Trumpovy výroky o Grónsku oslabují NATO, varuje expert
Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa kolem Grónska poškozuje transatlantické vztahy a oslabuje spojeneckou soudržnost v rámci NATO, uvedl Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle něj verbální hrozby ze strany USA představují vážný problém v době rostoucího napětí s Ruskem a Čínou.
Napětí kolem Grónska eskaluje kvůli Trumpovým výrokům o nutnosti získat tento arktický ostrov pro Spojené státy. Grónsko je poloautonomním územím Dánska a americký prezident v minulých dnech nevyloučil ani použití síly. V dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi Trump navíc napsal, že po neudělení Nobelovy ceny za mír už necítí povinnost „myslet čistě na mír“. O víkendu také oznámil záměr uvalit dodatečná desetiprocentní cla na některé evropské země, které se podle něj postavily proti americkým plánům na získání Grónska.
„Jeho výroky je třeba brát vážně už jen proto, jak výrazně narušují spojenecké vztahy,“ uvedl Jirušek. Trump podle něj používá typický vyjednávací styl, kdy nejprve předkládá maximalistické a šokující požadavky, aby následně otevřel prostor k jednání. „I když konečný výsledek nemusí být tak extrémní, samotné verbální hrozby použitím síly ze strany Spojených států jsou těžkou ranou pro NATO a oslabují alianci vůči Rusku a Číně,“ dodal.
Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.
„Takhle se se spojenci nejedná“. Trumpovy choutky na Grónsko vyvolaly vlnu odporu u republikánů
Politika
Dlouhodobé narušení důvěry
Důsledkem může být podle experta i dlouhodobé narušení důvěry mezi USA a evropskými spojenci. „Nejde jen o Grónsko. Jde o celý řetězec kroků – od rétorických útoků přes obchodní tlak až po faktické vydírání. Evropa si uvědomuje, že Spojené státy dnes nehrají stejnou hru a spíše vystupují jako vyzyvatel,“ uvedl Jirušek.
Český premiér Andrej Babiš dnes na dotaz novinářů uvedl, že za českou vládu nemůže jednoznačně říci, že Česko stojí za Grónskem. Připomněl, že lídrem NATO jsou Spojené státy a že otevřené střety mezi spojenci považuje za kontraproduktivní.
Vládní koalice rozhodla, že Česko Ukrajině nedodá letouny L-159, o jejichž možném prodeji mluvil při své návštěvě Ukrajiny prezident Petr Pavel. Macinka s Okamurou tak nasadili prezidentovi dlouhý nos. Žádný Turek? Tak tedy žádné stíhačky.
Dalibor Martínek: Msta za Turka. Žádné stíhačky pro Ukrajinu
Názory
Podle Jiruška by Spojené státy mohly své bezpečnostní zájmy v Grónsku prosazovat i jinak, například posílením vojenské či ekonomické přítomnosti, aniž by poškodily vztahy s Evropou a Dánskem. Současná administrativa však podle něj může usilovat o širší přenastavení mezinárodní politiky. „Je možné, že Trump chce vstoupit do historie jako prezident, který rozšířil území USA a zároveň se vymanil z mezinárodních závazků, které považuje za omezující, včetně NATO,“ uvedl.
Snaha o větší vliv v Grónsku je podle odborníka v kontextu rivality s Čínou a Ruskem spíše symbolickým gestem. Ekonomický potenciál těžby surovin v Arktidě zůstává podle něj nejistý kvůli vysokým nákladům a technologickým omezením. „Krátkodobě může tento přístup Spojené státy posílit, z dlouhodobého hlediska je ale oslabí. Mohou přijít o spojence a také o významnou část takzvané měkké moci, tedy kulturního a hodnotového vlivu,“ uzavřel Jirušek.
