Ministerstvo financí chystá rozsáhlou reformu penzijního spoření. Návrh má zvýhodnit klienty do 30 let, snížit poplatky penzijním společnostem a během deseti let ukončit staré transformované fondy, které podle resortu brzdí výnosy střadatelů.
Podpora penzijního spoření pro klienty do 30 let se zvýší, zavedou se nová zvýhodnění. U většiny typů spoření se mají zrušit poplatky za výkon a snížit poplatky za správu. Návrh zákona vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Mladým má stát spoření zatraktivnit
Změny mají podle ministerstva především zatraktivnit penzijní spoření pro mladé lidi. Resort chce, aby si lidé začali na stáří odkládat peníze dříve a aby měli po odchodu do důchodu vyšší doplňkový příjem ke státní penzi.
Schillerová uvedla, že reforma má klientům pomoci dosáhnout na vyšší rentu. Zároveň by podle ní měly změny zvýšit výnosy střadatelů na úkor penzijních společností.
Jedním z hlavních bodů návrhu je omezení poplatků, které si penzijní společnosti účtují. U většiny typů spoření mají skončit poplatky za výkon a zároveň se mají snížit poplatky za správu.
Ministryně výši současných poplatků označila za jednu z nejvyšších v Evropě. Podle ministerstva by jejich snížení mělo znamenat, že větší část výnosu zůstane klientům.
Staré transformované fondy mají skončit
Ministerstvo financí chce také navrhnout, aby do deseti let skončily transformované penzijní fondy. Jejich nastavení podle Schillerové brání efektivnějšímu zhodnocování úspor.
Transformované fondy musejí každý rok vykázat kladné zhodnocení prostředků. To je nutí investovat velmi opatrně, což snižuje možnost dosáhnout vyšších výnosů, zejména v dlouhém období.
Karel Pučelík: Rodinná politika se redukuje na porodnost a důchody. Co české diskusi uniká?
Česká rodinná politika nastavila podivné rovnítko mezi dítětem a budoucím daňovým poplatníkem. Téměř žádá debata o porodnosti se neobejde bez zmínek o důchodech. Pokud tuto mentalitu „chovatelů skotu“ neopustíme, nikam se nedostaneme. Rodinná politika je ve skutečnosti velmi komplexní, promlouvají do ní ekonomické problémy mladých lidí i ekonomické a genderové nerovnosti. V první řadě by se politici měli snažit situaci rodin zlepšit, přepočítávání důchodového účtu nechat na potom.
Penzijní spoření patří do třetího pilíře českého důchodového systému. Je dobrovolné a má lidem pomoci zmírnit pokles příjmů po odchodu do důchodu. Systém dnes tvoří starší penzijní připojištění v transformovaných fondech a novější doplňkové penzijní spoření. Do transformovaných fondů už noví účastníci vstupovat nemohou.
Stát ke spoření vyplácí příspěvek a umožňuje daňové odpočty. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku bylo podle ministerstva financí v penzijním připojištění a doplňkovém penzijním spoření celkem 3,91 milionu neukončených smluv. Z toho 1,69 milionu připadalo na starší penzijní připojištění a 2,22 milionu na doplňkové penzijní spoření.
Reforma míří do připomínek
Návrh nyní zamíří do připomínkového řízení. Kabinet by se jím měl zabývat do konce června.
Související
Kdo bude příští prezident? Češi by znovu volili Pavla, nejvíc odmítají Fialu
Skupina CSG získala dva nové kontrakty na dodávky zapalovačů pro velkorážovou munici. Zakázky mají celkovou hodnotu vyšších desítek milionů eur a míří ke dvěma evropským zákazníkům ze zemí NATO. Dodávky mají začít ještě letos.
Objednávky se týkají mechanických i elektronických zapalovačů, tedy klíčových komponentů dělostřelecké munice. Právě zapalovač určuje, kdy a jak dojde k detonaci granátu. U moderní munice, včetně ráže 155 milimetrů, má zásadní význam pro účinek, přesnost, spolehlivost i možnosti použití v různých bojových situacích.
Na výrobě elektronických zapalovačů se bude podílet také nová společnost Fuchs Electronics Europe, kterou CSG založí na Slovensku společně s jihoafrickou skupinou Reunert. Vznik podniku ještě podléhá obvyklým regulatorním schválením a splnění závěrečných podmínek transakce.
