Slovensko posouvá spor s Bruselem do právní roviny. Minulý týden podalo žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do členských zemí. Potvrdilo to slovenské ministerstvo spravedlnosti. Stejný krok už dříve učinilo i Maďarsko.
Bratislava i Budapešť dlouhodobě odmítají způsob, jakým bylo unijní nařízení přijato. Obě země proti němu hlasovaly a tvrdí, že nejde o běžné energetické opatření, ale fakticky o sankci vůči Rusku. A takový krok měl podle nich vyžadovat jednomyslný souhlas všech států Evropské unie.
Právě proceduru schválení nyní Slovensko napadá u soudu EU. Podle slovenské vlády i dosluhujícího kabinetu Viktora Orbána Brusel obešel pravidla a prosadil zásadní rozhodnutí bez souhlasu všech členů.
Podle schváleného plánu má dovoz ruského LNG do EU skončit nejpozději 1. ledna 2027. Potrubní plyn z Ruska bude za určitých podmínek možné dovážet nejdéle do 1. listopadu 2027.
Jestli nás budete diskriminovat, vrátíme vám to, varuje Čína evropský průmysl
Pro Slovensko je to citlivá otázka. S Ruskem má uzavřený kontrakt na dodávky plynu až do roku 2034. Plyn nyní proudí přes Turecko a další země potrubím s omezenou kapacitou. Dříve Slovensko odebíralo ruský plyn přes Ukrajinu, která předloni tranzitní dohodu s Moskvou neprodloužila.
Žaloba tak otevírá další frontu ve sporu o evropskou energetickou politiku — a zároveň ukazuje, že odpor části střední Evropy proti odstřižení od ruského plynu nekončí.
Související
Kdo nahradí Orbána v roli bruselského potížisty? Politico ukazuje na Fica i Babiše
Evropa chce nakopnout průmysl. Připravila proto zákon, který mu má pomoci. Čína to ale cítí jako diskriminaci a varuje před odvetou.
Čína podle deníku Financial Times varovala Evropskou unii, že přijme protiopatření, pokud budou její firmy poškozeny navrhovaným novým evropským opatřením, takzvaným Zákonem o průmyslové akceleraci (Industrial Accelerator Act). Jeho cílem je posílit průmysl sedmadvacítky proti levnějším dovozům.
Tento zákon je asi nejodvážnějším pokusem EU o potlačení čínského dovozu špičkových technologií a jeho hrozby pro důležitá místní odvětví, jako je automobilový průmysl. EU si klade za cíl zvýšit podíl průmyslové výroby na HDP bloku na 20 procent do roku 2035 (z loňských 14,3 procenta).
Zákon podle deníku přichází v době, kdy USA a Čína vyjednávají o prodloužení křehkého příměří v obchodní válce, což vede Peking k snaze udržet komunikační linky s Evropou – nezbytným exportním trhem pro jeho zboží.
Čínské ministerstvo obchodu v pondělním prohlášení uvedlo, že zmíněný zákon znamená, že čínští investoři budou diskriminováni, což je v rozporu se základními tržními principy, jako je komerční dobrovolnost a spravedlivá hospodářská soutěž. Podle ministerstva zákon odporuje konsenzu čínských a evropských lídrů o řádném řešení sporů rozdílů a vážně ovlivňuje očekávání čínských podniků ohledně investic v Evropě.
Čína uvedla, že je ochotna vést s evropskou stranou v této věci dialog. „Pokud však EU bude ignorovat čínské návrhy, Čína nebude mít jinou možnost než přijmout protiopatření,“ varoval úřad.
Nekalá konkurence Číny
Zákon je vnímán jako odpověď EU na desetiletí trvající praxi v Číně, která po zahraničních firmách vyžadovala investice společně s místními partnery (joint-ventures) a předávání technologií místním výrobcům. Jakmile čínští výrobci získali technologie a začali vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou, evropští rivalové si začali stěžovat, že již nejsou schopni konkurovat. OECD spočítala, že výrobci v Číně dostávají dotace, které jsou tři až devětkrát vyšší než ty, které mají k dispozici jejich protějšky v bohatých zemích.
Čína udeřila na české zbrojaře. Tchaj-wan poslal Pekingu ostrý vzkaz
Čínské sankce proti sedmi evropským obranným firmám, mezi nimiž jsou i české společnosti Excalibur Army a Omnipol, podle Tchaj-wanu neohrozí dodávky zbraní na ostrov. Tchajwanský ministr obrany Wellington Koo dal jasně najevo, že Tchaj-pej má alternativní cesty, jak si vojenské vybavení zajistit.
