Český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.
Podle Kopečného projekt dává smysl pravidelně auditovat. „Sám bych to udělal určitě. U každého programu, do nějž nastupuje nový management, to dává smysl, aby si ověřil, jestli se nevychýlil od původního záměru a jestli funguje dobře,“ řekl.
Skeptické výroky politici podle Kopečného zdůvodňují nejasnostmi, které by měly být vysvětleny. Analytici dříve řekli, že muniční iniciativa má pro Česko nejen ekonomické přínosy pro české zbrojařské firmy, ale také zlepšuje mezinárodní reputaci republiky. „Ta reputace nemusí být pro novou vládu důležitá u partnerů, kteří do toho dávají miliardy ze svého rozpočtu,“ řekl Kopečný.
Muniční iniciativa vznikla jako reakce na nedostatek evropské produkce a měla umožnit urychlené dodávky dělostřeleckých granátů, které Ukrajina potřebovala k obraně proti ruské armádě. Loni Ukrajina díky iniciativě obdržela 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, letos zatím podle zářijových údajů 1,1 milionu. Celkem jde o zhruba 3,5 milionu kusů velkorážové munice.
Na tahu je Moskva. Ustoupí Putin v mírových jednáních?
Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.
Nákup munice financují především západní státy. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem.
Estonsko, které má vlastní model podobné iniciativy, podle Kopečného nakupuje munici přes vlastní akviziční agenturu, zatímco český systém funguje flexibilněji, díky čemuž do něj mezinárodní partneři posílají násobně více peněz.
Kopečný uvedl, že od počátku byl s Estonskem v úzkém kontaktu a oba projekty se doplňovaly. Přesun koordinace pod estonské vedení by podle něj nemusel nutně omezit objem práce českých firem, pouze by se případně měnilo místo zdanění. Zdůraznil, že přenastavení iniciativy bude záviset na politickém rozhodnutí nové vlády.
Související
Babiš si telefonoval se Zelenským. Vyjádřil mu podporu, na Ukrajinu by mohl jet
Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.
Tahounem výroby motorů je dnes také poptávka po pohonech vojenských střel. Milan Macholán uvádí, že mezi lety 2023 a 2026 se produkce motorů PBS ve Velké Bíteši, kde je hlavní výrobní závod skupiny PBS, zvýší dokonce osminásobně. Do výroby motorů se dnes pouští i další významné skupiny z českého obranného průmyslu. „Konkurenci bude určitě nějakou dobu trvat, než získá podobné zkušenosti, které máme my,“ zdůraznil Milan Macholán. Skupina, jejímž stoprocentním majitelem je podnikatel William Didden, udělá vše pro to, aby si náskok udržela.
PBS by také ráda nabídla své zkušenosti v rámci společného projektu českých firem, díky němuž by tuzemský průmysl opět zazářil na zahraničních trzích. Takovým národním projektem by mohl být dron, pilotovaný letoun nebo třeba systém protidronové obrany. „V posledních několika letech se v rámci českého leteckého průmyslu snažím aktivně nabízet naše zkušenosti s motory, které už dnes dodáváme do téměř třiceti zemí,“ dodal Milan Macholán, který byl letos zvolen také viceprezidentem Asociace leteckého a kosmického průmyslu ČR.
Výroba leteckých motorů v Česku – a v bývalém Československu – má dlouhou a úspěšnou historii, mnozí si vybaví někdejší značky Walter nebo Mora. Dnes v tomto příbFěhu pokračuje paradoxně jiná tradiční značka – vaše PBS, První brněnská strojírna, která se ale do produkce motorů pustila až v posledních desetiletích. Čím si to vysvětlujete?
Na přelomu tisíciletí jsme se na základě různých signálů ze světa zabývali vizionářskou myšlenkou, že velká budoucnost čeká bezpilotní letouny. Rozhodli jsme se, že naší parketou budou malé motory právě pro takové drony. Tím se zrodila naše nová strategie, nová vize. Věřili jsme, že při vývoji a výrobě malých proudových motorů dokážeme využít veškeré dřívější zkušenosti. Ve Velké Bíteši už 75 let rozvíjíme know-how v oblasti vysokootáčkových strojů, mezi něž patří i letecké motory. Logicky jsme tedy navázali na naši historii.
