Vinaři očekávají dobrou sklizeň, klima jim hraje do karet
Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.
„Po nižších výnosech v uplynulých dvou letech mají vinaři konečně naději na zlepšení. Zatím to vypadá na sklizeň odpovídající dlouhodobému průměru. Klíčové ale budou další týdny – delší deště nebo extrémní teploty by mohly kvalitu ohrozit,“ uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Sklizeň hroznů na jihu Moravy
[[[[[gallery:2209]]]]
]Počasí ale zatím vinařům přeje. Chladné noci a teplé dny podporují růst cukernatosti, což je zásadní pro výslednou kvalitu vín. „Po loňském časném začátku a předchozích letech, kdy vinobraní uspíšily deště, se snad letos dočkáme tradičního postupného sklízení jednotlivých odrůd,“ říká Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity.
Vinice v dobré kondici
Dobrou kondici vinic potvrzují i jednotlivá vinařství. „Úroda vypadá dobře, jen kvůli suchu mají bobule méně moštu, než bychom chtěli,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Karel Matula. Dle Ivy Šantavé z Vína Blatel prospěl révě zejména deštivější červenec. „Očekáváme vyšší výnos než loni,“ dodala.
Příznivé je i to, že letošní vinice nezasáhly plošně jarní mrazy ani krupobití. Podle odborníků má réva vyrovnaný růst a hrozny vypadají zdravě. To vinařům dává jistotu, že i přes určité regionální rozdíly bude letošní ročník patřit k těm lepším.
Litoměřicko, malebná oblast severních Čech, má vinařskou tradici sahající až do středověku. V posledních letech zdejší vinice znovu ožívají díky místním víno milujícím patriotům.
Konkurence pro vína z Moravy. Ta ze severních Čech zažívají renesanci
Enjoy
Klimatická změna je pro vinaře příležitostí
Optimismus panuje také u Svazu vinařů, který vidí v měnícím se klimatu příležitost. „České vinařství má díky klimatickým změnám velký potenciál. Naším strategickým cílem je dosáhnout 40procentní soběstačnosti, což by znamenalo produkci kolem 90 milionů litrů domácího vína,“ připomíná prezident svazu Martin Chlad. Podle propočtů by to znamenalo i vyšší příjmy pro státní rozpočet – jen z DPH až o 400 milionů korun ročně více.
Čeští vinaři letos navazují na strategický plán pro období 2025–2045. Dokument kromě posílení soběstačnosti zahrnuje také rozšíření ekologického vinohradnictví a volá po legislativních změnách, které by omezily levné nekvalitní dovozy. „Evropské vinařství se nachází ve složité situaci. Pokud ale dokážeme rychle nastartovat potřebné reformy, může z rozvoje vinařství profitovat celá společnost,“ zdůrazňuje Chlad.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
Obce se chystají na vinobraní
V Česku je podle dat unie aktuálně 17 tisíc hektarů vinic. Největšími vinařskými obcemi zůstávají Velké Bílovice s 771 hektary, Valtice s 567 hektary a Mikulov s 511 hektary. Právě v těchto regionech se v následujících dnech rozběhnou i tradiční vinobraní, která kromě sklizně přilákají tisíce návštěvníků.
Odborníci i vinaři se shodují, že letošní ročník může být důležitým povzbuzením pro celý sektor. Ten v posledních letech čelil nejen výkyvům počasí, ale i rostoucí konkurenci ze zahraničí. Dobrá sklizeň by proto mohla posílit sebevědomí tuzemských producentů a znovu ukázat, že české víno má na trhu pevné místo.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
