Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.

Přes bělorusko-polskou hranici se v posledních letech do EU snaží dostat lidé z krizových regionů světa, jako je Blízký východ nebo části Afriky. Polsko obviňuje režim v Bělorusku, že je k východní hranici EU dováží organizovaně. Podle Tuska nejde o migraci, ale „o skupiny organizované běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jejichž úkolem je fyzicky útočit na polskou a evropskou hranici“. Varšava kvůli tomu navzdory domácí i mezinárodní kritice omezila právo na azyl.

10 fotografií v galerii

Polský premiér varoval, že sedmadvacítce nezajistí bezpečnost ústupky vůči Putinovi, což podle něho dokládá i poslední dění na Ukrajině, proti které Rusko tři a půl roku vede útočnou válku. Ve čtvrtek ruská armáda podnikla rozsáhlý kombinovaný útok na Kyjev, při kterém zahynulo 25 lidí.

Von der Leyenová řekla, že Polsko bude největším beneficientem nového finančního nástroje Evropské unie SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení.

Diplomatka: Česko se stalo konstruktivním hráčem v Bruselu, hlavně kvůli Ukrajině

Politika

Poslední tři roky v evropské diplomacii byly horská dráha, hodnotí česká diplomatka Jitka Látal Znamenáčková. "Pomohli jsme vytvořit cestu pro Ukrajinu a Moldavsko a jejich perspektivu v EU," říká. Vytvářet kompromis v ožehavých tématech je ale stále těžší.

ČTK

Přečíst článek

Běloruští vojáci na místě

Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. „Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků,“ uvedl Tusk. „Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání,“ dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová „na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska“, napsal Tusk.

Šéfka unijní exekutivy v těchto dnech podniká cesty do zemí EU sousedících s Ruskem a Běloruskem. S jejich představiteli mluví hlavně o obraně a bezpečnosti.

Ministři vnitra Polska, Finska a trojice pobaltských států se v pátek obrátili na Evropskou komisi s žádostí o dodatečné financování zabezpečení hranic. Jde jim zejména o peníze na pokročilé technologie leteckého sledování a technologie pro obranu proti dronům.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil evropské mocnosti, že brání snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl také, že Rusko bude ve válce proti Ukrajině pokračovat, dokud Kyjev neukáže reálné známky toho, že je připraven na mír. Ruská armáda sousední zemi vojensky napadla v únoru 2022 na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Zástupci evropských zemí podle Peskova „házejí klacky pod nohy“ Trumpovým snahám o mírové urovnání na Ukrajině. „Evropané všemožně podporují a pravděpodobně povzbuzují kyjevský režim v naprosto absurdním pokračování v nekompromisním boji,“ řekl Putinův mluvčí.

EU pracuje na nových sankcích vůči Rusku. A zřejmě využije český návrh

Politika

Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Po 18. balíku, který se zaměřil zejména na energetický a bankovní sektor, Brusel podle listu Politico řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. V novém balíku se neočekávají nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.

ČTK

Přečíst článek

Rusko je Trumpovi vděčné

Peskov uvedl, že Rusko je Trumpovi za jeho úsilí vděčné a že takzvaná speciální vojenská operace, jak Moskva invazi na Ukrajinu nazývá, bude pokračovat, protože na straně Ukrajiny nejsou viditelné reciproční kroky vedoucí k míru.

Trump naléhá na ukončení tři a půl roku trvajícího konfliktu, jeho snahy však významnější výsledky nepřinesly. Rusko zatím nedalo souhlas se schůzkou mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterou prosazuje šéf Bílého domu a Kyjev s ní souhlasí. Putin opakuje, že je připravený mluvit o míru, ale dává najevo, že se Rusko nevzdá území, které Ukrajině od roku 2014 zabralo. Jeho armáda mezitím pokračuje v útocích proti sousední zemi. Ve čtvrtek rozsáhlý úder na Kyjev nepřežilo 25 lidí.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pátek v reakci na útok na Kyjev řekla, že Putin se jakémukoliv mírovému úsilí vysmívá a že je třeba tlak na Rusko zvýšit.