Měla to být win-win situace. Rusko potřebuje lidi a Jihoafričané práci. Jenže, lákání mladých žen na práci v Rusku má pochybné pozadí, ženy prý končí v továrnách na drony. Bude to řešit vláda JAR.

Jihoafrickou republiku (JAR) dlouhodobě trápí nedostatek práce. Nezaměstnaných je třetina. Mladým obyvatelům proto přišla vhod iniciativa zemí BRICS, které si vzájemně nabízejí práci. Nabídky Rusů ale vypadají pochybně, vláda podle Bloombergu bude šetřit aktivity jedné z firem, a sice zvláštní ekonomické zóny Alabuga v Tatarstánu. 

Jihoafrická kancelář BRICS Student Commission v lednu zveřejnila inzeráty na pracovní místa v oblasti stavebnictví a pohostinství v Alabuze, určená pro ženy ve věku 18 až 22 let. Inzerci na Instagramu a TikToku propagovali místní influenceři. Poté místní pobočka BRICS Women’s Business Alliance v květnu podepsala dohodu o dodání celkem 5,6 tisíce pracovníků pro Alabugu a stavební společnost Etalonstroi Ural. Do sdružení obchodní spolupráce BRICS kromě Ruska a JAR patří Čína, Indie a Brazílie. Rusko shání v chudších zemích zaměstnance, protože část jeho mužského kádru bojuje a umírá na frontě. 

Jenže, evidentně o žádné stavebnictví a pohostinství nejde. Objevily se totiž zprávy organizací, včetně Institutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS), které obviňují Alabugu z toho, že podvedla africké ženy, aby pracovaly v závodě montujícím kamikadze drony Šáhid 136. Podle ISIS jsou ženy pro tento specifický typ práce žádané - prý jsou spolehlivější než muži. 

Podle zdroje Bloombergu mohou úřady v Pretorii předvolat ruské diplomatické zástupce k podání vysvětlení. „Jihoafrická vláda aktivně vyšetřuje zprávy o zahraničních programech, které verbují Jihoafričany pod falešnými záminkami,“ uvedlo ministerstvo pro mezinárodní vztahy a spolupráci v reakci na dotazy.

Rusko láká mladé ze zahraničí na technické studium. Součástí je ale i montáž dronů používaných na Ukrajině

Politika

Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Na svých internetových stránkách o tom píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Škola vznikla před několika lety ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.

ČTK

Přečíst článek

Polovina dívek bez práce

Vyhlídka práce v Rusku je podle agentury skutečně atraktivní v zemi, kde je polovina žen mladších 34 let bez zaměstnání. V reklamě Alabugy se uvádí, že měsíční mzda může dosáhnout až 800 dolarů, což je v Jihoafrické republice slušný plat, ale výrazně méně než průměr v tatarském regionu. Pokud se potvrdí, že jsou ženy zneužívány k jiné práci, nebude to první případ. 

Agentura Associated Press v roce 2024 informovala, že některé africké ženy v závodě pracovaly proti své vůli. Navíc jde o velmi nebezpečné místo. Továrna na drony a hospodářská zóna Alabuga byly opakovaně bombardovány Ukrajinou, naposledy 9. srpna. Alabuga v současnosti staví obytné jednotky, které by mohly pojmout dalších 41 tisíc pracovníků, což podle ISIS naznačuje, že se výroba dronů rozšiřuje. 

Až dosud Alabuga cílila především na chudší africké země, jako je Burkina Faso a Etiopie. „Odhadujeme, že zhruba 90 procent žen, které do Alabugy přijedou, nakonec skončí v programu výroby dronů,“ řekl Spencer Faragasso, hlavní výzkumný pracovník washingtonského institutu ISIS. „Stavějí zbraně a jsou vystaveny přímému ohrožení, protože se tím stávají součástí války,“ dodal.

