Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.

Cena termínového kontraktu na zlato s dodáním v prosinci se dostala až na 4000,10 dolarů za troyskou unci, než se vrátila zpět pod čtyřtisícovou hranici. Cena zlata k okamžitému dodání se krátce před 15:00 středoevropského letního času pohybovala kolem 3980 dolarů za troyskou unci, čtyřtisícovou hranici zatím nepřekonala.

„Dosažení hranice 4000 dolarů za unci může spustit korekci, kterou mohou vyvolat obchodníci uzavírající ziskové pozice. Růst ceny drahého kovu může zároveň brzdit i silnější dolar, jak jej vidíme na začátku října,“ sdělil hlavní ekonom Portu Jan Berka.

Na finančních trzích panuje nejistota kvůli omezení chodu federálních úřadů ve Spojených státech, který se označuje jako shutdown. Ten je důsledkem neschopnosti Kongresu dohodnout se na dalším financování federální vlády. Zlato je často označováno za takzvaný bezpečný přístav, který investoři vyhledávají v dobách politické i ekonomické nejistoty.

Trinity Bank rozšiřuje služby: nyní nabízí konsolidaci půjček levně

Zprávy z firem

Trinity Bank nabízí úvěr na konsolidaci půjček s úrokem 3,99 procenta. A to do výše 1,2 milionu korun. Produkt následuje nový spotřebitelský úvěr, který tuzemská banka představila nedávno.

nst

Přečíst článek

„Zlato v současné době potvrzuje, že je pravděpodobně tím posledním opravdovým bezpečným přístavem. Zatímco americký dolar a dluhopisy ztrácejí atraktivitu kvůli expanzivní fiskální politice republikánů a zásahům (amerického prezidenta) Donalda Trumpa do nezávislosti centrální banky, tak zlato překonává všechny odhady,“ poznamenal analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Statisíce federálních pracovníků po dobu omezeného fungování vládních úřadů nedostávají plat, měli by ho ale dostat zpětně. Pracovníci, kteří jsou považováni za nezbytné, nadále pracují. Trump už dříve pohrozil, že nadbytečné vládní zaměstnance propustí.

Cena zlata se od začátku letošního roku zvýšila o více než 50 procent, za loňský rok vzrostla o 27 procent. K růstu letos přispívají nákupy kovu centrálními bankami, zvýšená poptávka po burzovně obchodovaných fondech (ETF) krytých zlatem, slabší dolar a také rostoucí zájem drobných investorů, kteří hledají zajištění v době sílícího geopolitického a obchodního napětí. Růst pak získal novou podporu v září, když Fed snížil úroky o čtvrt procentního bodu a naznačil, že náklady na půjčky bude postupně snižovat po zbytek roku.

Strasti evropských automobilek nekončí. Další negativní zprávou je propad prodejů německé automobilky Mercedes-Benz na čínském trhu. Tamní spotřebitelé dávají přednost domácím elektromobilům.

Ve třetím čtvrtletí zaznamenal německý výrobce automobilů Mercedes-Benz propad na čínském trhu o 27 procent, uvedla agentura Bloomberg. Podle ní je to způsobeno útlumem výdajů tamních spotřebitelů po luxusních automobilech a stále silnější dominanci čínských výrobců elektrických vozidel.

Problémy nejen v Číně

A nejen na asijském trhu se automobilce nedaří. Koncernu se meziročně snížily i globální prodeje automobilů, a to o 12 procent. Ve Spojených státech klesly dodávky dokonce o 17 procent, což je důsledek nejistoty kolem dovozních cel.

Ovšem nejen Mercedes nemá v Číně na růžích ustláno. Tlaku tam čelí i jeho rivalové v podobě BMW a Porsche. I tyto evropské automobilky čelí tvrdší konkurenci ze strany domácích značek jako BYD či Xiaomi. Ty dokážou nabídnout technologicky pokročilé elektromobily za výrazně nižší ceny. Výsledkem je cenová válka, která tlačí marže výrobců luxusních vozů dolů.

BMW v Maďarsku otevřela továrnu na elektromobily. Orbán neskrýval nadšení

Zprávy z firem

Německá automobilka BMW slavnostně otevřela novou továrnu na výrobu elektromobilů v maďarském městě Debrecín. Investice do továrny činí dvě miliardy eur, tedy téměř 49 miliard korun, a zahrnují rovněž závod na baterie. Informovala o tom agentura APA.

ČTK

Přečíst článek

Zájem o dražší elektromobily přitom slábne i jinde. Evropský trh stagnuje a americké clo komplikuje export. Některé automobilky proto mění strategii – omezují náklady a vracejí investice zpět do spalovacích a hybridních modelů. Například Ferrari se ale snaží jít proti proudu: už tento týden představí svůj první plně elektrický model.

U Mercedesu sice pomohl zájem o elektrický sedan CLA, který zvýšil čtvrtletní prodeje elektromobilů o 22 procent oproti předchozímu období, v meziročním srovnání však zůstaly výsledky beze změny. Prémiové modely EQS a EQE zákazníky příliš nezaujaly, což vyvolává pochybnosti o strategii šéfa koncernu Oly Källeniuse, jenž se snaží značku posunout do vyššího segmentu elektrické mobility.

Určitou útěchou jsou alespoň užitkové vozy: Mercedes-Benz Van prodal ve třetím čtvrtletí 83 800 vozů, což představuje pokles o osm procent oproti loňsku, avšak prodej elektrických dodávek téměř dvojnásobně vzrostl na 8 600 kusů.