Vinaři očekávají dobrou sklizeň, klima jim hraje do karet
Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.
„Po nižších výnosech v uplynulých dvou letech mají vinaři konečně naději na zlepšení. Zatím to vypadá na sklizeň odpovídající dlouhodobému průměru. Klíčové ale budou další týdny – delší deště nebo extrémní teploty by mohly kvalitu ohrozit,“ uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Sklizeň hroznů na jihu Moravy
[[[[[gallery:2209]]]]
]Počasí ale zatím vinařům přeje. Chladné noci a teplé dny podporují růst cukernatosti, což je zásadní pro výslednou kvalitu vín. „Po loňském časném začátku a předchozích letech, kdy vinobraní uspíšily deště, se snad letos dočkáme tradičního postupného sklízení jednotlivých odrůd,“ říká Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity.
Vinice v dobré kondici
Dobrou kondici vinic potvrzují i jednotlivá vinařství. „Úroda vypadá dobře, jen kvůli suchu mají bobule méně moštu, než bychom chtěli,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Karel Matula. Dle Ivy Šantavé z Vína Blatel prospěl révě zejména deštivější červenec. „Očekáváme vyšší výnos než loni,“ dodala.
Příznivé je i to, že letošní vinice nezasáhly plošně jarní mrazy ani krupobití. Podle odborníků má réva vyrovnaný růst a hrozny vypadají zdravě. To vinařům dává jistotu, že i přes určité regionální rozdíly bude letošní ročník patřit k těm lepším.
Litoměřicko, malebná oblast severních Čech, má vinařskou tradici sahající až do středověku. V posledních letech zdejší vinice znovu ožívají díky místním víno milujícím patriotům.
Konkurence pro vína z Moravy. Ta ze severních Čech zažívají renesanci
Enjoy
Klimatická změna je pro vinaře příležitostí
Optimismus panuje také u Svazu vinařů, který vidí v měnícím se klimatu příležitost. „České vinařství má díky klimatickým změnám velký potenciál. Naším strategickým cílem je dosáhnout 40procentní soběstačnosti, což by znamenalo produkci kolem 90 milionů litrů domácího vína,“ připomíná prezident svazu Martin Chlad. Podle propočtů by to znamenalo i vyšší příjmy pro státní rozpočet – jen z DPH až o 400 milionů korun ročně více.
Čeští vinaři letos navazují na strategický plán pro období 2025–2045. Dokument kromě posílení soběstačnosti zahrnuje také rozšíření ekologického vinohradnictví a volá po legislativních změnách, které by omezily levné nekvalitní dovozy. „Evropské vinařství se nachází ve složité situaci. Pokud ale dokážeme rychle nastartovat potřebné reformy, může z rozvoje vinařství profitovat celá společnost,“ zdůrazňuje Chlad.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
Obce se chystají na vinobraní
V Česku je podle dat unie aktuálně 17 tisíc hektarů vinic. Největšími vinařskými obcemi zůstávají Velké Bílovice s 771 hektary, Valtice s 567 hektary a Mikulov s 511 hektary. Právě v těchto regionech se v následujících dnech rozběhnou i tradiční vinobraní, která kromě sklizně přilákají tisíce návštěvníků.
Odborníci i vinaři se shodují, že letošní ročník může být důležitým povzbuzením pro celý sektor. Ten v posledních letech čelil nejen výkyvům počasí, ale i rostoucí konkurenci ze zahraničí. Dobrá sklizeň by proto mohla posílit sebevědomí tuzemských producentů a znovu ukázat, že české víno má na trhu pevné místo.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
