Fed snížil sazby. A naznačil, že další uvolnění je nejisté

Jako malé děti na pískovišti, které se hádají o to, kdo rozbil bábovičku. Končící vláda nebude upravovat rozpočet na rok 2026. Nová vláda, která patrně vznikne po víkendu, tedy v polovině prosince, začne s rozpočtovým provizoriem. A Petru Fialovi vyčítá, že jim nechal špatný rozpočet, že v něm chybí 96 miliard korun.

Obě děti mají svůj díl pravdy. Nicméně nic nazastře fakt, že se chovají jako dvě děti. Pravdou je, že rozpočet na rok 2026 nepůjde za Petrem Fialou, ale za Andrejem Babišem. V roce 2026 bude vládnout zemi Babiš. To může Alena Schillerová jakkoliov kroutit ústy.

Fiala, respektive Zbyněk Stanjura jako ministr financí, splnil svou úlohu a doručil Sněmovně rozpočet na příští rok. Že je děravý je asi také pravda. On je děravý patrně i letošní rozpočet, jak konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad. Letošní výdaje na dotace na obnovitelné zdroje jsou podle úřadu podhodnocené. Naopak nadhodnocené jsou prý odhadované příjmy z prodeje emisních povolenek.

Fialovi ministři už rozpočet upravovat nebudou. Bude to práce nové vlády

Politika

Vláda v demisi oznámila, že rozpočet upravovat nebude, a nechává tuto práci novému kabinetu ANO, SPD a Motoristů.

ČTK

Přečíst článek

Stanjura výtky úřadu odbyl nesnesitelně lehkým mávnutím levé ruky. Odhady příjmů či výdajů jsou podle něj vždy plovoucí, mohou se měnit podle měnící se reality. To je skvěle pohodlná realita pro ministra financí při tvorbě „klíčového českého zákona.“ Věci se prostě mění. Rozpočet v této logice je vždy jen jakýmsi plácnutím do vody.

Na druhé straně, proč by měl Stanjura připravovat rozpočet pro Babiše? Babiš má přece Schillerovou. Že se jeho klíčová ministryně proménáduje v převlečení za hranolek, místo aby jako stínová ministryně financí seděla na rozpočtu její budoucí vlády, není Stanjurova chyba. Karel Havlíček má nový stavební zákon v kabele. Schillerové se tam prohání vítr. 

„Schodek v příštím roce bude výsledkem práce premiéra v demisi Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury (oba ODS),“ napsala Schillerová na síti X. To je alibismus. Rozpočet měla mít připravený v mašličkách.

Babiš mluví o bankrotu Pošty. Čísla ale ukazují pravý opak

Zprávy z firem

Premiér Andrej Babiš varuje, že Česká pošta míří k bankrotu. „Není to pravda“, reaguje generální ředitel Pošty Miroslav Štěpán a předkládá nejlepší hospodářské výsledky státního podniku od roku 2018. Ztráta výrazně klesá a společnost dokonce vyplácí mimořádné odměny.

ČTK

Přečíst článek

Ona totiž bude zásadní potíž v tom, že kdyby připravovala rozpočet vláda Andreje Babiše, a evidentně jí to nemine, musela by přiznat, že všechny její předvolební sliby vyjdou tuto zemi setsakra draho. Kumu že to chtělo ANO přidat? Důchodcům, hacičům, padesát tisíc nástupní plat pro celníky. Přidá učitelům, lékařům, státním zaměstnancům… Kratší by byl seznam těch, kterým Babiš neslíbil peníze z kapes daňových poplatníků.

Odpovědnost za rozpočet na příští rok bude ještě nějakou dobu svalovat Baišova vláda na Fialu a Stanjuru. To je však už jen labutí píseň. Další rozpočet už půjde zcela za Babišem. Tam už bude muset přiznat barvu. Je dopředu jasné, že to bude barva krvavě rudá. Stát bude krvácet.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Zdiskreditovaném francouzskému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu dnes vychází kniha „Deník vězně“. Po ani ne třech týdnech za mřížemi se staví do role protřelého mukla. Mimo to se při čtení úryvků lze těžko ubránit dojmu, že vládnoucí elity jsou prostě jiná sorta lidí. Lepší lidé, pro které platí jiná pravidla. Těžko uvěřit, že politici takto odtržení od reality v západním světě vládli. Nebo snad stále vládnou?

Pokud by se vyhlašovaly ceny pro politiky, kteří si nevidí do úst, pro letošek by ji s přehledem vyhrál francouzský exprezident Nicolas Sarkozy. Někdejší idol tamější konzervativní politiky se letos stal teprve druhou hlavou státu, po kolaborantovi s nacisty Phillippu Pétainovi, která skončila za mřížemi. Nakonec tam strávil místo plánovaných pěti let pouhých dvacet dní.

Ve vězení Sarkozy strávil zhruba takový čas jako skauti na letním táboře. V „chládku“ se tedy ani neohřál, ale tomu nebránilo v tom, aby vydal knihu o těchto, znovu zdůrazňuji, dvaceti dnech s názvem „Deník vězně“. Už to, že se tak epizodní zkušenosti, která prý pro něj byla „noční můrou“, staví do role hraběte Monte Christa, si nezaslouží víc než vyprsknutí smíchem.