„Tyto kontrakty potvrzují, že CSG patří mezi klíčové evropské hráče v oblasti velkorážové munice a výroby kritických komponentů. Zapalovače jsou strategicky významnou a technologicky náročnou součástí dělostřelecké munice,“ uvedl generální ředitel divize CSG Defence Systems Jan Marinov.
Strnadova CSG posiluje v Německu. Navýšila podíl v Alzchemu
Strnadova CSG pokračuje v expanzi. Český zbrojařský holding navýšil podíl v německé Alzchem Group, která vyrábí látky pro munici. Český miliardář v ní drží už zhruba 20procentní podíl včetně expozice přes finanční kontrakty.
Nová výroba má vzniknout v areálu ZVS holding v Dubnici nad Váhom na Slovensku, kde využije stávající průmyslovou infrastrukturu CSG. Fuchs Electronics Europe má fungovat jako nezávislý výrobce elektronických zapalovačů. Dodávat je má nejen skupině CSG, ale také dalším evropským výrobcům velkorážové munice.
Podle CSG nové kontrakty potvrzují rostoucí evropskou poptávku po strategických komponentech pro výrobu munice. Firma zároveň zdůrazňuje význam odolnějších dodavatelských řetězců v evropském obranném průmyslu.
Moderní elektronické zapalovače umožňují několik režimů činnosti. Vedle okamžité detonace při nárazu jde například o zpožděnou detonaci, časovanou detonaci nebo vzdušný výbuch v přesně určené výšce nad cílem. Oproti mechanickým zapalovačům nabízejí vyšší přesnost, větší flexibilitu použití a lepší kompatibilitu s moderními systémy řízení palby.
Jejich výroba je ale technologicky náročná. Vyžaduje specializované know-how, přesnou elektroniku, kvalifikovanou průmyslovou základnu a přísnou kontrolu kvality. Právě proto CSG sází na spolupráci s Fuchs Electronics, která je součástí skupiny Reunert a má více než 60 let zkušeností s výrobou elektronických zapalovačů.
Michal Nosek: CSG vydělává jako vítěz zbrojní horečky. Burza ale chce důkaz, že příběh drží pohromadě
Czechoslovak Group nejbohatšího Čecha Michala Strnada ukázala mimořádně silné první čtvrtletí. Tržby, zisk i zakázková kniha potvrzují, že evropský obranný boom dál pracuje ve prospěch skupiny. Po nedávných pochybnostech trhu ale CSG nestačí dodat dobrá čísla. Musí přesvědčit investory, že její růst je nejen rychlý, ale také čitelný, opakovatelný a dostatečně transparentní.
Fuchs Electronics do společného podniku přinese technologie, vývojové know-how a zkušenosti s výrobou moderních zapalovačů pro mezinárodní zákazníky. CSG naopak nabídne průmyslovou základnu, výrobní infrastrukturu, znalost evropského regulatorního a licenčního prostředí a zkušenosti s výrobou a dodávkami velkorážové munice.
„Evropský obranný průmysl dnes potřebuje navyšovat kapacity nejen ve výrobě samotné munice, ale také v produkci jejích nejdůležitějších komponentů. Proto CSG investuje do vertikální integrace, technologického know-how a lokalizace výroby v Evropě,“ dodal Marinov.
Podle něj je cílem posílit schopnost evropských zemí doplňovat zásoby moderní munice a zůstat spolehlivým partnerem ozbrojených sil členských států NATO.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
CSG vstupuje do Rakouska. Kupuje podíl ve výrobci minometů HDS
Spojené státy hrozí novými cly, která by mohla výrazně zdražit i český export. Oficiálně jde o boj proti zboží vyrobenému nucenou prací, ve skutečnosti ale Washington podle textu otevírá další kolo protekcionistické obchodní války. Pro Evropskou unii i české firmy může jít o test, zda se křehká dohoda s USA nerozpadne jen rok po svém uzavření, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Spojené státy chystají další zásadní zásah do světového obchodu, který by potenciálně citelně zasáhl i české exportéry. Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) navrhl uvalit nová, dodatečná cla ve výši 10 až 12,5 procenta na dovoz z 60 klíčových světových ekonomik. Na seznamu se objevila nejen Čína nebo Indie, ale také Česká republika a celá Evropská unie. Oficiálním důvodem je údajné selhání těchto zemí při potírání a vymáhání zákazů zboží vyrobeného nucenou prací, tedy při potírání jakési moderní formy otroctví. Je však zřejmé, že lidská práva jsou v tomto případě spíše právní zástěrkou pro pokračující ekonomický protekcionismus Bílého domu.
