Německý kancléř Friedrich Merz řekl, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, píše agentura AFP. Uvádí, že velké německé automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz vyjadřují ohledně tohoto cíle sedmadvacítky pochybnosti v situaci, kdy mají problém vytvořit elektromobily, které by obstály v konkurenci vozů z Číny, jako je třeba BYD.
Před čtvrteční schůzkou se zástupci automobilového průmyslu Merz v rozhovoru s televizí ntv řekl, že si myslí, že chystaný zákaz v EU je „chybný“.
Nicméně sociální demokraté, koaliční partneři Merzových křesťanských demokratů, konec prodeje aut se spalovacími motory v EU od roku 2035 nezpochybňují, protože jim jde o možnost plánovaní pro výrobce.
EU nedávno po tlaku ze strany firem působících v automobilovém průmyslu slíbila, že urychlí revizi svého záměru ohledně zákazu aut se spalovacími motory od roku 2035. „Nechci, aby Německo bylo jednou ze zemí podporujících tento zákaz,“ řekl šéf německé vlády Merz.
V kancléřském úřadu se ve čtvrtek na schůzce k situaci v automobilovém průmyslu sejdou zástupci různých spolkových zemí, branže a odborů, píše agentura DPA. Němečtí výrobci automobilů se podle ní potýkají s poklesem prodeje, konkurencí z Číny a americkými cly. Mnoho firem proto najelo na úsporný kurz a propouští.
V Česku vyhrál nacionalismus ve verzi light, píší Poláci o volbách
Rozhodné vítězství populistů neznamená, že Česko bude jako Maďarsko. Není ale jasné, jakou cenu zaplatí vláda Andreje Babiše za většinu v parlamentu, píše polský list Rzeczpospolita o výsledcích českých parlamentních voleb. Vítězství Babiše nemusí znamenat špatnou zprávu ani pro Polsko, ani pro Evropu, míní další polský deník Gazeta Wyborcza, podle kterého pragmatik Babiš nebude českou verzí Viktora Orbána a zvrat v dosavadní prozápadní české politice je málo pravděpodobný.
Na státní aparát a rozpočet vytáhl s motorovou pilou. Argentinský prezident Javier Milei se stal vzorem mnoha evropských lídrů. Najednou je však ticho po pěšině. „Shodou okolností“ v době kdy se jeho radikální strategie začíná zadrhávat. Ukazuje se, že k prosperitě se nedá jednoduše „proškrtat“?
V Argentině stále probíhá ekonomický experiment. Populistickému prezidentovi, původně anarchokapitalistickému ekonomovi, Javieru Mileiovi a jeho kabinetu se po sérii volnotržních opatření podařilo snížit inflaci, dosáhnout fiskálního přebytku i naděje na celkem solidní tempo růstu. To jsou věci v Argentině nevídané.
Ekonomové a zahraniční pozorovatelé výsledky bedlivě sledují, jedni hledají v Mileiovi příklad pro své vlastní státy, další čekají na důkaz, že je radikální ekonomická politika odsouzena k neúspěchu. V posledních měsících však i u nás převládalo spíše kladné hodnocení. Minulý rok argentinský prezident vystoupil před plným sálem na Žofíně a vzletnými slovy hovořil o svobodě.
Řízl motorovou pilou a zatím se mu daří. Argentinský prezident Milei srazil inflaci a drží si podporu obyvatel
Argentinský prezident Javier Milei podle listu Financial Times překvapil kritiky stabilizací hospodářství po letech krize. A po roce ve funkci si stále drží padesátiprocentní podporu voličů.
Málokdo však poslouchal varování, abychom Mileiovy reformy nechválili příliš brzy. Poslední týdny ukazují, že opatrnost je na místě. Začátek letošního podzimu si totiž Milei za rámeček rozhodně nedá. Krize totiž musí řešit jak v politické sféře, tak v ekonomice. Vypadá to, že Milei není doma tak populární jako v zahraničí. Sám se ostatně nedávno nechal slyšet, že celý svět pěje ódy na argentinský zázrak, až tedy na Argentince... Dostává jeho experiment trhliny?
