Jednotná centrální státní stavební správa, tak jak ji navrhuje vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů, by mohla začít fungovat od 1. ledna 2028. O rok dříve by mohly začít platit hlavní změny spojené s reformou stavebního zákona. V budoucnu nevznikne nový státní stavební úřad, přemění se struktura Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ), který změní název na Úřad rozvoje území. V předtočeném rozhovoru na konferenci Asociace nájemního bydlení to řekla Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO), možná ministryně pro místní rozvoj ve tvořící se vládě.
Poslanecká sněmovna schválila penzijní reformu, podle které důchodový věk poroste od ročníku narození 1966 každý rok o měsíc, až se ustálí pro ročníky 1989 a mladší na 67 letech. Předloha míří do Senátu.
Do konce prázdnin by mohli mít lidé v Česku jasno, jak by mohlo od příštího desetiletí pokračovat zvyšování důchodového věku. Debatu o podobě posouvání věkové hranice i dalších opatření by chtěl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uzavřít do konce srpna.
Sněmovna dnes podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.
Kolik let vlastně mají lidé strávit ve starobní penzi? Zásadní, téměř filosofickou otázku otevřela vládní koalice, když se pokouší protlačit nové pojetí důchodů. To pak vznosně nazývá důchodovou reformou, o niž opravdu ani náhodou nejde. A zároveň dává opozici do rukou bič na sebe samu, který jí prohraje příští volby. Přitom řešit důchody tímto způsobem je zcela zbytečné. Než se tento sen skutečně uskuteční, pravděpodobně již bude svět stát před rozhodnutím úplně jiným – před základním příjmem.
Premiér Fiala přednesl své vánoční poselství.V něm opět předvedl, že víc než schopným kapitánem, který umí provést zemi těžkými časy, je spíše snílkem, který žije ve světě velkých myšlenek a iluzí, ale všední realita společnosti mu uniká.
Náš stát potřebuje zásadně opravit, na tom je široká shoda politická, byznysová i společenská. Tento opravdu komplexní a složitý úkol však zatím nedokážeme pojmout manažersky, vyčlenit na to dost kapacit a peněz, a důsledně táhnout dopředu. A permanentně vyjednávat celému procesu dostatečnou politickou podporu v momentu každého problému nebo odporu (který nevyhnutelně přijde), aby se to nezaseklo na detailech. Současná Fialova vláda v tom dělá kroky, ale zatím spíš salámovou metodou drobných krůčků, zásadní reforma to úplně není. Je otázka, co ve zbývající čase ještě stihne.
Návrh změn důchodů je hotový, ve čtvrtek jde do mezirezortního připomínkového řízení, řekl ve středu novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela by mohla obsahovat další posouvání důchodového věku nad 65 let podle doby dožití, stanovení minimální penze a další reformní úpravy.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) míří ve sněmovně do třetího čtení. Stejně jako doplňkové penzijní spoření bude součástí daňově zvýhodněného třetího důchodového pilíře. Jeho účelem bude motivovat lidi, aby si ve větší míře sami zajistili peníze na stáří a nespoléhali se jen na státní důchod. „Jedná o vcelku malou legislativní změnu, která ovšem přinese větší šanci na důstojné stáří,“ uvádí v komentáři k DIP Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.
Doba, kterou lidé v Česku tráví ve starobním důchodu, se dál prodlužuje. Loni trvala v průměru skoro 24 let a sedm měsíců. Za posledních 20 let se tak od roku 2003 protáhla zhruba o tři roky a pět měsíců.
Britská vláda oddálila konec spalovacích motorů a v rámci změny klimatické politiky kuriózně zrušila i neexistující opatření. Rozčílila tak odborníky, automobilky i některé přední konzervativce. Politické zisky přitom patrně budou minimální.
Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, by měla Sněmovna ✅ schválit v předložené podobě bez úprav. Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil schválit žádný ze tří vznesených pozměňovacích návrhů. Přišli s nimi opoziční poslanci z klubů TOP 09 a Pirátů.
Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 1️⃣5️⃣ miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to dnes napsala agentura Reuters.
Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil německý ministr obrany 👨 Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších přibližně 35 tisíc. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová dnes při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou 🤝 spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.
Válka amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obešla schválení Kongresem a povolila prodej zbraní v celkové hodnotě 8️⃣,6️⃣ miliard dolarů (přibližně 179 miliard korun) svým spojencům na Blízkém východě včetně Izraele, Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů. Uvedla to v noci na dnešek agentura Reuters, která se odvolává na americké ministerstvo zahraničí.
Spojené státy 📉 sníží počet svých vojáků v Německu o 5000 během příštích šesti až 12 měsíců. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků.
Český premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Premiér to řekl serveru iDnes.cz. Téma jednání Babiš neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády.
