos k 1. únoru a uplatňovat je tak dlouho, dokud mu evropské země neumožní Grónsko kompletně koupit. V červnu je připraven dané clo navýšit na 25 procent.

Přečíst článek

Držel Maduro bitcoiny? Pravda je méně „sexy“ než spekulace

Internet zaplavily spekulace o venezuelských miliardách v bitcoinu. Blockchain však tyto příběhy rychle vrací na zem, píše v komentáři pro Newstream odborník na kryptoměny Dušan Kmetyo.

Přečíst článek

Související

Nuuk

Trump svírá Evropu v kleštích. Po venezuelské ropě může sáhnout po Grónsku

Přečíst článek

Bydlení v roce 2026: žádný pád cen. Jen drahá realita

 nst
nst

Levné hypotéky jsou pryč, byty nezlevní a čekání na „správný moment“ se může prodražit. Rok 2026 ukáže, že český trh bydlení se nehroutí, jen definitivně vystřízlivěl.

Rok 2026 nebude pro české bydlení rokem zvratů, ale potvrzením nové reality. Trh se normalizoval – bez cenového kolapsu, ale i bez euforie. Očekávání, že byty výrazně zlevní, se definitivně rozplynulo. Důvod je prostý: poptávka se vrací, nabídka zůstává omezená.

Domácnosti se smířily s hypotékami kolem čtyř procent a odložená poptávka se znovu objevuje na trhu. Tlak na ceny dnes nevychází ani tak ze stavebních nákladů, ale z prostého faktu, že se zejména ve velkých městech staví málo. Výrazné zlevnění novostaveb proto není realistické.

Karel Týc ze skupiny Natland byl hostem podcastové série Realitní Club.
video

Hned vedle Prahy pořídíte bydlení o třetinu levněji, říká Karel Týc z Natlandu

Investiční skupina Natland se postupně stává jedním z důležitých hráčů na pražském trhu s bydlením. Už staví anebo připravuje stovky nových bytů v několika nových projektech, a přestože se developmentu začala věnovat o pár let později než někteří větší pražští stavitelé, dávno získala ostruhy.

Přečíst článek

Změna v chování kupujících

Zásadně se však mění chování kupujících. Neřeší cenu za metr, ale měsíční splátku a pocit hodnoty. Kvalitní projekty v dobrých lokalitách se prodávají i v pomalejším trhu, zatímco průměrná výstavba bude muset bojovat cenou, pobídkami nebo čekat.

Praha zůstává bezpečným přístavem pro kapitál, ale s nízkým výnosem. Skutečný růstový potenciál se přesouvá do regionů – zejména tam, kde vzniká nová dopravní infrastruktura. Železnice, okruhy a nové terminály mění realitní mapu rychleji než samotná výstavba.

Rok 2026 tak nebude o otázce, zda ceny klesnou. Ale kde porostou rychleji a kde se investice ještě vyplatí. Trh bydlení už není o spekulaci. Je o trpělivosti, kvalitě a schopnosti číst mapu dřív, než ji ostatní uvidí.

Riverside Karlin

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Přečíst článek

Bytová výstavba
video

Bydlení v roce 2026: žádný pád cen. Jen drahá realita

Levné hypotéky jsou pryč, byty nezlevní a čekání na „správný moment“ se může prodražit. Rok 2026 ukáže, že český trh bydlení se nehroutí, jen definitivně vystřízlivěl.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Natáčení podcastu s Tomášem Jelínkem

Šéf realitky Century 21: Dům ve středních Čechách nad 20 milionů je spíše neprodejný

Přečíst článek