Tato historie ve Velké Bíteši je výrazně spojená s pomocnými energetickými jednotkami APU – další významnou součástí letounů, která umožňuje jejich start a předletovou přípravu elektrických zařízení. Hlásíte se ale k ještě k mnohem vzdálenější historii…
Brněnská strojírna, která byla naším předchůdcem, fungovala od roku 1814. Bylo to období průmyslové revoluce, vyráběly se zde textilní stroje. Pak následovala výroba zejména parních turbín v první polovině 20. století. Druhá polovina 20. století i nové tisíciletí už jsou především o letecké technice. A před 75 lety jsme začali dodávat jednotky APU pro proslulé československé letadlo L-39.
Dnes už jste známí hlavně jako výrobci leteckých motorů. Letos jste představili ten váš zatím nejsilnější. Kde se uplatní?
Náš nejnovější motor nese označení TJ200 a uplatní se zejména v řízených střelách dalekého doletu. Je inovativní v mnoha směrech – mimo jiné více než padesátiprocentním navýšením výkonu oproti stávající generaci proudových motorů. Dosahuje tahu až 2300 newtonů, má nízkou spotřebu paliva a snadno se integruje do pokročilých bezpilotních platforem. Díky tomu všemu a mnoha dalším inovacím nabízí mnohem širší využití v obranném průmyslu.
Tím se dostáváme k trendu, který je společný pro celé vaše odvětví. Jiří Protiva, prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, v nedávném rozhovoru pro Export.cz mluvil o „zelenání“ tohoto oboru. V současné situaci je pochopitelné, že čím dál více míříte do obranného průmyslu…
Je to opravdu jasný příklad takového „zelenání“. Vzhledem k tomu, co se děje ve světě, ať už je to válka na Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě, letectví a obrana teď musí jít ruku v ruce.
Před novou konkurencví máme náskok
Také další české firmy z obranného průmyslu, které začaly vyrábět drony, se dnes snaží přecházet i k vlastní produkci motorů. Mimo jiné se pouští do různých akvizic v zahraničí, aby získaly potřebné know-how. Ohrožuje vás to?
Je to konkurence a důležité je, aby to byla čestná konkurence. My ale stavíme na zkušenostech posledních 25 let, které vysoce hodnotí i naši zákazníci. Nejsme jenom dodavateli motorů pro finální výrobce dronů nebo střel, ale také úzce spolupracujeme se zákazníky na integraci motorů do letounů a raket, i veškerých následných zkouškách. Máme mnoho referencí ohledně spolehlivosti motorů PBS. Zákazníci se vždy ptali na to, jaký bude náš další typ motoru. Teď už se zajímají o možnosti využití nového motoru TJ200. Konkurenci bude určitě nějakou dobu trvat, než získá podobné zkušenosti, a my uděláme vše, abychom si před ní udrželi náskok.
Pivo je fajn, ale svět by měl Česko znát díky letadlům a výcviku pilotů, říká šéf letecké asociace
Zkušenosti a znalosti, které český letecký průmysl rozvíjel od první republiky nebo ještě dřívější doby, se neztratily. „Vše se podařilo znovu nastartovat, české firmy oživily své schopnosti,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Jiří Protiva, pověřený šéf Asociace leteckého a kosmického průmyslu. „Někdy jsme šli cestou, která dál nevedla, ale dokázali jsme změnit směr,“ dodává.
Předpokládám, že podobné ambice nadále máte, i pokud jde o jednotky APU?
Patříme dokonce mezi pouhé čtyři firmy na světě, které vlastní certifikáty pro vývoj a výrobu APU v Evropě a Americe. Dalšími jsou americké společnosti Pratt & Whitney, Honeywell a francouzský Safran. Už máme projekty APU i pro bezpilotní letecké prostředky. Větší drony už dnes běžně využívají jednotek APU, které zajišťují dodávku elektrické energie pro palubní systémy.
Vaše certifikáty jsou pro civilní sektor?
Ano. Design civilních a vojenských technologií se ale v tomto oboru sbližuje. Dohled nad vojenským letectvím už často přejímá podklady a pravidla z civilního sektoru. I to je pro PBS výhoda, protože armády více vyžadují nám známé procesní a kvalitativní postupy.
PBS má velmi diverzifikované portfolio, které zahrnuje mimo jiné kryogeniku, tedy zařízení pro dosahování velmi nízkých teplot, i slévárenské produkty. Letectví je nicméně klíčové. Jakou část celkových tržeb PBS Velká Bíteš tvoří letecké motory a jakou jednotky APU?
