Nalákat mladé na Lepší penzijko? Příliš ambiciózní, zní od lidí z byznysu
Změny penzijního spoření se státním příspěvkem, které chce do konce června schválit vláda, cílí hlavně na to, aby si na penzi začali spořit už děti. Lidé z byznysu jsou k tomu skeptičtí.
Pokud to vláda a parlament schválí, bude stát mladým do 30 let ke každé stokoruně penzijního spoření připlácet 40 korun místo současných 20. U nezletilých účastníků má přitom stačit, aby si ukládali pouhou stokorunu měsíčně. Maximálně budou od státu moci dostat 680 korun, což odpovídá vlastní úložce 1700 korun. „Vyšší státní příspěvek (zvýšení procentní sazby z 20 procent na 40 procent) a mírnější podmínky pro nárok na něj pro kategorii nezletilých účastníků vytvoří silný impuls k zahájení účasti v systému již od dětství, nejprve většinou s podporou rodičů nebo dalších blízkých osob,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu.
Aktuálně činí státní příspěvek k penzijnímu spoření (takzvaný III. Pilíř důchodového systému) 20 procent vlastní úložky, tedy 20 korun ke každé stokoruně, ale minimálně musí člověk měsíčně ukládat 500 korun. Maximálně stát každému klientovi penzijní společnosti připlatí 340 korun, podmínkou je si každý měsíc ukládat 1700 korun.
Proč má, nejen pro ženy, smysl začít si spořit na důchod co nejdříve? Kde jsou hlavní výhody penzijního spoření? A jak si v této disciplíně stojí Češi? Hosty další epizody podcastu #FinŽeny jsou CEO Generali penzijní společnosti Jana Zelinková a Chief Risk Officer téže společnosti Gabriela Kuvíková.
Žijí déle, pobírají méně. Proč jsou ženy ve stáří finančně zranitelnější, diskutují Jana Zelinková a Gabriela Kuvíková z Generali penzijní společnosti
Money
V současnosti ve třetím pilíři spoří 3,9 milionu klientů a penzijní společnosti spravují celkem 660 miliard korun a státní rozpočet na něj vydává zhruba 18 miliard korun ročně. Lidé do 30 let tvoří přibližně 11 procent z celkového počtu klientů penzijních společností a očekávané zvýšení jejich počtu by se podle důvodové zprávy mělo na výdajích státu na státní příspěvek podepsat dodatečnými 1,1 až 1,6 miliardami korun ročně.
K motivaci je potřeba mnohem víc
Důvodová zpráva dodává, že také samotná diskuse o plánovaných změnách může motivovat rodiče i mladé dospělé k aktivnímu zájmu o dlouhodobé spoření a investování i ke vstupu do vhodných finančních produktů, což bude mít pozitivní dopad i na finanční gramotnost občanů.
Obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly je k takové myšlence skeptický. „Mám právě čerstvé zkušenosti z velké akce s mladými. Dojem jsem si z ní odnesl jednoznačný,“ podotýká. „Nemyslím, že je to ideální krok,“ hodnotí plánované změny. „Penzijní spoření, investice a podobné produkty nejsou samoprodejné. Koho kdy napadne, že by si měl začít tolik let před důchodem začít šetřit? Není to srovnatelné s tím, když najednou potřebujete hypotéku,“ říká.
Mladí by už neměli u spoření na důchod na výběr. Nový návrh Asociace penzijních společností počítá s povinným investováním do dynamičtějších fondů, které mohou přinést vyšší zisky – ale i větší riziko.
Změna v penzijku. Mladí by automaticky šli víc do rizika
Money
Člověk musí k rozhodnutí začít si spořit na stáří dozrát a také pro to něco udělat, někam zajít, něco podepsat a někam začít posílat peníze. Hodně záleží na tom, jaký vztah k penězům a investicím mu od dětství vštěpovali rodiče. „Na papíře to vypadá krásně. Ale je to hodně o mentalitě,“ dodává. Ta česká je podle něj hodně o lenosti. O tom ostatně svědčí i stále velmi vysoký podíl volných peněz, které Češi nechávají ležet na málo výnosných bankovních účtech.
Podobně problém vidí také portfolio analytik Generali Investments CEE Martin Pohl. „Je nutné, aby s klienty někdo aktivně pracoval, aby do systému vstupovali v nízkém věku. Něco jiného je, když existuje druhý penzijní pilíř, který je povinný, kdy vám zaměstnavatel dá vybrat z variant a vše zařídí za vás,“ konstatuje.
K větší motivaci mladých začít si na důchod spořit co nejdříve nepovedou navrhované změny ani podle nedávného vyjádření předsedy představenstva České spořitelny – penzijní společnosti Libora Vošického, který je zároveň viceprezidentem Asociace penzijních společností ČR.
Vláda chce sáhnout na poplatky ve třetím pilíři a omezit zisky bank a penzijních společností. Podle ministryně financí Aleny Schillerové mají lidem po desetiletích spoření zůstávat výrazně vyšší částky než dnes. Inspirací má být Estonsko, které ukázalo, že levnější penzijní systém může fungovat i bez kolapsu trhu.
Lukáš Kovanda: Vláda zásadně „řízne“ do penzijního spoření, banky soptí
Názory
Snížení poplatků
Další hlavní navrhovanou změnou je snížení horní hranice poplatků za správu majetku a za zhodnocení majetku penzijním společnostem. Výši poplatků kritizovala některá akademická pracoviště, jako například CERGE-EI i ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní v modelovém případu, kdy by si klient spořil 1000 korun měsíčně, by změny mohly vést ke zvýšení měsíční renty po skončení penzijního spoření na 8667 korun měsíčně proti současným 2696 korunám měsíčně.
Penzijní společnosti tuto část návrhu silně kritizují s tím, že důsledkem může být to, že fondy nebudou moci poskytovat některé služby, a dokonce i to, že některé menší penzijní společnosti, které nad sebou nemají banku, by se mohly dostat do existenčních potíží.
Penzijní společnosti mají nově také povinně nabízet fondy se strategií životního cyklu. Další změnou, kterou navrhuje novela, je zrušení starých, tedy transformovaných penzijních fondů ke konci roku 2036.
Hlavní plánované změny penzijního spoření či připojištění
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