Padlý idol francouzské politiky. Nicolas Sarkozy nastupuje do vězení a štafetu předává synovi

Leaders

Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy dnes nastupuje do vězení. Života za mřížemi se prý nebojí. Ačkoli je zdiskreditovaným politikem, do poslední chvíle se snažil tahat za nitky. A ambice ho nejspíš neopouštějí ani teď, zvláště když se ve Francii začíná objevovat jméno dalšího Sarkozyho, který se za své jméno rozhodně nestydí.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Sarkozyho kniha je nehoráznost pro silné povahy, a to hlavně z jednoho důvodu. Exprezident, který nyní – nelze to říct lepšími slovy – fňuká po necelých třech týdnech v soukromé cele, a svůj osud bere jako politickou křivdu a nespravedlnost, jako ústavní činitel neměl s vězni slitování. Ještě před prezidentským mandátem působil na ministerstvu vnitra, kde proslul nulovou tolerancí, tvrdým přístupem k soudnictví a k lidem, kteří mají problémy se zákonem. Tehdy se to ale týkalo jiných...                                                                           

Přístup francouzské justice byl navíc k Sarkozymu vlídný, nemusel například jako většina odsouzených nastoupit do výkonu trestu hned, ale dostal čas, aby se mohl připravit a vyřídit osobní záležitosti. Také jako „VIP“ nezažil, jaké to je v přeplněné věznici. S tak přívětivým přístupem obyčejný občan počítat nemůže.

„Lidi jako my“

V této komedii zdiskreditovanému exprezidentovi „zdatně“ sekunduje aktuální politická reprezentace. Jen pro připomenutí – skutek, za který byl Sarkozy odsouzen, je spiknutí s cizí zemí – v tomto případě přijímání peněz od libyjského diktátora Muammara Kaddáfího, který mu peníze nedával jen tak pro nic za nic. Součástí konspirace byl i terorista, který měl na rukou francouzskou krev. Logické myšlení velí, že s někým takovým politici usilující o znovuzvolení nechtějí být spojováni. Leč tady logika pokulhává.

Sarkozy dostal pět let natvrdo za spojení s Kaddáfím. Z Libye jsem neviděl ani cent, brání se

Leaders

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dostal pětiletý trest vězení za svůj podíl na kauze financování prezidentské kampaně penězi z Libye. Pařížský soud jej ve čtvrtek uznal vinným ze zločinného spolčení a rozhodl, že Sarkozy musí nastoupit do vězení, i kdyby se proti verdiktu odvolal. Informují o tom tiskové agentury. Prokuratura požadovala pro Sarkozyho sedm let vězení. Sarkozy vinu odmítá.

ČTK

Přečíst článek

Sarkozy se prý těší přízni v pravicových kruzích, ale patrně nejen tam. Před nástupem do vězení ho přijal i prezident Emmanuel Macron. Do vězení ho spěchal navštívit i ministr spravedlnosti Gérald Darmanin, nedbaje varování, že to bude působit jako zpochybnění nezávislosti justice. Mnoho Francouzů se totiž Sarkozyho zastává a rozsudek považuje za politický.

Mimořádně znechucujícího výroku si všimla francouzská novinářka Rokhaya Diallová v textu pro The Guardian. Jistý Sarkozyho přítel svého druha v rádiu politoval s tím, že vezení je pro „lidi jako jsou oni šok“. „K tomu nejsme stvořeni, nejsme zvířata.“ Máme to chápat tak, že ti „obyčejní“ zločinci, se kterými neměl jeho kamarád soucit, zvířata jsou? Člověk, který na nádraží ukradne peněženku je sprostý kriminálník, který si vězení zaslouží. Bez milosti. Kdežto Sarkozy je noblesní člověk patřící na bankety a do michelinských restaurací. Pobyt za mřížemi mu nesvědčí, raději na riviéru. Že se paktuje s teroristy a diktátory? Who cares!

Nalezené přátelství

Pokud jste ve zdraví došli až sem, vězte, že výčet trapnosti nekončí. Knihu jsem nečetl, a žádná moc mě nedonutí to udělat, výňatky ale slibují leccos. „Úspěšný“ politik své krajany například blahosklonně poučí o aktuálním politickém vývoji. Tvrdí například že krajně pravicové Národní sdružení není pro Francii nebezpečím, ba dokonce přislíbil podporu Marine Le Penové.

Někdejší rivalové, zdá se, k sobě přece jen našli cestu. Ostatně kromě špatně skrývaných sympatií k Putinovi je pojí pouto problémů s francouzskými soudy. Jsou to to vlastně takoví moderní disidenti. Novodobí Nelson Mandela a Aun Schan Su Ťij. Jedno oko nezůstává suché...

Aktualizováno

Pařížský soud propustil Sarkozyho. Bývalý prezident je venku z vězení a čeká ho další proces

Leaders

Francouzský exprezident Nicolas Sarkozy podle místních médií a agentury AFP opustil vězení. Pařížský soud souhlasil s jeho propuštěním z pařížské věznice La Santé, kde čekal na odvolací proces v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye. Sedmdesátiletý Sarkozy byl ve věznici od 21. října. Jeho propuštění je spojeno se soudním dohledem.

ČTK

Přečíst článek