Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Z bourání sešlo. Rekonstrukce bytu na Letné ukazuje, proč je historie dnes největší luxus

Byt na Letné
Peter Fabo, užito se svolením
Petra Nehasilová

Měli změnit dispozici a „modernizovat“. Místo toho zachovali téměř vše. Výsledek? Nadčasový byt, jehož hodnota nestojí na metrech čtverečních, ale na citlivé práci s historií. Rekonstrukce od 0,5 Studia potvrzuje trend, který mění pražské činžáky v designové investice.

Rekonstrukce bytů v činžovních domech z přelomu 19. a 20. století dnes patří k nejvyhledávanějším, ale zároveň nejnáročnějším architektonickým disciplínám. Historické dispozice, řemeslné detaily i materiály nesou kvalitu, kterou novostavby jen obtížně napodobují. Současně však vyžadují citlivý přístup. Každý zásah totiž rozhoduje o tom, zda se genius loci bytu podaří zachovat, nebo nenávratně ztratit.

Právě na tomto principu stojí rekonstrukce bytu o ploše 77 metrů čtverečních v oblíbené pražské čtvrti Letná. Investoři oslovili architekty Víta Svobodu Pavla Nového ze studia 0,5 Studio, kteří mají s obnovou historických interiérů dlouholeté zkušenosti.

Zadání: nic neměnit, všechno zlepšit

Zadání bylo na první pohled prosté, ve skutečnosti však mimořádně ambiciózní. Architekti měli navrhnout kompletní rekonstrukci, aniž by jakkoliv měnili dispozice. Zachovat původní uspořádání místností a atmosféru domu bylo klíčové.

Výsledkem je nadčasový byt 3+kk, který propojuje historický kontext se současným komfortem. Architekti vsadili na nenucenost, práci s tradičními materiály a promyšlenou koláž vestavných prvků. „Interiér tak nepůsobí uniformně ani sterilně. Naopak je odlehčený, osobitý a přirozeně vrstvený, podobně jako samotné činžovní domy, v nichž se jednotlivé epochy propisují do detailu,“ přibližují architekti.

Materiálovým základem celého bytu jsou klasické dubové parkety pokládané do stromku, cementová dlažba a barevnost vestavných prvků. Právě dlažba se stala vizuálním pojítkem projektu. Kombinace tmavě modré a světle růžové se v různých obměnách propisuje napříč interiérem, od ložnice přes obývací pokoj až po kuchyň, a vytváří jemnou, ale čitelnou identitu bytu.

Pradiareň Kežmarok

Z chátrající ruiny průmyslové impérium. Jak historická továrna pod Tatrami získala hodnotu milionů

Zchátralá pradiáreň v Kežmarku dostává nový život. Z národní kulturní památky se stává moderní výrobní i veřejný areál, který propojuje industriální dědictví s budoucností města.

Přečíst článek

Koupelna s denním světlem jako luxus činžovního bydlení

Vstupní chodba ve tvaru L ukazuje, jak lze skloubit estetiku s maximální funkčností. Úložný systém tvoří botník, perforovaná systémová stěna na police a háčky i kombinovaná skříň. Motiv perforace se v různých formách opakuje i v dalších částech bytu, čímž vzniká nenápadná designová kontinuita. Cementová dlažba vyrobená na míru dodává prostoru historizující atmosféru a současně barevně propojuje jednotlivé místnosti.

Koupelna vyžadovala jen minimální dispoziční zásahy. Posunutím příčky vznikl komfortní prostor s vanou a vestavnou skříňkou pod umyvadlem. Mozaikový obklad prostor opticky odlehčuje a díky dennímu světlu z původního okna působí koupelna svěže a vzdušně, což je v činžovních domech spíše výjimečné.

Kavárna Sakura v Uherském Brodě

Kavárna, která vznikla za šest týdnů. A mění způsob, jak se v Uherském Brodě pije káva

Rychlá realizace, jasná vize a silná osobnost za projektem. Kavárna Sakura v Uherském Brodě ukazuje, že i menší město může být ideálním místem pro odvážný koncept.

Přečíst článek

Srdcem bytu je velkorysý obytný prostor propojující kuchyň, jídelnu i obývací část. Vestavný nábytek pracuje s kombinací lakované MDF a dubové dýhy, která interiér zjemňuje a dodává mu hloubku. Dominantním prvkem je lavice u okna se skrytým topením, funkční detail, jenž spojuje technické řešení s čistou estetikou. Modulární knihovna umožňuje variabilní uspořádání polic i háčků a spolu s historizujícím osvětlením a osobními doplňky investorů dotváří útulnou atmosféru.

