Na tahu je Moskva. Ustoupí Putin v mírových jednáních?
Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Ukrajina již návrh předběžně podpořila, čímž podle analytiků přenesla odpovědnost na Moskvu, píše server CNBC. Ta zatím reaguje opatrně — Kreml připouští, že plán může být základem pro budoucí dohodu, současně však zdůrazňuje, že konec bojů je podmíněn stažením ukrajinských jednotek z klíčových oblastí. Putin v minulém týdnu při návštěvě Kyrgyzstánu uvedl, že Rusko „bere v úvahu“ americké postoje a je připraveno na „vážná jednání“, ale zároveň připomněl ruské postupy na frontě a varoval, že pokud se Ukrajina nestáhne, ruské síly dosáhnou svých cílů silou.
Nynější návrh je přepracovanou verzí původního osmadvacetibodového dokumentu, který USA a Rusko připravily bez účasti Kyjeva a který byl podle kritiků výrazně nakloněn ruským zájmům. Změněná varianta vznikla po intenzivních konzultacích amerických a ukrajinských představitelů v uplynulém týdnu a nyní bude poprvé představena ruskému vedení v plném rozsahu.
Mírový návrh ve skutečnosti přibližuje Ukrajinu k části jejího nejhoršího scénáře, jen bez bojů. Pro zemi není rozdíl mezi dohodou a nejhorší alternativou dostatečný, píše v komentáři vyjednavač Radim Pařík a rozebírá situaci z hlediska strategického vyjednávání.
Ruské válečné cíle se přetavily do podoby amerického mírového plánu, píše Pařík
Názory
Kreml prý odmítne příměří
Zda je Putin ochoten ustoupit, zůstává nejasné. Institut pro studium války upozornil, že ruští vojenští blogeři vyjadřují skepsi a předpokládají, že Kreml odmítne příměří i aktuální mírový rámec. Ruské informační kanály prý vnímají návrh Washingtonu jako překážku pro dosažení ruských strategických cílů na Ukrajině i globálně.
Situaci navíc komplikuje nejednotná pozice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti střídavě podporoval ukrajinské územní nároky i ruské požadavky na uznání okupovaných území. Po nedělních čtyřhodinových jednáních na Floridě označil americký ministr zahraničí Marco Rubio mírový proces za „delikátní“ a zdůraznil, že v dohodě musí být zohledněny i ruské postoje. Jednání se kromě Witkoffa účastnil i Trumpův zeť Jared Kushner a ukrajinská delegace vedená tajemníkem Národní bezpečnostní a obranné rady Ustemem Rumerovem.
Přestože diplomaté mluví o „pokroku“, cesta k dohodě je stále dlouhá. Moskva má v rukou silné vyjednávací karty a její postoj bude klíčový pro případné utlumení bojů.