Nadhodnocená měna a zaostalé hospodářství
Javier Milei je oblíbencem populistických a krajně-pravicových lídrů po celém světě. Pozitivně se o něm vyjádřil Donald Trump, Elon Musk, šéf britské Reform UK Nigel Farage nebo lídryně tamější Konzervativní strany Kemi Badenochová. V tuto chvíli se Mileiovi vyplatilo, že si udělal přátele. V těžké chvíli mu totiž pomohl právě americký prezident. Bez pomoci ze zahraničí se Argentina stále neobejde.
Jedním z klíčových prvků Mileovy strategie je udržování nadhodnoceného pesa. V září se ale měna dostala pod tlak, takže centrální banka musela rozpustit značnou část svých dolarových rezerv. Nyní mu přispěchal na pomoc Trump s příslibem dvaceti miliard dolarů. Tato epizoda je viditelným důkazem, že argentinská ekonomika nešlape tak, jak bylo popisováno od Mileiova nástupu.
Čína do příštího roku předstihne Austrálii a stane se největším světovým těžařem lithia, kovu potřebného pro výrobu baterií. Tržní síla Číny by se pak měla zvyšovat až do roku 2035, i když mnoho čínských producentů nebude ziskových. Vyplývá to z prognózy poradenské společnosti Fastmarkets.
Mezinárodní pozorovatelé velebící Mileiův program toho už delší dobu přehlíželi víc. Například to, že neúměrně silné peso nesvědčí exportu. Mileova politika navíc brzdí ekonomickou aktivitu. Ze začátku jeho mandátu sice tempo růstu šlo nahoru, křivka se ale brzy zlomila a ve druhém čtvrtletí už šla oproti předchozímu kvartálu do mínusu. Zemi schází investice a s produktivitou na tom není nijak slavně, ačkoliv má například ideální podmínky pro rozvoj obnovitelné energetiky a třetí největší zásoby lithia na světě.
Problémy, které Milei musí vyřešit, jsou strukturální. Jen těžko je odstraní ze dne na den. Časem a klidem na práci však radikál nedisponuje.
Chudí chudnou, bohatí také
Dobře se evidentně nemají ani domácnosti. Milei osekal co mohl. Vláda se až necitlivě chlubí, jak vyhodila na půl milionu státních zaměstnanců. „Byl to stejný recept, jaký Musk vyzkoušel v Doge, ale s divokou intenzitou a bez ohledu na lidské a politické důsledky,“ shrnuje ekonomický komentátor deníku The Guardian Aditya Chakrabortty.
Kvůli Mileiově politice vzrostly ceny energií i další základní položky. Růst mezd nestačí následovat náklady, takže „šoková terapie“ dopadá na chudé i na střední třídu. Mimo jiné rostou i počty zadlužených. Situace domácností ohrožených chudobou se za Mileiovy vlády nijak výrazně nezlepšila. Stručně řečeno, chudí jsou stále chudí, bohatší se od Mileie odvrací, protože se nemají lépe.
Mileiovi hrozí impeachement za pletky s alternativní kryptoměnou
Argentinský prezident Javier Milei by mohl v brzké době čelit impeachementu kvůli své angažovanosti ve světě kryptoměn. Tvrdí to alespoň advokáti tamní opozice, kterou známý libertarián popudil tento pátek, když na svém účtu na X podpořil projekt alternativní kryptoměny LIBRE.
Přesto to však vypadalo, že vláda má celkem slušnou podporu. Studenou sprchu pro Mileie znamenaly zářijové regionální volby v provincii Buenos Aires, ve kterých jeho uskupení La Libertad Avanza zaostalo o skoro čtrnáct procentních bodů za perónisty – přestože právě oni vládli poslední desítky let s katastrofálními výsledky. Opozici se dařilo i v obvodech, kde doposud úspěchy neslavila. Kromě ekonomiky nepomohly ani zvěsti o korupci Mileiovy sestry Kariny, kterou jmenoval do vysoké funkce. Navíc se dle posledních zpráv zdá, že nebyla jediná.
V provincii žije kolem čtyřiceti procent obyvatel Argentiny, takže je to poměrně dobrý průzkum veřejného mínění, který se vyplatí nepodceňovat. Na konci října se totiž budou konat parlamentní volby, které mohou pro Mileie znamenat pohromu, protože se patrně bude jednat o neoficiální referendum o jeho vládě.
