Alkohol provází lidstvo tisíce let jako sociální tmel i náboženský rituál. Moderní věda však boří mýty o jeho prospěšnosti. Zatímco dříve se mluvilo o ochraně srdce, nové studie Světové zdravotnické organizace varují, že bezpečná hranice v podstatě neexistuje. Riziko rakoviny totiž stoupá s každou kapkou, i když si ji dopřejete s jídlem nebo prokládáte vodou. Budoucnost tak patří spíše funkčním bylinám.

Alkohol je jednou z mála psychoaktivních látek, která je ve většině zemí legální a společensky akceptovaná. Historicky byl alkohol po tisíciletí spojen s konzervací potravin, oslavami i náboženskými rituály a v mnoha kulturách sloužil jako bezpečnější alternativa k často kontaminované vodě.

Sdílené pití bylo a stále je způsobem, jak signalizovat důvěru, uvolnit zábrany a stmelit skupinu. Tento sociální mechanismus je reálný a historicky opodstatněný, ale také ho můžeme oddělit od otázky, co alkohol dělá s tělem na úrovni jednotlivých buněk.

Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí

Enjoy

Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové  s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Farmakologicky je alkohol látka s širokým spektrem účinku na neurotransmiterové systémy. Hlavním mechanismem je zesílení účinku GABA, hlavního tlumivého neurotransmiteru v mozku, což vysvětluje pocit uvolnění, snížených zábran a při vyšších dávkách útlum a sedaci. Současně alkohol tlumí glutamátový systém, který má naopak povzbuzující funkci. Tato kombinace posílení tlumivého systému a útlum excitačního je důvodem, proč alkohol působí jako depresant centrálního nervového systému, i když subjektivně může v nižších dávkách působit stimulačně a euforicky.

Euforický efekt souvisí s aktivací části dopaminového systému. Alkohol zvyšuje produkci dopaminu, podobně jako jiné látky s návykovým potenciálem, a právě tento mechanismus stojí za příjemnými pocity a motivací k opakování. Při chronickém užívání dochází k adaptačním změnám v organismu a ty se mozek snaží kompenzovat, což je jeden z neurobiologických základů naučené tolerance a závislosti.

Z hlediska aktuálních poznatků o zdravotních rizicích alkoholu došlo v posledních letech k výraznému posunu. Například rozsáhlá analýza Institute for Health Metrics and Evaluation, publikovaná tento měsíc, která zahrnula 843 studií publikovaných do roku 2023, ukázala, že riziko rakoviny stoupá s jakoukoliv úrovní konzumace alkoholu, a to konzistentně a jednoznačně. I konzumace pod jednu standardní dávku denně byla spojena se zvýšeným rizikem rakoviny hltanu, tlustého střeva, jícnu, prsu, jater, slinivky a prostaty.

Rizika existují vždy

Světová zdravotnická organizace (WHO) ve svém prohlášení z roku 2023 uvedla, že neexistuje žádná bezpečná hranice konzumace alkoholu z hlediska zdravotních rizik a že současná dostupná evidence neumožňuje identifikovat hladinu, pod kterou by karcinogenní účinky alkoholu nezačínaly působit.

Zároveň zdůraznila, že neexistují studie, které by ukázaly, že případné pozitivní působení nízké konzumace na srdečně-cévní systém převažuje nad rizikem rakoviny. Mechanismem karcinogenity je primárně acetaldehyd, toxický meziprodukt metabolismu alkoholu, který poškozuje DNA a brání jejím opravným mechanismům, a tento proces probíhá bez ohledu na typ nebo kvalitu alkoholického nápoje.

Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno

Enjoy

Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Vztah alkoholu ke kardiovaskulárnímu zdraví zůstává komplexnější než u rakoviny. Podle některých analýz je nízká až střední konzumace spojená s nižším rizikem některých kardiovaskulárních a metabolických onemocnění ve srovnání s abstinencí, zatímco vyšší konzumace riziko zvyšuje vždy. Tento vzorec je ale předmětem metodologické debaty, protože skupina abstinentů v observačních studiích často zahrnuje lidi, kteří přestali pít již kvůli zhoršenému zdraví, což zkresluje srovnání.

