Premiér Andrej Babiš (ANO) ve Sněmovně ostře zaútočil na Piráty. Označil je za amatéry, udavače i extremisty a prohlásil, že kvůli svému chování nejsou schopni prosadit žádné zákony. Svůj výpad vedl při debatě o písemné interpelaci předsedkyně pirátského klubu Olgy Richterové, která se týkala zvýšení rodičovského příspěvku a jeho pravidelné valorizace. Proti premiérovým slovům se ohradili nejen Piráti, ale i další opoziční poslanci.

„Vy nás jen kritizujete, urážíte a útočíte. My vás nepotřebujeme. My chceme spolupracovat,“ uvedl Babiš. Zároveň ale dodal, že pokud budou Piráti pokračovat stejným způsobem, vláda s nimi spolupracovat nebude. „A vy neprosadíte vůbec nic,“ prohlásil.

Premiér Pirátům připomněl jejich účast v předchozí vládě, kterou vinil ze zrušení školkovného, zdanění rodin a zdražení bydlení. „Všechno jste jim vzali,“ uvedl k tehdejší rodinné politice. Piráty zároveň obvinil z rozkladu dopravy v Praze i ze zhoršení stavebního řízení. Postěžoval si také, že ho označují za dotačního podvodníka a urážejí dalšími výroky.

„Vance nás nenávidí.“ Jednání o Grónsku odhalilo hluboký rozkol mezi USA a Evropou

Politika

Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

nst

Přečíst článek

„Máte smůlu, že máte ty tři korytáře“

Babiš se následně obrátil na mladé pirátské poslankyně a vyzval je, aby vyměnily své stranické vedení. Jmenovitě zmínil předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba, jeho předchůdce Ivana Bartoše a Olgu Richterovou. „Máte smůlu, že máte ty tři korytáře, kteří vás vedou,“ řekl.

Na premiérova slova reagoval Ivan Bartoš, který označil Babišovo vystoupení za nevhodné a urážlivé. Kritizoval i premiérovy poznámky na adresu mladých žen v pirátské straně. „Prosím vás, neslintejte nám na Pirátky,“ uvedl Bartoš a dodal, že premiér by si za své chování zasloužil „vytažení za flígr“. Celé vystoupení shrnul slovy, že Babiš nedokázal odpovědět ani na dvě položené otázky.

Proč stát nekoná proti Agrofertu? Chybí prý klíčový dokument

Zprávy z firem

Státní zemědělský intervenční fond ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. O vymáhání dotací informoval krátce před loňskými sněmovními volbami tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Hnutí ANO volby vyhrálo a Babiš byl jmenován premiérem. Ministerstvo zemědělství, v jehož čele stanul Martin Šebestyán (za SPD), nyní podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.

ČTK

Přečíst článek

Kritika od opozice

Premiéra kritizovali i poslanci dalších opozičních stran. Poslankyně STAN Adriana Chochelová připomněla, že interpelace mají sloužit k odpovídání na dotazy, nikoli k urážkám. „Vy jste ten důvod, proč my jsme tady,“ řekla. Někdejší místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) označila premiérův přístup za zklamání. Podle ní má být odpověď na interpelaci věcná. „Debata může být ostřejší, ale respekt musí být zachován,“ zdůraznila.

Písemná interpelace Olgy Richterové byla vůbec první, která se v tomto volebním období ve Sněmovně projednávala. Richterové se nakonec nepodařilo prosadit návrh, aby dolní komora s Babišovou písemnou odpovědí vyjádřila nesouhlas.

Rusko dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.

Vyslání svých vojáků na cvičení do Grónska, rozlehlého a strategicky významného ostrova, který je poloautonomní součástí Dánska, oznámilo ve středu několik evropských zemí, včetně severských zemí i Francie nebo Německa. Evropští vojáci se v Grónsku mají v rámci cvičení Arctic Endurance naučit, jak lépe pracovat v arktických podmínkách.

Větší angažovanost evropských států NATO je reakcí na opakovaná prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o významu ostrova pro americkou národní bezpečnost. Trump tím zdůvodňuje své přání Grónsko získat pod přímou kontrolu USA; jinak by se o to prý mohli pokusit Rusové nebo Číňané.

Ruská diplomacie dnes vyjádřila „vážné znepokojení“ z nasazení dalších vojáků NATO v Grónsku.

„Vance nás nenávidí.“ Jednání o Grónsku odhalilo hluboký rozkol mezi USA a Evropou

Politika

Dánský ministr zahraničí a jeho grónský protějšek odcestovali do Washingtonu v reakci na opakované výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném získání Grónska Spojenými státy. Cílem návštěvy bylo zmírnit napětí a jednat s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem.

nst

Přečíst článek

Urychlení militarizace severu

„Místo konstruktivní spolupráce v rámci stávajících institucí, zejména Arktické rady, si NATO zvolilo cestu urychlení militarizace severu a posiluje tam svou vojenskou přítomnost pod vykonstruovanou záminkou rostoucí hrozby ze strany Moskvy a Pekingu,“ odsoudilo prohlášení počínání evropských zemí ruské velvyslanectví v Bruselu, kde sídlí ústředí NATO.

Středeční setkání amerických, dánských a grónských představitelů ve Washingtonu vyústilo podle dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena v konstatování „zásadní neshody“ o budoucnosti ostrova, jehož vláda dává jasně najevo, že místní obyvatelé nemají zájem být součástí Spojených států.

Francie, Švédsko, Německo a Norsko ve středu oznámily, že na ostrov vyšlou vojenský personál pro průzkumnou misi, která je podle zdroje z francouzského ministerstva ozbrojených sil součástí dánského cvičení.