Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Slova o konci války na Ukrajině pronesl další vysoký představitel Kremlu

Válka na Ukrajině
ČTK
 ČTK

Kreml tvrdí, že konec války na Ukrajině se blíží. Podle Peskova ale zatím není na stole nic konkrétního.

Vývoj v mírovém procesu umožňuje říct, že se blíží konec rusko-ukrajinské války, ale v tuto chvíli nelze mluvit o ničem konkrétním, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na dotazy ohledně sobotního výroku prezidenta Vladimira Putina, že se konflikt chýlí ke konci.

„Prezident (na tiskové konferenci 9. května) uvedl, že Rusko zůstává otevřené kontaktům. Řekl, že v třístranném formátu byla odvedena určitá práce. A mluvil o tom, že uvítáme (pokračující) zprostředkovatelské úsilí Spojených států,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS.

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou se dosud konala za zprostředkování Spojených států. Nedosáhla ale ukončení největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války, který rozpoutal Putin v únoru 2022 svým rozkazem k rozsáhlé invazi do sousední země. V posledních týdnech se pak pozornost Washingtonu zaměřila na Írán, proti kterému vedou válku USA a Izrael.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou by podle prohlášení Peskova „mohla být zastavena v jakýkoliv moment“, pokud „Kyjev učiní nezbytné rozhodnutí“. „Kyjev si je dobře vědom rozhodnutí, která je třeba učinit,“ sdělil Peskov. Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem zprostředkovaná Washingtonem už dříve uvázla na mrtvém bodě kvůli východoukrajinským regionům, na které si Moskva činí nároky, ačkoliv je ani nedokázala vojensky okupovat. Kyjev se odmítá části svého území vzdát.

„Myslím, že tato záležitost se chýlí ke konci,“ řekl v sobotu Putin novinářům o válce proti Ukrajině. Hovořil v den ruských oslav 81. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Moskva tradičně uspořádala při této příležitosti vojenskou přehlídku, oproti předchozím rokům ji však zredukovala a nebyla na ni k vidění vojenská pozemní technika. Kreml rozhodnutí odůvodnil nekulatým výročím a „hrozbou“ z Ukrajiny.

Private Jet

Bojíte se konce světa? Sledujte private jety miliardářů

Miliardáři mají lepší přístup k informacím i zdrojům než obyčejní smrtelníci, a před případnou apokalypsou by se tak dokázali lépe zachránit. Počítačový umělec z Los Angeles proto soudí, že pohyb soukromých letadel by měli mít možnost sledovat i ostatní.

Přečíst článek

Putin svým výrokem mnohé překvapil, blíže však neupřesnil, co tím myslel, napsala dnes agentura AFP. V projevu během vojenské přehlídky na Rudém náměstí v Moskvě šéf Kremlu prohlásil, že ruští vojáci bojující proti Ukrajině „čelí agresivní síle, kterou vyzbrojuje a podporuje celý blok NATO“. „A navzdory tomu naši hrdinové postupují vpřed,“ tvrdil ruský prezident.

Agentura AFP na začátku května s odvoláním na analýzu amerického Institutu pro studium války (ISW) napsala, že Rusko v dubnu ve svém vojenském tažení na Ukrajině poprvé od ukrajinské protiofenzívy v létě 2023 přišlo o více území, než se mu podařilo dobýt. Moskva podle něj v uplynulém měsíci ztratila na různých místech kontrolu nad zhruba 120 kilometry čtverečními dříve obsazeného území. AFP už na začátku dubna s odvoláním na ISW psala, že ruské vojsko od konce roku 2025 zpomaluje postup.

Související

Ruská armáda

Další rána pro ruskou armádu? Téměř jsme je vytlačili z Dněpropetrovské oblasti, tvrdí Ukrajinci

Přečíst článek

Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů

Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů
ČTK
 ČTK

Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.

Dubnové mrazy v sadech českých pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun. Úrodu může ohrozit i pokračování nynějšího sucha, uvedl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Dosud ovocnáři mluvili o škodách za stovky milionů korun. Rozsah škod stále počítají. Přesnější údaje o ztrátách by měli mít k dispozici v příštím týdnu.

Letošní škody by mohly být druhé největší po historickém propadu v roce 2024. Tehdy úroda klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let, škody tehdy činily asi 1,3 miliardy korun.

Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.

Čeští zemědělci asi omezí pěstování brambor na jídlo, na loňských prodělávají

Brambor bude méně. Čeští zemědělci na nich prodělávají

Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.

Přečíst článek

Největší škody ovocnáři předpokládají ve středních, východních a severovýchodních Čechách a části střední i jižní Moravy. Ztráty budou mít i ovocnářské oblasti na východní a severní Moravě a na jihozápadu Čech.

