České pivovarnictví čeká nejistý podzim. Pěstitelé chmele předběžně očekávají podprůměrnou úrodu a sklizeň jarního ječmene má podle aktuálního odhadu meziročně propadnout téměř o čtvrtinu. O skutečném dopadu na pivovary však rozhodne především kvalita surovin. Obor zároveň čelí opačnému problému. Češi pijí stále méně piva, a sladovnám proto klesá odbyt.
Na chmelnici v Oboře u Loun fouká studený vítr, půda se po dešti lepí na boty a brigádníci se hodiny ohýbají k mladým výhonům. Právě teď, v několika jarních týdnech, se rozhoduje o tom, jaká bude srpnová sklizeň. Na Farmě Loužek již tradičně pomáhá parta z Bulharska, zatímco pěstitel sleduje přes mobilní aplikaci půdní vláhu, srážky i teplotu. Chmel roste rychlostí až dvacet centimetrů denně a nečeká na lepší počasí.
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Po ovocnářském Armageddonu loňského roku, kdy kvůli jarním mrazům sklizeň spadla na historické dno, se letos situace zlepšuje. Tuzemská úroda by měla dosáhnout zhruba 132 tisíc tun, což je téměř trojnásobek loňských čísel. Ovšem žádný zázrak, jde zhruba o průměr, který by za normálních okolností nikoho nezajímal.
Za poslední století zemědělci nepamatují sušší jaro. Ačkoli jsou prý na nejistotu zvyklí, nyní jsou farmáři z různých koutů Evropy nervózní. Třeba v severním Německu je v sázce více než třetina úrody. A bude prý hůř.
Česko si ani nestačilo oddechnout od zdražování potravin a už je tu jeho další vlna. Ohlašuje ji nejvýraznější růst cen zemědělských výrobců za poslední takřka dva roky. Jedná se o ceny, za něž zemědělci dodávají do prodejní sítě nebo k dalšímu zpracování, takže jejich nynější citelný růst představuje pro nadcházející dobu výrazný tlak na růst cen potravin v obchodech.
Úroda ovoce v ČR loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla nejnižší za posledních 100 let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak zasáhly v květu všechny ovocné druhy.
Podle odhadu Mezinárodní organizace pro révu a víno by se produkce měla pohybovat v rozmezí 227 milionů až 235 milionů hektolitrů, což bude zhruba o dvě procenta méně než loni.
V Česku se letos urodí výrazně větší množství brambor, pěstuje se jich více. Ceny v obchodech by měly jít dolů, zejména díky vývoji na evropském trhu.
