Kolik asi bere? Čechy čím dál víc zajímají mzdy jejich kolegů
Stále více zaměstnanců v ČR zajímá informace, kolik bere jejich kolega. Letos je to 62 procent, což je meziroční nárůst o pět procentních bodů. Skoro tři čtvrtiny lidí ví, nebo alespoň tuší, kolik bere jejich kolega. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro Provident Financial mezi tisícovkou respondentů.
Průzkum souvisí s tím, že v červnu měla být přijata směrnice EU o transparentnosti odměňování. Novela je připravena na schválení Parlamentem.
Zajímavé je, že až 80 procent zaměstnanců ve věku do 26 let by rádo porovnalo svůj plat či mzdu s odměnou kolegy. Více to také zajímá vysokoškoláky.
Třetina lidí neví, kolik kolegové berou
I když od loňského června zaměstnavatel nemůže zakázat mluvit na pracovišti o svých výdělcích, jen 11 procent lidí uvedlo, že zná přesně plat kolegů na stejné pozici. Alespoň přibližnou představu má 63 procent dotázaných, a zároveň mladší ročníky mají lepší přehled. Každý třetí zaměstnanec ve věku nad 54 let vůbec netuší, kolik kolegové berou.
České mzdy se evropskému průměru přibližují, jenže pomaleji než v některých okolních zemích. Loni dosahovala hodinová mzda v Česku 57 procent průměru Evropské unie. Mezi 27 členskými státy šlo o sedmou nejnižší úroveň, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý.
Češi berou málo. Hodinová mzda je sedmá nejnižší v EU
Money
Zhruba osm procent respondentů uvedlo, že se ve firmě zcela otevřeně hovoří o mzdách. Loni to bylo pět procent. Spíše neformálně se o platech hovoří u 30 procent zaměstnanců proti 27 procentům v loňském roce.
„Otevřenější debata o odměňování bude pro řadu firem i zaměstnanců změnou, ale neměla by být vnímána jako hrozba. Cílem směrnice není rozdělovat kolegy, ale nastavit férovější podmínky a dlouhodobě snižovat nerovnosti v odměňování, zejména mezi muži a ženami,“ řekla HR ředitelka Provident Financial Barbora Pencová.
Minimální mzda by se mohla od příštího roku zvýšit o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by podle odhadů mohla dosáhnout 26 900 korun. Růst nejnižšího výdělku ale zároveň zvýší náklady firmám, veřejnému sektoru i státu.
Minimální mzda míří nahoru. Příští rok může vzrůst o 2500 korun
Money
Polovina mladších zaměstnanců ve věku 18 až 26 let uvedla, že o své odměně hovoří zcela běžně nebo alespoň neformálně. V běžné populaci je to jenom 38 procent, ale poměr se proti loňsku zvýšil. Loni takto odpovídalo 32 procent dotázaných zaměstnanců.
Doložka o mlčenlivosti už neplatí
Doložku o mlčenlivosti má stále podepsanou téměř pětina zaměstnanců, i když podle flexinovely přijaté v loňském červnu již neplatí. Dalších 30 procent lidí neví, zda ji podepisovalo. Více než polovina ji podepsanou nemá.
Když se mluví o průměrné mzdě přesahující 50 tisíc korun měsíčně, řada lidí má pocit, že statistici žijí v jiné zemi než oni. Není divu. Průměrná mzda totiž nevypovídá o tom, kolik vydělává typický zaměstnanec. Ve skutečnosti na ni nedosahují téměř dvě třetiny pracujících.
Lukáš Kovanda: Průměrnou mzdu nemají dvě třetiny zaměstnanců. Většina si ale polepšila
Názory
Asi 70 procent lidí si myslí, že transparentnější sdílení informace o mzdách přispívá ke spravedlivému odměňování. Stále více se jich domnívá, že by firmy měly být více otevřené, uvítají tedy změnu zákona. Loni takto odpovědělo 65 procent, letos 70 procent.
Návrh novely, která do českého právního řádu promítá směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o transparentnosti odměňování, je po připomínkovém řízení, ale ještě neprošel Parlamentem. ČR měla povinnost tuto směrnici transponovat do 7. června 2026.
Novela zavádí právo zaměstnance písemně požádat zaměstnavatele o informaci o vlastní odměně a o průměrné odměně ve srovnatelné skupině prací, rozdělené podle pohlaví. Od loňského roku platí to, že zaměstnavatel nesmí zaměstnancům zakazovat mluvit o jejich vlastní mzdě.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
