Panelák býval symbolem bydlení, kterému se nová výstavba měla vyhnout. Architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov z ateliéru A69 ale v rozhovoru upozorňují na paradox dnešního trhu. Některé pozdější panelové byty mají podle nich promyšlenější dispozice než současné novostavby. Jedním z důvodů je podle nich to, že se z bydlení stal investiční produkt a rozhodující roli začaly hrát snadno prodejné metry čtvereční.
Byt v panelovém domě z 50. let v pražských Holešovicích prošel kompletní rekonstrukcí. Architektky ze studia B² Architecture odstranily většinu příček a do středu dispozice vložily výraznou zelenou vestavbu, která organizuje celý prostor.
Trh s byty v panelových domech zažívá výraznou proměnu. Po dlouhé době, kdy byly „panely“ vnímány jako nejlevnější forma bydlení, se ceny nejen v Praze, ale i v některých regionech republiky dostávají na nové rekordní úrovně.
Prefabrikovaná výstavba, kdysi symbol socialistických sídlišť, zažívá renesanci. Díky úspoře času a nákladů ji developeři i státní správa považují za jednu z cest, jak řešit nedostupné bydlení. Nejenom v Německu, ale i v Česku.
Není to tak, že by se byty v panelácích měly zatracovat. Naopak. Vždyť v nich žije velká spousta Čechů. A za podřadné je nepovažují ani někteří architekti. „Vnímal jsem to stejně, jako když se obnovují historické památky, kde je podle jednoho filosofického proudu žádoucí, aby byly poznat stopy zásahů v jednotlivých obdobích vývoje,“ uvedl architekt René Dlesk (studio RDTH architekti), který pár panelákových bytů rekonstruoval.
V každé vesnici v Česku stojí „vedle kostela“ panelák. Když jedete českou krajinou, vypadá to fakt odporně. Baroko vedle brutalismu. Takové ty klasické, třípatrové paneláčky. Každá vesnice má aspoň jeden. Ale, na druhé straně, spokojeně v nich žije velká část českého národa. Statisíce lidí.
I byt v panelovém domě může překvapit netradiční architekturou. Ten na pražském sídlišti, který patří sochaři a skláři Vladimíru Bachoríkovi, si vzali do parády architekti ze studia NEUHÄUSL HUNAL. Pro ně si majitel připravil několik zajímavých požadavků. Například nechtěl v bytě žádné dveře.
Úplně běžný panelákový byt na tradičním tuzemském, pražském, sídlišti lze proměnit k nepoznání. Rekonstrukce bytů na sídlištích je zdá se velkou otázkou do budoucna. A architekti si s tím dokáží poradit.
Japonská investiční společnost SoftBank usiluje o získání až 100 miliard dolarů (zhruba 2️⃣,2️⃣ bilionu korun) od investorů z Perského zálivu na financování svých investic do umělé inteligence. Zakladatel a šéf společnosti Masajoši Son v posledních týdnech jednal o poskytnutí kapitálu s vysokými představiteli fondů ve Spojených arabských emirátech, uvedl list Financial Times.
Agent amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ve čtvrtek odpoledne v New Yorku postřelil osmadvacetiletého muže z Dominikánské republiky, který jel v automobilu s pětiletým chlapcem. Muž přežil a byl převezen do nemocnice, chlapec nebyl zraněn. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti tvrdí, že šlo o ☝️ „cílenou policejní akci“ kvůli jeho zatčení, kritici a místní politici ji však odsoudili jako ukázku nebezpečné imigrační politiky Trumpovy administrativy.
Unijní ministři financí se budou na svém dnešním jednání v Lucemburku snažit dosáhnout 🤝 shody na balíčku, který se týká integrace kapitálových trhů a dohledu (MISP). Balíček představuje jeden z klíčových pilířů Unie úspor a investic, kterou Evropská komise označuje za zásadní pro zvýšení konkurenceschopnosti EU vůči Spojeným státům a Číně.
Příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku za 🖼 výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Zjistil to průzkum Art Basel a UBS o globálním sběratelství, který provedla společnost Arts Economics. Lidé narození v letech 1997 až 2012 tak předstihli i zástupce generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
Nižší volební účast v komunálních volbách souvisí mimo jiné se složitým volebním systémem, méně intenzivními kampaněmi a tím, že část voličů žije jinde, než má nahlášené trvalé bydliště. Přesto jde o volby, jejichž výsledky mohou lidé nejvíc bezprostředně pozorovat ve svém každodenním životě, řekl politolog 👨 Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.