Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Přes 200 tisíc lidí v sobotu přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Ve věku 96 let v úterý zemřel Jean-Marie Le Pen, někdejší vůdce francouzské krajní pravice a zakladatel strany Národní fronta (FN), později přejmenované na Národní sdružení (RN). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na jeho blízké.
Židovská obec v Rakousku vyjádřila své obavy nad výsledkem nedělních parlamentních voleb, které vyhrála Svobodná strana Rakouska (FPÖ). V rámci povolebního vývoje se dnes sešla k vnitrostranickému jednání ve volbách druhá Rakouská strana lidová (ÖVP) a vyjádřila důvěru svému předsedovi, současnému rakouskému kancléři Karlu Nehammerovi informuje agentura APA.
V nedělních rakouských parlamentních volbách zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. S odkazem na dnešní předběžné výsledky rakouského ministerstva vnitra o tom informovala agentura APA. Vítězství FPÖ označuje za historické.
Krajní pravice v Německu sklízí úspěchy, což se ukázalo i v posledních třech zemských volbách ve státech bývalé NDR. Vzestup antisystémových uskupení však není trendem několika posledních let. Východ Německa na rozdíl od západu dává silnou podporu extremismu po více než století.
V Římě složila do rukou prezidenta Sergia Mattarelly přísahu šéfka postfašistické strany Bratři Itálie (FdI). Giorgia Meloniová se stala první ženou v čele italského kabinetu a první vůdkyní krajně pravicové strany, která bude zemi řídit. Po ní složili i přísahu zbývající ministři její vlády. Informují o tom tiskové agentury.
Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.
