Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stanjura tlačí na reparační půjčku pro Kyjev, většina EU souhlasí

Zbyněk Stanjura
ČTK
 ČTK

Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.

Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.

Princip spočívá v tom, že na počátku ruské války na Ukrajině držel depozitář cenných papírů Euroclear dluhopisy Ruské centrální banky. Jakmile tyto dluhopisy dosáhly splatnosti, výsledná hotovost uvázla v Euroclearu kvůli sankcím EU. Euroclear nyní tuto hotovost investuje do Evropské centrální banky, nově by ji ale investoval do dluhopisů. EU by pak tyto prostředky použila k poskytnutí reparační půjčky, kterou by Ukrajina splatila až po obdržení válečných reparací od Ruska.

Unijní prezidenti a premiéři kvůli výhradám některých zemí na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má Euroclear své sídlo.

Piráti

Dalibor Martínek: Z Pirátů se stali ztroskotanci. Nedostali ve Sněmovně jedinou funkci

Ve volbách dostali Piráti hlasy půl milionu lidí, téměř devět procent a získali osmnáct poslaneckých křesel. To je proti minulým čtyřem poslancům úspěch. Ovšem Pyrrhův. Při obsazování vedení sněmovních výborů si neškrtli.

Přečíst článek

Tři způsoby

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v projevu před europoslanci uvedla, že členské státy mají tři způsoby, jak mohou Ukrajinu finančně podpořit. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ uvedla.

O možnostech financování Ukrajiny dnes v Bruselu debatovali i unijní ministři financí. „Většina ministrů včetně mě má za to, že reparační půjčka je jediná reálná možnost. Všechno ostatní je jenom oddalování. My nemáme čas. Ukrajina nemá čas. Jediný, kdo má čas je Putin,“ uvedl český ministr. „Mnozí z nás se snažili Belgičanům vysvětlit, že určitě najdeme řešení, abychom jejich obavy zmenšili,“ doplnil Stanjura. Žádné řešení podle něj není bez rizika, nicméně největším rizikem pro Evropu bude, když EU neudělá nic, a tak oslabí Ukrajinu.

UniCredit

Šéf UniCredit: V Rusku se snažíme vyhnout znárodnění

Italská bankovní skupina UniCredit se v Rusku snaží balancovat mezi snahou dodržovat mezinárodní sankce uvalené na tamní finanční sektor a snahou vyhnout se krokům, které by Moskvu přiměly ruskou pobočku zabavit. Na fóru Evropské centrální banky věnovaném bankovnímu dohledu to řekl generální ředitel UniCredit Andrea Orcel. Informuje o tom agentura Reuters.

Přečíst článek

Belgický premiér Bart De Wever přišel na říjnovém summitu EU se třemi požadavky. Zaprvé žádal, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé žádal po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU.

Třetí De Weverův požadavek se také týkal ostatních členských států. „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi,“ uvedl. Velké množství ruských peněz je podle něj i v jiných zemích, které však o tomto tématu mlčí.

Stanjura na dotaz, zda je Česká republika připravena podobnou záruku poskytnout, přímo neodpověděl. „Jsme vláda v demisi. Myslím, že tak velké kroky bychom dělat neměli,“ uvedl. Názor nynějšího kabinetu je podle něj nicméně zřejmý, a sice, že agresor by měl platit za škody, které způsobil. „Neumím si představit mezinárodní právo, které řekne, že můžete napadnout vedlejší zemi, zničit tam infrastrukturu, klíčové podniky, bydlení, školy, nemocnice a nemusíte nic platit,“ dodal Stanjura.

Odcházející ministr předpokládá, že rozhodnutí bude již na nové vládě v čele s pravděpodobným premiérem Andrejem Babišem, jehož ANO zvítězilo v parlamentních volbách. „Nejhorší by bylo, kdyby jedna vláda něco slíbila a za měsíc nebo za dva měsíce jiná vláda od toho slibu ustoupila. Takže já bych si přál, aby už (v polovině prosince) byla nová vláda,“ uzavřel Stanjura s tím, že období předávání moci by bylo být co nejkratší.

Související

Karel Komárek mladší investoval miliony dolarů do londýnského fintechu Zilch

Karel Komárek jr.
KKCG, užito se svolením
 nst
nst

Syn miliardáře Karla Komárka staršího vedl kolo financování pro britský fintechový start-up Zilch se svou KKCG US Advisory.

Spotřebitelská platební platforma Zilch oznámila, že získala nové financování v hodnotě více než 175 milionů dolarů v kombinaci dluhu a kapitálu. Investiční kolo vedla skupina KKCG za účasti fondu BNF Capital a několika dalších strategických investorů. Součástí balíku je také rozšíření sekuritizačního programu vedeného Deutsche Bank, oznámila KKCG v tiskové zprávě. Podle společnosti posílí nová investice další růst a vývoj klíčových produktů.

