Důvěra v českou ekonomiku v únoru mírně narostla, mezi spotřebiteli se však množí chmury a pochyby. Náladu tak zachraňují podnikatelé, zejména pak průmyslníci a stavebníci. Celkově totiž důvěra v ekonomiku v únoru narostla, když sedmý měsíc v řadě vykázala lepší stav, než odpovídá průměru let 2003 až 2025.
Početná komunita krajanů se postupně prosazuje na Kanárských ostrovech. Pomohla tomu i pandemie, která na ostrovy přilákala řadu lidí, protože tu nepanovaly tak přísné podmínky jako jinde. Navíc tu je stabilní klima, příjemné permanentní jaro. Češi se tu potkávají na letištích i na plesech. A daří se jim tu podnikat – v realitách, hoteliérství i gastru. Už dávno neplatí, že „Kanáry“ jsou jen pro celebrity a extrémně zámožné.
Nejvíce starosti Čechům dělá i letos nesoběstačnost ve stáří. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven, podle kterého se jí obává stále přes 70 procent lidí. Proti loňskému roku klesl význam krátkodobé pracovní neschopnosti a výpadku příjmu. Vzrůstající obavy naopak dlouhodobě panují u dostupnosti kvalitní péče nebo zdravotních komplikací v zahraničí. Průzkum se konal v březnu mezi více než tisícovkou respondentů.
Film, jehož jméno není podstatné, a který vyprodukoval Kamil Bartošek, alias Kazma, trhnul přes víkend návštěvnické rekordy. Všichni jsou překvapení, jaký meteorit se objevil na nebi české filmové tvorby. Do kin nalákal diváky výtvor muže, kterého je těžké nějak označit, rebel nebo podvodník, typický Čech?
Obliba točeného piva klesá. Zatímco v roce 2009 se v českých hospodách a restauracích vypila téměř polovina celorepublikové spotřeby, loni to bylo jen 31 procent. A plánované změny DPH na tomu rozhodně neprospějí.
Cestovní kanceláře letos hlásí meziročně až dvojnásobně vyšší poptávku u velikonočních zájezdů k moři. Češi se nejčastěji zajímají o Egypt, Tunisko, Kapverdy, Spojené arabské emiráty nebo Omán.
Čeští občané migrují do Německa za prací již dlouhou dobu. Kromě atraktivních platů nabízí země také komplexní sociální systém, který zabezpečuje všechny obyvatele, tedy i Čechy.
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.
Nálada lidí v České republice padá, co se ekonomické situace týče, nejníže za posledních deset let. Podle dnes zveřejněných závěrů pravidelného, každoměsíčního šetření Českého statistického úřadu se totiž důvěra českých spotřebitelů v ekonomiku propadla nejníže od května 2012. A to ji další, zřejmě i citelný pád ještě čeká.
Češi jsou teď, v době vůbec nejzávažnější ekonomické krize, historicky nejspokojenější se svojí ekonomickou situací. Dluh dělá divy. K nevíře.
Olympiáda v Tokiu už má většinu soutěží za sebou. Kvůli koronaviru jsou to hry divné, ale po sportovní stránce skvělé. Česko, jak už je v poslední době obvyklé, zabodovalo. Bohužel nejenom na poli sportovním, ale i v závodě o co největší bizarnost.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
