Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Válka, vysoké sazby či drahé energie? Akciové trhy jako by letos vše ignorovaly. A nejen ty americké.
Z oslabování eura i české koruny po Trumpově vítězství by mohla profitovat skupina evropských firem s vysokým vývozem za Atlantik. Slabší evropské měny by naopak mohly do Evropy přivézt zvýšenou inflaci.
„Ve výsledku se schází vícero argumentů, spíše technické povahy, proč by měly letos trhy pokračovat v růstu i přes to, že ekonomický fundament tento růst plně nepodporuje,“ píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Stratégové z předních investičních bank na Wall Street se neshodnou na dalším vývoji na trzích. A to je pouze jedním ze znamení této mimořádně nejisté doby, píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Americké akcie jsou pro dlouhodobé investory stále skvělou sázkou, říká známý akciový býk Jeremy Siegel. Nic na tom nemění ani agresivní postoj americké centrální banky (Fed) v otázce úrokových sazeb, který uvrhl index S&P 500 do medvědího trhu. Jsme velmi blízko, ne-li přímo v bodě, kdy bude inflace zkrocena,” říká Siegel.
Prezidentem Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP bude nadále člen představenstva Škoda Auto 👨 Martin Jahn (55). Dnes ho zvolila valná hromada sdružení. Jahn je jeho šéfem nepřetržitě od roku 2021, stejnou pozici zastával ještě v letech 2009 až 2016. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo sdružení AutoSAP.
Izraelská armáda provedla ✈️ vzdušný útok ve městě Gaza, jehož cílem byl klíčový člen teroristického hnutí Hamás. S odvoláním na prohlášení armády to píše server The Times of Israel (ToI) s tím, že podle izraelských činitelů se jedná o vysoce postaveného velitele Hamásu Ráida Saada. Palestinská tisková agentura WAFA uvedla, že při úderu bylo zabito několik osob.
Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír 👨 Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to dnes opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) ve videu, které zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších 🚀 vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasaženy civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel.
Evropa není podle končícího premiéra 👨 Petra Fialy (ODS) dobře připravena na mezinárodní výzvy a rizika. Ta Fiala vidí v Rusku a v tom, že jeho představitelé chtějí mít vliv, jako měl Sovětský svaz. Mezi rizika zařadil i situaci na Blízkém východě, nelegální migraci a měnící se vztah mezi Evropou a Spojenými státy.
Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na 🚢 lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deníkThe Wall Street Journal. Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.
