Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Joel Mokyr, Philippe Aghion a Peter Howitt za výzkum vlivu inovací na hospodářský růst. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Tři z pěti členů výboru, který uděluje Nobelovu cenu za mír, v minulosti veřejně kritizovali amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to deník The Washington Post. Podle listu to tak snižuje šance, že by Trump ocenění, po kterém touží, získal. U dvou členů je přitom kritika relativně nedávná. Pro získání ceny je nutná podpora přinejmenším tří členů.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.
Pákistán nominuje amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho úsilí o vyřešení nedávného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Trump již dříve naznačil, že po tomto ocenění touží.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. Šéf organizace Tošijuki Mimaki zareagoval slovy, že dosáhnout úplné likvidace nukleárních zbraní je možné.
Obava ministra zahraničí a předsedy strany Motoristé Petra Macinky, že by Ústavní soud při rozhodování o případné kompetenční žalobě stranil prezidentovi Petru Pavlovi, je podle předsedy soudu Josefa Baxy 👎 nesmyslná. Soud je nezávislý a nestranný, řekli Baxa i bývalý člen soudu Jaromír Jirsa. Kompetenční žaloba je jedna z možností, jak vyřešit patovou situaci kolem poslance Motoristů Filipa Turka, kterého prezident nechce jmenovat ministrem životního prostředí.
Dokument o bilaterálních bezpečnostních zárukách mezi Spojenými státy a Ukrajinou je v podstatě hotov, nyní jej zbývá dokončit s americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se už téměř čtyři roky se západní pomocí brání ruské agresi, tento týden jednaly v Paříži delegace Ukrajiny, USA a také zemí koalice ochotných v čele s Británií a Francií.
Írán ❌ nemá zájem rozpoutat válku s Izraelem ani se Spojenými státy, v případě napadení je však připraven se bránit. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího, který to uvedl během své návštěvy Bejrútu.