Americká cla
Přehled vybraných celních opatření USA
Spojené státy kombinují plošná, sektorová i zeměpisně cílená cla. Výsledná sazba se může lišit podle konkrétního zboží, HTS kódu, země původu a případných výjimek.
Dočasná dovozní přirážka
platné
10 %
Dočasná přirážka na vybrané dovozy do USA. Platí od 24. února 2026 po dobu 150 dní, s řadou výjimek.
Evropská unie / Česko
platné
15 %
Americký tarifní režim pro dovoz z EU podle dohody USA–EU. Zvláštní sektorová cla zůstávají oddělená.
Ocel, hliník a měď z EU
platné
50 %
Sektorová cla na ocel, hliník a měď z EU zůstávají podle americké strany beze změny.
Nucená práce
návrh
10–12,5 %
Navržená dodatečná cla na zboží z 60 ekonomik kvůli údajnému nedostatečnému potírání dovozu zboží vyrobeného nucenou prací.
Opatření
Sazba
Status
Co znamená
Dočasná dovozní přirážka
10 %
platné
Platí na vybrané dovozy do USA, s výjimkami pro některé suroviny, energii, léčiva, elektroniku, vozidla či letecké produkty.
EU / Česko
15 %
platné
Americká sazba pro dovoz z Evropské unie podle dohody USA–EU; zahrnuje například auta, autodíly, léčiva a polovodiče.
Ocel, hliník a měď z EU
50 %
platné
Sektorová cla zůstávají mimo běžný režim a podle americké strany se nemění.
Nucená práce: EU, Kanada, Mexiko a další
+10 %
návrh
Navržené dodatečné clo pro ekonomiky, které mají částečný režim nebo závazek proti zboží z nucené práce.
Nucená práce: ostatní vyšetřované ekonomiky
+12,5 %
návrh
Navržené dodatečné clo pro ekonomiky, které podle USTR nemají srovnatelný mechanismus proti dovozu zboží z nucené práce.
Zdroj dat: USTR, Bílý dům USA a americká celní správa CBP. Údaje jsou orientační; konečné clo se určuje podle konkrétního zboží, HTS kódu, země původu, výjimek a dalších dodatečných opatření.
Pro upřesnění, Washington neobviňuje Českou republiku z toho, že by na svém území nutila lidi pracovat. Spojené státy neukazují prstem na pracovní podmínky v českých továrnách. Problém, který Američané kritizují, spočívá v tom, jak se Praha a zbytek Evropské unie staví k dovozu ze třetích zemí. Podle americké administrativy je evropský trh příliš propustný pro levné produkty z Asie či Afriky, které vznikají za porušování lidských práv – typicky v čínské provincii Sin-ťiang.
Americká argumentace má svou jistou logiku, alespoň z pohledu Washingtonu. Spojené státy mají mimořádně přísný legislativní arzenál. Na základě staršího celního zákona z roku 1930 a novějšího speciálního zákona o prevenci nucené práce Ujgurů (UFLPA) mohou americké úřady na hranicích okamžitě zablokovat jakýkoli kontejner, u kterého existuje pouhé podezření, že obsahuje zboží produkované byť jen zčásti nucenou prací. Důkazní břemeno přitom nese dovozce, který musí složitě dokazovat „nezávadnost“ celého dodavatelského řetězce.
„Nerovné podmínky“
Podle vyšetřování amerických úřadů však Evropa takto nekompromisní filtr na svých vnějších hranicích nemá. To podle Spojených států vytváří na globálním trhu „nerovné podmínky“. Když evropské státy nezavřou své trhy pro zboží produkované novodobými otroky, asijské firmy tyto levné produkty bez problému prodávají v Evropě. Tím získávají obrovskou finanční výhodu oproti americkým firmám, které musí dodržovat přísné standardy a platit dražší legální pracovní sílu. Washington se navíc obává takzvaného reexportu: čínské komponenty vyrobené nucenou prací (např. solární panely, textil nebo autodíly) se dovezou do EU, zde se namontují do finálních výrobků a ty pak jako „čisté“ evropské produkty zamíří do USA.
Z tohoto důvodu rozdělil Úřad amerického obchodního zmocněnce svět do dvou kategorií. Do té horší, se sazbou 12,5 procenta, spadají země jako Čína, Indie, Brazílie nebo Švýcarsko, které podle USA nemají žádné srovnatelné mechanismy. Česká republika a zbytek Evropské unie byly zařazeny do „mírnější“ kategorie s desetiprocentním clem. USA sice uznávají, že EU již schválila legislativu zakazující prodej produktů z nucené práce, tato pravidla však budou v praxi plně vymahatelná až od konce roku 2027. Pro současnou americkou administrativu je to příliš dlouhá doba, a proto evropskou nečinnost v přítomném čase trestá.
