Ve Francii se znovu protestuje, hoří auta a rabují obchody. Bylo by snadné mávnout rukou, že k tamní politice pouliční bouře zkrátka patří. Jenže tentokrát může být ve hře mnohem víc. Francouzům dochází trpělivost s tradičními politiky a země se stále více přiklání k radikálním alternativám. Je to jen francouzská krize, nebo předzvěst budoucnosti celé Evropy?
Marine Le Penová navzdory potvrzenému rozsudku za zpronevěru evropských peněz oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2027. Odvolací soud jí zkrátil zákaz ucházet se o veřejné funkce, elektronický náramek ale krajně pravicová politička odmítá a obrátí se kvůli němu na kasační soud.
AfD si na sjezdu v Erfurtu potvrdila dosavadní vedení a sebevědomě mluví o vládnutí. Jednání největší opoziční strany v Německu provázejí masové protesty, blokády ulic i ostrá debata o tom, kam až sahá její radikalizace.
Alternativa pro Německo dosáhla v novém průzkumu rekordní podpory. Podle agentury INSA by ji nyní volilo 29 procent Němců, zatímco vládní strany výrazně zaostávají. Odborník na extremismus Gideon Botsch upozorňuje, že AfD posiluje i přesto, že se dál posouvá k pravému okraji.
Alternativa pro Německo může v zářijových zemských volbách v Sasku-Anhaltsku dosáhnout historického výsledku. Podle průzkumu agentury Infratest dimap by AfD získala až 41 procent hlasů a s výrazným náskokem porazila dosud vládnoucí CDU. Německo by tak po volbách mohlo poprvé získat zemského premiéra z AfD.
Rok po nástupu do funkce čelí německý kancléř Friedrich Merz vážné politické krizi. Jeho vláda složená z konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) je podle průzkumů krajně nepopulární. V nedávném šetření agentury INSA vyjádřilo nespokojenost s kabinetem 76 procent dotázaných, spokojeno bylo jen 16 procent.
Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.
Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.
Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.
Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.
Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.
Ředitelství silnic a dálnic v prosinci otevře nové nadjezdy nad Pražským okruhem mezi Ořechem a Slivencem. V ulici K Austisu bude zprovozněn 18. prosince, v ulici K Zadní Kopanině o dva dny později. Nové mosty se staví kvůli plánovanému rozšíření této části okruhu ze čtyř na šest pruhů. Nové jízdní pruhy by se totiž pod původní nadjezdy nevešly.
