Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, byla by velká chyba toto zničit, řekl Fiala.
„Doufám v jednu věc. Když to nechtějí slyšet od nás a nevěří nám, tak že naši spojenci jim objasní význam muniční iniciativy,“ uvedl Fiala. Česko podle končícího předsedy vlády udělalo pro napadenou Ukrajinu maximum, co mohlo. Je to zásluha nejen dosluhující vlády, ale celé české společnosti, řekl Fiala.
Nastupující premiér Andrej Babiš (ANO) před volbami muniční iniciativu silně kritizoval, sliboval ji zrušit. Stejný postoj zastává koaliční SPD. Babiš ve čtvrtek v Bruselu řekl, že se s iniciativou rád seznámí, dosavadní pokusy o získání informací podle něj úplně nevyšly. „Určitě se k tomu vrátíme, protože je důležité, abychom znali podstatu, jak to všechno funguje,“ řekl Babiš.
Díky iniciativě získává Ukrajina na obranu před ruskou invazí dělostřelecké granáty. Kyjev, zástupci EU či generální tajemník NATO Mark Rutte ji oceňují. Fiala doufá, že se budoucí vláda nechá přesvědčit spojenci, pokud to nechce slyšet od končícího kabinetu. Kritiku iniciativy a obecně zpochybňování české podpory Ukrajině a zvyšování výdajů na obranu označil za mimořádně nebezpečnou věc.
Dalibor Martínek: Babiš si musí svůj rozpočet vyjíst sám. Moc sliboval
Jako malé děti na pískovišti, které se hádají o to, kdo rozbil bábovičku. Končící vláda nebude upravovat rozpočet na rok 2026. Nová vláda, která patrně vznikne po víkendu, tedy v polovině prosince, začne s rozpočtovým provizoriem. A Petru Fialovi vyčítá, že jim nechal špatný rozpočet, že v něm chybí 96 miliard korun.
Fiala si není jistý, zda by někdo dokázal na Česko navázat, kdyby stát od zprostředkování munice ustoupil. „Je tam určité know-how, určitý mechanismus, kterým to funguje. A spojenci se zase soustředí na jiné věci, které se třeba týkají ochrany vzdušného prostoru,“ uvedl. Iniciativa je podle Fialy naprosto unikátní věc, která je všude oceňovaná a státům záleží na tom, aby pokračovala. „Byla by opravdu velká chyba tohle zabít,“ řekl.
Díky iniciativě letos Ukrajina dostane 1,8 milionu kusů munice, loni to bylo 1,5 milionu. Končící premiér také pevně doufá, že Česko bude dál aktivním členem koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její konfrontaci s Ruskem. „Jinak se povedou jednání o nás bez nás,“ míní.
Pro Ukrajinu Česko udělalo maximum, co mohlo, řekl Fiala. „Jsem na to hrdý, protože nám to získalo prestiž ve světě, protože jsme od první chvíle poskytovali Ukrajině veškerou pomoc včetně vojenské,“ uvedl. Fiala nedávno řekl, že výdaje ČR na pomoc Ukrajině dosud činily 91,3 miliardy korun, příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun. „Není teď důležité, že ve finále se nám to vyplácí. My jsme od první chvíle měli hodnotovou politiku,“ dodal.
Strnad pro Bloomberg: Chci vybudovat největší zbrojovku v Evropě
Podíl na tom, že českou pomoc Ukrajině a uprchlíkům v zahraničí oceňují, nemá podle Fialy jen vláda. „Česká společnost dokázala ukrajinské uprchlíky přijmout, integrovat, nemáme tu žádné sociální nebo jiné problémy,“ uvedl. Ocenil solidaritu lidí.
Evropa nebyla podle Fialy dlouho úspěšná ve vysvětlování toho, jaký precedens by celosvětově znamenal úspěch Ruska, který by ukázal, že velký a agresivní stát si může vzít kus území jiné země. „Postupně roste to uvědomění u řady států i mimo evropský kontinent, že pro mezinárodní řád by něco takového dobré určitě nebylo,“ dodal. Je nutné podpořit Ukrajinu natolik, že Rusko uvidí, že se mu vojenská agresivní politika tohoto typu nevyplatí, uvedl.
