Vinaři očekávají dobrou sklizeň, klima jim hraje do karet
Po dvou slabších ročnících mají letos vinaři na jižní Moravě důvod k optimismu. Stabilní počasí posledních týdnů slibuje úrodu nad dlouhodobým průměrem, a to jak z hlediska kvality, tak i množství hroznů. Sklízet se začalo už u raných odrůd, například Solaris či Irsai Oliver, hlavní část vinobraní se ale naplno rozběhne v příštích dnech a vyvrcholí tradičně v polovině září.
„Po nižších výnosech v uplynulých dvou letech mají vinaři konečně naději na zlepšení. Zatím to vypadá na sklizeň odpovídající dlouhodobému průměru. Klíčové ale budou další týdny – delší deště nebo extrémní teploty by mohly kvalitu ohrozit,“ uvedl prezident Vinařské unie Ondřej Beránek.
Sklizeň hroznů na jihu Moravy
[[[[[gallery:2209]]]]
]Počasí ale zatím vinařům přeje. Chladné noci a teplé dny podporují růst cukernatosti, což je zásadní pro výslednou kvalitu vín. „Po loňském časném začátku a předchozích letech, kdy vinobraní uspíšily deště, se snad letos dočkáme tradičního postupného sklízení jednotlivých odrůd,“ říká Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity.
Vinice v dobré kondici
Dobrou kondici vinic potvrzují i jednotlivá vinařství. „Úroda vypadá dobře, jen kvůli suchu mají bobule méně moštu, než bychom chtěli,“ uvedl šéf Znovínu Znojmo Karel Matula. Dle Ivy Šantavé z Vína Blatel prospěl révě zejména deštivější červenec. „Očekáváme vyšší výnos než loni,“ dodala.
Příznivé je i to, že letošní vinice nezasáhly plošně jarní mrazy ani krupobití. Podle odborníků má réva vyrovnaný růst a hrozny vypadají zdravě. To vinařům dává jistotu, že i přes určité regionální rozdíly bude letošní ročník patřit k těm lepším.
Litoměřicko, malebná oblast severních Čech, má vinařskou tradici sahající až do středověku. V posledních letech zdejší vinice znovu ožívají díky místním víno milujícím patriotům.
Konkurence pro vína z Moravy. Ta ze severních Čech zažívají renesanci
Enjoy
Klimatická změna je pro vinaře příležitostí
Optimismus panuje také u Svazu vinařů, který vidí v měnícím se klimatu příležitost. „České vinařství má díky klimatickým změnám velký potenciál. Naším strategickým cílem je dosáhnout 40procentní soběstačnosti, což by znamenalo produkci kolem 90 milionů litrů domácího vína,“ připomíná prezident svazu Martin Chlad. Podle propočtů by to znamenalo i vyšší příjmy pro státní rozpočet – jen z DPH až o 400 milionů korun ročně více.
Čeští vinaři letos navazují na strategický plán pro období 2025–2045. Dokument kromě posílení soběstačnosti zahrnuje také rozšíření ekologického vinohradnictví a volá po legislativních změnách, které by omezily levné nekvalitní dovozy. „Evropské vinařství se nachází ve složité situaci. Pokud ale dokážeme rychle nastartovat potřebné reformy, může z rozvoje vinařství profitovat celá společnost,“ zdůrazňuje Chlad.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
Obce se chystají na vinobraní
V Česku je podle dat unie aktuálně 17 tisíc hektarů vinic. Největšími vinařskými obcemi zůstávají Velké Bílovice s 771 hektary, Valtice s 567 hektary a Mikulov s 511 hektary. Právě v těchto regionech se v následujících dnech rozběhnou i tradiční vinobraní, která kromě sklizně přilákají tisíce návštěvníků.
Odborníci i vinaři se shodují, že letošní ročník může být důležitým povzbuzením pro celý sektor. Ten v posledních letech čelil nejen výkyvům počasí, ale i rostoucí konkurenci ze zahraničí. Dobrá sklizeň by proto mohla posílit sebevědomí tuzemských producentů a znovu ukázat, že české víno má na trhu pevné místo.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Starci na chmelu už jsou minulostí. Letošní sklizeň jde do finále, sklízejí stroje
Zprávy z firem
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
