Lukáš Kovanda: Každý pátý Čech si nemůže dovolit týdenní dovolenou. Přesto jsme na tom lépe než většina EU

Agentura Fitch v pátek večer potvrdila Česku rating dluhu na úrovni AA-, kterou Česku přisuzuje soustavně od srpna 2018, kdy došlo ke zlepšení ratingu. Současná známka představuje lepší hodnocení dluhu, než jakého se očima téže agentury dostává například Francii, Belgii, Slovinsku nebo Estonsku, což je nejméně zadlužená země EU.

Ve svém hodnocení agentura Fitch konstatuje, že Česku ponechává rating i stabilní ratingový výhled, neboť předpokládá, že rozpočtové uvolnění Babišovy vlády zůstane pod kontrolou a bez zásadnějších negativních důsledků.

Ve společnosti Británie, Jižní Koreje či Hongkongu

I přes nárůst dluhu v poměru k HDP, který Fitch vyhlíží, zůstane podle agentury zadlužení Česka pod střední hodnotou zadlužení zemí, které vykazují srovnatelný rating. Stejný rating jako Česko, AA-, vykazuje dle Fitche například Británie, Jižní Korea, Hongkong či Kuvajt. Do širší srovnatelné kategorie, AA, řadí agentura vedle Česka a zmíněných čtyř ekonomik také třeba Spojené státy, Nový Zéland, Rakousko, Finsko či Katar.

Babiš slibuje schodek výrazně pod 400 miliard. Ministři mají hledat úspory

Politika

Schodek státního rozpočtu by měl být v příštím roce výrazně nižší než 400 miliard korun. Premiér Andrej Babiš chce po ministrech provozní úspory, zároveň ale počítá s růstem investic. Přesnější odhad deficitu bude podle ministryně financí Aleny Schillerové známý až po zveřejnění srpnové makroekonomické prognózy.

nst

Přečíst článek

Veřejný dluh ČR naroste podle Fitche z loňské úrovně 44 procent HDP na 48 procent HDP roku 2028. Zadlužení Česka by tak mělo i v roce 2028 zůstat pod střední hodnotou vyhlíženého zadlužení zemí, jež agentura zařazuje do zmíněné kategorie s „dvouáčkovým“ hodnocením AA. Tato střední hodnota má roku 2028 představovat 51,5 procenta HDP.

Klíčovým zdrojem nárůstu zadlužení Česka bude prohloubení schodku veřejných financí ČR z 2,1 procenta HDP roku 2025 na 2,9 procenta HDP roku 2028, předpokládá Fitch.

Zásadními faktory v pozadí prohloubení schodku budou dle agentury zejména vyšší náklady obsluhy dluhu, letošní převod poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, zvýšení platů ve veřejném sektor, nárůst sociálních výdajů a vyšší výdaje na dopravní infrastrukturu.

Ekonomové podpořili Pavlovo veto. Varují před vyššími schodky

Money

Prezidentské veto změn rozpočtových pravidel získalo podporu dvacítky českých ekonomů. Bývalí guvernéři ČNB, členové NERV i vedení Národní rozpočtové rady varují, že návrh obsahuje příliš mnoho cest, jak překračovat výdajové limity. Schillerová kritiku odmítá a současná rozpočtová pravidla označuje za drtící pro ekonomiku.

ČTK

Přečíst článek

Na prohloubení schodku se bude podílet také loňské ukončení platnosti daně z mimořádných zisků, dodává Fitch, přičemž inkaso této daně vyčísluje pro rok 2025 na 0,5 procenta HDP.

Agentura předpokládá, že česká sněmovna přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla ve věci rozvolnění rozpočtových pravidel. Rozvolnění by tedy ovšem dle Fitche nemělo vést ke zhoršení ratingu České republiky.

Ministerstvo zahraničí znovu nepustilo novinářku Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci Petra Macinky. Na sociálních sítích následně propukla mimořádně hluboká debata o svobodě médií, v níž nechyběly slepice, kurníky, čivavy, plínky ani tradiční argument „Macinka je borec“. Česká diplomacie možná nezískala nový směr, český internet však opět předvedl celý svůj intelektuální slovník.

Funguje řada způsobů, jak může politik reagovat na nepříjemnou novinářku. Může jí odpovědět. Může odpověď zamluvit. Může předstírat, že otázku neslyšel, případně začít vysvětlovat něco úplně jiného. Petr Macinka však zvolil elegantnější řešení. Novinářku Zdislavu Pokornou z Deníku N jednoduše nepustil dovnitř.

Tiskový odbor ministerstva jí zamítl akreditaci na konferenci věnovanou budoucnosti Českých center, přestože o ni podle redakce požádala řádně a včas. V oficiálním e-mailu jí úřad s vtipem motoristům vlatním sdělil, že „tisková konference pro alternativní média a konspirační blogy bude v náhradním termínu“.

Macinka následně potvrdil, že ministerstvo takovou konferenci skutečně uspořádá a Deník N na ni pozve. Nejspíš aby byla zachována ona pověstná názorová pestrost, při níž smějí otázky klást pouze lidé, jejichž odpovědi ministra předem nerozladí.

Tisková konference podle nových pravidel

Na Macinkově metodě je půvabná především jednoduchost. Tisková konference se tradičně pořádá proto, aby se novináři mohli ptát. Nová motoristická škola komunikace a svobody slova však tento přežitý formát zdokonaluje. Nejprve se vybere, kdo se smí ptát, a teprve potom se se slavnostním sebeobdivem odpovídá.

Má to mnohu neoddiskutovatelných výhod. Politik není vystaven nečekaným otázkám, tiskový odbor ušetří za krizovou komunikaci a veřejnost se může soustředit na ničím nerušenou prezentaci ministrových úspěchů. 

