Přicházejí o statisíce ročně. Padesátníci chtějí pracovat, kvůli péči o blízké ale tratí
Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.
Kombinaci práce a péče o blízké podle analýzy označilo za velkou výzvu 46 procent zaměstnanců ve věku mezi 50 a 64 roky. Někteří z nich kvůli ní nejsou schopní udržet si pracovní místo. „Data z dostupných zdrojů ukazují, že zhruba každý čtvrtý pečující v produktivním věku se práci vůbec nevěnuje,“ upozornil analytik CETA Michael Fanta.
„Ušlé zisky jednotlivce dosahují u neformálně pečujících částky až 278 tisíc korun za rok. Pro stát ušlá příležitost v podobě nižších daní nebo odvodů činí až 271 680 korun za osobu a rok,“ uvedla manažerka projektu Neviditelní Jana Pikardová.
Nezaměstnanost je pro stát drahá
Analýza také ukázala, že lidé starší 50 let po odchodu ze zaměstnání obtížně hledají nové pracovní místo. Kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti potom část z nich odchází do předčasného důchodu nebo na ekonomickou aktivitu rezignuje. Loni bylo v Česku 110 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných starších 50 let.
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Názory
„Dlouhodobá nezaměstnanost padesátníků je drahá pro všechny. Stát vydá na každého z nich zhruba 551 tisíc korun ročně, ať už v dávkách, zdravotním pojištění nebo ušlých daních a odvodech. Člověk bez práce přichází o více než čtvrt milionu ročně na ušlé mzdě,“ upozornil Fanta. Celkové roční ekonomické náklady spojené s nezaměstnaností starších lidí odhadl na 61 miliard korun.
Analýza zároveň ukázala, že starší zaměstnance využívá naprostá většina českých firem. Lidé ve věku od 50 do 64 let tvoří zhruba třetinu všech zaměstnanců.
Projekt Neviditelní se snaží zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Vedle starších zaměstnanců se věnuje také lidem pečujícím o své blízké, samoživitelům, nízkopříjmovým domácnostem nebo mladým dospělým, kteří odcházejí z dětských domovů.
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.
Je jim padesát plus, jsou bez práce a je jich "sakra" hodně. Projekt Neviditelní upozorňuje na nebezpečný trend
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