Související
Ukrajina díky Česku získala miliony granátů. Budoucnost iniciativy je však nejistá
Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu, informovala agentura AP.
Trump nechal v říjnu zbořit východní křídlo Bílého domu, aby na jeho místě mohl vyrůst taneční sál. Média tehdy uváděla, že novostavba, která pojme asi 900 lidí, rozlohou o více než polovinu předčí hlavní budovu. Prezident v minulosti opakovaně hovořil o tom, že Bílý dům postrádá důstojné prostory pro velké recepce, což v současnosti v případě potřeby řeší například velkokapacitními stany. Stěžoval si také na to, že hostům moknou nohy, když se akce z kapacitních důvodů musí konat venku a zrovna prší.
Soukromá organizace National Trust for Historic Preservation požaduje u federálního okresního soudu, aby zastavil Trumpův projekt přístavby tanečního sálu k Bílému domu, dokud neproběhnou komplexní projektová hodnocení, posouzení vlivu na životní prostředí, veřejné připomínky a schválení Kongresem.
Trumpův projekt vyvolal kritiku mezi odborníky na památkovou péči, architekty i prezidentovými politickými odpůrci, ale žaloba představuje dosud nejkonkrétnější příklad snahy změnit nebo zastavit Trumpův plán velkolepé přístavby.
Trump’s new East Wing ballroom proposal would be larger than the White House itself — NYT pic.twitter.com/e8BiUVm0M9
„Žádný prezident nemá podle zákona pravomoc demolovat části Bílého domu bez jakéhokoli přezkoumání — ani prezident Trump, ani prezident Biden, ani nikdo jiný,“ uvádí žaloba. „A žádný prezident nemá zákonnou pravomoc postavit na veřejném pozemku taneční sál, aniž by veřejnost měla možnost se k tomu vyjádřit,“ dodává.
Trump zvažuje vyslání Rubia na evropská jednání s Ukrajinou
Spojené státy stále zvažují, zda vyšlou svého zástupce na sobotní jednání o Ukrajině, které se očekává v Paříži. Podle agentury Reuters to v noci na dnešek SEČ řekl americký prezident Donald Trump. Server Axios napsal, že schůzka se uskuteční na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa. Zda se jednání zúčastní americký ministr zahraničí Marco Rubio, který je Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost, podle serveru není v tuto chvíli jasné.
Žaloba navíc žádá soud, aby rozhodl, že Trump urychlením realizace projektu porušil několik ustanovení zákona o správních postupech a zákona o národní environmentální politice, a zároveň překročil svou ústavní pravomoc tím, že záležitost nekonzultoval se zákonodárci. Veškeré stavební práce by se podle žaloby měly zastavit, dokud nebude přezkum dokončen.
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová bezprostředně nereagovala na dotazy agentury AP ohledně žaloby a projektu, včetně toho, zda měl prezident v úmyslu věc probrat s Kongresem.
Republikán Trump zdůrazňuje, že projekt financuje ze soukromých prostředků, včetně svých vlastních. Stále ale podle AP jde o projekt americké vlády, na který se zřejmě vztahují federální zákony a ustanovení. Očekává se, že Bílý dům předloží plány Trumpova tanečního sálu federální plánovací komisi ještě do konce roku, tedy přibližně tři měsíce po zahájení stavebních prací, píše agentura.
Související
Trump se chystá zažalovat BBC, na odškodném chce až pět miliard dolarů
Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.
Mladí Australané v tomto týdnu ztratili právo mít účet na klasických sociálních sítích, jako jsou Instagram, TikTok, Youtube, Snapchat nebo třeba Facebook (pokud tedy někdo mladý Facebook ještě používá). Oficiálně neexistují výjimky, nepomůže svolení rodičů, kteří by tuto aktivitu svým mladším dětem povolili. A dodržování se prý bude opravdu hlídat.
V Česku je nyní situace taková, že dítě má teoreticky právo k přístupu k sociálním sítím od 15 let věku. Od 13 let však může sociální sítě používat se souhlasem rodičů. V praxi si toho nikdo nevšímá, dítě obvykle při registraci jen zaškrtne, že už má potřebný věk, a problém je vyřešen.