Kolo financování přichází krátce po uvedení dvou zásadních novinek v nabídce Zilch. První z nich je platforma Intelligent Commerce, která využívá umělou inteligenci k analýze uživatelských dat v reálném čase a podle firmy se stala jedním z nejrychleji rostoucích zdrojů jejích příjmů. Druhou novinkou je služba Zilch Pay, jež má být spuštěna v první polovině roku 2026. Ta umožní uživatelům platby jedním kliknutím a má zajistit vyšší podíl firmy na spotřebitelských výdajích.

Získané prostředky plánuje Zilch využít na zvýšení marketingových investic, další vývoj produktů, posílení technologické platformy a případné akvizice. Firma uvádí, že je díky tomu připravena pokračovat v utváření budoucnosti globálního obchodu.

„V KKCG hledáme nové udržitelné cesty v tradičních odvětvích. Způsob, kterým Zilch využívá technologie k posouvání zaběhnutých pravidel a proměně úvěrového prostředí, přináší skutečné výhody jak lidem, tak firmám,“ uvedl šéf KKCG US Advisory Karel Komárek Jr.

Zilch byla založena v roce 2020 s cílem nabídnout alternativu k tradičnímu úvěrování a přinést zákazníkům výhodnější způsob placení. Od té doby si platforma připsala více než 5,3 milionu uživatelů, kteří podle společnosti provedou v průměru desítky plateb ročně; nejaktivnější z nich službu využívají denně. Zilch propojuje své zákazníky s více než 5 tisíci obchodníky, mezi nimiž jsou například Amazon, eBay, Tesco či Sports Direct.

Platforma dosud zpracovala téměř půl miliardy transakcí a vygenerovala hrubou hodnotu zboží přesahující pět miliard liber. Generální ředitel a spoluzakladatel Philip Belamant uvedl, že nové financování je důkazem důvěry investorů ve strategii firmy. Dodal, že k úspěšnému uzavření investičního kola přispělo i působení spoluzakladatele Seana O’Connora. Firma podle něj vstupuje do další fáze expanze. Mezi dosavadní investory fondu patří známá jména, vedle zmíněné Deutsche Bank také mj. Goldman Sachs.

Karel Komárek

Komárkova Allwyn se spojí s řeckou konkurencí. Vznikne druhá největší loterijní společnost na světě

Sázková společnost Allwyn českého miliardáře Karla Komárka se spojí se společností OPAP, která působí v Řecku a na Kypru a také se zabývá sportovním sázením. Spojením vznikne druhý největší kótovaný provozovatel her a loterií na světě, uvedla Komárkova společnost v tiskové zprávě.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Guvernér Michl koupil kryptoměny za milion dolarů

guvernér ČNB Aleš Michl
ČNB/užito se svolením
 nst
nst

Centrální banka koupila za milion dolarů bitcoin, digitální dolar a blockchainové depozitum. Bude to pro ni testovací portfolio, na kterém se chce učit nakládání s kryptem. Banka spustila také vlastní digitální laboratoř, která bude testovat vedle kryptoměn také projekty umělé inteligence.

Česká národní banka dnes ústy svého mluvčího Jakuba Holase oznámila, že poprvé ve své historii nakoupila digitální aktiva. Nákup není zahrnut do devizových rezerv, ale investicí v hodnotě jednoho milionu dolarů, tedy téměř 21 milionů korun. Vzniká testovací portfolio digitálních aktiv založených na blockchainu. „Vedle bitcoinu bude portfolio zahrnovat také testovací investici ve formě dolarového stablecoinu a tokenizované depozitum provedené na blockchainu. Cílem portfolia je získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv a zavést a ověřit procesy, které jsou v souvislosti s tím nezbytné,“ uvedl Holas s tím, že banka nepočítá, že by dokupovala další měny.

S myšlenkou vytvořit testovací portfolio jsem přišel v lednu 2025. Cílem bylo prozkoumat decentralizovaný bitcoin z pohledu centrální banky a posoudit jeho možnou roli při diverzifikaci rezerv. Následně bankovní rada rozhodla o vypracování analýzy. Navazující interní diskuse rozšířily záběr i na budoucnost plateb a tokenizaci aktiv. Vedle bitcoinu tak byly zařazeny také stablecoiny a tokenizovaná depozita. Veřejnost budeme o zkušenostech průběžně informovat a přibližně za dva až tři roky představíme celkové vyhodnocení projektu,“ uvedl guvernér Aleš Michl.

Koruna je naším platidlem. ČNB bude i nadále usilovat o to, aby inflace zůstala nízká a koruna pevná. Způsobů, jak platit a investovat, však bude v příštích letech rychle přibývat. Díky ČNB mají dnes všichni přístup k okamžitým platbám a mohou tak platit rychle a digitálně. Mysleme ale více na budoucnost, vizionářsky. Je reálné, že si v budoucnu bude možné za koruny snadno koupit tokenizovaný český dluhopis – a nejen to. Jedním klepnutím espresso, druhým investice pro úspory: například dluhopis nebo jiné aktivum, které dosud bývalo spíše pro větší investory. Jako centrální banka si chceme tuto cestu otestovat,“ vysvětlil guvernér.

