Českým firmám chybějí lidé a případný odchod ukrajinských pracovníků po skončení války by jejich potíže mohl prohloubit. Na takový scénář se ale aktivně připravuje jen 12 procent zaměstnavatelů, ukazuje průzkum Hofmann Personal Monitor 2026. Podniky tak budou muset řešit nejen nábor ze zahraničí, ale také to, jak si udržet zkušené zaměstnance a nabídnout práci lidem v důchodovém věku.
Ukrajinci v českém zemědělství a potravinářství nezastávají už jen pomocné práce, ale stále častěji jsou najímáni také na manažerské pozice a pozice s vyšší odborností. Vyplývá to z vyjádření odborníků. Souvisí to podle nich s tím, že se za dobu pobytu v ČR osvědčili, lépe naučili jazyk a někteří se i rekvalifikovali.
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Česko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.
Politika je rozbitá. Lidé mají právo být naštvaní a bagatelizovat jejich hněv je cesta do pekla. Na druhé straně ale neexistuje žádná „ekonomie selského rozumu“ ani političtí spasitelé, kteří by nás jednoduchým způsobem zachránili. Zachránit se musíme sami. Jak? Chcete-li tedy změnu, zaměřte se na ekonomickou nerovnost. Migrace, nenávist k Ukrajincům nebo brojení proti EU, to vše je jen divadlo na odlákání pozornosti.
Lidé v Česku se opravdu nemají špatně. Mzdy zde zatím stále rostou a budou růst, nepokrývají však očekávání zaměstnanců. Firmy tak mají potíže v některých profesích najít vůbec zaměstnance. „Bez ekonomické migrace by to tak česká ekonomika nezvládla. Zahraniční pracovníky fakticky potřebuje,“ uvedl šéf personální agentury Grafton Martin Malo při prezentování nejnovějších výsledků mzdového průzkumu.
Ukrajina chce lákat vyššími mzdami dobrovolníky, co mají jít na ruskou frontu. Nemá na to ale peníze, takže se obrací s prosbou o pomoc na evropské poslance.
V Česku pracuje 155 tisíc uprchlic a uprchlíků z Ukrajiny. Celkem 95 procent z nich platí z výdělku ze zaměstnání či z práce na dohodu odvody, uvedla ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. K nedělní půlnoci mělo v Česku podle údajů ministerstva vnitra dočasnou ochranu 368 tisíc příchozích z Ukrajiny.
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát.
Začleňovat ukrajinské uprchlíky před válkou do společnosti v Česku se daří podle těsné většiny lidí. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.
Ruské úřady ve středu oznámily částečnou evakuaci města Toropec v Tverské oblasti. Média informují o silných explozích a o útoku ukrajinských dronů, které podle nich během noci zasáhly muniční sklad. Nejmenovaný zdroj z ukrajinské tajné služby SBU později několika ukrajinským a mezinárodním médiím řekl, že ukrajinský dronový útok tam zničil velký sklad s řízenými střelami, naváděnými bombami a dělostřeleckou municí. Regionální činitelé informují pouze o útoku ukrajinských bezpilotních letounů a o požáru. Toropec, kde žije kolem 13 tisíc obyvatel, leží několik set kilometrů severozápadně od Moskvy, nedaleko hranic s Běloruskem.
Kriminalita 💪🏻💪🏻💪🏻 mládeže se nezvyšuje, mění se však její typ. Děti se přesouvají od krádeží k násilným trestným činům, i k vraždám. V debatě České televize to dnes řekla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. V případě snižování trestní odpovědnosti by byla pro změnu ze současných 15 na 13 let. Změnu zvažuje ministerstvo spravedlnosti. Snížení by se podle něj mohlo týkat například trestných činů, za které je v Česku možné uložit výjimečný trest.