Rusové v Alabuze necílejí jen na ženy, ale také na studenty. A taktika je podobná. Rusko láká mladé lidi z Kyrgyzstánu i odjinud na studium techniky na prestižní škole v Tatarstánu. Jejich rodiče ovšem nevědí, že studenti polytechnické školy Alabuga také vyrábějí drony, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině. Škola, která vznikla před několika lety, je ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga ležící u města Jelabuga.

Mezi nejvyššími představiteli Maďarska a Ukrajiny se strhla slovní přestřelka kvůli ukrajinským útokům na ropovod Družba z posledních dnů, kterým Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal s výhrůžkami na adresu Maďarska a aby Ukrajina neohrožovala maďarskou energetickou bezpečnost.

Zelenskyj na tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym odpovídal na otázku, zda Kyjev útoky na ropovod Družba získal novou páku proti Maďarsku. Národněkonzervativní vláda v Budapešti navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje dobré vztahy s Moskvou a staví se proti přijímání dalších unijních protiruských sankcí i proti možné integraci Ukrajiny do západních struktur.

„Vždy jsme podporovali přátelství mezi Ukrajinou a Maďarskem. A existence Družby nyní závisí na maďarské pozici,“ řekl s úsměvem Zelenskyj.

„Otevřené hrozby vůči Maďarsku“

Szijjártó obvinil Zelenského, že nedělní ukrajinský státní svátek, kdy si země připomínala Den nezávislosti, využívá k „otevřeným hrozbám vůči Maďarsku“. Útoky na infrastrukturu sloužící dodávkám energetických surovin do Maďarska lze podle maďarského ministra interpretovat jako útoky na maďarskou suverenitu. „Válka (mezi Ruskem a Ukrajinou), se kterou nemáme nic společného, neospravedlňuje narušování naší suverenity. Vyzýváme Volodymyra Zelenského, aby zastavil tyto hrozby na adresu Maďarska a přestal ohrožovat naši energetickou bezpečnost,“ cituje Szijjártóa agentura MTI.

Jeho ukrajinský protějšek Andrij Sybiha mu pak vzkázal, že „nemá co říkat ukrajinskému prezidentovi, co a kdy má dělat a říkat. Je to prezident Ukrajiny, ne Maďarska“. Doporučil Maďarsku, aby stejně jako zbytek Evropy diverzifikovalo zdroje energetických surovin a stalo se nezávislým na Rusku.

Budapešť obvinila Ukrajinu, že od 13. srpna podnikla tři útoky na ropovod Družba. Po úderu z 22. srpna přišly Maďarsko a Slovensko o dodávky suroviny na dalších pět dnů, uvedl Szijjártó. Slovensko a Maďarsko se kvůli tomu obrátily na Evropskou komisi a šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou.

Ruskojazyčný servis BBC připomíná, že ruské úřady se k útokům na ropovod oficiálně nevyjádřily, ale Alexandr Bogomaz, gubernátor Brjanské oblasti, přes kterou Družba prochází, informoval o tom, že v noci na 22. srpna „v důsledku odrážení kombinovaného útoku“ vznikl požár na „objektu palivové infrastruktury“. Neuvedl, o jaký objekt konkrétně šlo.

Aktualizováno

Nepřeji si, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, uvedl Zelenskyj

Politika

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že by se mohl setkat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem až jeho země bude mít bezpečnostní záruky, a jako možná místa setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Napsala to agentura AFP. Zelenskyj podle ní zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu.

ČTK

Přečíst článek

Proč má Rusko zájem o Donbas? Kvůli ochraně ruské menšiny to není

Politika

Zájem Ruska o Donbas je podle analytiků především strategický a hospodářský, oficiální argument ochrany ruského obyvatelstva je spíše zástupný, shodli se analytici. Moskva usiluje o kontrolu klíčového obranného pásu ukrajinské armády v Doněcké oblasti, který brání dalšímu postupu ruských vojsk na západ, a zároveň o získání nerostného bohatství regionu.

ČTK

Přečíst článek