Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Trump baží po Nobelovce a zvyšuje tlak na Norsko. Zemi může uškodit

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Jiří Frydlewicz

Už tento pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny za mír. Jedním z těch, kdo po tomto ocenění zjevně touží, je současný americký prezident Donald Trump. V uplynulých měsících to dával opakovaně a velmi hlasitě najevo. S blížícím se termínem vyhlášení navíc roste i tlak ze strany jeho administrativy, aby se ocenění dostalo právě jemu.

Ze Stockholmu se vyhlašování slavného ocenění přesune do Osla, kde vítěze oznámí norský Nobelův výbor. A zatímco se severská země na toto oznámení připravuje, čelí zároveň tlaku administrativy Donalda Trumpa o to, aby cena připadla právě jemu, uvedla agentura Bloomberg.

Trump v posledních týdnech stupňuje svou kampaň za získání ceny. Veřejně prohlašuje, že si ji zaslouží, dokonce telefonoval norským představitelům. Jeho nároky zesílily po oznámení příměří mezi Izraelem a Hamásem a po spekulacích o možném mírovém ujednání. 

Ovšem už předtím se o ocenění poměrně hlásil. Například ve svém zářijovém projevu na Valném shromáždění OSN, uvedl, že „ukončil sedm neukončitelných válek“ a doplnil že zatím nikdo, ani žádná země, nic takového v tak krátké době nedokázal. „Škoda, že jsem to musel udělat já, spíše než OSN,“ řekl Trump, který tehdy zmínil konflikty mezi Izraelem a Íránem, Arménií a Ázerbájdžánem či Kongem a Rwandou.

„Každý říká, že bych měl dostat Nobelovu cenu za mír za každý jeden z těchto úspěchů,“ poznamenal dále. „Mně nejde o získávání cen, ale o záchranu životů,“ podotkl Trump.

Předseda Motoristů sobě Petr Macinka

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Přečíst článek

„Prezident míru“

Na síti X vyzval Trumpův syn Eric své sledující, aby sdíleli příspěvek s heslem „retweetujte, pokud si myslíte, že @realDonaldTrump si zaslouží Nobelovu cenu míru“. Krátce poté zveřejnil oficiální účet Bílého domu fotografii prezidenta s popiskem „Prezident míru“.

Tlak z Washingtonu tak dostává Oslo do nepříjemného světla reflektorů. Média i diplomaté upozorňují na možné důsledky, od diplomatického napětí až po ekonomické komplikace, pokud by norský Nobelův výbor Trumpa odmítl.

Předseda nezávislého Nobelova výboru Jørgen Watne Frydnes uvedl pro norský bulvární deník VG, že rozhodnutí o letošním laureátovi padlo už v pondělí. Dodal, že případná mírová dohoda na Blízkém východě by mohla být zohledněna až při udělování příští ceny. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide znovu potvrdil, že vláda do rozhodování výboru nijak nezasahuje.

Babiš očima zahraničních médií: Miliardář, populista bez ideologie, ale s vlivem

Zahraniční média označují Andreje Babiše po volebním vítězství za populistického miliardáře a pragmatika bez jasné ideologie. Podle BBC či AFP by jeho návrat k moci mohl znamenat omezení české podpory Ukrajiny a přiblížení k vládám Viktora Orbána a Roberta Fica.

Přečíst článek

Nominace pro cenu za rok 2025 byly uzavřeny už 31. ledna, krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Připomíná se přitom precedent z roku 2009, kdy ocenění získal Barack Obama jen několik měsíců po svém nástupu do funkce.

Napětí zvyšují i probíhající obchodní jednání mezi Norskem a USA. Oslo usiluje o snížení 15procentní cla na vývoz do Spojených států a ministryně obchodu Cecilie Myrseth tento týden jednala ve Washingtonu.

Dalším citlivým bodem je norský státní investiční fond v hodnotě dvou bilionů dolarů. Až 40 procent jeho investic směřuje do USA, což vyvolává obavy, že by je Trump mohl v případě nespokojenosti s rozhodnutím Nobelova výboru politicky využít.

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána

Maďarský spisovatel László Krasznahorkai
ČTK
 ČTK

Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.

Švédská akademie dnes ocenila „podmanivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“. Krasznahorkai je druhým Maďarem, který získal Nobelovu cenu za literaturu - po Imre Kerteszovi, který ji obdržel v roce 2002. Už v roce 2015 získal jiné prestižní literární ocenění, Mezinárodní Man Bookerovu cenu.

Krasznahorkai patřil do okruhu spisovatelů, jejichž jména byla skloňována mezi favority na získání Nobelovy ceny. Mez nejznámější díla tohoto literáta patří hned jeho prvotina, román Satanské tango z roku 1985, který zkoumá témata postmoderní dystopie a melancholie. Dílo o zkáze, prázdnotě a beznaději popisuje příběh posledních zoufalých obyvatel zchátralé maďarské kolektivní farmy. Román zachycuje život v rozpadající se vesnici v komunistickém Maďarsku ve 12 kapitolách, z nichž každá se skládá z jednoho odstavce. Maďarský režisér Béla Tarr na základě této literární předlohy natočil více než sedmihodinový film. Tarr adaptoval také spisovatelův román z roku 1989 Melancholie odporu, který se rovněž odehrává v pustém prostředí komunistické éry.

V češtině Krasznahorkaiovi vyšly romány Satanské tango a Od Severu hora, od Jihu jezero, od Západu cesty, od Východu řeka.

