Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Z oslabování eura i české koruny po Trumpově vítězství by mohla profitovat skupina evropských firem s vysokým vývozem za Atlantik. Slabší evropské měny by naopak mohly do Evropy přivézt zvýšenou inflaci.
„Ve výsledku se schází vícero argumentů, spíše technické povahy, proč by měly letos trhy pokračovat v růstu i přes to, že ekonomický fundament tento růst plně nepodporuje,“ píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Stratégové z předních investičních bank na Wall Street se neshodnou na dalším vývoji na trzích. A to je pouze jedním ze znamení této mimořádně nejisté doby, píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Americké akcie jsou pro dlouhodobé investory stále skvělou sázkou, říká známý akciový býk Jeremy Siegel. Nic na tom nemění ani agresivní postoj americké centrální banky (Fed) v otázce úrokových sazeb, který uvrhl index S&P 500 do medvědího trhu. Jsme velmi blízko, ne-li přímo v bodě, kdy bude inflace zkrocena,” říká Siegel.
Část tepláren v Česku v příštím roce zdraží své dodávky o úroveň inflace, další část naopak žádné zvyšování cen nechystá. Výjimkou bude několik menších tepláren, které kvůli nákupům emisních povolenek zvýší ceny až dvouciferně.
Novým ředitelem jaderné elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, který nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren společnosti ČEZ. Ve funkci nahradí Jana Krumla. Jde o dlouhodobě připravovanou a plánovanou změnu, informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Americký prezident Donald Trump zrušil 40procentní cla na dovoz potravinářských produktů z Brazílie. Podepsaný exekutivní příkaz se týká mimo jiné hovězího masa, kávy, kakaa nebo ovoce.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times.
Americká mediální společnost Warner Bros Discovery obdržela předběžné nabídky na převzetí od konkurentů Paramount Skydance, Comcast a Netflix.
Ruská armáda v noci zaútočila na Oděsu, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Pět lidí utrpělo zranění. V Ternopilu na západě země pokračují záchranné a pátrací práce v troskách obytného domu, který ve středu ráno zasáhla ruská střela.
Autoportrét mexické malířky Fridy Kahlo se v newyorské aukční síni Sotheby’s vydražil za 1,15 miliardy korun. Obraz nazvaný Sen z roku 1940 se tak stal nejdražším dílem, které kdy namalovala žena. Cena díla se před aukcí odhadovala na 40 až 60 milionů dolarů.