Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
Už tento pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny za mír. Jedním z těch, kdo po tomto ocenění zjevně touží, je současný americký prezident Donald Trump. V uplynulých měsících to dával opakovaně a velmi hlasitě najevo. S blížícím se termínem vyhlášení navíc roste i tlak ze strany jeho administrativy, aby se ocenění dostalo právě jemu.
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Tři z pěti členů výboru, který uděluje Nobelovu cenu za mír, v minulosti veřejně kritizovali amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to deník The Washington Post. Podle listu to tak snižuje šance, že by Trump ocenění, po kterém touží, získal. U dvou členů je přitom kritika relativně nedávná. Pro získání ceny je nutná podpora přinejmenším tří členů.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.
Pákistán nominuje amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho úsilí o vyřešení nedávného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Trump již dříve naznačil, že po tomto ocenění touží.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců. Informovala o tom stanice na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
Číst více
Koruna k euru druhým dnem stagnovala, dnes stejně jako v úterýzakončila na 24,34 Kč/EUR. Vůči dolaru česká měna ztratila oproti předchozímu závěru dva haléře, když se obchodovala v kurzu 20,63 Kč/USD.
Pražská burza dnes posílila 💪. Index PX stoupl o 0,51 procenta na 2689,10 bodu. Nahoru burze pomohlo především zdražení cenných papírů bank. Akcie Komerční banky si připsaly 1,21 procenta na 1175 korun, akcie Erste 0,97 procenta na 2597 korun a akcie Monety 1,11 procenta na 199,80 koruny.
Ruský prezident Vladimir Putin na dnešním jednání s vládou o ekonomice varoval před zpomalením ruského hospodářského růstu a vyzval k přijetí opatření na jeho oživení. Upozornil, že aktuální vývoj ekonomiky zaostává za očekáváními, napsala agentura AFP.
Investiční skupina Wood & Company koupila dvě připravovaná bateriová úložiště ve Finsku. Jejich celková kapacita bude 150 megawatthodin (MWh). Úložiště firma koupila od další české skupiny BHM Group. Wood & Company o tom informovala v tiskové zprávě. Cenu akvizice neuvedla.
Číst více
Maximální ceny paliv ⛽, které určuje stát, ve čtvrtek klesnou 📉. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 1,50 koruny na 43,50 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,59 koruny za litr, tedy o 51 haléřů levněji než dnes. Vyplývá to z cenového věstníku, který dnes odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
Číst více
Proces zestátnění energetické společnosti ČEZ bude podle analytiků pozvolný, na valné hromadě společnosti v červnu očekávají zpřesnění celé procedury. Ve hře mohou být i změny stanov firmy, zatím to ale asi nebudou konkrétní náklady. Vyplývá to z komentářů analytiků. Samotný záměr na plné ovládnutí společnosti ČEZ hodnotí analytici spíše rozporuplně. Pokud tak stát učiní, doporučují převzetí výrobní části firmy.
Kdo nahradí Viktora Orbána na uvolněné pozici hlavního potížisty v EU? ptá se v dnešním komentáři bruselský server Politico a na prvních dvou místech z pěti možných "kandidátů" uvádí slovenského premiéra Roberta Fica a předsedu české vlády Andreje Babiše.
Číst více
Británie poskytne Ukrajině na obranu před ruskou invazí 120 tisíc dronů. Podle agentury PA o tom dnes před začátkem ministerské schůzky kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) v Německu informoval britský ministr obrany John Healey. Očekává se také, že britská ministryně financí Rachel Reevesová uvolní Ukrajině 752 milionů liber (21 miliard korun) z balíku úvěrové pomoci, poznamenala agentura DPA.
Zákonodárci amerického státu Maine v úterý schválili návrh zákona o dočasném zákazu ❌ výstavby velkých datových center. Maine se stal prvním státem USA, který podobné opatření přijal, a to v době rostoucího odporu vůči těmto zařízením, která pohánějí růst umělé inteligence 🧠 (AI), ale jsou náročná na energii. Aby legislativa vešla v platnost, musí ji ještě podepsat demokratická guvernérka státu Janet Millsová, píše deník The Washington Post.
