Trump prozradil jména investorů, kteří převezmou americké aktivity sociální sítě TikTok

Americká farmaceutická společnost Pfizer se dohodla na převzetí výrobce léků proti obezitě Metsera. Podle dohody za převzetí v první fázi zaplatí 4,9 miliardy dolarů (více než 100 miliard korun). V případě splnění stanovených podmínek se později může kupní cena vyšplhat až na 7,3 miliardy dolarů (přes 150 miliard korun), uvedla společnost Pfizer a potvrdila tak informace listu Financial Times.

Pfizer se pomocí této transakce snaží získat opěrný bod na lukrativním trhu s léky na hubnutí, když jeho vlastní experimentální přípravek letos neuspěl v klinických testech. Firma podle dohody za každou akcii společnosti Metsera zaplatí 47,5 dolaru v hotovosti. V případě splnění stanovených cílů později vyplatí dalších 22,5 dolaru za akcii. Kupní cena tak zahrnuje značnou prémii k současné tržní hodnotě akcií Metsera, jejichž cena v pátek uzavřela na 33,32 dolaru.

Společnost Metsera vstoupila na burzu teprve v letošním roce, s jejími akciemi se koncem ledna začalo obchodovat na trhu Nasdaq. O převzetí firmy podle zdrojů Financial Times projevilo zájem několik velkých farmaceutických podniků.

Euforie kolem zázračného léku na hubnutí končí. A Novo Nordisk rozdává tisíce výpovědí

Zprávy z firem

Dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk zruší 9000 pracovních míst, což odpovídá zhruba 11 procentům celkové pracovní síly. Rozhodnutí je součástí plánu na širší transformaci podniku v době, kdy čelí zvýšené konkurenci na trhu. Oznámila to společnost. Novo Nordisk vyrábí lék na hubnutí Wegovy.

ČTK

Přečíst článek

Poptávka po přípravcích na hubnutí v poslední době roste, o dominanci na trhu nyní bojují farmaceutické společnosti Eli Lilly a Novo Nordisk. Někteří odborníci odhadují, že roční hodnota světového trhu s přípravky na hubnutí by začátkem příštího desetiletí mohla dosáhnout 150 miliard dolarů (přes tři biliony korun), napsala agentura Reuters,

Metsera patří mezi podniky vyvíjející léky na hubnutí nové generace. Její technologie by mohla přinést zlepšení oproti současným přípravkům firem Eli Lilly a Novo Nordisk, které mají vedlejší účinky, jako je například ztráta svalové hmoty, upozorňuje Financial Times.

Technologický sektor a další společnosti vydaly sérii varování pro své zaměstnance s vízy H-1B, aby necestovali do zahraničí. Reagovaly tak na chaos, který vyvolalo rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na tento široce využívaný firemní vízový program poplatek ve výši 100 tisíc dolarů.

Microsoft, Alphabet, Amazon a další technologické firmy rozeslaly v sobotu zprávy dotčeným zaměstnancům, aby se okamžitě vrátili do USA a zrušili jakékoli plány na odjezd ze země poté, co Bílý dům v pátek oznámil, že nová pravidla začnou platit v neděli, píše agentura Bloomberg. V sobotu pak úředník Bílého domu upřesnil, že poplatek se týká pouze nově vydávaných víz a neplatí v případě žádostí o prodloužení, ani se nebude vztahovat retroaktive na současné držitele a bude uplatněn až v nadcházejícím cyklu.

Později v sobotu odpoledne zveřejnil účet Bílého domu na síti X zprávu, že Trumpovo oznámení se nevztahuje na současné držitele víz s dodatkem, že poplatek neovlivní možnost cestovat do a z USA těm, kteří vízum již mají. Navzdory těmto ujištěním však přetrvávají nejistoty ohledně toho, jak bude změna aplikována a vymáhána. To vyvolalo mezi korporacemi v USA zmatek a obavy a přimělo firmy a imigrační právníky varovat držitele víz před zahraničními cestami.

