Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
Už tento pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny za mír. Jedním z těch, kdo po tomto ocenění zjevně touží, je současný americký prezident Donald Trump. V uplynulých měsících to dával opakovaně a velmi hlasitě najevo. S blížícím se termínem vyhlášení navíc roste i tlak ze strany jeho administrativy, aby se ocenění dostalo právě jemu.
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Tři z pěti členů výboru, který uděluje Nobelovu cenu za mír, v minulosti veřejně kritizovali amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to deník The Washington Post. Podle listu to tak snižuje šance, že by Trump ocenění, po kterém touží, získal. U dvou členů je přitom kritika relativně nedávná. Pro získání ceny je nutná podpora přinejmenším tří členů.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.
Pákistán nominuje amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho úsilí o vyřešení nedávného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Trump již dříve naznačil, že po tomto ocenění touží.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Při dnešních amerických a izraelských útocích na Írán bylo zabito nejméně 2️⃣0️⃣1️⃣ lidí a 747 dalších utrpělo zranění. O první souhrnné bilanci informovala íránská média, která se odvolávají na údaje Červeného půlměsíce, píše agentura Reuters. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií.
Pokud by byl při vojenské operaci zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh 👴 Alí Chameneí, nahradili by ho pravděpodobně radikální představitelé Islámské revoluční gardy. To je závěr, ke kterému před dnešními americkými a izraelskými útoky na Teherán dospěla americká rozvědka CIA. S odvoláním na dva zdroje obeznámené se zprávou CIA o tom informovala agentura Reuters.
Z Letiště Václava Havla v Praze bylo ❌ zrušeno už osm letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje. Důvodem jsou bezpečnostní omezení po uzavření vzdušného prostoru některých států Blízkého východu v souvislosti s dnešními izraelsko-americkými útoky na Írán a odvetnými íránskými útoky v oblasti. Letiště doporučilo cestujícím sledovat aktuální informace na jeho stránkách. Letiště to dnes uvedlo na síti X.
Americký prezident 👴 Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu telefonovali, uvedly s odvoláním na Netanjahuovu kancelář agentury AFP a Reuters. USA a Izrael dnes zahájily rozsáhlé údery na cíle v Íránu, který už v odvetě odpálil několik vln raket na Izrael a americké cíle v regionu.
Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh 👴 Alí Chameneí zatím nevystoupil v tamní televizi, přestože íránská stanice Al-Alám krátce avizovala, že promluví v řádu několika minut. Světová média dnes s odvoláním na americké a izraelské zdroje informovala, že duchovní vůdce byl mezi členy íránského vedení, kteří se stali terčem izraelských a amerických útoků, avšak není jasné, zda byl zraněn
Česko dlouhodobě odsuzuje kroky íránského režimu, jeho porušování lidských práv, podporu terorismu či ruské agrese proti Ukrajině. Bezprostřední českou prioritou je zajistit bezpečnost Čechů a diplomatů. Prezident 👴 Petr Pavel tak dnes na síti X reagoval na vývoj situace kolem Íránu.
Počet obětí dnešního leteckého útoku na dívčí školu v jižním Íránu stoupl na 7️⃣0️⃣, dalších 90 dívek utrpělo zranění, informovala podle agentury DPA íránská média. Ta útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dnes ráno zahájily údery na Írán.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je 👍 připraven uklidnit situaci, píše agentura Reuters. Ministr však dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky na území Íránu. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem.
Čínské ministerstvo zahraničí v souvislosti s dnešními americkými a izraelskými údery na Írán ☝️ vyzvalo k okamžitému příměří a ke zmírnění napětí, píše agentura Reuters. Íránská státní a územní suverenita by měla být podle Pekingu respektována a všechny zúčastněné strany by proto měly začít vyjednávat.
Německo, Francie a Británie dnes ve společném prohlášení 👎 odsoudily íránské útoky na státy na Blízkém východě. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vyzvali k obnovení jednání. Teherán by podle nich měl usilovat o diplomatické řešení a Íránci by měli dostat možnost určit si vlastní budoucnost.
