Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
Už tento pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny za mír. Jedním z těch, kdo po tomto ocenění zjevně touží, je současný americký prezident Donald Trump. V uplynulých měsících to dával opakovaně a velmi hlasitě najevo. S blížícím se termínem vyhlášení navíc roste i tlak ze strany jeho administrativy, aby se ocenění dostalo právě jemu.
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance. Dnes to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Tři z pěti členů výboru, který uděluje Nobelovu cenu za mír, v minulosti veřejně kritizovali amerického prezidenta Donalda Trumpa. Píše to deník The Washington Post. Podle listu to tak snižuje šance, že by Trump ocenění, po kterém touží, získal. U dvou členů je přitom kritika relativně nedávná. Pro získání ceny je nutná podpora přinejmenším tří členů.
Americký prezident Donald Trump se v červenci při telefonátu o clech s norským ministrem financí Jensem Stoltenbergem ptal na Nobelovu cenu, uvedl norský deník Dagens Naeringsliv. Několik zemí včetně Izraele, Pákistánu a Kambodže nominovalo Trumpa na Nobelovu cenu za zprostředkování mírových dohod nebo příměří. Šéf Bílého domu se nechal slyšet, že by si ocenění, které uděluje norský Nobelův výbor, zasloužil, poznamenala agentura Reuters.
Pákistán nominuje amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho úsilí o vyřešení nedávného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Trump již dříve naznačil, že po tomto ocenění touží.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu institucí na prosperitu. Oznámila to švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Izraelem kontrolovaný hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta byl poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně.
Vláda Jižní Koreje zvažuje možnost dovozu ropy a nafty z Ruska. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo jihokorejské ministerstvo vnitra. Snaží se zajistit dostatek dodávek kvůli eskalující válce v Perském zálivu. Záležitost souvisí se zmírněním ekonomických sankcí vůči Rusku, dodal úřad.
Cena plynu 🏭🏭🏭 pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.
Ceny ropy dnes 🛢️🛢️🛢️ pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si kolem 07:45 SEČ připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom informoval na svém účtu na sociální síti X.
V Íránu byli popraveni tři lidé odsouzení za to, že při protirežimních protestech ze začátku letošního roku podnikali operace ve prospěch Spojených států a Izraele. Informuje o tom agentura AFP.
