Evropské akcie se znovu dostávají do hledáčku velkých investorů. Podle agentury Bloomberg už nejde jen o sázku na levnější trh proti Wall Street, ale o širší obrat v ziscích firem, ekonomické náladě i toku peněz do fondů. Index Stoxx Europe 600 letos přidává 11 procent a část stratégů věří, že evropská rally může pokračovat i ve druhé polovině roku.
Evropské akcie se po období stagnace začínají znovu dostávat do hledáčku investorů. Podle analytiků JPMorgan vedených Mislavem Matejkou by se eurozóna mohla v příštím roce vrátit na růstovou trajektorii díky obratu ve firemních ziscích a fiskálním stimulům, uvedla agentura Bloomberg. Stratégové očekávají, že v roce 2026 porostou zisky evropských firem (EPS) o přibližně 11 procent, což by mohlo podpořit i obnovení programů zpětných odkupů akcií a posílit důvěru investorů.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Z oslabování eura i české koruny po Trumpově vítězství by mohla profitovat skupina evropských firem s vysokým vývozem za Atlantik. Slabší evropské měny by naopak mohly do Evropy přivézt zvýšenou inflaci.
Akcie výrobců automobilů na evropských burzách oslabily poté, co zvolený prezident USA Donald Trump slíbil uvalit nová cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Ohrozil tím úzce provázané dodavatelské řetězce v odvětví a vyvolal obavy investorů z vyšších nákladů, uvedla agentura Reuters.
Evropské akciové trhy uzavřely na novém rekordu a zisky si připsaly i za celý měsíc. Náladu na trhu ovlivnila zpráva o inflaci, která posílila očekávání snížení úrokových sazeb. Panevropský index STOXX Europe 600 během dne stoupl až na rekordních 526,66 bodu. Později sice většinu zisků smazal, i tak poprvé uzavřel nad 525 body a za celý srpen si připsal 1,3 procenta.
Evropské akcie jsou teď v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. Brány jsou přitom v potaz všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě, jak níže ukazuje graf.
Evropské akcie díky vyhlídkám na konec zvyšování úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílily. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,52 procenta a uzavřel na 460,86 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za šest měsíců.
Evropské akcie se otřepaly z pondělního propadu. Polevily obavy investorů z toho, jaké dopady na evropské trhy by mohl mít možný největší čínský krach realitní společnosti Evergrande.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz má před sebou ožehavé dny a stále není jasné, zda se po volebních debaklech své strany dokáže udržet ve funkci. V komentářích k výsledkům hlasování v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku to dnes píší německá média.
V nedělních volbách 🗳 v Berlíně zvítězila s velkým náskokem radikálně levicová strana Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. Za ní následují Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze s 18,8 procenta a Alternativa pro Německo (AfD) s 16,3 procenta.
Nové 🚀 raketové testy KLDR nepředstavují hrozbu pro USA ani jejich spojence, uvedlo dnes na síti X americké tichomořské velitelství. Prohlášení přichází krátce poté, co Pchjongjang obvinil USA z vyostření napětí v souvislosti s řadou jejich vojenských cvičení na Korejském poloostrově.
Nedělní volby v německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem 3️⃣8️⃣,2️⃣ procenta hlasů. Vyplývá to výsledků hlasování, které dnes zveřejnil zemský volební úřad. Na druhém místě skončila s 35,5 procenty sociální demokracie (SPD) vedená zemskou premiérkou Manuelou Schwesigovou. Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu ve Schwerinu se nedostala.