Zastánci volného trhu často a rádi opakují myšlenku, že k prosperitě se nelze dostat přerozdělováním. Argentinský experiment na druhé straně ukazuje, že se k ekonomickému zázraku nelze proškrtat. Zase jednou se ukázalo, že ekonomie a hospodářská politika jsou složitější, než jak tvrdí populisté.
Od Mileiových příznivců patrně nic z toho neuslyšíte – do svého ideového souputníka vložili příliš mnoho politického kapitálu.
Karel Pučelík: Elon Musk je nejbohatší extremista na světě. Proč si ho všímá i papež?
Elon Musk krátkodobě přišel o post nejbohatšího muže světa. Pokud byste ale hledali nejbohatšího extremistu, nemá majitel Tesly konkurenci. Jeho slova z víkendové demonstrace potvrzují, že se usídlil mezi krajní pravicí. Zároveň je vidět, jak toxické může být hromadění ekonomického a politického vlivu.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Američtí vědci utíkají do Evropy. Díky, Trumpe, zní z Vídně
Bývalý europoslanec Filip Turek se rozpovídal o možných nových šéfech jednotlivých ministerstev. On sám by podle České televize mohl zastávat post ministra zahraničí.
Předseda Motoristů Petr Macinka by byl skvělým ministrem životního prostředí, nově zvolený poslanec této strany Oto Klempíř je zase perfektním kandidátem na ministra kultury, řekl České televizi čestný předseda a poslanec Motoristů Filip Turek, který by podle ČT mohl obsadit funkci ministra zahraničí. I když Motoristé chtějí mít co nejvíc prostoru podílet se přímo na rozhodování, za hlavní Turek považuje při jednání s hnutím ANO a SPD o nové vládě shodu na programových otázkách.
Turek připustil, že ministerstva zahraničí, kultury a životního prostředí by mohli obsadit Motoristé, detaily ale nechtěl prozrazovat.
„Máme tam mnoho ideových podmínek, ale zdá se, že se poměrně scházíme,“ uvedl. Považuje například za klíčové, aby SPD ustoupilo od záměru vypsat referendum o vystoupení z NATO či EU. Za přijatelné řešení označil návrh, aby šéf SPD Tomio Okamura stál v čele Poslanecké sněmovny.
Aktualizováno
SOCDEM svolává mimořádný sjezd. Fiasko ve volbách bude stát krk Maláčovou i Zaorálka
Užší vedení Sociální demokracie (SOCDEM) navrhlo předsednictvu strany svolat mimořádný sjezd a k jeho datu plánuje grémium rezignovat, uvedla na síti X předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. Grémium vedle Maláčové zahrnuje například místopředsedy Lubomíra Zaorálka a Jiřího Nedvěda.
Motoristé podle Turka chtějí táhnout příští vládu co nejvíce doprava, aby měla vyrovnanější rozpočet, bojovala proti unijní Zelené dohodě, takzvanému Green Dealu, migračnímu paktu či emisním povolenkám pro domácnosti. Jednání s ANO o tom, jak zastavit prohlubující se zadlužení státu, nejsou úplně jednoduchá a jednání se mohou kvůli tomu protáhnout, připustil.
Předseda vítězného ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš dnes zopakoval, že jeho hnutí by kromě jiného chtělo vést resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí a první místopředseda ANO Karel Havlíček by mohl dohlížet na ekonomické resorty. Do funkce ministra zdravotnictví by se mohl vrátit Adam Vojtěch, sociální věci by mohl řídit poslanec Aleš Juchelka. ANO podle České televize chce obsadit také ministerstva financí, průmyslu, školství a obrany.
SPD kromě křesla předsedy Poslanecké sněmovny pro svého šéfa požaduje ještě nejméně dvě vládní funkce - vnitra a zemědělství, uvedla Česká televize. Vnitro by mohl řídit například šéf hasičů Vladimír Vlček, který dnes s Babišem podle svých slov jednal v sídle ANO o rozpočtu svého sboru.
Související
Ekologové: Motoristé v čele ministerstva životního prostředí mohou ohrozit přírodu i zdraví lidí