Ložnice orientovaná do ulice pracuje s denním světlem a klidnou barevností. Světle růžové vestavné prvky odkazují na dlažbu v hale a uzavírají barevný koncept celého bytu. Nechybí velkorysá šatní skříň ani kompaktní pracovní kout.

Letná: čtvrť historických činžáků

Pražská Letná patří dlouhodobě k nejatraktivnějším adresám pro rekonstrukce historických bytů. Čtvrť se začala intenzivně zastavovat na přelomu 19. a 20. století, tedy ve stejné době, kdy v Praze vznikala většina městských činžovních domů. Architektura Letné proto nese rukopis pozdního historismu, secese i rané moderny, tedy stylů, které se dnes řadí k nejcennějším z hlediska rezidenčního bydlení.

Typické letenské činžáky vznikaly jako nájemní domy pro střední a vyšší měšťanskou třídu. Tomu odpovídala i kvalita provedení. Byty měly vysoké stropy, velká špaletová okna, dvoukřídlé dveře, parkety skládané do stromku nebo kazetové podlahy. Dispozičně byly zpravidla řešení jako místnosti průchozí v jedné ose, případně doplněné o služební zázemí směrem do dvora.

Apartmánový dům Lebenski stojí osamoceně na okraji horského lesního pásma, za kterým se majestátně tyčí štíty Vysokých Tater.

V Tatrách se téměř nestaví. Z ruin socialistického hotelu vznikla nová horská dominanta

Desítky let opuštěná budova z éry socialismu se změnila v prémiový apartmánový dům v jedné z nejpřísněji chráněných lokalit Slovenska.

Přečíst článek

Nejenom tato velkorysost je dnes jedním z hlavních důvodů, proč jsou byty na Letné tak vyhledávané. Nabízejí prostorové parametry, které novostavby jen zřídka dorovnají, a zároveň autentickou atmosféru městského bydlení.

Rekonstrukce historických bytů na Letné navíc dnes nepředstavují jen architektonickou disciplínu, ale i investiční strategii. Hodnota zde nevzniká novostavbou, ale schopností zachovat původní kvalitu a doplnit ji o současnou vrstvu bydlení.

Cenová hladina letenských činžovních bytů přitom v posledních letech výrazně akceleruje právě v návaznosti na kvalitu rekonstrukcí. Zatímco byty v původním stavu se v roce 2025 pohybují přibližně mezi 115 až 135 tisíci korunami za metr čtvereční, standardně zrekonstruované jednotky se prodávají nejčastěji v rozmezí 140 až 165 tisíc korun. V případě architektonicky vedených, materiálově nadstandardních rekonstrukcí však ceny běžně překračují hranici 170 tisíc a u výjimečných realizací atakují i 200 tisíc korun za metr. Právě dochované historické prvky, od parket přes kazetové dveře až po štukovou výzdobu, přitom dokážou výslednou hodnotu nemovitosti navýšit o dalších 20 až 35 procent oproti lokálnímu průměru.

Na Letné je nová pekárna.

Už i na Letné si dáte chleba s máslem za dvě stovky. Otevřela se tu nová Eska

Eska v Karlíně je vyhlášená chutnými snídaněmi, při nichž nesmí chybět chléb a skvělá káva. A vůně českého chleba upečeného ve speciální peci na dřevo se už line i na Letné.

Přečíst článek

Pražský hrad

Nenápadná revoluce na Pražském hradě. A nejde jen o světla

Na Pražském hradě probíhá nenápadná, ale systematická proměna. Jednotlivé projekty ukazují posun od nahodilých zásahů k dlouhodobému řízení areálu.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Přečíst článek

Univerzity jako developeři za miliardy. Proč české školy nestaví podle architektonických soutěží

kampus Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Gemo, užito se svolením
Petra Nehasilová

Stát a EU posílají do univerzitní výstavby desítky miliard. Nové kampusy formují města i vědu na generace dopředu. Přesto řada klíčových projektů vzniká bez architektonických soutěží.

České vysoké školy už dávno nestaví jen posluchárny. V posledních patnácti letech se proměnily v jedny z největších veřejných developerů v zemi. Nové kampusy, biomedicínská centra, superlaboratoře i celé městské čtvrti pro vědu vznikají v investicích, které běžně překračují stovky milionů a u největších projektů i miliardy korun.

