Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Kdy začne vymáhání dotací po Agrofertu? Nikdo zatím nemá plán

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a Andrej Babiš
ČTK
 ČTK

Úřady spadající pod ministerstvo zemědělství nepotvrdily, že začnou vymáhat po firmách z holdingu Agrofert vrácení dotací, jak v týdnu oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud nemají žádný harmonogram ani jasno v postupu. Uvedl to Deník N. Výborný na svých slovech trvá, první rozhodnutí mají podle něj padnout ještě do konce září, píše server.

Ministr v týdnu oznámil, že vymáhaná částka přesáhne sedm miliard korun. Podle Výborného jde o dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021 navzdory střetu zájmů majitele firmy, šéfa hnutí ANO a tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Agrofert uvedl, že k navrácení není důvod, věc vnímá jako kampaň před říjnovými volbami do Sněmovny.

„Zadal jsem jasné pokyny, že chci, aby se jak u národních, tak u evropských nárokových dotací první správní řízení a rozhodnutí o vrácení začala realizovat do konce měsíce září," řekl Deníku N Výborný.

Opravdu se začne vymáhat?

Například podle Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZFI) ale harmonogram není znám. Není ani jisté, že se vymáhat skutečně začne. „V současné době probíhají detailní právní analýzy, které mají za cíl vyhodnotit možnosti dalšího postupu v návaznosti na ukončená soudní řízení týkající se nenárokových zemědělských dotací,“ sdělili serveru zástupci fondu.

Žádný dokument s termíny jednotlivých kroků vymáhání dotací nemá podle Deníku N ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zatím ještě neví, zda bude případně dotace vymáhat přímo, nebo Agrofert vyzve k jejich dobrovolnému vrácení.

Premiér ČR Petr Fiala (ODS)

Dalibor Martínek: Fiala vytáhl na Babiše drtivou zbraň. Papírové kladivo

Premiér Petr Fiala se posledního půl roku tváří jako hráč pokeru. Snaží se přesvědčit národ, že předvolební preference, které přejí Babišovi, nic neznamenají. Že má v ruce silné karty, plán. A že v září vše zvrátí ve svůj prospěch. A znovu bude premiérem.

Přečíst článek

Výborný v týdnu uvedl, že by bylo ideální, kdyby firmy uznaly právní stav a dotace vrátily, pak by byl proces rychlý. Podniky se ale mohou odvolat, což by řešilo ministerstvo zemědělství, a následně dát věc k soudu. „Netušíme, jak dlouho budou soudy rozhodovat, čili bude to opravdu běh na dlouhou trať,“ řekl ministr. Ředitel Agrofertu Josef Mráz už dříve avizoval, že holding se bude bránit právní cestou.

Ministr trvá na tom, že první rozhodnutí by mělo padnout ještě tento měsíc. „V tuto chvíli kompletujeme první spisy, které máme na ministerstvu; ještě tento týden je dáme dohromady - jsou rozptýlené v archivech ., aby se předaly SZIF. (…) Poté je potřeba sepsat pečlivé právní odůvodnění,“ sdělil serveru. Rozhodnutí podle něj musí být pečlivě odůvodněné. Ve středu jednal s úředníky ministerstva zemědělství a s generálním ředitelem SZFI Petrem Dlouhým. „Rozešli jsme se s tím, že dostal úkol, aby pokud to bude jenom trochu možné, se první řízení rozeběhla ještě v měsíci září,“ podotkl Výborný.

Své rozhodnutí o navrácení opírá o rozhodnutí soudů, nově o další rozsudek Nejvyššího správního soudu. „Máme tady další rozsudek, respektive odmítnutí kasační stížnosti, kde v odůvodnění se opět Nejvyšší správní soud zabývá touto problematikou a opět je to vodítko k odůvodnění správných řízení,“ řekl v týdnu Výborný. Zopakoval, že navrácení dotací nesouvisí s volbami, s výzvou čekal, až bude mít rozhodnutí soudu.

Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Podle českého rejstříku je ovšem Babiš evidován jako skutečný majitel Agrofertu.

Z celkových tržeb Agrofertu tvoří dotace zhruba jedno procento. Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun.

