Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Brusel couvá a zmírňuje pravidla pro auta se spalovacími motory

Brusel zmírní zákaz, některé spalovací motory zůstanou i po roce 2035
ČTK
 ČTK

Evropská komise zmírní plán zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého u nových automobilů do deseti let snížily o 90 procent, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno. Určitá nová auta se spalovacími motory se tak budou moci i nadále prodávat, uvedl předseda Evropské lidové strany Manfred Weber.

Unijní exekutiva čelila silnému tlaku ze strany Německa, Itálie a evropského automobilového sektoru, v posledním roce bylo několik jednání s šéfy evropských automobilových společností. Návrh komise musí ještě schválit Evropský parlament a členské státy EU. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější ústupek EU v její tzv. zelené politice za posledních pět let.

Rozhodnutí komise přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor oznámila, že v reakci na politiku Trumpovy administrativy a slábnoucí poptávku po elektromobilech odepíše 19,5 miliardy dolarů a zruší několik modelů elektromobilů. Evropské automobilky, jako je Volkswagen a majitel Fiatu Stellantis, už dříve také poukázaly na slabou poptávku po elektromobilech a vyzvaly ke zmírnění cílů a pokut za jejich nedodržení.

Evropská komise už v roce 2021 navrhla, aby se do roku 2035 emise CO2 u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek znamenal, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se ale má týkat jen nových vozů, lidé by tedy nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Cílem kompromisu bylo snížit emise skleníkových plynů, a bojovat tak proti klimatickým změnám. Součástí dohody nicméně byla i klauzule, že unijní exekutiva v roce 2026 přezkoumá, zda je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, vývoj nových technologií, ale i ekonomické dopady.

Po silném tlaku od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu, se nakonec komise rozhodla přesunout revizi předpisu už na konec letošního roku. Uspíšení žádalo několik členských států, včetně Německa, České republiky nebo Slovenska.

Debaty o možné reformě předpisu se odehrávaly uvnitř komise několik posledních týdnů a podle informací byly velmi dlouhé a bouřlivé. Své oficiální rozhodnutí EK zveřejní dnes odpoledne, podle všeho ale oznámí právě prolomení zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Určitá nová auta se spalovacími motory tak bude možné i po tomto datu nadále vyrábět, půjde ale nejspíš jen o plug-in hybridy či vozy na syntetická paliva. Dalšími detaily se členové EK ještě zabývají na svém dnešním zasedání.

Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů

Ford ustupuje od elektroaut. Automobilka se zaměří na modely s benzinovým a hybridním pohonem

Americká automobilka Ford Motor ukončí výrobu několika modelů elektromobilů. V souvislosti s tím zaúčtuje odpisy za 19,5 miliardy dolarů, tedy 404,1 miliardy korun, oznámila firma. Rozhodnutí automobilky je zatím nejdramatičtější ukázkou ústupu od modelů aut poháněných bateriemi v reakci na politiku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a slábnoucí poptávku po elektromobilech, uvedla agentura Reuters.

Přečíst článek

Volkswagen poprvé ve své historii zavírá továrnu v Německu

A je to tady. Volkswagen zavírá německou fabriku na elektroauta

Automobilka Volkswagen ukončí výrobu vozidel ve svém závodě v Drážďanech. Jde o první uzavření výrobního provozu na území Německa za 88 let existence společnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy firma čelí rostoucímu tlaku na hospodaření a přehodnocuje své investiční priority.

Přečíst článek

Související

Evropa má problém. Německo, motor Evropy, ztrácí výkon a paktuje se s Čínou

Přečíst článek

Babišova vláda obnoví program půjčování si od domácností, vydá nové Dluhopisy Republiky

Babišova vláda obnoví program půjčování si od domácností
ČTK
Lukáš Kovanda

Nová česká vláda Andreje Babiše si bude opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnoví tudíž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil minulý kabinet Petra Fialy. A nebude osamocena.

V mezinárodním meřítku totiž obecněji dochází k tomu, že si vlády půjčují od domácností v rostoucí míře. Počet zemí, které uplatňují emise vládních dluhopisů pro domácnosti, je v pravidelném šetření OECD aktuálně nejvyšší od přelomu století, konstatuje letošní studie na dané téma z pera téže organizace.