V kontextu sociálních interakcí je realistický přístup pro většinu lidí spíše o vědomé volbě než o absolutní abstinenci nebo povolení. Z fyziologického hlediska má smysl rozlišovat mezi pravidelnou, nízkou konzumací a nárazovým pitím, protože druhé je spojeno s vyšším rizikem akutního poškození i dlouhodobých následků. Časování má také roli, kdy alkohol konzumovaný s jídlem se vstřebává pomaleji, což snižuje koncentraci v krvi a tím i akutní zátěž pro organismus.

Hydratace mezi alkoholickými nápoji zmírňuje dehydratační efekt alkoholu, který je primárním důvodem ranní únavy a bolesti hlavy po konzumaci. Alternativy, které se v posledních letech stávají populární, zahrnují nealkoholické varianty piva a vína nebo nápoje s adaptogeny a funkčními bylinami, jejichž cílem je nahradit sociální rituál pití bez akutních i chronických negativních efektů alkoholu.

Z veřejné debaty si na pár dní dalo volno téma Pavel a Ankara. Vláda se věnovala hlavně nové protidrogové politice a likvidaci koncesionářských poplatků, opozice probírala dotace pro Agrofert.

S Pavlem to byl tentokrát krátký proces. Přišel na vládu a po krátké chvíli odešel. Vláda se složením delegace nezabývala, rozhodne až za týden. Přesto jedno zajímavé rozhodnutí padlo. Petr Macinka ustoupil prezidentovi v zářijové delegaci do OSN. Pavel ji povede. V tématu Ankary následně Macinka vysvětloval, že neformální setkání, o které měl Pavel zájem, není žádné nezávazné tlachání. Je tedy více než jasné, že Ankara pro prezidenta nebude. OSN má být takové držhubné. Chtěl někam letět, tak ať letí, glosoval Macinka.

Protidrogová politika se začíná přesouvat pod ministerstvo zdravotnictví. S tím měli odpovědní pracovníci problém a krátce dokonce stávkovali. Kromě samotného přesunu agendy z úřadu vlády však Babišova vláda chce také přitvrdit vůči drogám. Nebudeme dělat liberální drogovou politiku jak naši předchůdci, prohlásil premiér. A na vládu už míří série opatření, jak z trhu dostat kratom a další látky. Odborníci na drogy postup kritizují, jde podle nich o zbytečné represe a návrat před rok 1989.

Dotace pro Agrofert

Také likvidace koncesionářských poplatků ČT a ČRo jde svižně kupředu. Už za pár hodin by měl návrh projít vládou. V týdnu se sešli lídrové koalice s řediteli obou institucí. Už se v podstatě neřeší, zda poplatky padnou, ale jen kolik televize a rozhlas budou dostávat. Mezitím zaměstnanci obou organizací chystají čtyřiadvacetihodinovou výstražnou stávku. Má se konat zhruba za týden. Tak aby už nebylo pozdě.

Opozice si chtěla týden zpestřit debatou na půdě sněmovny o dotacích pro Agrofert. Poslanci se skutečně sešli, ti opoziční nenechali na nepřítomném Babišovi nit suchou. Sněmovna nakonec neschválila návrh programu mimořádné schůze a bylo hotovo.

Modrý kodex

ODS si tak aspoň o víkendu spravila chuť, když si uspořádala ideovou konferenci. A představila deset aktualizovaných ideových hodnot pod názvem Modrý kodex. Kdo by čekal nějaké výstřelky, nedočká se. Kodex navazuje na téměř třicet let staré poděbradské artikuly, a nepřekvapivě obsahuje svobodu, volný trh, západní orientaci, malý stát či nezadluženou budoucnost. Snad jedinou novinkou je rozvíjení české ekonomiky pomocí vzdělávání, rozvoje umělé inteligence, digitalizace. Možná překvapí i apel na péči o přírodu. Ovšem „neideologickou“. A vysvětlením, že jde přece o konzervativní hodnotu. Vždyť i Václav Klaus rád jezdil do Krkonoš.