Účet přitom z velké části platí stát a evropské fondy. A právě tady začíná problém. Značná část těchto staveb nevzniká z architektonických soutěží. Tedy z nástroje, který stát sám doporučuje jako standard pro veřejné investice.

Takto vypadá Horácká aréna v Jihlavě.

Jihlava ukázala cestu i Praze. Nová aréna za 2,2 miliardy mění pravidla českých stadionů

Kde dřív stál starý zimák, vyrostla moderní stavba. Nová Horácká aréna v Jihlavě spojuje sport, kulturu i byznys, protože moderní haly už nejsou jen stadiony pro utkání, stávají se multifunkčními centry městského života.

Přečíst článek

Budovy za stovky milionů, výběr bez soutěže

Typickým příkladem je nová budova teoretických ústavů lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Projekt za zhruba 630 milionů korun, z toho více než 430 milionů ze státního rozpočtu, nevzešel z otevřené soutěže. Návrh připravil přímo oslovený projektový tým.

Výsledkem je technologicky špičkový objekt. Architektonicky ale vyvolal rozpaky, kritici mluví o komerčním výrazu fasády i slabším vztahu k veřejnému prostoru kampusu.

Olomouc přitom není výjimka, ale symptom systému. „Architektonické soutěže jsou pro stavby vzdělávacích institucí nezbytné. V případě základních škol už to v Česku v posledních letech funguje, soutěží za 15 let proběhly desítky. Velkých univerzitních budov nebo areálů se staví výrazně méně. Pokud je k tomu příležitost, je o to více potřeba postupovat správně, zvolit transparentní postup z pozice veřejného zadavatele a využít příležitost vytvořit kvalitní prostor,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.

Návrh radnice ve Slezské Ostravě

Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře

Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.

Přečíst článek

Právě proto, že univerzitní megaprojekty vznikají zřídka, měla by se každá příležitost využít k maximální kvalitě.

Takové projekty přitom neovlivňují jen samotné školy, ale dlouhodobě formují i strukturu měst a regionů. I proto stát už v roce 2015 přijal Politiku architektury a stavební kultury, která doporučuje řešit veřejné stavby prostřednictvím architektonických soutěží.

Medicína: nejvíc peněz, nejméně soutěží

Největší investice vznikají tam, kde soutěže chybí nejčastěji, a to u lékařských a biomedicínských projektů. Nový kampus lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni za miliardy korun sjednotí výuku medicíny do jednoho areálu. Urbanismus ani architektura ale nevzešly z mezinárodní soutěže. Podobně se rozvíjela i lékařská fakulta Ostravské univerzity. Pavilon po pavilonu, podle dotačních výzev a provozních potřeb. Funkčně efektivní, architektonicky zdrženlivé. Tentýž investor nicméně postavil městský kampus na Černé louce ze soutěže  a rozdíl v urbanismu i ambici je patrný na první pohled.

V Klecanech roste unikátní projekt pro děti s vadou řeči za půl miliardy korun

V Klecanech u Prahy pokračuje výstavba nové Logopedické školy svaté Ludmily, kterou buduje Arcibiskupství pražské prostřednictvím Nadace svaté Ludmily.

Přečíst článek

Univerzity argumentují složitostí projektů. „Výzkumné či biomedicínské stavby patří mezi technicky nejnáročnější typy investičních záměrů. Největší bariérou pro samotnou architektonickou soutěž je nutnost, aby zpracovatel měl zkušenosti a vysokou míru odborné specializace, která vyžaduje detailní znalost laboratorních technologií, provozních toků, legislativních standardů či hygienických a bezpečnostních parametrů,“ vysvětluje David Póč, kvestor Masarykovy univerzity v Brně.

Právě tato specifika pak podle něj logicky zužují okruh projektantů, kteří jsou schopni splnit nejen architektonické, ale také technologické nároky. Obecně lze podle Póče jednoznačně říci, že v rámci investičních akcí jsou vždy projekty, resp. jejich jednotlivé etapy (kupříkladu formáty dokumentace) realizovány formou soutěže. Masarykova univerzita postupuje při rozhodování o podmínkách, a tedy nastavení zadání, nového projektu podle několika klíčových kritérií.

„V první řadě zvažujeme charakter a komplexitu připravované stavby a míru jejího architektonického či urbanistického významu jak pro rozvoj univerzitního prostředí, tak i pojetí infrastruktury v rámci veřejného prostoru,“ dodává Póč.

