Partneři projektu

Trump a Írán slovíčkaří o tom, kdo koho prosil o čas na vyjednávání. Válka zatím čeká

Trump a Írán slovíčkaří o tom, kdo koho prosil o čas na vyjednávání. Válka zatím čeká
Profimedia
 ČTK

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež.

"USA jsou plně připraveny a připraveny zaútočit na Islámskou republiku Írán s úrovní vojenského teroru, síly a moci, která nebyla k vidění od druhé světové války," uvedl Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.

"Přesto jsme byli právě požádáni Íránem a dalšími zeměmi Blízkého východu, abychom útok odložili," uvedl. "Na základě této žádosti jsem souhlasil, že útok zrušíme, pokud bude možné rychle dosáhnout DOHODY. Země Izrael se ke mně v tomuto závazku připojuje," dodal Trump.

Kdo zalhal první?

Íránská agentura Mehr ale cituje nejmenované vojenské zdroje, podle kterých Trumpova tvrzení nejsou "ničím jiným než novou lží". Podle íránských médií jsou ozbrojené síly země připravené na všechny možnosti, uvedla agentura AFP. Dohoda, jejíž obrysy byly podle Trumpa dohodnuty, předpokládá "okamžité, úplné a naprosté" otevření Hormuzského průlivu.

Saúdskoarabská státní tisková agentura SPA dnes uvedla, že s Trumpem mluvil saúdskoarabský korunní princ a faktický vládce v zemi Muhammad bin Salmán. "Korunní princ zdůraznil potřebu dát přednost dialogu pro snížení napětí," uvedla o rozhovoru agentura s tím, že saúdskoarabský vládce vyzval k tomu, aby se zabránilo rozšíření konfliktu.

Ceny pohonných hmot výrazně rostou

Lukáš Kovanda: Ropa zlevňuje, benzin a nafta mohou přesto výrazně zdražit. Čerpadláři čekají na vhodnou chvíli

Cena ropy Brent za poslední týden klesla o více než pět procent. Čeští řidiči se přesto musejí připravit na možné citelné zdražení benzinu a nafty. Dálniční čerpací stanice po skončení vládní regulace dosud plně neobnovily své původní marže. Další eskalace konfliktu kolem Íránu by jim však mohla poskytnout příležitost, jak ztracené zisky dohnat.

Přečíst článek

Média v minulých dnech uvedla, že USA připravují spolu s Izraelem jedny z dosud nejtvrdších vzdušných úderů proti Íránu. Bombardovací kampaň měla začít o víkendu a zaměřit se měla mimo jiné na íránskou energetickou infrastrukturu. Teherán uváděl, že je připraven reagovat. Společná operace by znamenala návrat Izraele k bojovým akcím, které přerušil po uzavření příměří zprostředkovaného Spojenými státy v červnu. Írán od obnovení amerických vojenských operací na začátku července na Izrael nezaútočil.

Boje, které rozpoutaly USA a Izrael 28. února společnými údery na Írán, pokračují s různou intenzitou. Teherán odpověděl údery proti Izraeli a státům v regionu, na jejichž území jsou americké základny.

Teherán a Washington podepsaly v červnu memorandum o porozumění s cílem zastavit vojenské operace, znovu otevřít Hormuzský průliv, který je klíčový pro přepravu ropy, a dosáhnout dohody o ukončení války do 60 dnů. Tři týdny po podpisu však Trump prohlásil příměří za ukončené, protože Írán zaútočil na lodě v Hormuzském průlivu a Spojené státy na to reagovaly dalšími údery.

Související

Politický diář Dalibora Martínka: Okamura a Macinka, učitelé diplomacie

Tomio Okamura a Petr Macinka
ČTK
Dalibor Martínek

Šéf Sněmovny Okamura označil v jednom rozhovoru prezidenta republiky za podrazáka a křiváka. Macinka to následně vylepšil sdělením v jiném rozhovoru. „Tento týden jsem zveřejnil jednu jeho esemesku, abych dokázal, že veřejně lhal a ani se u toho nezarděl.“ Útoky na prezidenta eskalují.