Více příčin

Za rostoucím zájmem o vydávání státních dluhopisů pro domácnosti stojí více příčin. Patří k nim obecně citelně vyšší úrokové sazby, než jako panovaly například v minulém desetiletí, a ovšem i vyšší hrubá potřeba financování, která odráží vyšší nároky na veřejné kasy vyspělých ekonomik, související například s důsledky covidové pandemie nebo demografického stárnutí. Za rostoucím zájmem stojí ale též omezení role centrálních bank coby velkých čistých nákupčích vládního dluhu. Centrální banky typicky ve velkém objemu nakupovaly vládní dluh zvláště v minulém desetiletí, a to na sekundárním trhu v rámci své tehdejší snahy o stabilizaci ekonomik po globální finanční krizi a rovněž v rámci snahy vyvolat vyšší inflaci a nedopustit tak z jejich hlediska nebezpečný deflační vývoj. 

Rovněž rozvoj digitalizace státních správ jednotlivých vyspělých ekonomik usnadňuje a zlevňuje přístup k finančním službám, včetně právě té spočívající ve vydávání státních dluhopisů pro širokou veřejnost. Ruku v ruce s tím dochází k prohloubení finanční inkluze, která jde ruku v ruce se žádoucím zvyšováním finanční gramotnosti obyvatelstva.

Z mezinárodního srovnání, jež vychází z dat OECD, přitom plyne, že Česko má rezervu v možnosti využívání dluhopisových programů pro domácnosti. Podíl domácností mezi věřiteli vlády byl v Česku dle dat OECD roku 2023 nižší než například v Belgii, Maďarsku, Portugalsku, Itálii, Polsku, Španělsku, Lotyšsku, Litvě, ale i než třeba v Brazílii či v USA (viz graf OECD níže).  

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

AČR

Babiš chce přidat obraně 36 miliard. Na pomoc Ukrajině z českého rozpočtu přispět nehodlá

Přečíst článek
Jiří Pospíšil

Prezident Pavel dostal politický pohlavek, tvrdí Pospíšil. Spor o pravomoci může skončit u Ústavního soudu

Přečíst článek

Žádné ústupky. Kreml zareagoval na současný vývoj mírových jednání

Válka na Ukrajině
ČTK
 ČTK

Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.

Ruský prezident Vladimir Putin dal již dříve najevo, že jako podmínku ukončení války proti Ukrajině požaduje celý region Donbas, tedy Doněckou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, včetně částí, které ruská vojska dosud nedobyla, a také „Novorusko“, což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast. Tyto regiony Moskva v září 2022 prohlásila za připojené k Rusku . Ukrajinský poloostrov Krym anektovalo Rusko již v roce 2014. Většina světa tyto anexe neuznává.

FOTOGALERIE: Ruské útoky na Kyjev

Žádní vojáci NATO na Ukrajině

„(...) v žádném případě nemůžeme přistoupit na kompromis (ohledně pěti anektovaných ukrajinských regionů), protože podle našeho názoru by to znamenalo přehodnocení velmi základního prvku naší státnosti, zakotveného v naší ústavě,“ zdůraznil Rjabkov. „Za žádných okolností nejsme ochotni podpořit, schválit či se smířit s jakoukoliv přítomností vojsk NATO na území Ukrajiny,“ prohlásil podle TASS v rozhovoru poskytnutém americké stanici ABC News.

Rusko podle Rjabkova stále netuší, jak dopadla berlínská jednání mezi ukrajinskou, americkou stranou o urovnání konfliktu. „Nemáme tušení, co se tam stalo,“ řekl.

Diplomat současně tvrdil, že Rusko „je připraveno na dohodu“ se Spojenými státy a řešení ukrajinské krize se již rýsuje na obzoru. „Jsem si velmi jistý a téměř přesvědčený, že jsme na pokraji vyřešení této hrozné krize,“ zdůraznil. Ruské tažení do sousední země vysvětloval Rjabkov tím, že se tam „události vyvíjely velmi špatným směrem“.

Anduril

Zbrojení Evropy láká Silicon Valley. Anduril chce vyrábět Britům drony, uhradí polovinu nákladů na vývoj

V době, kdy Evropa kvůli geopolitickému napětí zbrojí nejvíce za poslední desetiletí, přichází americká společnost Anduril se zajímavou nabídkou. Oslovila Velkou Británii a doufá, že se jí podaří vyjednat podobnou dohodu, jakou uzavřela v Austrálii.

Přečíst článek

Související

Steve Witkoff

Blíží se skutečný mír na Ukrajině? Zbývá vyřešit poslední otázku, hlásí Steve Witkoff

Přečíst článek