Letos dosáhneme tržeb kolem tří miliard korun a motory se na nich budou podílet už zhruba dvěma třetinami. Hlavní rozvoj a nárůst obratu máme v posledních letech především v motorech. Nyní vyrábíme tisíce motorů ročně, letos by to mělo být kolem dvou tisíc. Od roku 2023 jsme navýšili výrobu motorů pětinásobně. Už máme zakázky i pro příští rok, takže očekáváme další nárůst – od roku 2023 osminásobný. Musíme tomu přizpůsobit naše výrobní, personální i školicí kapacity a také dodavatelský řetězec. Proto také ve Velké Bíteši chystáme novou výrobní halu.
Jednotky APU se na celkovém obratu podílejí asi deseti procenty. Zhruba dvacet procent tvoří odlitky, výrobky divize přesného lití. Významnou část odlitků dodáváme také pro letecký průmysl, slévárna ve Velké Bíteši je dodavatelem pro naše motory, APU i klimatizační systémy letounů. Má ale zákazníky také v zahraničí.
Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš Libor Fojtík / Export.cz
Jste významný český exportér. Jaký je podíl vývozu na vašich tržbách?
Přímý export dosahuje kolem 80 procent. Kdybychom započítali i nepřímý, určitě se dostaneme přes 90 procent.
Takže dodáváte díly i pro další české exportéry. Pro koho konkrétně?
Například pro Aero Vodochody. Celkem přes třicet přístrojů dodáváme pro letoun L-39 NG, včetně klimatizačního systému nebo startéru generátoru.
Pobočky v Americe i Indii
V minulosti jste byli silní na ruském trhu, váš export se už ale zcela překlopil na jiné trhy. Zaznamenal jsem, že historicky významnou událostí bylo založení pobočky ve Spojených státech a pak i v Indii.
V roce 2016 jsme založili PBS Aerospace ve Spojených státech a v roce 2020 to byla PBS India. Jsou to naše sesterské společnosti v rámci skupiny PBS Group. Letos jsme zahájili výrobu leteckých motorů v americké Georgii a v USA chystáme ještě jeden výrobní závod. (Investici v USA a dalším aktivitám PBS na americkém trhu se bude věnovat další část rozhovoru s Milanem Macholánem, která vyjde v magazínu Moderní ekonomická diplomacie.)
Otevření pobočky v Indii souvisí s předchozí historií. Získali jste tam zakázku na servisování jednotek APU, které jsou součástí ruských vrtulníků Mi. Tyto helikoptéry měla nebo dosud má spousta zemí.
Počet APU, které dnes máme ve vrtulnících indického letectva, je opravdu velký – kolem 200 našich jednotek. Provádíme jejich servis. O založení indické pobočky jsme začali uvažovat ve chvíli, kdy se blížila doba generálních oprav. Cílem bylo zajistit generální servis APU, ale i celkový další rozvoj. Indie se snaží vyvíjet nové letecké prostředky a je to obrovský trh s řadou příležitostí.
Češi vyvíjí střelu s plochou dráhou letu. Dolet má 680 kilometrů a vyhne se detekci
Česká firma LPP holding je ve finální fázi vývoje nové střely s plochou dráhou letu nazvané Narwhal. Na začátku příštího roku by měla začít sériová výroba, uvedla za společnost LPP holding Martina Tauberová. Střelu, která dokáže zasáhnout cíle na vzdálenost 680 kilometrů a díky letu v nízké výšce se vyhnout detekci, společnost představila minulý týden na veletrhu Dubai Airshow. Upozornil na to server iDnes.
Podobnými úvahami se skutečně zabýváme. Indie je pro nás zajímavá levnější pracovní silou a nabízí se možnost, že bychom tam vyráběli některé díly. Rádi bychom se chytli i v nových projektech. Vzhledem ke strategii Make in India je nutné mít určitý podíl výroby přímo v zemi, pokud se chceme prosazovat na tamním trhu. Indie je pro nás navíc vstupní bránou i do jihovýchodní Asie, kde jsou další zajímavé trhy.
Jaký je podíl jednotlivých světových trhů na vašem exportu?