Půl roku se v Česku řešila Ankara. Už to vypadalo, že tento ostudný spor bude s koncem summitu jednou pro vždy za námi. Ne. Andrej Babiš se zcela nediplomaticky vyjádřil pár dní po summitu, že účast prezidenta byla obrovskou ostudou Česka. Pravdou je, že obrovskou ostudou Česka je, že premiér dokáže vyslovit taková slova.

Šéf Sněmovny nyní prohlásil, že prezident je křivák a podrazák. Protože ho prý v minulosti v jakémsi rozhovoru označil za morální riziko. Vzhledem k Okamurově slovům asi lze s Pavlem souhlasit.

Pavel Blažek a Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Šest let pro Blažka? Skvělé střelivo pro Babiše

Státní zástupkyně v Olomouci dokončila případ bitcoinové kauzy exministra spravedlnosti Pavla Blažka. Navrhla pro něj 6,5 roku vězení natvrdo. Wow, to vypadá jako slušná pálka pro zkušeného politika, dvakrát ministra spravedlnosti. Jak kauzu číst?

Přečíst článek

Ministr zahraničí zase vykreslil prezidenta jako člověka, který vede předvolební prezidentskou kampaň, a je pro to schopen udělat cokoliv. Téma, že Pavel vede prezidentskou kampaň, je ve vládě oblíbené, papouškují ho všichni lídři trojkoalice. „Viděli jsme, že pro svoji kampaň byl schopen zneužít i summit v Ankaře. Neumím si představit tu ostudu, jak by to vypadalo, pokud by chtěl zneužít i další summit v Tiraně,“ pravil Macinka. Vztahy Hradu a vlády nelze napravit.

Rozpočet podle ANO

Ministryně Alena Schillerová nyní připravuje rozpočet na příští rok, jeho podoba má být známá v září. Už nyní je jasné, že se plánuje ještě větší schodek, než je ten letošní, 310 miliard korun. Jak prohlásil Andrej Babiš, schodek bude „významně pod 400 miliardami korun.“ To je děsivá, ne uklidňující zpráva. Koalice si v srpnu přehlasuje prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti a může utrácet. V dalších letech prý chce schodek snižovat. Věř, kdo chceš. Jak trefně glosuje šéf rozpočtové rady Mojmír Hampl, čím větší schodek uděláte, tím hůře se vám bude následně krotit.

Macinka si udělal ještě jeden zářez na pažbu diplomatických dovedností. Jeho ministerstvo nevpustilo na tiskovou konferenci jednu z novinářek. A ještě to sarkasticky komentovalo ve smyslu, že úřad bude pořádat i tiskové konference pro alternativní média a konspirační blogy. Syndikát novinářů následně vyzval všechna média k bojkotu tiskových konferencí ministerstva zahraničí. Na úřadu diplomacie to skutečně umí.

Ekonomický diář Pavla Párala: Vláda se snaží přiblížit penzijní armagedon

Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na sto pracujících. Nikoho zodpovědného to nemůže nechat v klidu. Neřešení penzí v této situaci zavání státním bankrotem a každá normální vláda by to řešila.

Přečíst článek

Související

Slováci v Česku vydělávají více než Češi, Ukrajinci o pětinu méně. Samotný pas však rozdíly nevysvětluje

ilustrační foto
iStock
Lukáš Kovanda

Mzdy zaměstnanců v Česku se podle státního občanství výrazně liší. Data za rok 2025 ukazují, že Slováci ve mzdové sféře vydělávají podstatně více než Češi. Ukrajinci naopak za českou úrovní citelně zaostávají.