Lukáš Kovanda: Eurozóna není VIP klub. Bulharsko hned testuje její slabiny
Bulharsko přijalo euro a už se prudce zadlužuje, spoléhá na Němce, že jeho dluhy zamázne. Eurozóna není žádný klub silnějších, rekordních více než 71 procent zemí s jednotnou měnou má nyní horší rating než Česko. Přitom ještě v roce 2008 to bylo 0 procent, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Skutečná motivace Washingtonu má však k ryzímu morálnímu apelu daleko. Jde o další tah v probíhající obchodní válce. Americký nejvyšší soud totiž letos v únoru zrušil plošná cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zaváděla pomocí mimořádných prezidentských pravomocí. Bílý dům tak musel narychlo hledat jinou, právně již neprůstřelnou cestu, jak ochránit domácí trh před globální konkurencí. A našel ji právě v paragrafu 301 obchodního zákona z roku 1974 a tématu nucené práce. Tím, že Washington spojil cla s bojem proti modernímu otroctví, třímá v ruce silnou kartu, která se domácí opozici i zahraničním partnerům jen velmi těžko přebíjí. Vždyť kdo by chtěl veřejně obhajovat nucenou práci?
Pro českou exportně orientovanou ekonomiku jde to varovný signál. Dodatečné desetiprocentní zdražení českého zboží na americkém trhu může u řady firem smazat veškeré marže a připravit je o zakázky. Američané sice navrhli určité výjimky – clo by se nemělo týkat energetických surovin, kritických kovů, vybraných potravin, léků nebo leteckých součástek –, ale pro zbytek průmyslu může jít o další ránu. Cla však zatím nevstoupila v platnost. Washington nyní otevírá prostor pro veřejné připomínky a slyšení. Do letošního 6. července je možné podávat formální připomínky a pokusit se vyjednat pro české výrobky další výjimky. Evropská unie jako celek bude zřejmě reagovat poměrně asertivně, protože těžko dopustí, aby Washington jednostranně diktoval podmínky globálního obchodu pod záminkou vlastního výkladu lidskoprávních standardů.
Zestátnění francouzské EDF dodnes vyvolává pochybnosti. Mělo být vzorem i pro ČEZ
Francie před třemi lety dokončila stoprocentní zestátnění společnosti EDF, která má ve francouzské energetice podobně silné postavení jako skupina ČEZ v Česku. Tento krok dodnes vyvolává pochybnosti. Účetní dvůr (Cour des Comptes), který je francouzským kontrolním úřadem, na konci letošního května konstatoval, že stoprocentní převzetí EDF nebylo vůbec nutné, vyšlo zemi velmi draho a zatím nepřineslo žádné reálné výhody.
Navíc, pro české ani unijní vývozce do USA se nic zásadního měnit nemusí, neboť 24. července vyprší platnost stávajících dočasných plošných cel. Ta jsou rovněž 10procentní. Trumpova administrativa je zavedla jako dočasné opatření poté, co jí takzvaná reciproční cla z loňského roku zneplatnil nejvyšší soud, jak je zmíněno. Je pravděpodobné, že nová cla zdůvodňovaná nucenou prací by „vystřídala“ dočasná plošná cla, jakmile tedy konce července skončí jejich platnost.
Na druhou stranu, Evropská unie, včetně Česka, dosud mohla předpokládat, že po vypršení platnosti dočasného desetiprocentního cla žádné další nepřijde. Tím by bylo učiněno zadost obchodní úmluvě mezi EU a USA, kterou loni v polovině léta ve Skotsku s Trumpem dojednala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Tato dohoda stanovuje patnáctiprocentní celní strop, takže Spojeným státům znemožňuje uvalit na dovoz z EU clo vyšší než patnáctiprocentní. Jenže nová cla, která nyní v souvislosti s nucenou prací USA navrhují, nemají představovat náhradu stávajících cel, nýbrž přirážku k nim. Takže by se na dovoz EU uplatňovalo clo 25procentní (15 procent coby strop dojednaný ve Skotsku a k tomu dalších 10 procent v souvislosti s nucenou prací). Postup Trumpovy administrativy tak může křehkou transatlantickou obchodní úmluvu zásadně porušit a tím pádem ji takřka přesně po roce definitivně změnit v pouhý „cár papíru“ bez praktického významu.