David Ondráčka: Česká emokracie, když politika ztratila řemeslo
Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.
Ve světě přibývá mezi politiky diskusí o tom, že přístup dětí do virtuálního prostoru by se měl omezit na podobné úrovni jako v Austrálii.
Evropské země už obvykle používají nebo se chystají zavést obdobná pravidla, jaká platí v ČR. K jejich přísnější podobě koncem listopadu vyzval Evropský parlament. Navrhl zákaz přístupu k sociálním médiím pro osoby mladší 16 let. Rezoluce schválená velkou většinou europoslanců je v tuto chvíli jen doporučením členským státům, není právně závazná. V Česku by se tím posunul současný vyhlášený věkový limit ještě o rok výš.
Ve světě australský příklad inspiroval třeba Malajsii, která zakáže lidem do 16 let sociální média od příštího roku: Nový Zéland totéž zatím zvažuje. Podobně postupuje nejlidnatější stát světa, Indie. Oproti tomu třeba Jižní Korea sice neomezuje svými zákony přístup dětí k sociálním médiím, ale od příštího března zakáže používání mobilů ve školách, podobně jako to teď udělala Francie.
Aktualizováno
Španělsko udeřilo na Metu. Zuckerbergova firma musí zaplatit 479 milionů eur za zneužívání dat
Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.
Trumpovi se omezování nelíbí, „jeho“ státy je stejně zavádějí
Zcela opačný přístup zaujímají na federální úrovni Spojené státy. Tamní odpor vůči omezením sociálních médií je extrémně hlasitý a samozřejmě významný. Americké mediální a technologické společnosti naléhají na prezidenta Donalda Trumpa, aby Austrálii kvůli její legislativě „pokáral“. Argumentují, že americké společnosti jsou nespravedlivě omezovány, dostávají nové povinnosti, a svoboda projevu občanů je tak ohrožena.
Trump již dříve prohlásil, že se postaví proti jakékoli zemi, která zaútočí na technologické firmy z USA. Austrálie se zatím tváří, že tlaku odolá.
V jednotlivých amerických státech však už v posledních zhruba dvou letech existují různá omezení přístupu dětí k internetu. Nejpřísnější jsou na Floridě, která po právní bitvě povoluje účty na sociálních sítích dětem od 16 let, případně od 15 let při souhlasu rodičů (je to tedy přísnější než v Česku).
Trump prozradil jména investorů, kteří převezmou americké aktivity sociální sítě TikTok
Mezi investory, kteří převezmou americké aktivity sociální sítě TikTok dosud provozované čínskou společností ByteDance, budou mimo jiné mediální magnáti Lachlan a Rupert Murdochovi nebo Michael Dell, který je zakladatelem technologické společnosti Dell. Televizní stanici Fox News to řekl americký prezident Donald Trump.
Do dosavadní situace občas zasahují různé „tvůrčí“ iniciativy s nevynutitelnými nápady. Třeba ve Francii zvažují zákaz používání platforem od deseti večer do osmi hodin ráno pro mládež až do 18 let.
Starosta sedmdesátitisícového japonského města Tojoake usoudil, že dospělí by měli jít příkladem, a prosadil městskou vyhlášku, která nařizuje nejen dětem, ale všem obyvatelům, aby mobily, počítače i hrací konzoly používali doma nejvýše dvě hodiny denně. Úřad však rovnou sdělil, že nedodržování nebude stíhat. Jde tedy vlastně jen o jakousi platonickou výzvu k obyvatelům.
A zdá se docela pravděpodobné, že i australský zákon, který nemá být pouze proklamací, tak nakonec stejně skončí.
Když rozum zůstává šokovaně zírat. Proti dezinformacím z útrob AI jsou firmy takřka bezmocné
Působivá pomluva, vyvinutá pomocí umělé inteligence a šířená po sociálních sítích, může zasahovat do velké politiky, což už víme. Ale dokáže těžce poškodit i malou firmu. Jak se jí bránit? Špatná zpráva: těžko.