Kritik Orbána

K udělení Nobelovy ceny dnes rodákovi z města Gyula u hranic s Rumunskem na facebooku blahopřál maďarský premiér Viktor Orbán. „Pýcha Maďarska, první vítěz Nobelovy ceny z Gyuly, László Krasznahorkai. Blahopřeji!“ napsal Orbán. Agentura AP píše, že Krasznahorkai je přitom důrazným kritikem autokratického premiéra, zejména kvůli údajně nedostatečné podpoře jeho vlády Ukrajině po ruské invazi. V rozhovoru s časopisem Yale Review se letos údajně Krasznahorkai ptal: „Jak může být země neutrální, když Rusové napadnou sousední zemi?“

Podle agentury AFP bývá Krasznahorkai popisován jako „hypnotický spisovatel“ s náročným stylem a melancholickým, až apokalyptickým dílem. Sám spisovatel svůj náročný styl, charakteristický velmi dlouhými větami, popsal jako „realitu zkoumanou až do bodu šílenství“. Za jeden ze svých inspiračních zdrojů uváděl pražského spisovatele Franze Kafku a toto jméno dnes zaznělo i ve zdůvodnění udělení Nobelovy ceny. „László Krasznahorkai je velký epický spisovatel středoevropské tradice, která sahá od Kafky po Thomase Bernharda a vyznačuje se absurdností a groteskní výstředností,“ uvedla akademie.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová

Zemřela Dana Drábová. Předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo 64 let

Po vážné nemoci zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, bylo jí 64 let. Jaderná inženýrka Drábová ho řídila víc než čtvrtstoletí, od roku 1999. Zapojila se také do komunální politiky - byla krátce zastupitelkou Středočeského kraje a od roku 2010 místostarostkou Pyšel na Benešovsku.

Přečíst článek

Nobelův výbor Švédské akademie, což je švédský vědecký ústav primárně pro švédský jazyk a literaturu, každoročně rozhoduje o laureátech literárních Nobelových cen.

V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Cenu dostanou Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance. V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí.

V pátek se vyhlašování ze Stockholmu přesune do Osla, kde norský Nobelův výbor oznámí cenu za mír. O tuto Nobelovu cenu v posledních týdnech projevil zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Laureáti ceny oficiálně převezmou ve Stockholmu 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Cena je spojeno s finanční odměnou 11 milionů švédských korun (téměř 24,5 milionů korun českých). Jednotliví nositelé rovněž dostávají 18karátovou zlatou medaili a diplom.

Související

Norský dramatik a spisovatel Jon Fosse

Nobelovu cenu za literaturu získal Jon Fosse. Autor, který „dokáže formulovat nevyslovitelné“

Přečíst článek

Patrioti pro Evropu neuspěli. Leyenová ustála další pokus o odvolání

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová
ČTK
 ČTK

Evropská komise a její šéfka Ursula von der Leyenová ustály obě hlasování o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu. Návrh na odvolání komise podaný frakcí Patrioti pro Evropu podpořilo 179 europoslanců, 378 hlasovalo proti a 37 se hlasování zdrželo. Pro druhý návrh, který předložila frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), zvedlo ruku 133 evropských zákonodárců, 383 hlasovalo proti a 78 se zdrželo hlasování.

Europarlament se poprvé zabýval dvěma žádostmi o odvolání komise najednou.

„Chybná zelená politika“

Populistická frakce Patrioti pro Evropu návrh podala, protože jí vadí obchodní dohody, jež komise vyjednala se Spojenými státy a s jihoamerickým obchodním blokem Mercosur. EK podle frakce rovněž byla v posledních letech zapojena do několika finančních skandálů, opakovaně porušovala požadavek transparentnosti a překračuje své pravomoci. Uskupení v návrhu také kritizovalo „chybnou zelenou politiku“, kvůli které podle něj neustále klesá evropská konkurenceschopnost.

Krajně levicová GUE/NGL s obchodní politikou komise rovněž nesouhlasí. Obchodní dohoda mezi EU a USA poškozuje evropské zájmy, zatímco dohoda s Mercosurem může být rizikem pro evropské zemědělce, míní předkladatelé návrhu. Zatímco Patrioti si stěžují na prosazování zelené politiky, podle levicové frakce naopak komise zelenou politiku neprosazuje dostatečně.

Levice v EP komisi ale vytýká především to, co považuje za nečinnost výkonné moci EU v souvislosti s ofenzivou Izraele v Pásmu Gazy, kterou frakce nazvala genocidou. „EU nepozastavila asociační dohodu mezi EU a Izraelem ani neuvalila sankce, na rozdíl od opatření, která byla přijata proti Rusku,“ uvedlo uskupení.

Von der Leyenová a její tým eurokomisařů už letos ustáli jeden pokus o odvolání, a to v červenci, kdy návrh podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Pro hlasování tehdy shromáždil potřebné podpisy rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), který šéfku EK obvinil ze závažných pochybení a nedostatku transparentnosti, mimo jiné kvůli takzvané kauze Pfizergate.

Lukáš Kovanda: Za stabilní ekonomikou nestojí měnové nástroje, ale právní stát

Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.

Přečíst článek

demonstrace ve Varšavě

Polákovi hrozí doživotí za špionáž pro Rusy

Až doživotí hrozí úředníkovi z archívu varšavské radnice, kterého polské úřady obvinily ze špionáže pro Rusko. Archivář pět let předával ruské civilní rozvědce materiály, které mohly uškodit Polsku, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme