Marine Le Penová navzdory potvrzenému rozsudku za zpronevěru evropských peněz oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2027. Odvolací soud jí zkrátil zákaz ucházet se o veřejné funkce, elektronický náramek ale krajně pravicová politička odmítá a obrátí se kvůli němu na kasační soud.
Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.
Veřejnoprávní televize a rozhlasové stanice po celé Evropě čelí rostoucímu tlaku. Stejně jako ve Francii se potýkají s rozpočtovými škrty a zároveň se stávají terčem otevřených útoků krajní pravice. Informuje o tom agentura AFP. Sílící pravicové strany nutí veřejnoprávní média obhajovat svou existenci, zatímco ta zároveň čelí tvrdé konkurenci na mediálním trhu.
Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.
Počet Němců, kteří kategoricky vylučují, že by mohli volit Alternativu pro Německo (AfD), klesl pod padesát procent, vyplynulo z průzkumu agentury INSA, o kterém informoval bulvární deník Bild. V Německu se mezitím znovu rozhořela debata o spolupráci se stranou, kterou v květnu tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Impulzem bylo rozhodnutí svazu rodinných podniků zákaz kontaktu s politiky AfD zrušit.
Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Francouzský soud zakázal symbolu tamější krajní pravice kandidovat v příští prezidentských volbách. Ambiciózní, populistické a antiimigrační Národní sdružení rozsudek uvrhl do nejistoty. Může vůbec pomýšlet na další úspěchy bez jména Le Pen v čele? Po zvolení Donalda Trumpa i po jeho soudních třenicích se však další vývoj těžko odhaduje.
Přes 200 tisíc lidí v sobotu přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Ve věku 96 let v úterý zemřel Jean-Marie Le Pen, někdejší vůdce francouzské krajní pravice a zakladatel strany Národní fronta (FN), později přejmenované na Národní sdružení (RN). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na jeho blízké.
Židovská obec v Rakousku vyjádřila své obavy nad výsledkem nedělních parlamentních voleb, které vyhrála Svobodná strana Rakouska (FPÖ). V rámci povolebního vývoje se dnes sešla k vnitrostranickému jednání ve volbách druhá Rakouská strana lidová (ÖVP) a vyjádřila důvěru svému předsedovi, současnému rakouskému kancléři Karlu Nehammerovi informuje agentura APA.
Průmyslník a investor Michal Strnad koupil prostřednictvím své společnosti Lumina Crown 14 procent akcií italského výrobce pneumatik Pirelli. Stal se tak třetím největším akcionářem italského podniku, oznámil to mediální zástupce jeho firmy. Strnadův podnik akcie koupil od čínské společnosti Sinochem, která podíl v Pirelli snížila.
V Doksanech na Litoměřicku dnes odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia, teplota tam může ještě lehce stoupat. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech.
Pražská burza dnes pokračovala v růstu. Index PX stoupl o 0,44 procenta na 2695,53 bodu. Většina obchodovaných titulů skončila v kladných číslech. Růstu pomohlo mimo jiné zdražení akcií Monety Money Bank, pojišťovny VIG a Komerční banky.
V Novém Vrbnu na Opavsku hoří les. Kvůli požáru musel být vyhlášen třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Hoří na ploše přibližně 27 hektarů. Na místě zasahuje speciální technika. Zásah komplikují vysoké teploty a především vítr, kvůli kterému se oheň už rozšířil i na přilehlé strniště.
Bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka bude v podzimních senátních volbách kandidovat v obvodu Plzeň-město s podporou hnutí STAN. Schválil to dnes celostátní výbor Starostů a nezávislých, uvedla strana v tiskové zprávě. Hnutí STAN své kandidáty do Senátu představilo už v p
Růst hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států ve druhém čtvrtletí v celoročním přepočtu zpomalil na 1,5 procenta z tempa 2,1 procenta v prvním čtvrtletí. V rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu.
Ministerstvo zdravotnictví počítá pro příští rok po přesunu protidrogové agendy s dotacemi 415 milionů korun pro poskytovatele služeb proti závislostem. Peníze by chtělo přesměrovat víc do prevence. Při veřejném slyšení v Senátu o odpovědnosti státu za protidrogovou politiku to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podpora tak bude stejná jako letos. Podle protidrogových expertů je částka nízká, služby jsou dlouhodobě podfinancované a potřeba by bylo k plnému pokrytí navíc 600 až 800 milionů korun.
Ministerstvo financí dnes v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 7,7 miliardy korun. Objem emise byl zhruba o 30 procent vyšší, než ministerstvo předpokládalo ve svém emisním kalendáři z konce června. Zájem investorů o české obligace byl větší, když je chtěli nakoupit za 15,9 miliardy korun.
Firmě Wienerberger, největšímu výrobci pálených cihel a střešních tašek v ČR, loni klesl zisk před zdaněním o více než 45 procent na 171 milionů korun. Obrat společnosti vzrostl o téměř devět procent na 3,65 miliardy korun.
Evropská komise dnes vyplatila Ukrajině dalších 3,47 miliardy eur (asi 84 miliard korun) z vojenské části půjčky pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na nákup dronů, raket a stíhaček, uvedla komise. Platba navazuje na převod prvních 3,2 miliardy eur (77,4 miliardy Kč) v rámci makrofinanční podpory, kterou oznámila šéfka EK Ursula von der Leyenová 25. června.