Stejné pivo, více sladu. Horké a suché počasí se letos podepsalo na sladovnickém ječmeni, který podle prvních rozborů Plzeňského Prazdroje obsahuje méně škrobu. Pivovar proto při vaření zvýší dávky sladu, aby zachoval požadovanou stupňovitost. Slabou sezonu hlásí také chmelaři: některým pěstitelům chybí proti běžnému roku až čtvrtina úrody.
Letošní sklizeň vypadá nejhůř za desítky let. Obilovin má být meziročně o téměř 17 procent méně, řepky dokonce o více než pětinu. Dopad na ceny potravin ale bude záviset hlavně na evropském trhu, energiích a dovozu.
Před třiceti lety patřily mezi průkopníky českého ekologického zemědělství. Dnes řada z prvních ekofarem stojí před další důležitou etapou svého vývoje – předáváním hospodářství další generaci. Mezigenerační výměna se tak stává jedním z klíčových témat, která budou v následujících letech ovlivňovat budoucnost ekologického zemědělství v České republice.
Lokální ovoce a zelenina od rodinných farmářů mají v českých obchodech stále větší prostor, podle pěstitelů je ale jejich potenciál pořád zdaleka nevyužitý. Farmáři upozorňují, že v době rostoucích nákladů a výkyvů počasí je pro ně stabilní odbyt stále důležitější. Právě spolupráce s obchodníky tak může rozhodovat o tom, zda se menší a střední pěstitelé dokážou dlouhodobě udržet na trhu.
Jarní mrazy znovu tvrdě zasáhly české ovocnáře. Úroda má být oproti pětiletému průměru nižší o více než polovinu a škody mohou dosáhnout až 1,5 miliardy korun. Ministerstvo proto žádá o pomoc Evropskou komisi.
Na chmelnici v Oboře u Loun fouká studený vítr, půda se po dešti lepí na boty a brigádníci se hodiny ohýbají k mladým výhonům. Právě teď, v několika jarních týdnech, se rozhoduje o tom, jaká bude srpnová sklizeň. Na Farmě Loužek již tradičně pomáhá parta z Bulharska, zatímco pěstitel sleduje přes mobilní aplikaci půdní vláhu, srážky i teplotu. Chmel roste rychlostí až dvacet centimetrů denně a nečeká na lepší počasí.
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Na jižní Moravě a v Polabí už letos začala výsadba brambor. Přesto se očekává, že celková plocha polí s konzumními bramborami v Česku letos klesne. Pěstitelé totiž na loňské úrodě prodělávají a část z nich proto zvažuje omezení produkce. Důvodem je především přebytek brambor na evropském trhu.
Chmel, základ výroby pivovarů, má sklizeň téměř za sebou. Letos se česalo na více než 4,8 tisíce hektarů chmelnic, přičemž tradiční žatecký poloraný červeňák stále tvoří drtivou většinu. Zatímco dnes sklizeň probíhá s pomocí strojů, senzorů a počítačů, ještě před několika desetiletími znamenala především tvrdou ruční práci a nezapomenutelné brigádnické zážitky.
Po ovocnářském Armageddonu loňského roku, kdy kvůli jarním mrazům sklizeň spadla na historické dno, se letos situace zlepšuje. Tuzemská úroda by měla dosáhnout zhruba 132 tisíc tun, což je téměř trojnásobek loňských čísel. Ovšem žádný zázrak, jde zhruba o průměr, který by za normálních okolností nikoho nezajímal.
Za poslední století zemědělci nepamatují sušší jaro. Ačkoli jsou prý na nejistotu zvyklí, nyní jsou farmáři z různých koutů Evropy nervózní. Třeba v severním Německu je v sázce více než třetina úrody. A bude prý hůř.
