Transatlantické vztahy slábnou. EU snižuje závislost na USA a hledá vlastní cestu
Evropské vlády i firmy zrychlují kroky ke snížení své závislosti na Spojených státech v oblasti technologií, obrany, energetiky i financí. Důvodem je zhoršování transatlantických vztahů a nejistota ohledně dalšího vývoje spolupráce s Washingtonem.
Evropská unie se po desetiletí opírala o bezpečnostní záruky NATO a o americké technologie jako základ fungování svého hospodářství. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně hrozeb převzetí Grónska, a kritické komentáře jeho administrativy vůči Evropě však posílily výzvy evropských lídrů k větší strategické nezávislosti, píše server Politico. Německý kancléř Friedrich Merz minulý týden uvedl, že pokud chce být Evropa znovu brána vážně, musí se naučit jazyk mocenské politiky.
„Snižování rizik“
Snahy o omezení závislosti na USA se podle evropských představitelů týkají především takzvaného „snižování rizik“, nikoli úplného přerušení vazeb. Ještě donedávna se tento přístup vztahoval hlavně na vztahy s Čínou, nyní se ale objevuje i ve vztahu k USA, které zůstávají hlavním obchodním partnerem a bezpečnostním garantem Evropy. Podle bývalého šéfa obchodního oddělení Evropské komise Jeana-Luca Demartyho však bude trvat roky, než se EU dokáže zbavit závislosti na amerických technologiích a vojenské podpoře.
Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že si Evropa nemůže dovolit být ve vztazích se stále nepřátelštějšími Spojenými státy sentimentální. Podle agentury AFP kancléř vyzval Evropu k větší nezávislosti na svém stávajícím klíčovém spojenci a uvedl, že staré jistoty již neplatí.
„Staré jistoty již neplatí.“ Merz vyzval Evropu k větší nezávislosti na USA
Politika
Brusel mezitím rozšiřuje obchodní spolupráci s dalšími partnery. V posledních měsících uzavřel dohody s jihoamerickým blokem Mercosur, Indií a Indonésií, přepracoval obchodní dohodu s Mexikem a obnovil jednání s Austrálií.
V oblasti obrany začínají evropské vlády více zpochybňovat, zda by Spojené státy v případě krize skutečně přišly Evropě na pomoc. Konzervativní lídři EU se proto shodli, že je třeba posílit vlastní klauzuli vzájemné obrany EU, která dosud zůstávala ve stínu aliančního článku 5 NATO. Evropská unie má nyní připravit konkrétní plány, jak tuto klauzuli proměnit v reálnou bezpečnostní záruku.
Nový přístup
Změna přístupu je patrná také v oblasti technologií. Některé státy, včetně Francie, plánují omezit používání amerických digitálních platforem ve veřejné správě a přejít na evropská řešení. Podobné kroky zvažují i další země, například Německo či Nizozemsko. Evropské instituce zároveň diskutují o omezení amerického softwaru a hardwaru v unijních orgánech.
V energetice se EU snaží předejít tomu, aby nahradila jednu závislost jinou. Spojené státy dnes dodávají více než čtvrtinu plynu spotřebovaného v EU, přičemž tento podíl má dále růst po úplném zastavení dovozu z Ruska. Evropská komise proto jedná o diverzifikaci dodávek s dalšími zeměmi, včetně Kanady, Kataru a severní Afriky.
Evropa musí začít systematicky chránit svůj průmysl, jinak se stane pouhým hřištěm pro globální konkurenty. Eurokomisař Stéphane Séjourné proto vyzývá k zavedení strategie „Made in Europe“, která má upřednostnit evropskou výrobu, návrh však rozděluje členské státy EU.
Evropa nesmí být jen hřištěm pro konkurenty, varuje eurokomisař. Volá po strategii „Made in Europe“
Politika
Digitální euro
Pozornost se obrací i k finanční infrastruktuře. Evropská centrální banka připravuje zavedení digitálního eura, které má snížit závislost na amerických platebních systémech. V Německu se zároveň objevují politické výzvy k přehodnocení ukládání části zlatých rezerv ve Spojených státech.
Evropské státy rovněž prosazují větší využívání principu „Buy European“ při nakládání s veřejnými prostředky EU, včetně obranných zakázek. Nový unijní program na podporu investic do obrany stanoví, že většina komponent má pocházet z EU nebo partnerských zemí.
Evropská lidová strana shrnula tento posun ve svém plánu do roku 2026 pod názvem „Čas na nezávislost“.
