Americké akcie zahájily obchodování výrazným růstem. K obecnému optimismu přispívá oznámená dohoda o snížení cel, které o víkendu v Ženevě dosáhly delegace Spojených států a Číny. Washington v rámci prozatímní dohody s Pekingem sníží dodatečná cla uvalená v letošním roce na dovoz z Číny ze 145 na 30 procent, zatímco Peking zredukuje cla na dovoz z USA ze 125 na deset procent.
Evropské akcie stále dramatičtěji zaostávají za americkými, což se za Trumpa ještě prohloubí. Obnovitelné zdroje tlačené Bruselem totiž elektřinu dále zdražují, zatímco Trump vsází na lacinou fosilní elektřinu, aby mocně rozvíjel umělou inteligenci, v níž EU již teď povážlivě ztrácí.
Válka, vysoké sazby či drahé energie? Akciové trhy jako by letos vše ignorovaly. A nejen ty americké.
Z oslabování eura i české koruny po Trumpově vítězství by mohla profitovat skupina evropských firem s vysokým vývozem za Atlantik. Slabší evropské měny by naopak mohly do Evropy přivézt zvýšenou inflaci.
„Ve výsledku se schází vícero argumentů, spíše technické povahy, proč by měly letos trhy pokračovat v růstu i přes to, že ekonomický fundament tento růst plně nepodporuje,“ píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Stratégové z předních investičních bank na Wall Street se neshodnou na dalším vývoji na trzích. A to je pouze jedním ze znamení této mimořádně nejisté doby, píše ve svém komentáři analytik BHS Timur Barotov.
Akciové tituly v loňském roce plošně odepsaly téměř dvě desítky procent. A to zejména kvůli nejistotě způsobené třemi černými labutěmi – dozvuky pandemie, razantní inflací a válkou na Ukrajině. Na to vše reagovaly centrální banky růstem sazeb, což právě poslalo akciové tituly do záporu. Jak se svět nastavuje na novou realitu, začíná se mluvit o konci utahování měnové politiky, a tedy i o opětovném nastartování růstu akcií. Kdy ta doba přijde? Již velmi brzy, shodují se odborníci.
Americké akcie jsou pro dlouhodobé investory stále skvělou sázkou, říká známý akciový býk Jeremy Siegel. Nic na tom nemění ani agresivní postoj americké centrální banky (Fed) v otázce úrokových sazeb, který uvrhl index S&P 500 do medvědího trhu. Jsme velmi blízko, ne-li přímo v bodě, kdy bude inflace zkrocena,” říká Siegel.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
Svou činnost ❌ ukončilo v roce 2025 zhruba 48 tisíc podnikatelů, o třetinu méně než v roce předchozím. Jde o nejnižší počet za tři roky. Vyplývá to z dat společnosti Saleskit, která spravuje on-line databázi českých firem.
Kvůli nejnovějším masivním ruským ✈️ leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Podle agentury AFP to vyplývá z upraveného programu Rady zveřejněném v pátek večer. Rada se sejde na žádost Ukrajiny čelící téměř čtyři roky ruské agresi.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, ☝ chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