Michal Nosek: Macinka mírotvůrcem. Kreml už ví, že válka by měla skončit

Názory

Ministr zahraničí Petr Macinka při setkání s novou ruskou velvyslankyní Annou Ponomarjovovou vyzval Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Zbraně mají utichnout, obě strany mají přistoupit na kompromisy a Rusko musí ukázat, že skutečně stojí o mír. Jedna podstatná otázka však zůstala bez odpovědi: co přesně má obětovat napadená země?

Michal Nosek

Přečíst článek

Drobnou vadou tohoto konceptu je pouze skutečnost, že ministerstvo zahraničí není Macinkův rodinný dům, chata garáž, ani kamarádova moštárna. Je to státní instituce placená občany. Včetně těch, kteří čtou Deník N, a dokonce i těch, kteří Petra Macinku nepovažují za diplomatický dar lidstvu.

Právě tento detail unikl jednomu z diskutujících, který zákaz obhajoval přirovnáním k řemeslníkovi: do svého domu přece také nepustíte opraváře, s nímž máte špatné zkušenosti. Výborný argument. Až na to, že Černínský palác není ministrova nemovitost a novinářka tam nešla měnit sifon, nýbrž kontrolovat výkon veřejné funkce.

Od čivavy přes kurník až k demokracii

Sociální sítě se případu chopily s obvyklou noblesou. Kritici ministra psali, že „čtyřicetiletí chlapi mají naděláno v gatích z jedné holčiny“, doporučovali novinářům příští Macinkovu tiskovou konferenci bojkotovat a samotného ministra označovali za „štěkající čivavu“, „zoufalce“, „slabocha“ či za ještě méně publikovatelné části lidského těla.

Macinkovi příznivci ovšem nezůstali nic dlužni. Pokorná byla v komentářích postupně označena za „pipinu“, „lhářku“ a „slepičku“. Objevilo se také několik výrazů dokazujících, že někteří obránci tradičních hodnot začínají důkladným rozborem ženského pohlaví.

Jeden diskutující by novinářku údajně nepustil ani do kurníku, protože by mu slepice přestaly snášet. Těžko říct, zda šlo o politický názor, nebo o mimořádně specifickou veterinární prognózu.

Mezitím se opakovala stereotypní internetová zaklínadla Macinka je borec, má ji na háku, jen kvičte, libtardové a samozřejmě nesmrtelné tvrzení, že novináři jsou žumpa a největší zlo. 

Několik komentářů nicméně pojmenovalo podstatu věci přesně. Nejde o Macinkovu soukromou tiskovou konferenci, nýbrž o akci ministerstva. A jestliže ministr rozhoduje, kterého řádně akreditovaného novináře vpustí podle toho, jak se mu líbí jeho práce, není to projev síly. Je to přiznání, že otázka může být pro politika nebezpečnější než odpověď.

Macinka se jí nebojí. Jen před ní zamyká dveře

Zastánci ministra vehementně vysvětlovali, že Macinka se Pokorné rozhodně nebojí. Pouze ji nechce vidět, slyšet ani pustit do místnosti, kde by mu mohla položit otázku. Což je podobně přesvědčivé jako tvrdit, že se člověk nebojí pavouků, jen kvůli jednomu z nich zapálil vlastní dům.

Přitom zákaz není premiérou. Ministerstvo Pokornou nevpustilo na Macinkův brífink už v lednu. Na dotaz po důvodu tehdy ministr reagoval slovy: „Hrozní jsme, já vím. Další dotaz.“ Proti selektivnímu přístupu se následně ohradili šéfredaktoři významných českých médií.

Aktualizováno

Usmiřování nebude. Babiš odmítl návrh Pavla na obnovení schůzek ústavních činitelů

Politika

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl návrh prezidenta Petra Pavla na obnovení konzultačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice státu. Informovala o tom Česká televize (ČT). Předseda vlády ČT sdělil, že se pohled vlády a prezidenta na zahraniční politiku liší a zmínil, že na schůzky by neměl čas.

ČTK

Přečíst článek

Nynější případ kritizovaly také Syndikát novinářů a česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu. Nejde totiž jen o jednu reportérku nebo jeden titul, který ministr nemá rád. Pokud si člen vlády začne sestavovat publikum podle osobních sympatií, tisková konference přestává být nástrojem veřejné kontroly a mění se v casting do ministrova fanklubu.

Diplomacie bez nepříjemných otázek

Macinka chtěl Deník N zesměšnit zařazením mezi konspirační blogy. Výsledkem však je, že nejkomičtěji působí samotné ministerstvo zahraničí. Úřad, který má hájit české zájmy ve světě a komunikovat se spojenci, protivníky i nepřátelskými režimy, si neví rady s jednou reportérkou. V globální diplomacii se tomu zřejmě říká strategie pevně zavřených dveří.

Celá kauza zároveň ukazuje, jak dokonale sociální sítě dokážou zlikvidovat původní téma. Místo debaty o tom, zda může ministr vybírat novináře podle toho, jak o něm píší, se internet pustil do řešení, kdo je čivava, kdo slepice, kdo potřebuje plínku a kdo údajně „kvičí“. Obě strany si navzájem potvrdily, že protivník je buď zbabělec, nebo hospodářské zvíře, a demokracie mohla jít spokojeně spát.

Zdislava Pokorná se na konferenci nedostala. Její nepřítomnost se přesto stala hlavní zprávou celé akce. A právě to je na ministrově komunikační strategii nejpovedenější: ve snaze umlčet jednu novinářku jí zajistil větší pozornost, než by získala jakoukoli otázkou položenou uvnitř sálu.