Obchodní partneři navíc obviňují Čínu, že vytváří rekordní obchodní přebytky nadměrným dotováním výroby. To vede k zaplavení zahraničních trhů zbožím, což deindustrializuje místní výrobu. Peking tvrzení o nadbytečné kapacitě odmítá a prezentuje se jako pilíř globalizace, zatímco USA zavádějí cla a EU se snaží chránit odvětví před tím, co označuje za nekalou soutěž.
Nové nařízení EU zavede omezení pro zahraniční investice nad 100 milionů eur ze zemí, které mají více než 40procentní podíl na světové produkci ve strategických odvětvích, jako jsou baterie, solární panely či jaderná energetika.
Investoři budou muset nově zajistit, aby alespoň 50 procenmt pracovníků bylo z EU, aby se do výrobního procesu zapojily místní firmy a aby společnosti předaly technologické know-how evropským partnerům.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Česko neplní obranné závazky vůči NATO ani vojenské kapacity, které alianci slíbilo zajistit. Pokud by se stejně chovaly všechny členské státy, kolektivní obrana NATO by byla nefunkční, prohlásil na konferenci CNN Prima News Money Money Money prezident Petr Pavel. Dostatečná obranná síla je podle něj přitom nejlepším způsobem, jak odradit případnou agresi.
Prezident varoval, že svět je dnes nejblíž otevřenému vojenskému konfliktu od konce druhé světové války. Právě dostatečná odstrašující síla je podle něj nejlepší prevencí. „Chceme dát najevo, že jakákoli agrese vůči nám se nevyplatí,“ uvedl. To podle něj vyžaduje nejen připravenou armádu, ale i silný stát, dostatek financí a společnost ochotnou se bránit.
Pavel zároveň podotkl, že by si Česko mělo s NATO vyjasnit, jaké výdaje může aliance uznat jako obranné. Za relevantní považuje například investice do páteřních dopravních tahů využitelných pro přesuny vojenských jednotek. Pochybuje ale, že by NATO uznalo za obranný výdaj stavbu nové vojenské nemocnice v Praze, jak naznačil Babiš.
„V České republice máme tři vojenské nemocnice, které plně pokryjí potřebu naší armády i podpory hostitelského státu, pokud bychom poskytovali logistickou podporu přesouvajícím se silám,“ řekl prezident. Debata by se podle něj měla vést o skutečných obranných schopnostech státu. „Protivníka neodradí nemocnice, která bude stát za deset let, ale dobře vycvičené jednotky, které budou k použití na písknutí,“ dodal.
Prezident upozornil na to, že přinejmenším v posledním desetiletí byly výdaje na obranu u většiny evropských členů NATO nedostatečné. Aliance se dohodla na plánovaném zvýšení výdajů na pět procent HDP, z toho 3,5 procenta by mělo jít na přímé vojenské schopnosti a 1,5 procenta na infrastrukturu využitelnou i pro obranné účely. „Ale tím se snažíme dostat na úroveň, na které už jsme měli být,“ zdůraznil Pavel.
Podle něj bude potřeba vydávat na obranu víc nejméně deset let, aby se napravily nedostatky z minulosti. „Musíme se dostat na úroveň, kdy budeme moct říci, že jsme schopni efektivně bránit náš kontinent,“ řekl prezident. Podle něj musí být evropské země v NATO rovnocenným partnerem Spojených států, co se vojenských schopností týče.
Munice za miliardy. CSG hlásí další velkou zakázku v Evropě
Zbrojařská skupina CSG (Czechoslovak Group) podnikatele Michal Strnad získala další významnou zakázku. Evropskému zákazníkovi dodá dělostřeleckou munici dlouhého dosahu za téměř 250 milionů eur, tedy zhruba šest miliard korun.
O výdajích na obranu i plnění vojenských závazků se bude jednat i na letním summitu NATO v Ankaře. Pavel očekává, že pro Česko nemusí být jednání příjemné. Přesto zopakoval, že chce zemi na summitu zastupovat. Zdůraznil, že mandát určuje vláda a že v tomto směru není s kabinetem v rozporu. Členové vlády přitom uváděli, že do Ankary pojede Babiš s dalšími ministry.
Prezident také zdůraznil význam neformální části summitu. Právě tam se podle něj povede klíčová debata o evropské i globální bezpečnosti. „Tam bude důležité být, protože se bude řešit, jakým směrem se bude bezpečnost ubírat a jak budeme reagovat,“ uvedl.
Související
Schillerová: Prezident Pavel nebude vetovat návrh státního rozpočtu