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Vedení univerzity si podle něj zároveň uvědomuje, že architektura není jen obálka budovy, ale součást značky. „Dobře navržený kampus pomáhá budovat silnou identitu univerzity a přispívá k pozitivnímu vnímání ze strany veřejnosti, partnerů ať už na národní či mezinárodní úrovni. Zároveň jde o dlouhodobou investici do konkurenceschopnosti univerzity,“ uzavírá Póč.

Veřejné peníze, veřejná kvalita

Na absenci soutěží dlouhodobě upozorňuje i profesní sféra. Podle místopředsedy České komory architektů Petra Leška nejde jen o architekturu, ale především o odpovědné nakládání s veřejnými prostředky.

„Finance na veřejné stavby by měly být využívány efektivně a s největší užitnou hodnotou. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby jejich projekty byly vybírány z více předložených návrhů,“ říká Lešek. Právě porovnání různých řešení podle něj umožňuje posoudit nejen investiční náklady, ale i provozní efektivitu, funkčnost, flexibilitu nebo vztah stavby k okolí.

Takto se promění brownfield v Modřanech.

Z továrny na zdravotnickou techniku luxusní bydlení: Byty u Vltavy startují na 6 milionech

Projekt Bydlení META Modřany dosáhl nejvyššího bodu hrubé stavby první etapy a směřuje k dokončení začátkem roku 2027. Rekonverze původního administrativního objektu přinese 183 bytů, školku i nové obchodní prostory.

Přečíst článek

Architektonická soutěž přitom není experimentální nástroj, ale historicky ověřený mechanismus výběru. „Návrhy musí hodnotit relevantní porota složená jak z expertů na výstavbu, tak ze zástupců uživatele a investora. Právě tento formát architektonická soutěž již staletí zajišťuje, a to nejen v ČR, ale v celé Evropě,“ připomíná.

Podle něj by proto zájem o soutěže měl vycházet přirozeně ze strany zadavatelů. Umožňují totiž expertní výběr, který minimalizuje riziko špatné investice. „Pokud nedošlo k výběru z více návrhů od více týmů, a to kompetentní a převážně nezávislou porotou, tak je spíše málo pravděpodobné, že jde o výběr ekonomicky nejlepší,“ dodává Lešek

Praxe, kdy se projektant vybírá primárně podle ceny nebo rychlosti zpracování, podle něj vede k falešné úspoře. Levnější projekt totiž negarantuje levnější budovu ani levnější provoz. „Platí přibližný poměr nákladů 1:10:100. Tedy stavební náklady jsou cca desetkrát vyšší než cena projektu a provozní a údržbové náklady po dobu životnosti stavby jsou desetkrát vyšší než náklady investiční,“ tvrdí Lešek.

Absence soutěže se podle České komory architektů neprojevuje jen ekonomicky, ale i kvalitativně.  „Bez posuzování návrhů k posouzení kvality prostředí a dlouhodobé hodnoty vůbec nedojde. Veřejný zadavatel se tak zříká komplexního výběru zahrnujícího i tato kritéria.“

U univerzitních staveb má tento deficit ještě širší dopad. Nejde pouze o budovy, ale o infrastrukturu vědy. „České univerzity a vědecké ústavy soutěží o co nejlepší vědce. Ti přitom potřebují nejen perfektní přístroje a internetové připojení, ale i kvalitní prostředí jak pro svoji práci, tak pro své rodiny,“ upozorňuje Lešek.

Dětský hospic Dům pro Julii

Zázrak z Brna. Českou cenu za architekturu ovládl dětský hospic Dům pro Julii

Jde o architekturu, která má duši. Brněnský Dům pro Julii, první dětský hospic v České republice, získal hlavní ocenění České ceny za architekturu 2025. Citlivě navržená stavba od ateliéru ČTYŘSTĚN architekti a krajináře Marka Holána ukazuje, že architektura může opravdu léčit.

Přečíst článek

Kaple Panny Marie Bolestné

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Přečíst článek

Související

Takto vypadá vila za 70 milionů.

Dům za 70 milionů, byt za 39: Luxus, který přepisuje ceny v Česku. Podívejte se, jak vypadá uvnitř

Přečíst článek

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Nové kanceláře v žižkovské Akropoli
Alex Shoots Buildings, užito se svolením
Petra Nehasilová

Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.