Související

Trumpova novinka. Roční pracovní vízum do USA pro zahraniční specialisty vyjde na dva miliony

Trumpova Zlatá karta
ČTK
 ČTK

Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters.

Tato změna v legislativě by mohla zasadit velký úder technologickému sektoru, který je ve velké míře závislý na kvalifikovaných pracovnících z Indie a Číny, a který z velké části financoval Trumpovu prezidentskou kampaň, podotýká agentura.

Společnosti Microsoft, JPMorgan a Amazon reagovaly na oznámení tím, že zaměstnancům s tímto typem pracovních víz doporučily zůstat ve Spojených státech, jak vyplývá z interních e-mailů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Zaměstnancům s vízy H-1B, kteří se nacházejí mimo USA, tyto technologické firmy doporučily, aby se vrátili předtím, než vstoupí nové poplatky v platnost v sobotu o půlnoci místního času (v neděli 06:00 středoevropského letního času).

Reakce ze zahraničí

Na nové opatření zareagovala již Indie a Jižní Korea. Indické technologické firmy budou tímto opatřením také zasaženy, uvedla indická národní asociace softwarových společností NASSCOM. Zavedení nového poplatku ve výši 100 tisíc dolarů by mohlo narušit globální operace indických technologických společností, které vysílají kvalifikované odborníky do Spojených států. NASSCOM zastupující indický IT průmysl v hodnotě 283 miliard dolarů uvedl, že jednodenní lhůta pro zavedení nové politiky vyvolala značnou nejistotu u podniků, odborníků a studentů po celém světě.

Jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhodnotí dopad změn v americkém systému udělování pracovních víz a případně bude s americkou stranou spolupracovat. Podle vládních údajů pocházelo v loňském roce celých 71 procent majitelů amerických pracovních víz typu H-1B z Indie, zatímco Čína byla s 11,7 procenty pracovníků na druhém místě, uvádí agentura Reuters.

Donald Trump s Karlem III.

Čím se Trump Britům odvděčil za královské přijetí? „Drobky ze stolu v Silicon Valley“, říká bývalý vicepremiér a insider z Mety

Donaldu Trumpovi se v Británii dostalo královského přijetí. Premiér Keir Starmer se snaží pomocí dobrých vztahů získat pro Brity co nejlepší podmínky. Druhá státní návštěva, kterou kromě Trumpa žádný prezident nedostal, dala premiérovi do ruky hmatatelné výsledky. Přísloví, že není zlatem všechno, co se třpytí, však platí i v tomto případě.

Přečíst článek

Od svého nástupu do úřadu v lednu zahájil Trump rozsáhlé zpřísnění imigrační politiky, včetně opatření k omezení některých forem legální imigrace. Vízový program H-1B pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce nebo programátory, jim umožňuje pracovat ve Spojených státech po dobu tří let, kterou lze prodloužit na šest let. Víza platí zahraničním specialistům zaměstnavatelé, píše AFP.

Přednost pro americké pracovníky

Trump se proti tomuto programu vymezoval už ve svém prvním mandátu. Odůvodňoval to tím, že chce dát přednost americkým pracovníkům a že jde o nástroj technologických firem k najímaní levnějších zahraničních pracovníků. Také agentura AP píše, že za využití víz H-1B podniky zaměstnávají lidi, kteří jsou ochotní pracovat za 60 tisíc dolarů ročně, což je o dost méně než platy amerických specialistů.

Trumpova hrozba zpřísnit pravidla pro víza H-1B se stala hlavním bodem sporu s technologickým průmyslem, který přispěl miliony dolarů na jeho prezidentskou kampaň.

Nyní Trumpova administrativa chce, aby velké technologické firmy v USA zaučovaly Američany, nikoli cizince. „Pokud chcete někoho vyškolit, vyškolíte mladého absolventa jedné z velkých univerzit v naší zemi, vyškolíte Američany a přestanete dovážet lidi, aby nám brali práci,“ řekl před novináři v pátek ministr obchodu Howard Lutnick, který stál po boku šéfa Bílého domu v Oválné pracovně. Dodal, že všechny velké podniky s tím souhlasí, píše AP.

Americký prezident Donald Trump připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal

Putin mě zklamal, řekl Trump Starmerovi

Americký prezident Donald Trump připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.