Hlavní odpovědnost za dodržování australského zákona neleží na dětech a jejich rodičích, nýbrž na technologických společnostech. Ty by měly nějakým způsobem věk ověřit. Třeba tím, že se uživatelé vyfotí a pošlou při přihlášení „selfíčko“. Program podle fotky vyhodnotí jejich stáří. Jenže strojové určení věku podle fotky nefunguje stoprocentně. Jinou možností je vyfocení identifikačního dokladu s uvedeným datem narození. Anebo potvrzení registrace přes internetové bankovnictví.
Chce ale opravdu každý uživatel sociální sítě odevzdávat jejímu provozovateli, tedy kamsi do černé díry, své osobní údaje nebo fotku dobře zachycující jeho biometrické znaky?
Některé možnosti švindlování při registraci jsou už známé. Třeba fotografie (případně video) přihlašujícího se uživatele se dá nahradit fotkou (videem) někoho staršího. Jako nejšikovnější způsob obcházení zákazu se zatím jeví využití virtuální privátní sítě (VPN). To dnes počítačově zdatnější dítě dokáže a těm ostatním to jistě někdo poradí. Pak je možné registrovat se z počítačové IP adresy odpovídající cizí zemi, v níž zákaz neplatí.
Další obcházení australských předpisů se určitě ještě objeví. Vždyť děti a mladiství si na sociální sítě zvykli a nebudou se jich chtít vzdát jen proto, že jim je úřady zakážou.
Technicky je možné odhalit podvody s věkem i lokalizací uživatelů a australské úřady se tváří, že na to budou tlačit. Ale provozovatelé sociálních médií s omezováním nikdy moc nespěchali, protože je to stojí námahu, peníze a připravuje je to o uživatele, jimž se dají zobrazovat placené reklamy.
Měli mít všechno, namísto toho trpí. Proč jsou dnešní dvacátníci zoufalejší než jejich rodiče
Mladí lidé přestávají být šťastní a psychicky spokojení, naznačuje nová studie, která se zabývala spokojeností obyvatel s jejich životem ve 44 zemích světa. Právě zástupci této generace totiž nejčastěji ve výzkumech sdělovali, že je trápí pocity zoufalství, neštěstí či špatné duševní pohody. Proč tomu tak je? Odpověď je strašidelná: nevíme.
Australské úřady argumentují – podobně jako jiní kritici ve světě – tím, že používání sociálních sítí vytváří nezdravou závislost. Jejich obsah a sledování na úkor spánku může narušovat celkovou schopnost soustředění a také rozrušit nebo rovnou poškodit psychiku dětí, což vede k vyššímu počtu duševních poruch. Dále bývají sociální sítě obviňovány z umožnění kyberšikany dětí a jejich vystavení sexuálním predátorům. K tomu se přidává rozdmýchávání umělé polarizace a radikalizace společnosti.
Nic z toho se nedá popřít. Koneckonců tohle všechno platí i pro dospělé uživatele sociálních sítí a zatím s tím nikdo nic nenadělal. Zákaz přístupu k sociálním médiím by tedy údajně měl aspoň děti před těmito hrozbami ochránit.
Naopak obhájci sociálních sítí sice uznávají, že rizika pro děti existují (jako téměř u každé činnosti), ale soudí, že výhody převažují.
Například David Šmahel, vystudovaný informatik a správce počítačových sítí, později vystudovaný psycholog a nyní profesor a prorektor Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, dokazuje, že sociální sítě jsou dnes velmi významné pro komunikaci a rozvíjení vztahů mezi mladými a pro jejich poznávání světa. Podle svých výzkumů v ČR je hodnotí jako méně nebezpečné, než se o nich říká. A jejich rizika podle něj dokážou snížit rady a pomoc rodičů a učitelů.
Možná právě velký experiment v Austrálii ukáže, jestli má regulace sociálních sítí smysl a přinese něco dobrého. Možná však spíše zjistíme, že stejně už není možná. Ať už je to dobře, nebo špatně.
Související
Jde zakázat dětem přístup na sociální sítě? Francie to zkusí
