Evropské akcie se znovu dostávají do hledáčku velkých investorů. Podle agentury Bloomberg už nejde jen o sázku na levnější trh proti Wall Street, ale o širší obrat v ziscích firem, ekonomické náladě i toku peněz do fondů. Index Stoxx Europe 600 letos přidává 11 procent a část stratégů věří, že evropská rally může pokračovat i ve druhé polovině roku.
Evropské akcie se po období stagnace začínají znovu dostávat do hledáčku investorů. Podle analytiků JPMorgan vedených Mislavem Matejkou by se eurozóna mohla v příštím roce vrátit na růstovou trajektorii díky obratu ve firemních ziscích a fiskálním stimulům, uvedla agentura Bloomberg. Stratégové očekávají, že v roce 2026 porostou zisky evropských firem (EPS) o přibližně 11 procent, což by mohlo podpořit i obnovení programů zpětných odkupů akcií a posílit důvěru investorů.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Akcie na evropských trzích oslabují, reagují tak na plány americké centrální banky (Fed) ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. To by v příštím roce nemuselo být tak výrazné, jak investoři dosud čekali. Dopolední pokles cen evropských akcií byl nejvýraznější za posledních pět týdnů, uvedla agentura Reuters.
Z oslabování eura i české koruny po Trumpově vítězství by mohla profitovat skupina evropských firem s vysokým vývozem za Atlantik. Slabší evropské měny by naopak mohly do Evropy přivézt zvýšenou inflaci.
Akcie výrobců automobilů na evropských burzách oslabily poté, co zvolený prezident USA Donald Trump slíbil uvalit nová cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Ohrozil tím úzce provázané dodavatelské řetězce v odvětví a vyvolal obavy investorů z vyšších nákladů, uvedla agentura Reuters.
Evropské akciové trhy uzavřely na novém rekordu a zisky si připsaly i za celý měsíc. Náladu na trhu ovlivnila zpráva o inflaci, která posílila očekávání snížení úrokových sazeb. Panevropský index STOXX Europe 600 během dne stoupl až na rekordních 526,66 bodu. Později sice většinu zisků smazal, i tak poprvé uzavřel nad 525 body a za celý srpen si připsal 1,3 procenta.
Evropské akcie jsou teď v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. Brány jsou přitom v potaz všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě, jak níže ukazuje graf.
Evropské akcie díky vyhlídkám na konec zvyšování úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílily. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,52 procenta a uzavřel na 460,86 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za šest měsíců.
Evropské akcie se otřepaly z pondělního propadu. Polevily obavy investorů z toho, jaké dopady na evropské trhy by mohl mít možný největší čínský krach realitní společnosti Evergrande.
Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ) dnes podpořily 👍 zaměstnance České televize a Českého rozhlasu, kteří se chystají v úterý stávkovat proti plánu vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky. K prohlášení se připojila více než třicítka mezinárodních i národních novinářských svazů a organizací, včetně Reportérů bez hranic (RSF) či Evropské vysílací unie (EBU).
Pražská burza dnes posílila 💪, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2636,01 bodu. Zpevnila většina akcií, nejvíce přidali výrobce dronů Primoco a plzeňské strojírny Doosan Škoda Power. Ze 14 hlavních emisí oslabily čtyři, mezi nimi byly Moneta Money Bank a ČEZ. Investoři zobchodovali akcie za zhruba 290 milionů korun, což je pod dlouhodobým průměrem.
Americký dolar oslabuje vůči euru. Pozornost investorů se nyní soustředí na úterní kongresové volby ve Spojených státech a na vývoj kolem konfliktu na Blízkém východě. Jednotná evropská měna si vůči dolaru připisuje asi 0,4 procenta a phybuje se v těsné blízkosti 1,12 dolaru.
Úterní stávka pracovníků České televize se projeví změnami v televizním programu i ❌ omezením zpravodajství a digitálních služeb. Diváci neuvidí například Události, Studio 6, Dobré ráno, Sama doma, Černé ovce nebo Události v kultuře. ČT to dnes uvedla v tiskové zprávě.
Druhé čtení zákona o změně financování České televize a Českého rozhlasu by mohlo být ve Sněmovně okolo 15. ledna. Při něm bude koalice s opozicí konkrétně diskutovat o podobě financování. Po jednání vlády to dnes na tiskové konferenci řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO).
V průmyslové zóně Triangle u Žatce by mohl vzniknout závod na výrobu farmaceutických, hygienických a kosmetických potřeb, který chystá dosud neznámý investor. Projekt počítá s investicí 5,49 miliardy korun a až 290 pracovními místy. Vyplývá to z rozhodnutí krajských zastupitelů, kteří dnes schválili rezervaci 16,5 hektaru pozemků pro developerskou společnost Panattoni Czech Republic Development.
Novou armádní koncepci, která určuje priority a rozvoj české armády na následující roky, dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), který novou koncepci výstavby armády do roku 2040 a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045 označil za nejdůležitější body dnešního jednání. Zopakoval, že armáda musí navyšovat počty vojáků, což se letos daří. Za nejvyšší priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu.
Ve věku 94 let zemřel v americké Santa Barbaře Josef Mašín, účastník protikomunistického odboje a syn generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, v úterý opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty oproti dnešku klesne o deset haléřů na 49,35 koruny za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 43,65, což je o 22 haléřů méně než dnes. Cenové stropy klesaly i koncem minulého týdne.
K úterní stávce veřejnoprávních médií se podle pořádající iniciativy Veřejnoprávně připojila jasná většina pracovnic a pracovníků České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Kvůli tomu budou obě instituce muset omezit živé vysílání. O jeho konkrétní podobě nerozhodují stávkující, ale vedení ČT a ČRo.