Kromě jablek se čekají výrazné ztráty i na úrodě třešní a broskví. Zhruba o třetinu proti dlouhodobému průměru by mohla propadnout úroda višní a švestek. Mrazy poničily i výsadby jahodníku. Ztráty mají i školkaři, a to hlavně u ořešáku vlašského, broskvoní, meruněk, třešní, višní, rybízu, angreštu. V kritickém roce 2024 úroda ovoce v Česku klesla na 48.058 tun ovoce, loni vzrostla na 146 243 tun. Průměrná roční sklizeň posledních pěti let byla 123 tisíc tun.

Rozsah a kvalitu úrody by mohlo negativně ovlivnit i pokračování nynějšího sucha. Část plodů by mohla propadnout nebo mít menší velikost. Umělou závlahu má asi třetina sadů. Sucho se podle Ludvíka projeví i na nezavlažovaných výsadbách jahodníku. „Vzhledem k velkým škodám z mrazů však budou případné škody ze sucha významně menším problémem,“ uvedl Ludvík.

Případné kompenzace ovocnářům z veřejných zdrojů za škody způsobené mrazem by se podle Ludvíka měly řešit na evropské úrovni, jako tomu bylo v roce 2024. Mrazová vlna na přelomu dubna a května postihla i Polsko, Maďarsko a země na Balkáně. Polsko již podle Ludvíka o kompenzace požádalo. „Budeme usilovat o použití evropské koordinované dotace, zasáhlo to i další státy,“ uvedl 30. dubna ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Vinaři očekávají dobrou sklizeň, klima jim hraje do karet

Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.

Přečíst článek

Po mrazech v roce 2024 získalo Česko na kompenzace mrazových škod z Evropské unie asi 380 milionů korun. O podporu tehdy požádalo 539 pěstitelů. Peníze ovocnářům podle jejich vyjádření pomohly přežít a založit loňskou úrodu. V Česku je zhruba 750 ovocnářských podniků.

Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Ceny by však mohl podle Ludvíka zvýšit výpadek produkce ovoce v Polsku, jehož sady silné mrazy také zasáhly. „Právě na Polsku jsou obchodní řetězce závislé,“ uvedl Ludvík.

Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Brusel bere dotace pro Agrofert na vědomí. Případ ale dál prověřuje

Brusel bere dotace pro Agrofert na vědomí. Případ ale dál prověřuje
ČTK
 ČTK

Brusel obnovu plateb Agrofertu nezablokoval, případ ale neuzavírá. Evropská komise chce od českých úřadů další informace a bude dál prověřovat, zda vyplácení dotací odpovídá pravidlům EU.

Evropská komise bere na vědomí rozhodnutí českých úřadů obnovit dotace pro společnost Agrofert, zároveň si však vyhrazuje právo situaci dále posoudit po získání úplných informací o případu, uvedl mluvčí komise. Unijní exekutiva podle informací rovněž požádala české úřady, aby ji informovaly o všech platbách z fondů EU v rámci společné zemědělské politiky, u nichž mezi příjemci figuruje Agrofert.

Brusel se již několik měsíců znovu zabývá otázkami možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše v souvislosti s holdingem Agrofert. Babiš vložil letos v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust, aby tím střet zájmů vyřešil. Státní zemědělský intervenční fond následně na základě analýz uvedl, že řešení je v souladu s národní i evropskou legislativou a není tak důvod, aby holding nemohl čerpat dotace. Evropská komise se ale celou situací nadále zabývá a českým úřadům poslala další dotazy.

Andrej Babiš a Petr Macinka

Dalibor Martínek: Otázka pro Babiše nezní, co s Pavlem. Zní, co s Motoristy

Babišovi visí na krku Macinka s Turkem, a taky Okamura. Solidní zátěž. Ale Andrej Babiš si ji sám vybral, chce vládnout. Chce pomník. Zůstat u vládnutí, dokud mu v mozku nepraskne cévka.

Přečíst článek

Komise zdůraznila, že v oblasti společné zemědělské politiky nesou odpovědnost za dodržování pravidel jednotlivé členské státy. äJakékoli rozhodnutí národních orgánů obnovit vyplácení dotací v rámci společné zemědělské politiky tedy spadá do jejich kompetencí a nepodléhá předchozí konzultaci ani schválení Evropskou komisí,“ podotkla unijní exekutiva. Komise nicméně ověřuje, zda jsou kroky států v souladu s právem EU a potřebuje „mít k dispozici úplný obraz okolností případu“. Tyto informace musí dodat národní orgány a následně je unijní exekutiva posuzuje. Jejím cílem je přitom ochrana finančních zájmů Evropské unie.

„Právní analýza provedená SZIF dospěla k závěru, že současný stav je v souladu s českými i evropskými pravidly pro střet zájmů. Komise bere na vědomí, že toto posouzení bylo provedeno a že české úřady obnovily platby společnosti Agrofert, přičemž vyplácení začalo 29. dubna,“ dodala komise. I nadále ale případ detailně sleduje a mapuje všechny platby pro Agrofert.

Související

Kolik má vrátit Agrofert na dotacích? Piráti požadují deset miliard, Výborný chce přes pět

Přečíst článek
Doporučujeme