Když to vezmu podle zemí, vůbec největším a nejzajímavějším trhem jsou Spojené státy. V posledních letech tam zaznamenáváme dynamický a pro nás velice pozitivní vývoj. Na celkovém obratu PBS Velká Bíteš se Amerika podílí zhruba pětadvaceti procenty. Více než polovina obratu připadá na Evropu jako celek, včetně Česka a Ukrajiny. Sama Ukrajina je pro náš export v současnosti po Spojených státech druhou nejvýznamnější zemí, její podíl na celkovém obratu se blíží ke dvaceti procentům. A pak jsou to další trhy – Indie, jihovýchodní Asie, Blízký východ…
Na Ukrajinu dodáváte motory do dronů i střel s plochou dráhou letu. Dohodli jste se s tamní firmou Ivčenko-Progress, že společně dotáhnete její vývoj nového motoru. Potvrzuje se, že Ukrajinci mají zájem vyrábět v Česku?
Vzhledem k bezpečnostní situaci na Ukrajině se skutečně snaží přenášet část aktivit k nám. Nový motor se zatím bude vyrábět napůl na Ukrajině a napůl v Česku. My navíc můžeme Ukrajincům nabídnout další možnosti – například naše odlitky, přesné lití. Myslím, že jsme pro Ivčenko-Progress hodně zajímavý partner. A pro nás tato spolupráce znamená, že můžeme rozšířit naše portfolio motorů.
Ladislav Semetkovský: Naše drony na Ukrajině nezabíjejí. Jen špehují
Myšlenka bezpilotního letounu vznikla otázkou, jak nahradit pilotovaný vrtulník. Za deset let od nápadu má Primoco Ladislava Semetkovského bezpilotní letouny One 150, které brázdí nebe v patnácti zemích čtyř kontinentů. Jsou certifikované v civilní i vojenské oblasti.
Pokud vím, bude to ještě výkonnější motor než zmiňovaný TJ200…
Je to tak. Dnes už dodáváme motory s tahem do 1500 newtonů, v případě motoru TJ200 to bude až 2300 newtonů. Díky spolupráci s Ukrajinci se posuneme přes 3000 newtonů. Tyto motory najdou využití zejména ve střelách.
Kdo financuje dodávky na Ukrajinu?
U našich současných dodávek je to západní Evropa. Finance poskytují evropští donátoři.
Vize společného českého projektu
Nedávno jste byl zvolen viceprezidentem Asociace leteckého a kosmického průmyslu. Vaše odvětví patří k těm, které se může pochlubit efektivní spoluprací českých firem na zahraničních trzích. Pozitivní ohlasy mají například vaše společné prezentace na mezinárodních veletrzích. Co dalšího v této oblasti chystáte?
Myslím, že nové impulsy mohou vzniknout právě v kontaktu se zákazníky na zahraničních výstavách, kterých se české firmy účastní v poměrně velkém počtu. Na poslední veletrh do Paříže dorazili zástupci 21 tuzemských společností, do Dubaje 17 společností. Právě při jednáních se zahraničními partnery by mohl vzniknout nějaký větší společný projekt českých firem, který by mohl být částečně financován třeba z evropských fondů. V této souvislosti se v minulosti mluvilo o českém dronu nebo i pilotovaném letounu. Česko má pověst země se špičkovými leteckými technologiemi, v zahraničí nás vnímají jako „chytré hlavy“ a spolehlivé partnery. Když nabídneme společný projekt pro zahraniční trhy, můžeme tím hodně zaujmout.
Před více než dvěma lety jsem připravoval rozhovor se šéfem Aera Vodochody Viktorem Sotonou, který mi říkal, že takovým národním integračním projektem by mohl být dron. Vývoj ve vašem odvětví je ale hodně dynamický, válka na Ukrajině mění různé dřívější předpoklady. Nemohl by být takovým společným projektem systém protivzdušné nebo protidronové obrany?
Této klíčové oblasti se začínají jednotlivé státy i firmy více věnovat až v posledních měsících poté, co jsme v evropských zemích zažili různé podezřelé pohyby dronů a raketové útoky, které zasáhly i oblasti mimo Ukrajinu – konkrétně v Polsku. Protidronová obrana je mimořádně důležitá a zatím není příliš dobře řešená. Je to opravdu jedna z možností, na kterou by se mohly v rámci společného projektu české firmy zaměřit. Možná i proto, že ve srovnání s vývojem nového dronu by to nemuselo být tak nákladné. Zatím hledáme nejlepší řešení, nejlepší možnost. Důležité je, aby podobný projekt nejenom zaštítila česká vláda a armáda, ale abychom opravdu měli jistotu, že dokážeme zajistit návratnost vývojových nákladů díky exportu do zahraničí. Tady vidím velký úkol pro samotné firmy.
