Trump a Írán slovíčkaří o tom, kdo koho prosil o čas na vyjednávání. Válka zatím čeká

Šéf Sněmovny Okamura označil v jednom rozhovoru prezidenta republiky za podrazáka a křiváka. Macinka to následně vylepšil sdělením v jiném rozhovoru. „Tento týden jsem zveřejnil jednu jeho esemesku, abych dokázal, že veřejně lhal a ani se u toho nezarděl.“ Útoky na prezidenta eskalují.

Půl roku se v Česku řešila Ankara. Už to vypadalo, že tento ostudný spor bude s koncem summitu jednou pro vždy za námi. Ne. Andrej Babiš se zcela nediplomaticky vyjádřil pár dní po summitu, že účast prezidenta byla obrovskou ostudou Česka. Pravdou je, že obrovskou ostudou Česka je, že premiér dokáže vyslovit taková slova.

Šéf Sněmovny nyní prohlásil, že prezident je křivák a podrazák. Protože ho prý v minulosti v jakémsi rozhovoru označil za morální riziko. Vzhledem k Okamurově slovům asi lze s Pavlem souhlasit.

Ministr zahraničí zase vykreslil prezidenta jako člověka, který vede předvolební prezidentskou kampaň, a je pro to schopen udělat cokoliv. Téma, že Pavel vede prezidentskou kampaň, je ve vládě oblíbené, papouškují ho všichni lídři trojkoalice. „Viděli jsme, že pro svoji kampaň byl schopen zneužít i summit v Ankaře. Neumím si představit tu ostudu, jak by to vypadalo, pokud by chtěl zneužít i další summit v Tiraně,“ pravil Macinka. Vztahy Hradu a vlády nelze napravit.

Rozpočet podle ANO

Ministryně Alena Schillerová nyní připravuje rozpočet na příští rok, jeho podoba má být známá v září. Už nyní je jasné, že se plánuje ještě větší schodek, než je ten letošní, 310 miliard korun. Jak prohlásil Andrej Babiš, schodek bude „významně pod 400 miliardami korun.“ To je děsivá, ne uklidňující zpráva. Koalice si v srpnu přehlasuje prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti a může utrácet. V dalších letech prý chce schodek snižovat. Věř, kdo chceš. Jak trefně glosuje šéf rozpočtové rady Mojmír Hampl, čím větší schodek uděláte, tím hůře se vám bude následně krotit.

Macinka si udělal ještě jeden zářez na pažbu diplomatických dovedností. Jeho ministerstvo nevpustilo na tiskovou konferenci jednu z novinářek. A ještě to sarkasticky komentovalo ve smyslu, že úřad bude pořádat i tiskové konference pro alternativní média a konspirační blogy. Syndikát novinářů následně vyzval všechna média k bojkotu tiskových konferencí ministerstva zahraničí. Na úřadu diplomacie to skutečně umí.

Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.

Neznamená to však, že zaměstnavatelé platí za stejnou práci různým národnostem různé částky. Statistika mnohem více vypovídá o tom, kdo do Česka přichází, jaké má vzdělání, kde žije a v jaké profesi či odvětví nakonec pracuje. Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s českým občanstvím dosáhl v roce 2025 hodnoty 43 632 korun. U Slováků činil 51 012 korun, tedy o 7 380 korun neboli 16,9 procenta více. Ukrajinci měli medián pouze 34 437 korun. Za Čechy tak zaostávali o 9 195 korun neboli 21,1 procenta.

Lukáš Kovanda: Každý pátý Čech si nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jsme na tom lépe než většina EU

Názory

Týdenní dovolená mimo domov zůstává pro téměř pětinu Čechů finančně nedostupná. V evropském srovnání si však tuzemské domácnosti vedou nadprůměrně. Za posledních deset let se navíc jejich situace výrazně zlepšila, přestože ubytování i zájezdy dál zdražují.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Rozdíl mezi slovenským a ukrajinským mediánem dosáhl 16 575 korun měsíčně. To už není statistická drobnost, ale výrazný rozdíl v postavení obou skupin na českém trhu práce. Poláci a Rumuni se pohybovali poblíž české úrovně. Medián Poláků činil 43 346 korun a Rumunů 43 098 korun. Zaměstnanci s bulharským občanstvím měli medián 40 610 korun.

Téma se přitom týká značné části české ekonomiky. Podle dat MPSV bylo ke konci března 2026 evidováno 957 tisíc zaměstnaných cizích státních příslušníků. Z toho bylo 374 tisíc Ukrajinců a 230 tisíc Slováků. Tyto dvě skupiny tak představovaly více než 63 procent zahraniční zaměstnanosti v Česku.

Pro správné čtení výsledků je klíčový rozdíl mezi průměrem a mediánem. Medián označuje mzdu člověka uprostřed mzdového rozdělení. Polovina zaměstnanců vydělává méně a polovina více. Průměr naproti tomu vytahují vzhůru lidé s mimořádně vysokými příjmy. U českých zaměstnanců činila průměrná mzda 52 235 korun, tedy o 8 603 korun více než medián. U Slováků dosáhl průměr 65 040 korun a medián převyšoval o 14 028 korun. U Ukrajinců byl rozdíl podstatně menší. Jejich průměrná mzda činila 38 050 korun, zatímco medián 34 437 korun.

Horních deset procent

Ještě výraznější kontrast ukazuje horní část mzdového rozdělení. Deset procent nejlépe placených Slováků pobíralo více než 114 571 korun měsíčně. U Čechů stejná hranice činila 84 664 korun. Horní část slovenského mzdového rozdělení tak leží výrazně výše než česká. Slovenský náskok pravděpodobně částečně vysvětluje výběrový efekt migrace. Slováci pracující v Česku nejsou průřezem celé slovenské populace. Do zahraničí častěji míří lidé, kterým se přesun profesně vyplatí, například vysokoškoláci, specialisté nebo pracovníci přicházející za konkrétní kariérní příležitostí.

Část rozdílu může souviset také s regionálním rozmístěním. Cizinci se výrazně soustřeďují v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, tedy v regionech s širokou nabídkou studijních i pracovních příležitostí. Samotný region však slovenský náskok nevysvětluje. Podíl Ukrajinců žijících v Praze je totiž ještě vyšší. Pro českou ekonomiku proto není rozhodující jen to, kolik cizinců zaměstná, ale především jakou práci jim dokáže nabídnout.