V Praze existuje jen několik domů, které mají status společenské instituce bez ohledu na to, co se v nich právě odehrává. Palác Akropolis je jedním z nich. Ikona žižkovského kulturního života s téměř stoletou historií, která prošla rolemi prvorepublikového společenského paláce, postrevoluční alternativní scény i současného eventového hubu. A nejnovější kapitolu představuje kancelářské patro vzniklé rekonstrukcí pod taktovkou studia Marco Maio Architects.

Architekt Rudolf V. Svoboda zahájil stavbu Paláce Akropolis na horním Žižkově v roce 1927 jako multifunkční dům s byty, kavárnou a divadelním sálem v suterénu. Ten byl otevřen roku 1928 a prošel několika provozovateli, mimo jiné pod vedením Karla a Laury Želenských. Hospodářská krize však vedla k prodeji objektu a postupnému útlumu divadelního provozu, který byl po roce 1948 nahrazen jinými funkcemi; interiér sálu byl výrazně poškozen a degradován.

Zásadní obrat přišel až po roce 1989, kdy se palác proměnil v jedno z klíčových center alternativní a klubové kultury v Praze. Výraznou identitu mu vtiskly autorské intervence Františka Skály. Dnes Akropolis funguje jako multifunkční kulturní dům s koncertním a divadelním sálem, bary, kavárnou i dalšími provozy.

Rekonstrukce pod veřejným drobnohledem

Jakmile se začaly připravovat úpravy dalších částí objektu včetně kancelářských pater, otevřela se intenzivní odborná i kulturní debata. Řešilo se do jaké míry je Skálův interiér nedotknutelný a kde musí ustoupit současným provozním nárokům. Diskuse probíhaly napříč architektonickou scénou i kulturní komunitou. Skálovy zásahy totiž nebyly vnímány jen jako design, ale jako součást identity domu.

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Současně však vstupovala do hry ekonomická realita. Majitel objektu pracuje s hybridním modelem fungování, kdy kulturní program doplňují komerční pronájmy zajišťující finanční stabilitu i další rozvoj budovy. Administrativní nájemci přitom očekávají standard odpovídající současným pracovním modelům od akustiky přes flexibilitu až po technologie a reprezentativnost.

Vzniklo tak typické dilema rekonstrukcí historických domů: zachovat genius loci, nebo optimalizovat výkon prostoru? Architekti zvolili třetí cestu. „Současná rekonstrukce na jeho odkaz nenavazuje doslovně, ale převádí jej do klidného, přehledného a funkčního pracovního prostředí odpovídajícího dnešním potřebám,“ popisuje architekt Marco Maio.

Kanceláře jako pokračování DNA domu

Dispozice stojí na výrazném společenském principu. „Návrh se soustředí kolem velkorysého centrálního prostoru, který funguje jako společenské jádro i hlavní komunikační osa a zajišťuje vizuální i prostorovou kontinuitu napříč patrem,“ popisují dál Maio.

Takto bude vypadat resort Hladina

„Slapy jsou podinvestované,“ říká mladá developerka. Ze starého hotelu buduje luxusní pětihvězdičkový resort

Jedna z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí v Česku dlouhodobě postrádá prémiové služby. Projekt Hladina na této mezeře staví investiční model kombinující hotel a servisované apartmány s celoročním provozem. „Dnes tu chybí nabídka odpovídající reálné poptávce,“ říká v rozhovoru Pavla Čapková, která se svým manželem přestavují starý hotel na moderní pětihvězdičkový resort.

Přečíst článek

Denní světlo přitom nově definuje orientaci v prostoru. Dříve tmavé chodby se proměnily v jemně zakřivené průchody obložené červenými keramickými obklady, což je jeden z charakteristických prvků projektu. Stejný keramický materiál se ve světlejších tónech objevuje i v sociálních zařízeních, čímž vytváří tichou vizuální kontinuitu napříč podlažím. Keramické povrchy vyvažuje přírodní dubová podlaha.

Provozní logika vychází z profilu nájemců. Podlaží kombinují pracovní a zasedací prostory s různou mírou otevřenosti a staví na rovnováze mezi sdílenými zónami spolupráce a klidovými místnostmi pro soustředění. Prosklené příčky zajišťují akustický komfort při zachování vizuálního propojení, čímž posilují soudržnost celého prostředí.

Návrh radnice ve Slezské Ostravě

Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře

Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.

Přečíst článek

Bourání na Libeňském mostě

Když staré ustupuje novému. Kde všude se letos bude bourat?

Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme