Napodruhé už to vyšlo. Merz je novým německým kancléřem

Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.

Podle předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové hlasovalo v druhém kole pro Merze 325 poslanců, 289 bylo proti, jeden se zdržel a tři hlasy byly neplatné. V prvním kole ho podpořilo jen 310 poslanců, proti hlasovalo 307, tři se zdrželi a jeden hlas byl neplatný. Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které chtějí být součástí příští koaliční vlády, mají v parlamentu většinu 328 poslanců a původně se očekávalo, že bude Merz v prvním kole hladce zvolen.

Ojedinělý výsledek

Výsledek úterního dopoledního hlasování je v dějinách Německa ojedinělý. Ještě nikdy se nestalo, že by po volbách a uzavření koaliční smlouvy kandidát na kancléře nebyl ve Spolkovém sněmu při prvním hlasování zvolen. Po oznámení výsledků druhého kola se zasedacím sálem Spolkového sněmu ozval hlasitý potlesk. Merzovi mezi prvními gratuloval jeho předchůdce ve funkci, sociální demokrat Olaf Scholz. Bývalá kancléřka Angela Merkelová, která přihlížela z tribuny pro hosty prvnímu kolu hlasování, na druhé „z časových důvodů“ nedorazila.

Merze po zvolení přijal prezident Steinmeier, který ho dekretem jmenoval desátým kancléřem spolkové republiky. Následně kancléř složil ve Spolkovém sněmu slavnostní přísahu na Základní zákon, německou obdobu ústavy. Praktikující katolík Merz přitom použil i formuli „k tomu mi dopomáhej Bůh“. Scholz (SPD) ji v roce 2021 vynechal.

Cesta za prezidentem

Prezident Steinmeier následně předal jmenovací dekrety i 17 ministrům. Německo tak má na den přesně půl roku po rozpadu vlády sociálních demokratů, zelených a svobodných demokratů (FDP) kancléře Olafa Scholze opět většinovou vládu. Kromě Merze má CDU sedm ministrů, SPD rovněž sedm a CSU tři. Ve vládě je deset mužů a osm žen. Vicekancléřem a ministrem financí se stal spolupředseda SPD Lars Klingbeil, ministerstvo zahraničí povede Johann Wadephul (CDU), obrany Boris Pistorius (SPD), vnitra Alexander Dobrindt (CSU) a hospodářství Katherina Reicheová (CDU). Ministři po jmenování složili přísahu ve Spolkovém sněmu.

Devětašedesátiletý předseda CDU je veteránem německé politiky, už v 80. letech byl poslancem Evropského parlamentu. Nikdy ale neměl vládní funkci - na celostátní ani zemské úrovni. V úřadu jej přitom čeká řada výzev. Nastupuje do něj v době, kdy na Ukrajině už více než tři roky zuří válka rozpoutaná Ruskem, americký prezident Donald Trump zavádí ochranářská opatření v mezinárodním obchodě, německé hospodářství už dva roky nevykázalo růst a v zemi roste podpora strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka minulý týden označila za prokazatelně pravicově extremistickou.

Merz už dříve uvedl, že chce začít naplno pracovat od prvního dne nástupu do funkce. Původně bylo ještě dnes v plánu první zasedání vlády. Ve středu by se měl vydat na první zahraniční návštěvy: v Paříži se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Nová vládní koalice bude už pátou, kterou od konce druhé světové války uzavřely CDU/CSU a SPD. Poprvé taková koalice - dříve známá jako velká - vznikla v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005. V čele vlády stála konzervativní kancléřka Merkelová, která od toho roku Německo vedla dalších 16 let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých vlád. Sociální demokraté byli vždy ve vládách s konzervativci menším koaličním partnerem.

Vance a Rubio podpořili německé pravicové extremisty

Politika

Americký viceprezident J. D. Vance přirovnal označení Alternativy pro Německo (AfD) za pravicově extrémistickou stranu k obnovení Berlínské zdi. Navázal tak na dřívější vyjádření šéfa americké diplomacie Marka Rubia, podle kterého sledování opozice tajnou službou představuje „tyranii v přestrojení“ a „Německo by mělo změnit směr“, kterým se ubírá.

ČTK

Přečíst článek

Aktualizováno

Německá kontrarozvědka mění své hodnocení. AfD označila za pravicově extremistickou stranu

Politika

AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Značné oblibě se těší obzvláště na východě Německa.

ČTK

Přečíst článek