První na světě. Bezpilotní letoun Primoco získal vojenskou i civilní certifikaci, může létat nad městy
Český výrobce bezpilotních letounů Primoco UAV získal jako první na světě vojenskou certifikaci dle standardu NATO. Pro svůj stroj One 150 má nově i civilní oprávnění k provozu nad hustě osídlenou městskou zástavbou. Akcie Primoco jsou obchodované na hlavním trhu pražské burzy a po oznámení certifikace posílily o necelých pět procent.
Mluvil jste o tom, že PBS dodává určité díly pro další české exportéry, odběratele vašich motorů ale máte v zahraničí. Domníváte se, že by národní integrační projekt přesto mohl být zajímavý i pro vás?
Ano. V posledních několika letech se v rámci českého leteckého průmyslu snažím aktivně nabízet naše zkušenosti s motory, které už dnes dodáváme téměř do třiceti zemí. Jak už jsem říkal, spolupracujeme se zákazníky také na integraci motorů do dronů a do střel. Rádi bychom naše zkušenosti poskytli také ve prospěch společného českého projektu.
Jak si představujete podporu českého státu?
Když se podíváte do zahraničí, zjistíte, že řada vlád zadává domácímu průmyslu projekty typu – zajistěte nám vývoj určité střely, poskytneme vám na to určité finanční prostředky a potřebujeme, abyste vše dokončili do určitého data. Pokud vím, v Česku se nikdy nic podobného nestalo. Další důležitou věcí je, aby se stát stal prvním uživatelem nového výrobku. Jako zástupci letecké asociace se často setkáváme s otázkami potenciálních zahraničních zákazníků, kteří se ptají, jestli různé tuzemské výrobky nebo letecké systémy využívá také česká armáda. To je zcela zásadní reference.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Ladislav Semetkovský: Naše drony na Ukrajině nezabíjejí. Jen špehují
Elon Musk v posledních letech netvoří jen automobily nebo rakety, ale buduje také celé obytné komunity. Lokality Snailbrook poblíž města Austin a Starbase na jihu Texasu fungují jako příklady moderních sídlišť spjatých s jeho firmami. Zatímco Snailbrook je spíše rozpracované sídlo pro zaměstnance, Starbase se v roce 2025 oficiálně stalo městem. Obě lokality ilustrují ambice i problémy spojené s Muskovým stylem expanze.
Elon Musk, nejbohatší člověk na světě, ukázal, že když se pravidla města nepodřizují jeho vůli, vytvoří nové město a nová pravidla. Tak vzniklo Starbase, samosprávné město postavené kolem startovací rampy SpaceX v jižním Texasu.
Dalším městem, které se staví asi 560 kilometrů severně od Starbase, je Muskův komplex o rozloze více než 25 kilometrů čtverečních, známý jako Snailbrook. Již nyní zde sídlí jeho tunelový podnik Boring Company, zázemí sociální sítě X a výrobní závod pro SpaceX. Firemní areály nyní začíná obklopovat také infrastruktura pro zaměstnance.
Aktualizováno
Muskova xAI získala od investorů 15 miliard dolarů, tvrdí CNBC. Miliardář to popřel
Miliardář Elon Musk označil za nepravdivou zprávu zpravodajské televize CNBC, podle které jeho start-up zaměřený na umělou inteligenci xAI v rámci kola financování získal od investorů 15 miliard dolarů, tedy 311,7 miliardy korun. CNBC se odvolávala na informované zdroje a hodnota společnosti se podle ní měla zvýšit na 200 miliard dolarů.
Musk se tak ze Snailbrooku chystá vybudovat plnohodnotné firemní město. Podle korespondence mezi Muskovými manažery a městskými a státními úředníky, kterou získala agentura Bloomberg, se připravuje výstavba více než 20 domů pro zaměstnance a k tomu vědecké centrum, tělocvičny a další zařízení.
Musk od roku 2020 přesouvá své firmy z Kalifornie do Texasu. Důvodem jsou nižší daně, méně regulací a dostupnost pozemků. Zastánci projektu mluví o Snailbrooku jako o komunitě, kde budou zaměstnanci bydlet blízko práce, za relativně dostupné nájemné, s výhodami blízkosti služeb a infrastruktury.
Snailbrook tak představuje projekt města budoucnosti pod dohledem korporací. Reálný výsledek je však zatím omezený a mnohé části projektu jsou stále ve fázi plánování nebo výstavby, uvádí agentura Bloomberg.
Související
Musk se dočkal. Lidé z kosmodromu SpaceX v Texasu si odhlasovali vznik města Starbase
