Nová česká vláda Andreje Babiše si bude opět půjčovat od tuzemských domácností. Obnoví tudíž emisi Dluhopisů Republiky, kterou zastavil minulý kabinet Petra Fialy. A nebude osamocena.

V mezinárodním meřítku totiž obecněji dochází k tomu, že si vlády půjčují od domácností v rostoucí míře. Počet zemí, které uplatňují emise vládních dluhopisů pro domácnosti, je v pravidelném šetření OECD aktuálně nejvyšší od přelomu století, konstatuje letošní studie na dané téma z pera téže organizace.

Více příčin

Za rostoucím zájmem o vydávání státních dluhopisů pro domácnosti stojí více příčin. Patří k nim obecně citelně vyšší úrokové sazby, než jako panovaly například v minulém desetiletí, a ovšem i vyšší hrubá potřeba financování, která odráží vyšší nároky na veřejné kasy vyspělých ekonomik, související například s důsledky covidové pandemie nebo demografického stárnutí. Za rostoucím zájmem stojí ale též omezení role centrálních bank coby velkých čistých nákupčích vládního dluhu. Centrální banky typicky ve velkém objemu nakupovaly vládní dluh zvláště v minulém desetiletí, a to na sekundárním trhu v rámci své tehdejší snahy o stabilizaci ekonomik po globální finanční krizi a rovněž v rámci snahy vyvolat vyšší inflaci a nedopustit tak z jejich hlediska nebezpečný deflační vývoj. 

Rovněž rozvoj digitalizace státních správ jednotlivých vyspělých ekonomik usnadňuje a zlevňuje přístup k finančním službám, včetně právě té spočívající ve vydávání státních dluhopisů pro širokou veřejnost. Ruku v ruce s tím dochází k prohloubení finanční inkluze, která jde ruku v ruce se žádoucím zvyšováním finanční gramotnosti obyvatelstva.

Z mezinárodního srovnání, jež vychází z dat OECD, přitom plyne, že Česko má rezervu v možnosti využívání dluhopisových programů pro domácnosti. Podíl domácností mezi věřiteli vlády byl v Česku dle dat OECD roku 2023 nižší než například v Belgii, Maďarsku, Portugalsku, Itálii, Polsku, Španělsku, Lotyšsku, Litvě, ale i než třeba v Brazílii či v USA (viz graf OECD níže).  

Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, „Novoruska“ a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.

Ruský prezident Vladimir Putin dal již dříve najevo, že jako podmínku ukončení války proti Ukrajině požaduje celý region Donbas, tedy Doněckou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, včetně částí, které ruská vojska dosud nedobyla, a také „Novorusko“, což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast. Tyto regiony Moskva v září 2022 prohlásila za připojené k Rusku . Ukrajinský poloostrov Krym anektovalo Rusko již v roce 2014. Většina světa tyto anexe neuznává.

FOTOGALERIE: Ruské útoky na Kyjev

12 fotografií v galerii

Žádní vojáci NATO na Ukrajině

„(...) v žádném případě nemůžeme přistoupit na kompromis (ohledně pěti anektovaných ukrajinských regionů), protože podle našeho názoru by to znamenalo přehodnocení velmi základního prvku naší státnosti, zakotveného v naší ústavě,“ zdůraznil Rjabkov. „Za žádných okolností nejsme ochotni podpořit, schválit či se smířit s jakoukoliv přítomností vojsk NATO na území Ukrajiny,“ prohlásil podle TASS v rozhovoru poskytnutém americké stanici ABC News.

11 fotografií v galerii

Rusko podle Rjabkova stále netuší, jak dopadla berlínská jednání mezi ukrajinskou, americkou stranou o urovnání konfliktu. „Nemáme tušení, co se tam stalo,“ řekl.

Diplomat současně tvrdil, že Rusko „je připraveno na dohodu“ se Spojenými státy a řešení ukrajinské krize se již rýsuje na obzoru. „Jsem si velmi jistý a téměř přesvědčený, že jsme na pokraji vyřešení této hrozné krize,“ zdůraznil. Ruské tažení do sousední země vysvětloval Rjabkov tím, že se tam „události vyvíjely velmi špatným směrem“.

Zbrojení Evropy láká Silicon Valley. Anduril chce vyrábět Britům drony, uhradí polovinu nákladů na vývoj

Zprávy z firem

V době, kdy Evropa kvůli geopolitickému napětí zbrojí nejvíce za poslední desetiletí, přichází americká společnost Anduril se zajímavou nabídkou. Oslovila Velkou Británii a doufá, že se jí podaří vyjednat podobnou dohodu, jakou uzavřela v Austrálii.

nst

Přečíst článek