Michl původně počítal s tím, že by kryptoměnová aktiva zahrnul do rezerv centrální banky. To si ale vysloužilo jak domácí kritiku - například od ministra financí Zbyňka Stanjury, tak z Evropské centrální banky. Její guvernérka Christine Lagardeová v lednu na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny, čímž podle analytiků, například Lukáše Kovandy, nepřímo tlačila právě na ČNB. 

Kryptoměny tedy do rezerv nepůjdou. „Držba digitálních aktiv je v rámci testovacího portfolia oddělena od devizových rezerv a nemá žádný vliv na schopnost ČNB provádět případné devizové intervence či ovlivňovat měnovou politiku. Nákup portfolia byl realizován jako tržní operace v rámci běžných finančních aktivit ČNB mimo devizové rezervy a vzhledem k jeho marginální velikosti nebudou mít jeho případné cenové výkyvy vliv na hospodaření ČNB,“ potvrdila  banka. 

Nákup schválila bankovní rada ČNB na konci října, podkladem byla Analýza možností investic do dalších tříd aktiv. Z analýzy podle sdělení banky vyplývá, že digitální aktiva prochází vývojem, pronikají do majetku investičních fondů a firem a jejich akceptace se může v budoucnu dále rozšiřovat. ČNB chce být na tyto změny připravena, současně ale zdůrazňuje, že v dohledné době neplánuje bitcoin ani jiná digitální aktiva zařadit mezi své devizové rezervy. V otázce dalších investičních tříd, jimiž se analýza rovněž zabývala, bankovní rada dosud nerozhodla. Proto nyní zveřejňuje pouze část analýzy věnovanou digitálním aktivům.

Digitální laboratoř

Digitální měny budou v samostatném portfoliu. „Cílem je získat praktickou zkušenost s technologiemi založenými na blockchainu, které mohou v budoucnu zásadně ovlivnit fungování finančního a platebního systému. V rámci testovacího portfolia ČNB prověří celý řetězec procesů spojených s nákupem, držením a správou digitálních aktiv – od technické správy klíčů a víceúrovňových schvalovacích postupů přes krizové scénáře a bezpečnostní mechanismy až po prověřování souladu s AML,“ uvedla banka. 

Celkový objem pro pořízení portfolia je stanoven na jeden milion dolarů, jeho hodnota i složení portfolia se může v průběhu testování částečně měnit s ohledem na prováděné testovací operace a tržní vývoj ceny bitcoinu. Celkový objem však nebude aktivně navyšován. „Je nutné zdůraznit, že hodnota bitcoinu může výrazně kolísat. Bez znalosti vysokého rizika by žádný investor neměl bitcoin kupovat,“ upozornil guvernér.

Nový investiční hub

Centrální banka současně spustila nový projekt inovačního hubu ČNB Lab, který má zastřešit testování technologií a trendů, jež mohou v budoucnu ovlivnit fungování finančního trhu a provádění měnové politiky. Pod křídly ČNB Lab bude vedle testování digitálních aktiv a blockchainových řešení probíhat také zkoušení nástrojů umělé inteligence, podpora inovací v oblasti platebního styku, včetně okamžitých plateb, a další projekty spojené s digitalizací finančního sektoru. 

„ČNB Lab má být platformou, na které budeme shromažďovat naše zkušenosti a poznatky z testování nových technologií a trendů. Vedle blockchainu a digitálních aktiv se zaměříme také na nástroje umělé inteligence a inovace v oblasti platebního styku. Jde o to, abychom měli praktickou zkušenost, odbornou kapacitu a byli tak co nejlépe připraveni na to, co přinese budoucnost,“ řekl Michl. Banka také doplnila, že vznik kryptoměnového portfolia je v souladu se zákonem o ČNB. 

Bitcoinová ETF: nový zlatý důl pro správce fondů

Z kryptoměn se stal seriózní byznys i pro největší správce aktiv na světě. Zatímco tradiční indexové fondy typu S&P 500 nabízejí jen minimální poplatky, bitcoinová ETF se stala novým zdrojem výnosů. BlackRock na nich už vydělává více než na svém vlajkovém akciovém fondu – a podle analytiků tento trend zdaleka nekončí.

Přečíst článek

Související

Českým kryptoinvestorům končí divočina, musejí se popasovat s novými pravidly. Jaká to jsou?

Přečíst článek

Stanjura reaguje na Michla: Centrální banka má být symbolem stability. A bitcoin není stabilní aktivum

Přečíst článek
Doporučujeme