Přečíst článek

Počet žádostí o víza H-1B v posledních letech výrazně vzrostl. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena jich přitom podle AFP schválila nejvíce v roce 2022. Naopak největší počet zamítnutých žádostí byl v roce 2018, tedy v době Trumpova prvního funkčního období.

Vízový program H-1B byl podle AP vytvořen v roce 1990 a přiděluje se prostřednictvím loterijního systému. Letos byla společnost Amazon zdaleka největším příjemcem víz H-1B s více než 10 tisíci udělenými vízy. Následovaly firmy Tata Consultancy, Microsoft, Apple a Google, uvádí AP.

Trump také v pátek podepsal výkonné nařízení k vytvoření „zlaté karty“ pro lidi, kteří mohou zaplatit jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu korun) za trvalý pobyt, píše agentura Reuters. „Bude to ohromný úspěch,“ řekl podle AFP Trump.

JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.

Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?

Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.

Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.

A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.

Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v červnu.

Související

Americké zemědělství prochází v roce 2025 jedním z nejtěžších období za poslední dekádu

Američtí farmáři se děsí, co ještě přijde. A slíbená vládní pomoc pořád nikde

Přečíst článek

Jak ochránit české nebe před nepřátelskými drony? Vláda založí koordinační skupinu

Jak ochránit české nebe před nepřátelskými drony?
ČTK
 ČTK

Vláda se rozhodla založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu. Úkolem odborníků bude mimo jiné sledovat vývoj technologií a navrhovat patřičná opatření. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl během Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR.

Polsko tento měsíc zaznamenalo 19 narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. Česko na pomoc s ochranou východní hranice vyslalo vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.

Sledování vývoje technologií

„Musíme reagovat na nebezpečí, které představují ruské drony. Naší prioritou je zajistit bezpečnost občanů a být připraveni na případné ohrožení. Proto jsme se rozhodli založit koordinační skupinu pro antidronovou ochranu státu při Bezpečnostní radě státu,“ řekl Fiala. Ve skupině podle něj budou odborníci mimo jiné z ministerstev obrany, vnitra, dopravy, z české armády či policie.

„Jejich úkolem bude sledovat vývoj technologií, navrhovat různá opatření, včetně legislativních, a koordinovat jednotlivé úřady v této oblasti. To je další krok k tomu, abychom co nejlépe ochránili bezpečí občanů. Posilujeme tím ochranu naší země i před novými hrozbami, které vidíme nedaleko od nás,“ řekl premiér.

Vůdce KLDR Kim Čong Un a ruský prezident Vladimir Putin

KLDR poslala Rusům vojenskou pomoc za deset miliard dolarů. Nazpět nedostala prakticky nic

Severní Korea v rámci dohody poslala do Ruska zbraně a vojáky v hodnotě bezmála deset miliard dolarů, tedy přes 206 miliard korun, ale výměnou dostala pouze zlomek. S odvoláním na jihokorejskou pobočku Nadace Friedricha Naumanna to napsala agentura Jonhap. KLDR vojensky pomáhá Rusku, které v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu.

Přečíst článek

Jak často se bude skupina scházet a jaká přesně bude náplň její práce, se podle něj ukáže v příštích dnech. „V tuto chvíli jsme vytvořili jednak politické zadání, které já pokládám za mimořádně důležité a je to rychlá reakce, a současně jsme identifikovali, určili rezorty a složky státu, které se starají o bezpečnost, které se na práci této skupiny mají podílet,“ řekl premiér. Tento krok podle něj odpovídá i tomu, jakým způsobem se posunují bojové operace na Ukrajině. „Prostě se musíme ochraně proti dronům intenzivně věnovat,“ dodal Fiala.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) řekla, že se vláda snaží jít cestou vícevrstvé protivzdušné obrany, která ale nespočívá pouze ve dronech. „To, že teď dokončujeme výběrové řízení na pořízení několika stovek dronů různých typů, to do toho konceptu také zapadá,“ řekla Černochová. Je podle ní důležité, aby všechny zmíněné vrstvy dostaly jednotný rámec a aby koordinační skupina, která bude pod Bezpečnostní radou státu, řešila i zapojení do některých mezinárodních spoluprací.

Související

Doporučujeme