Přicházejí o statisíce ročně. Padesátníci chtějí pracovat, kvůli péči o blízké ale tratí
Zaměstnance starší 50 let zatěžuje péče o jejich blízké, část z nich kvůli tomu z pracovního trhu zcela odchází. Vyplývá to z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Výpadek zaměstnanců přitom podle analýzy přináší náklady i státu na neodvedených daních a pojistném. Starší lidé se navíc po období nezaměstnanosti jen obtížně na pracovní trh vracejí.
Kombinaci práce a péče o blízké podle analýzy označilo za velkou výzvu 46 procent zaměstnanců ve věku mezi 50 a 64 roky. Někteří z nich kvůli ní nejsou schopní udržet si pracovní místo. „Data z dostupných zdrojů ukazují, že zhruba každý čtvrtý pečující v produktivním věku se práci vůbec nevěnuje,“ upozornil analytik CETA Michael Fanta.
„Ušlé zisky jednotlivce dosahují u neformálně pečujících částky až 278 tisíc korun za rok. Pro stát ušlá příležitost v podobě nižších daní nebo odvodů činí až 271 680 korun za osobu a rok,“ uvedla manažerka projektu Neviditelní Jana Pikardová.
Nezaměstnanost je pro stát drahá
Analýza také ukázala, že lidé starší 50 let po odchodu ze zaměstnání obtížně hledají nové pracovní místo. Kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti potom část z nich odchází do předčasného důchodu nebo na ekonomickou aktivitu rezignuje. Loni bylo v Česku 110 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných starších 50 let.
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Názory
„Dlouhodobá nezaměstnanost padesátníků je drahá pro všechny. Stát vydá na každého z nich zhruba 551 tisíc korun ročně, ať už v dávkách, zdravotním pojištění nebo ušlých daních a odvodech. Člověk bez práce přichází o více než čtvrt milionu ročně na ušlé mzdě,“ upozornil Fanta. Celkové roční ekonomické náklady spojené s nezaměstnaností starších lidí odhadl na 61 miliard korun.
Analýza zároveň ukázala, že starší zaměstnance využívá naprostá většina českých firem. Lidé ve věku od 50 do 64 let tvoří zhruba třetinu všech zaměstnanců.
Projekt Neviditelní se snaží zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Vedle starších zaměstnanců se věnuje také lidem pečujícím o své blízké, samoživitelům, nízkopříjmovým domácnostem nebo mladým dospělým, kteří odcházejí z dětských domovů.
Dlouhodobě bez práce zůstává zhruba 110 tisíc Čechů ve věku přes 50 let, kteří mají zájem pracovat, ale nedaří se jim najít zaměstnání. Náklady pro stát spojené s tím, že tito lidé zůstávají bez uplatnění, ročně dosahují 61 miliard korun, vyplývá z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) pro projekt Neviditelní. Podle průzkumu projektu Neviditelní brání zaměstnávání starších lidí předsudky zaměstnavatelů, ale i nedostatek míst s nižší fyzickou a psychickou zátěží.
Je jim padesát plus, jsou bez práce a je jich "sakra" hodně. Projekt Neviditelní upozorňuje na nebezpečný trend
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
