CSG posiluje spolupráci s Ukrajinou. AviaNera bude s Ukrainian Armor řešit motory pro střely a drony

Mattoni 1873 rozšiřuje spolupráci s PepsiCo na další dva trhy. Od roku 2027 bude v Chorvatsku a Slovinsku zajišťovat výrobu, distribuci i prodej nápojů amerického giganta.

Nápojářská společnost Společnost Mattoni 1873 se od ledna 2027 stane výrobním a distribučním partnerem PepsiCo v Chorvatsku a ve Slovinsku. Na těchto trzích bude zodpovídat za výrobu, distribuci a obchodní aktivity spojené s nápoji americké firmy. Mattoni 1873 tak spolupráci s PepsiCo rozšiřuje do dalších zemí, dosud firmu zastupovala v osmi evropských státech, uvedla společnost v tiskové zprávě.

Značku PepsiCo dosud v Chorvatsku a ve Slovinsku zastupovala firma Radenska. „Spojení sil portfolií nápojů Mattoni 1873 a PepsiCo vytváří významné růstové příležitosti,“ komentoval dohodu majitel a výkonný prezident Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Mattoni 1873 postupně rozšiřuje svou roli výrobního a distribučního partnera společnosti PepsiCo od roku 2017. V současnosti zajišťuje výrobu, distribuci a prodej nápojů americké společnosti v České republice, Maďarsku, na Slovensku, v Bulharsku, Rakousku, Srbsku, Černé Hoře a také v Bosně a Hercegovině.

Široké portfolio

Mattoni 1873 je předním výrobcem nápojů ve střední Evropě s rostoucí přítomností v jižní Evropě. Společnost spravuje široké portfolio zahrnující přírodní minerální vody, nealkoholické nápoje, funkční nápoje i snacky. Vedle ikonických regionálních značek, jako jsou Mattoni, Szentkirályi a Knjaz Miloš, vyrábí, distribuuje a uvádí na trh také některé z nejznámějších světových značek na základě strategických partnerství, například Pepsi, Mirinda, Lipton, Schweppes a Lay's.

Produkty společnosti PepsiCo se prodávají ve více než 200 zemích a teritoriích po celém světě. V roce 2025 společnost vykázala čisté tržby téměř 94 miliard dolarů (1,96 bilionu korun).

video

VIDEO: Vstoupili jsme do obřího větrníku. Za hodinu vyrobí elektřinu pro byt na celý rok a téměř ho neuslyšíte

Zprávy z firem

Dvě větrné elektrárny energetické skupiny PRE v Horním Částkově na Sokolovsku ročně vyrobí elektřinu pro tisíce domácností. Přesto kolem nich stále koluje řada mýtů. Od údajného hluku přes masové zabíjení ptáků až po obavy ze zdravotních dopadů. Během návštěvy jednoho z větrníků jsme se podívali do jeho útrob a zjišťovali, jak moderní větrná energetika funguje ve skutečnosti.

Michal Nosek

Přečíst článek

Centrální banky neodcházejí od zlata. Naopak. Podle agentury Bloomberg očekává rekordní podíl měnových autorit, že v příštím roce své zlaté rezervy navýší. To naznačuje, že jeden z hlavních motorů poslední rekordní rally na trhu se zlatem zůstává v chodu, i když cena kovu letos oslabila.

V průzkumu mezi 74 centrálními bankami uvedlo 45 procent respondentů, že v příštím roce plánuje zlato nakupovat. Jde o nejvyšší podíl od roku 2018, kdy tato data začaly sledovat World Gold Council a YouGov. Pouze jedna centrální banka uvedla, že chce své zásoby snížit.

Zlato má za sebou mimořádné období. Za poslední tři roky se jeho cena více než zdvojnásobila, přičemž výraznou roli v růstu sehrály právě nákupy centrálních bank. Letos ale část zisků zmizela. Konflikt na Blízkém východě zvýšil náklady na energie a posílil očekávání, že úrokové sazby zůstanou delší dobu výše. To snížilo atraktivitu zlata, které samo nenese žádný výnos.

Miliardy v trezoru. Jak ČNB spravuje devizové rezervy a proč je z ní tichý globální investor

Názory

Česká národní banka není jen strážcem úrokových sazeb a inflace, ale potichu se vypracovala v jednoho z největších institucionálních investorů v regionu.  Vedle své tradiční měnové politiky totiž spravuje národní devizové rezervy v ohromném objemu přesahujícím 178 miliard dolarů, píše v komentáři Erik Kmeť, zakladatel K&L Rock a fondu Rivenity.

nst

Přečíst článek

Odchod spekulantů

Z trhu zároveň začali odcházet spekulanti. Cena zlata se nedávno dostala na nejnižší úroveň od listopadu. Pro centrální banky to ale podle World Gold Council nemusí být důvod k ústupu, spíše naopak. „Myslím, že pokles ceny je pro některé centrální banky příležitostí začít nakupovat,“ uvedl Shaokai Fan, globální šéf pro centrální banky ve World Gold Council. Podle něj už letos některé centrální banky naznačovaly, že je cena zlata příliš vysoko a že čekají na vhodnější okamžik k nákupu.

Nákupy centrálních bank přitom v prvním čtvrtletí zrychlily, a to navzdory tomu, že Turecko, Rusko a Ázerbájdžán začaly část zlata prodávat.

Největší chuť nakupovat mají rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky. Podle průzkumu očekává růst svých zlatých rezerv 53 procent centrálních bank z této skupiny. U centrálních bank vyspělých ekonomik to bylo jen 18 procent.

Důležitý je i způsob financování nákupů. Mnoho zemí zlato získává prostřednictvím domácích programů, kdy ho nakupují od vlastních těžařů za místní měnu. Nemusejí tak sahat do omezených rezerv v tvrdých měnách. Polovina centrálních bank, které chtějí zlato nakupovat, uvedla, že využije právě tento model. Dalších 38 procent plánuje prodávat stávající rezervní aktiva.

SpaceX zažila burzovní start snů. Firma získala o deset miliard dolarů víc, než čekala

Trhy

SpaceX Elona Muska získala z primární nabídky akcií výrazně víc, než původně plánovala. Největší IPO všech dob firmě nakonec vyneslo 85,7 miliardy dolarů, tedy o více než deset miliard dolarů nad původní odhad.

nst

Přečíst článek

Oblíbený Londýn

Zlato ale není jen investiční aktivum. Stále větší roli hraje i otázka, kde ho centrální banky skladují. Nejoblíbenějším místem zůstává Bank of England v Londýně, největším světovém centru obchodování se zlatem. Využívá ji 57 procent respondentů.

Zároveň ale sílí snaha diverzifikovat úschovu. Devět procent centrálních bank uvedlo, že v uplynulém roce přesunulo více zlata na vlastní území. Deset procent pak rozložilo své zásoby mezi více lokalit. V předchozím průzkumu šlo jen o pět, respektive dvě procenta.

Podle Fana mají centrální banky politické riziko „rozhodně na mysli“. Tento posun může otevřít prostor pro další zlatá centra, například Singapur a Hongkong. Obě místa se snaží přilákat zlato centrálních bank a posílit tím vlastní trhy s drahým kovem.