Vinaři očekávají dobrou sklizeň, klima jim hraje do karet
Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.
„Po nižších výnosech v uplynulých dvou letech mají vinaři konečně naději na zlepšení. Zatím to vypadá na sklizeň odpovídající dlouhodobému průměru. Klíčové ale budou další týdny – delší deště nebo extrémní teploty by mohly kvalitu ohrozit,“ uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Sklizeň hroznů na jihu Moravy
[[[[[gallery:2209]]]]
]Počasí ale zatím vinařům přeje. Chladné noci a teplé dny podporují růst cukernatosti, což je zásadní pro výslednou kvalitu vín. „Po loňském časném začátku a předchozích letech, kdy vinobraní uspíšily deště, se snad letos dočkáme tradičního postupného sklízení jednotlivých odrůd,“ říká Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity.
Vinice v dobré kondici
Dobrou kondici vinic potvrzují i jednotlivá vinařství. „Úroda vypadá dobře, jen kvůli suchu mají bobule méně moštu, než bychom chtěli,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Karel Matula. Dle Ivy Šantavé z Vína Blatel prospěl révě zejména deštivější červenec. „Očekáváme vyšší výnos než loni,“ dodala.
Příznivé je i to, že letošní vinice nezasáhly plošně jarní mrazy ani krupobití. Podle odborníků má réva vyrovnaný růst a hrozny vypadají zdravě. To vinařům dává jistotu, že i přes určité regionální rozdíly bude letošní ročník patřit k těm lepším.
Litoměřicko, malebná oblast severních Čech, má vinařskou tradici sahající až do středověku. V posledních letech zdejší vinice znovu ožívají díky místním víno milujícím patriotům.
Konkurence pro vína z Moravy. Ta ze severních Čech zažívají renesanci
Enjoy
Klimatická změna je pro vinaře příležitostí
Optimismus panuje také u Svazu vinařů, který vidí v měnícím se klimatu příležitost. „České vinařství má díky klimatickým změnám velký potenciál. Naším strategickým cílem je dosáhnout 40procentní soběstačnosti, což by znamenalo produkci kolem 90 milionů litrů domácího vína,“ připomíná prezident svazu Martin Chlad. Podle propočtů by to znamenalo i vyšší příjmy pro státní rozpočet – jen z DPH až o 400 milionů korun ročně více.
Čeští vinaři letos navazují na strategický plán pro období 2025–2045. Dokument kromě posílení soběstačnosti zahrnuje také rozšíření ekologického vinohradnictví a volá po legislativních změnách, které by omezily levné nekvalitní dovozy. „Evropské vinařství se nachází ve složité situaci. Pokud ale dokážeme rychle nastartovat potřebné reformy, může z rozvoje vinařství profitovat celá společnost,“ zdůrazňuje Chlad.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
Obce se chystají na vinobraní
V Česku je podle dat unie aktuálně 17 tisíc hektarů vinic. Největšími vinařskými obcemi zůstávají Velké Bílovice s 771 hektary, Valtice s 567 hektary a Mikulov s 511 hektary. Právě v těchto regionech se v následujících dnech rozběhnou i tradiční vinobraní, která kromě sklizně přilákají tisíce návštěvníků.
Odborníci i vinaři se shodují, že letošní ročník může být důležitým povzbuzením pro celý sektor. Ten v posledních letech čelil nejen výkyvům počasí, ale i rostoucí konkurenci ze zahraničí. Dobrá sklizeň by proto mohla posílit sebevědomí tuzemských producentů a znovu ukázat, že české víno má na trhu pevné místo.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