Microsoft aktualizoval své pokyny pro zaměstnance s tím, že ti s naplánovanými cestami mohou pokračovat. Dodal však, že i tak existuje riziko vzniku „zmatků při návratu do USA“. Microsoft se k novým pokynům odmítl vyjádřit.

Aktualizováno

Trumpova novinka. Roční pracovní vízum do USA pro zahraniční specialisty vyjde na dva miliony

Money

Víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky budou ročně stát 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun), uvedl podle agentur americký prezident Donald Trump. Na toto oznámení zareagovaly některé velké technologické společnosti tím, že varovaly své zahraniční pracovníky, aby neopouštěli USA nebo aby se urychleně vrátili, píše agentura Reuters.

ČTK

Přečíst článek

Nikam nejezdit 

Několik držitelů víz pro Bloomberg uvedlo, že změny jsou zneklidňující. Například čtyřiatřicetiletý Lawrence, který se měl v pondělí přestěhovat z Velké Británie do Bay Area, aby nastoupil do nového zaměstnání v oboru inženýrství, měl v okamžiku podpisu exekutivního nařízení již vše sbaleno, prodal auto, pronajal dům a rozloučil se s rodinou a přáteli. Lawrence, který nechce uvádět své příjmení ani název firmy ze strachu z odvety, dostal od firemních imigračních právníků radu zůstat zatím ve Velké Británii.

Jeden zaměstnanec Googlu, který si přál zůstat v anonymitě, popsal, že kvůli oznámení Bílého domu musel zrušit cestu do Tokia za rodinou. Amazon zároveň varoval držitele závislých víz H-4 (určených pro manžele a děti držitelů H-1B), aby rovněž zůstali v USA. Program H-1B je intenzivně využíván technologickým sektorem k přivádění kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Využívají jej však také finanční společnosti a poradenské firmy.

Podle americké vlády mají nejvíce víz H-1B společnosti Amazon, Tata Consultancy Services, Microsoft, Meta Platforms a Apple. JPMorgan Chase  a Walmart jsou na 8. a 9. místě. Každý rok zaměstnavatelé podávají žádosti do března, v dubnu probíhá loterie. K dispozici je 65 tisíc víz plus 20 tisíc pro držitele amerického magisterského titulu. V roce 2025 bylo podáno více než 470 tisíc žádostí, schválení pracovníci mohou nastoupit od 1. října.

Čeká se na rychlou žalobu a předběžné opatření

Ernst & Young svým držitelům víz doporučila návrat do USA již v sobotu. Walmart vydal podobné pokyny s tím, že nadále „vyhodnocuje dopady nařízení“ a že sdílí doporučení „k výrazné opatrnosti.“ Společnost napsala, že dokud situace nebude vyjasněna dalšími pokyny z Bílého domu, doporučuje zaměstnancům s těmito vízy neopouštět USA.

Imigrační právnička Rakhel Milsteinová, zakladatelka Milstein Law Group, uvedla, že očekává „chaos“ poté, co celou noc strávila na telefonu s držiteli víz z technologických firem, neziskovek a dalších společností. „Máme klienty, kteří právě získali víza na konzulátech v Indii a v pondělí si mají vyzvednout pas,“ řekla. „Znamená to, že se nemohou vrátit?“ Milsteinová dodala, že očekává okamžité napadení nové politiky u soudu a že pravděpodobně rychle přijde předběžné opatření. Současní držitelé víz H-1B uvedli, že jsou změnami hluboce znepokojeni.

Erika L., která pochází z asijské země a pracuje ve finančnictví v oblasti New Yorku, řekla anonymně: „Mám pocit, že jsem teď tak trochu ztracená a nevím, jak se tato politika bude vztahovat na lidi, kteří už vízum získali. Pokud to nevyjde, právě jsem říkala přátelům, že je to v pořádku, možná se prostě přestěhuji do Evropy nebo do Asie za prací. Žiju tady už skoro 10 let, takže je pro mě opravdu těžké.“ Trumpova administrativa změny prezentovala jako součást širšího plánu, který má posílit legitimní žádosti a omezit zneužívání programu. Firmy se však obávají, že poplatek ve výši 100 tisíc dolarů bude pro jejich náborové potřeby neudržitelný.