Neznamená to však, že zaměstnavatelé platí za stejnou práci různým národnostem různé částky. Statistika mnohem více vypovídá o tom, kdo do Česka přichází, jaké má vzdělání, kde žije a v jaké profesi či odvětví nakonec pracuje. Medián hrubé měsíční mzdy zaměstnanců s českým občanstvím dosáhl v roce 2025 hodnoty 43 632 korun. U Slováků činil 51 012 korun, tedy o 7 380 korun neboli 16,9 procenta více. Ukrajinci měli medián pouze 34 437 korun. Za Čechy tak zaostávali o 9 195 korun neboli 21,1 procenta.

Týdenní dovolenou mimo domov si podle nejnovějších údajů Eurostatu nemohlo v roce 2025 dovolit 19 procent obyvatel Česka starších 16 let. Jde tedy téměř o každého pátého.

Lukáš Kovanda: Každý pátý Čech si nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jsme na tom lépe než většina EU

Týdenní dovolená mimo domov zůstává pro téměř pětinu Čechů finančně nedostupná. V evropském srovnání si však tuzemské domácnosti vedou nadprůměrně. Za posledních deset let se navíc jejich situace výrazně zlepšila, přestože ubytování i zájezdy dál zdražují.

Přečíst článek

Rozdíl mezi slovenským a ukrajinským mediánem dosáhl 16 575 korun měsíčně. To už není statistická drobnost, ale výrazný rozdíl v postavení obou skupin na českém trhu práce. Poláci a Rumuni se pohybovali poblíž české úrovně. Medián Poláků činil 43 346 korun a Rumunů 43 098 korun. Zaměstnanci s bulharským občanstvím měli medián 40 610 korun.

Téma se přitom týká značné části české ekonomiky. Podle dat MPSV bylo ke konci března 2026 evidováno 957 tisíc zaměstnaných cizích státních příslušníků. Z toho bylo 374 tisíc Ukrajinců a 230 tisíc Slováků. Tyto dvě skupiny tak představovaly více než 63 procent zahraniční zaměstnanosti v Česku.

Pro správné čtení výsledků je klíčový rozdíl mezi průměrem a mediánem. Medián označuje mzdu člověka uprostřed mzdového rozdělení. Polovina zaměstnanců vydělává méně a polovina více. Průměr naproti tomu vytahují vzhůru lidé s mimořádně vysokými příjmy. U českých zaměstnanců činila průměrná mzda 52 235 korun, tedy o 8 603 korun více než medián. U Slováků dosáhl průměr 65 040 korun a medián převyšoval o 14 028 korun. U Ukrajinců byl rozdíl podstatně menší. Jejich průměrná mzda činila 38 050 korun, zatímco medián 34 437 korun.

Horních deset procent

Ještě výraznější kontrast ukazuje horní část mzdového rozdělení. Deset procent nejlépe placených Slováků pobíralo více než 114 571 korun měsíčně. U Čechů stejná hranice činila 84 664 korun. Horní část slovenského mzdového rozdělení tak leží výrazně výše než česká. Slovenský náskok pravděpodobně částečně vysvětluje výběrový efekt migrace. Slováci pracující v Česku nejsou průřezem celé slovenské populace. Do zahraničí častěji míří lidé, kterým se přesun profesně vyplatí, například vysokoškoláci, specialisté nebo pracovníci přicházející za konkrétní kariérní příležitostí.

Část rozdílu může souviset také s regionálním rozmístěním. Cizinci se výrazně soustřeďují v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, tedy v regionech s širokou nabídkou studijních i pracovních příležitostí. Samotný region však slovenský náskok nevysvětluje. Podíl Ukrajinců žijících v Praze je totiž ještě vyšší. Pro českou ekonomiku proto není rozhodující jen to, kolik cizinců zaměstná, ale především jakou práci jim dokáže nabídnout.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Bratislava

Lukáš Kovanda: Slováci bohatnou raketovým tempem. Rozdíl proti Česku se rychle zmenšuje

Přečíst článek
Peněženka, ilustrační foto

Růst mezd narazí na strop. Firmy místo přidávání investují do technologií

Přečíst článek