Republikánský prezident Donald Trump pohrozil dalšímu městu vedenému demokraty, že do jeho ulic pošle Národní gardu. Tentokrát se jedná o Baltimore ve státě Maryland, píší tiskové agentury. Trump odůvodňuje vyslání vojáků vysokou kriminalitou, což ale místní politici odmítají.

Trump již nasadil Národní gardu v Los Angeles, když se tam konaly demonstrace proti zadržování migrantů, a ve Washingtonu. Republikánský prezident tento týden uvedl, že by podobně mohl postupovat i v Chicagu či New Yorku. Podle amerických médií ministerstvo obrany již zpracovává plány vyslání Národní gardy do Chicaga.

Za vysokou kriminalitu Trump kritizuje i stát Maryland a město Baltimore, které se tam nachází. Kritiku kvůli vysoké kriminalitě však odmítá guvernér státu Maryland Wes Moore, který prezidenta vyzval, aby se spolu prošli po městě. „Naposledy byla míra vražd v Baltimore tak nízká v době, kdy jsem ještě nebyl na světě,“ uvedl šestačtyřicetiletý demokratický politik, který tvrdí, že za jeho vlády kriminalita ve státě klesla.

Trump však nabídku na společnou procházku na své sociální síti Truth Social odmítl a Moorea vyzval, aby dříve snížil kriminalitu ve městě. „Pokud Wes Moore potřebuje pomoc, (..) pošlu tam vojáky, jak jsem to udělal v nedalekém (Washingtonu) DC, a rychle to tam vyčistím od zločinu,“ napsal Trump. Tvrdí, že vyslání gardy do Washingtonu v srpnu vedlo v krátkém čase k prudkému snížení kriminality.

Opoziční demokraté však prezidentovy plány odmítají a poukazují, že v řadě měst kriminalita i bez Národní gardy klesá. Šéf demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries, který byl zvolen v New Yorku, podle listu The New York Times řekl, že Trump nemá pravomoc do měst posílat Národní gardy. Další demokratičtí zástupci tvrdí, že se prezident chce jen předvést před voliči.

Aktualizováno

Vyslyší Fed Trumpa? Guvernér Powell naznačil možnost snížení sazeb

Money

Ekonomika podle Jerome Powella čelí novým výzvám kvůli změnám v hospodářské politice prosazovaným Bílým domem.

ČTK

Přečíst článek

Lavrov: Schůzka Putin – Zelenskyj není na pořadu dne. O čem by jednali?

Politika

Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.

ČTK

Přečíst článek

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 146 válečných zajatcích, oznámilo v neděli ministerstvo obrany v Moskvě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výměnu potvrdil, počty nesdělil. Podle ruského resortu se výměna týkala vojáků obou stran, ale do vlasti se podle něj vrací také osm obyvatel ruské Kurské oblasti, kam loni pronikla ukrajinská armáda a měsíce ovládala část tamního území. Rovněž ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci informuje o návratu vojáků i civilistů.

„V současné době se ruští vojáci nacházejí na území Běloruské republiky, kde jim je poskytována nezbytná psychologická a lékařská pomoc,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany na platformě Telegram s poznámkou, že následně vojáci zamíří do Ruska.

Ukrajinský štáb uvedl, že se výměna odehrála v souladu s dohodami dosaženými mezi Rusy a Ukrajinci během nedávných jednání v tureckém Istanbulu. „Zároveň bylo v rámci další - už 68. výměny - osvobozeno osm ukrajinských civilistů,“ uvedl štáb, podle něhož jsou mezi propuštěnými například novináři Dmytro Chyljuk a Mark Kaliuš, zdravotník Serhij Kovaljov nebo bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko. Propuštěné nyní podle štábu čeká lékařské vyšetření, léčba, rehabilitace a reintegrace do společnosti po delší izolaci v zajetí.

Zelenskyj na síti X uvedl, že většina propuštěných byla v ruském zajetí od roku 2022 a jsou mezi nimi vojáci, členové národní gardy nebo pohraniční stráže i civilisté.

Ve výměně se podle Moskvy diplomaticky angažovaly Spojené arabské emiráty. Zelenskyj této zemi ve svém příspěvku poděkoval.

Stanice CNN už dříve napsala, že výměny válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem jsou relativně pravidelné. Rozsáhlé výměny také byly v podstatě jediným výsledkem prvních přímých jednání mezi Rusy a Ukrajinci za poslední tři roky, které se letos dvakrát odehrály v Turecku.

Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci nyní na svém webu informuje o návratu celkem 5941 lidí z ruského zajetí. Ukrajina se rozsáhlé ruské vojenské agresi brání od 24. února 2022.

Proč má Rusko zájem o Donbas? Kvůli ochraně ruské menšiny to není

Politika

Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný, shodli se analytici. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.

ČTK

Přečíst článek

Lavrov: Schůzka Putin – Zelenskyj není na pořadu dne. O čem by jednali?

Politika

Šéf Kremlu je podle ruského ministra zahraničí připraven se setkat s ukrajinským vůdcem, až bude připravena agenda summitu, což prý nyní není. Zelenskyj obvinil Moskvu, že dělá vše pro to, aby se setkání neuskutečnilo.

ČTK

Přečíst článek