Biohacking: Když tělo nezvládá histamin. Skrytá intolerance, kterou si lidé pletou s alergií
Histamin je klíčová signální látka v těle, která řídí imunitu, trávení i spánek. Pokud se ho ale v organismu hromadí příliš a tělo ho nedokáže rozkládat, může vzniknout histaminová intolerance. Ta se projevuje únavou, migrénami či trávícími potížemi a často zůstává dlouho nerozpoznaná.
Histamin je signální látka a neurotransmiter, kterou tělo přirozeně produkuje a hraje důležitou roli v imunitní odpovědi, trávení, spánku a bdělosti. V praxi bývá nejčastěji spojován s alergickými reakcemi, rýmou, svěděním a dalšími nepříjemnými příznaky, které jsou v nynější sezóně časté. Tyto problémy nastávají, když je hladina histaminu chronicky zvýšená nebo když tělo nedokáže efektivně zpracovat jeho nadbytek.Kromě alergií může z tohoto stavu vzniknout také histaminová intolerance, což je chronický stav s nespecifickými příznaky, které mnozí lidé roky nerozpoznají nebo připisují jiným příčinám.
Histamin se uvolňuje jako součást imunitní reakce při setkání s alergenem nebo patogenem, což vede k rozšíření cév, zvýšené propustnosti kapilár a aktivaci zánětlivých procesů. Tato odpověď je žádoucí v případě akutní hrozby, například při infekci nebo poranění. Histamin však hraje v těle i další role. V mozku funguje jako neurotransmiter podílející se na regulaci spánku a bdělosti, v žaludku stimuluje produkci kyseliny chlorovodíkové nutné pro trávení. Jeho hladina se mění v průběhu dne a je ovlivněna cirkadiánními rytmy. Když je systém vyvážený, histamin plní své funkce a je následně rychle metabolizován pomocí enzymů.
Kolagen patří mezi nejprodávanější doplňky slibující mladší pleť a zdravější klouby. Nová rozsáhlá přehledová studie nyní odděluje marketing od reality. Potvrzuje zlepšení elasticity a hydratace kůže i úlevu při osteoartritidě, naopak redukci vrásek či vliv na sportovní výkon data nepodporují.
Biohacking: Polovina slibů padá. Kolagen obstál jen částečně
Enjoy
Histaminová intolerance není klasická alergie, ale metabolická porucha, při které tělo nedokáže efektivně degradovat histamin. Nejčastější příčinou je nedostatečná aktivita enzymu DAO, který je zodpovědný za rozklad histaminu ve střevech. DAO je produkován ve střevní sliznici a jeho aktivita může být snížena v důsledku zánětu střev, nevyváženosti střevní flóry, genetických variací nebo užívání některých léků. Dalším faktorem je nadměrný příjem histaminu ze stravy. Některé potraviny obsahují vysoké množství histaminu, jiné podporují jeho uvolňování z žírných buněk a některé blokují aktivitu DAO.
Kombinace těchto faktorů může vést k hromadění histaminu v těle, což se projeví nepříjemnými příznaky. Ty mohou zahrnovat bolesti hlavy, migrény, zarudnutí kůže, svědění, problémy s trávením, nadýmání, průjem, únavu, poruchy spánku, úzkost nebo nízký krevní tlak. Vzhledem k tomu, že tyto příznaky nejsou specifické, je histaminová intolerance často nerozpoznaná nebo zaměněna za jiné problémy.
Stres a špatná strava mají velký vliv
Střevní mikrobiom hraje zásadní roli v regulaci hladiny histaminu. Jeho nerovnováha může vést k nadměrnému růstu bakterií produkujících histamin a současně k poklesu těch, které histamin rozkládají. Tento stav je často výsledkem stresu, nevhodné stravy, užívání antibiotik nebo chronického zánětu střev. Zánět střevní sliznice navíc snižuje produkci enzymu DAO, což dále zhoršuje schopnost těla zpracovat histamin. Tato vzájemná provázanost ukazuje, že histaminová intolerance není izolovaný problém, ale důsledek širší dysregulace střevního zdraví.
Proto v případě histaminové intolerance je klíčové začít úpravou stravy. Potraviny s vysokým obsahem histaminu zahrnují zralé sýry, fermentované produkty jako kysané zelí, kimči nebo kombucha, alkohol, zejména červené víno a pivo, uzeniny, konzervy, sušené ryby a dlouho skladované maso. Některé potraviny neobsahují vysoké množství histaminu, ale podporují jeho uvolňování, například jahody, citrusové plody, rajčata, čokoláda nebo ořechy.
Pozor na alkohol a černý čaj
Alkohol a černý čaj mohou blokovat aktivitu DAO a zhoršovat schopnost těla histamin zpracovat. Čerstvost potravin hraje zásadní roli, protože histamin se tvoří při rozkladu bílkovin, takže čím déle je potravina skladována, tím vyšší je jeho hladina. Nízkohistaminová dieta proto zahrnuje čerstvé maso a ryby, čerstvou zeleninu kromě rajčat a lilkovitých, rýži, brambory, ovoce jako jablka a hrušky, mléčné produkty s nízkým obsahem histaminu jako máslo nebo čerstvý sýr.
Některé živiny podporují přirozenou produkci DAO, například vitamin B6, vitamin C, zinek a měď. Vitamin C má navíc přímý antihistaminový efekt a může snižovat uvolňování histaminu z žírných buněk. Quercetin, flavonoid obsažený v cibuli a jablkách má podobný efekt. Probiotické kmeny jako Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium infantis nebo Bifidobacterium longum jsou často považovány za prospěšné, naopak Lactobacillus casei, Lactobacillus bulgaricus nebo Streptococcus thermophilus mohou zvyšovat hladinu histaminu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
